Majitel panstvφ Zden∞k Äampach z PotÜtejna p°istoupil v roce 1554 k v²stavb∞ tvrze na nßm∞stφ v KyÜperku (na mφst∞ dneÜnφho v²chodnφho k°φdla zßmku). Tvrz byla d°ev∞nß, jednoduchß, bez jakΘhokoliv opevn∞nφ. Mφsto VitanovskΘho ulice se nalΘzal hlubok² p°φrodnφ p°φkop, stejn∞ jako na mφst∞ cesty na zßmeckou terasu. Tak₧e tvrz se nachßzela na tßhlΘm h°betu, poΦφnajφcφm nad nyn∞jÜφm nßm∞stφm. V roce 1681 p°istoupil tehdejÜφ majitel panstvφ hrab∞ Hynek Jet°ich Vitanovsk² z VlΦkovic k p°estavb∞ zmφn∞nΘ tvrze na ran∞ baroknφ zßmek. Tvrz byla rozbo°ena, z∙staly stßt jen kamennΘ podezdφvky a sklepy, na nich₧ vyrostla dvoupatrovß zßmeckß budova, ovÜem s v∞₧φ, kterß byla p°edstavena p°ed v²chodnφ ze∩ (terasa). V∞₧ tedy nevystupovala z h°ebenu st°echy jako nynφ, ale byla samostatnou stavbou a m∞la spoleΦnou jednu ze∩ se zßmkem. Po tΘto v∞₧i zbyly zßklady, na nich₧ byl pozd∞ji zbudovßn balkon. Naproti tomuto dvoupatrovΘmu k°φdlu byla postavena ve stejnΘm roce jednopatrovß budova, v nφ₧ byl z°φzen vrchnostensk² Üpitßl. Ob∞ budovy byly propojeny jednoduchou zdφ, je₧ stßla na mφst∞ dneÜnφho spojovacφho k°φdla. Vedle zßmku byla v letech 1681 - 85 zbudovßna vrcholn∞ baroknφ zßmeckß kaple (nyn∞jÜφ kostel sv. Vßclava), osl≥ujφcφ svou jedineΦnou Ütukovou v²zdobou. NemΘn∞ kvalitnφmi Ütukami byly vyzdobeny i p°φzemnφ prostory a 2. patro v²chodnφho k°φdla zßmku. Postupem Φasu p°estal zßmek prostorov∞ vyhovovat, a tak hrab∞nka Terezie Bredovß ze èpandavy poΦala zßmek v roce 1730 p°etvß°et. DoÜlo k ·pravßm interiΘr∙ prvnφho patra hlavnφ zßmeckΘ budovy. Byla odstran∞na v∞₧, z nφ₧ se dochovala jen jejφ p°φzemnφ Φßst (balkon). Novß v∞₧ vypadala tak, jak ji znßme dnes, ovÜem bez hodin (dosazeny v 1. pol. 19. stol.).Potom nßsledovaly terΘnnφ ·pravy kolem zßmku, p°edevÜφm ji₧n∞ od budovy. ZφskanΘho prostoru bylo vyu₧ito k rozÜφ°enφ nßdvo°φ a vytvo°enφ zahrady. Ke zpevn∞nφ nevyvß₧enΘho terΘnu byly vybudovßny op∞rnΘ zdi. ┌pravy dokonΦila dcera Terezie BredovΘ Marie Anna, provdanß Cavriani. Dala rozbourat p∙vodnφ prostou ze∩ mezi ob∞ma k°φdly a na jejφm mφst∞ postavit spojovacφ k°φdlo. P°φzemφ spojovacφho k°φdla oboustrann∞ zdobφ arkßdy a uprost°ed st°echy se tyΦφ polygonßlnφ v∞₧ice, kterou byl zv²razn∞n hlavnφ vstup do zßmku. SouΦasn∞ s v²stavbou spojovacφho k°φdla byla upravena i severnφ Φßst jednopatrovΘho zßpadnφho k°φdla, obrßcenß do nßm∞stφ. Zmφn∞nΘ ·pravy provßd∞l vrchnostensk² stavitel J. Toman. K dalÜφmu rozÜφ°enφ zßmku doÜlo za hrabat ze Stubenbergu, jmenovit∞ za Karla Stubenberga. JednopatrovΘ zßpadnφ k°φdlo bylo na ji₧nφ stran∞ prodlou₧eno kv∙li v²stavb∞ lokajny (Vitan. ulice), ke kterΘ doÜlo v letech 1897 - 98. Dßle byla v letech 1901 - 1903 upravena pseudoklasicistn∞ fasßda celΘho areßlu a v letech 1904 - 1905 vznikla novß schodiÜt∞ u obou zßmeck²ch budov. P°estavby provedl kyÜpersk² stavitel Alois Pet°φk. Jedno ze schodiÜ¥ bylo odstran∞no p°i rekonstrukci v roce 1995. K dalÜφm zm∞nßm Φlen∞nφ budov ji₧ nedoÜlo, pouze k mal²m interiΘrov²m ·pravßm v letech 1947 - 1989.

Sestavil: P. Hrdina, M∞stskΘ museum Letohrad