| SilniΦnφ ves Orlice konΦφ na
v²chod∞ areßlem b²valΘho hospodß°skΘho dvora, v
n∞m₧ se dochovala Φßst panskΘho sφdla /377 m.n.m./.
jihozßpadnφ stranu areßlu vypl≥uje
rozlo₧itß jednopatrovß budova s m∞lk²mi rizality
p°i nßro₧φch, krytß valbovouást°echou s nßm∞tky.
Je to budova zßmku se zbytky tvrze, p°estav∞nß na
s²pku a vyu₧φvanß dnes jako autodφlna LidovΘho
spot°ebnφho dru₧stva Jednota ·stφ nad Orlicφ. NejstarÜφ Φßstφ dneÜnφ stavby je z°ejm∞ zßpadnφ prostor zßpadnφch suterΘn∙. Nepravidelnß na dispozici objektu nenavazujφcφ mφstnost je ΦßsteΦn∞ zapuÜt∞na do skalnφho podlo₧φ, opukovΘ zdiov st∞n i stlaΦenΘ valenΘ klenby jsou spojeny jφlem. Pφskovcov² portßl s rovn²m nadpra₧φm mß z interiΘru drß₧ku pro dve°nφ k°φdlo. NepravidelnΘ Φelo zßklenku nad dve°mi vyhlφ₧φ, jakoby bylo zΦßsti odlßmßno. Tato mφstnost je suterΘnem v∞₧ovΘ tvrze, je mo₧nΘ, ₧e poochßzφ ze 14. stoletφ. Na v²chod odtud, snad za p°φkopem tvrze, vzniklo v 16. stoletφ stavenφ mφrn∞ kosodΘlnΘho p∙dorysu. Jeho suterΘn je rozd∞len na dv∞ Φßsti. Ji₧nφ zaujal velk² sßl sklenut² valenou klenbou s v²seΦemi a h°ebφnky. Klenba je zalo₧ena na subtilnφch pilφ°φch s hlavicemi. Sßl byl osv∞tlen dv∞ma st°φlnov²mi okΘnky. P∙vodnφ vstup v severozßpadnφm kout∞ mß obdΘln² portßl s drobnm²m okosenφm. Do sousednφ mφstnosti s valenou klenbou s v²seΦemi a h°ebφnky vedl jeÜt∞ v 70. letech obdobn² portßl. Paty kleneb v tΘto mφstnosti byly zd∙razn∞ny omφtkov²mi Φabrakami, nejzachovalejÜφ je poruÜena novodob²m komφnov²m t∞lesem. Ob∞ mφstnosti jsou propojeny dve°nφm otvorem s poruÜen²m baroknφm portßlem a nadsv∞tlφkem. P°φzemφ bylo rozd∞leno obdobn∞, z p∙vodnφ podoby sßlu z∙staly pouze okennφ otvory v ji₧nφ st∞n∞ a hlavnφ dve°nφ otvor na severu. Mφstnost na severnφm boku sßlu, dnes rozd∞lenß na t°i Φßsti, byla sklenuta valenou klenbou s obkroΦn∞ °azen²mi v²seΦemi. Plocha klenby byla rozΦlen∞nha h°ebφnkov²mi obrazci. V zßpadnφ st∞n∞ mφstnosti se prasklinou r²suje p∙vodnφ p∙lkruhem sklenut² hlavnφ vstup. Tato budova byla na ji₧nφm a snad i v²chodnφm pr∙Φelφ opat°ena Φernobφl²m sgrafitem /spodnφ vrstva byla barvena d°ev∞n²m uhlφm/. DochovanΘ Φßsti sgrafita na ji₧nφm pr∙Φelφ sv∞dΦφ o tom, ₧e budova m∞la krov vysazen² na d°ev∞nn²ch p°φlo₧kßch, p°φpadn∞ byla opat°ena d°ev∞n²m Φi hrßzd∞n²m patrem. Sgrafito bylo v okolφ oken dopln∞no Φervenou malbou. z polohy malby lze soudit, ₧e okna m∞la pouze d°ev∞nΘ rßmy ve zdivu. DneÜnφ ost∞nφ pochßzejφ a₧ z baroknφ etapy v²stavby. Sgrafita jsou dochovßna ve t°ech pßsech. Na dolnφm, nejmΘn∞ zachovalΘm pßse byla zobrazena bortφcφ se budova /hlavice sloupu a architrßv/, vpravo od nφ letφcφ holubice a aureolou. St°ednφ pßs sgrafita vypl≥ovaly loveckΘ v²jevy. Od zßpadu to jsou: lovec Ütvoucφ la≥, jelen dosti₧en² dv∞ma psy, dvojice /?/ ps∙. Hornφ pßs byl rozd∞len p°φlo₧kami na obdΘlnß pole. V dochovan²ch polφch jsou zobrazeny postasvy z °φmsk²ch d∞jin /alegorie Ctnostφ?/, zoomorfnφ a vegetabilnφ kompozice. Od zßpadu: polopostava mu₧e s koulφ v ruce, dvojice delfφn∙ /?/ spojenß obojkem, dßma probodßvajφcφ se d²kou /LukrΘcie/, kompozice s muÜlφ a vßzou, mu₧skß polopostava s pohßrem /?/ - toto i nßsledujφcφ dv∞ pole jsou dnes ji₧ tΘm∞° neΦitelnß, kytice /?/, zajφc Φi pes se snopem /?/, prout∞n² koÜ se stromkem. Jihov²chodnφ nßro₧φ byla v baroku vyzd∞no znova, lφc zdiva je vysunut a₧ o 0.05 m ven z lφce starÜφho zdiva. Na v²chodnφm pr∙Φelφ budovy, u jeho severnφho nßro₧φ, se nalΘzß ÜedoΦernß tenkß omφtkovß kra, kterß siln∞ p°ipomφnß zv∞tralou spodnφ vrstvu sgrafitovΘ omφtky ji₧nφho pr∙Φelφ. Po polovin∞ 16. stoletφ byla budova zßmeΦku podstatn∞ rozÜφ°ena zßpadnφm sm∞rem. Relativn∞ starÜφ je nejzßpadn∞jÜφ Φßstu budovy, odd∞lenß od ni₧Üφ st°ednφ Φßsti technologickou spßrou.Ve zdivu budovy byly druhotn∞ u₧ity starÜφ architektonickΘ Φlßnky, snad z ubouranΘ v∞₧e. Na suterΘn v∞₧e byl p°ipojen obdΘln² prostor sklenut² nφzko nasazenou valenou klenbou a osv∞tlen² z jihu st°φlnov²m okΘnkem. Do tohoto prostoru ·stilo z p°φzemφ ÜirokΘ d°ev∞nnΘ schodiÜt∞ s Üirok²mi stupni. Na severu navazoval na tuto prostoru mal² sklφpek, zmenÜen² nejspφÜe p°i baroknφ p°estavb∞. Vedle starÜφ budovy byla ΦßsteΦn∞ do skßly vysekßna chodba, osv∞tlenß z jihu st°φlnov²m okΘnkem /odstran∞no v 70. letech/ a zaklenutß vysoko nasazenou valenou klenbou. V severnφ st∞n∞ je zazd∞n² vstup do chodby Φi schodiÜt∞ do nßdvo°φ. Zde se jednalo oschodiÜt∞ Φi o spojenφ s protilehlou budovou, jejφ₧ zbytky byly odhaleny p°i hloubenφ zßklad∙ novΘ dφlenskΘ budovy na poΦßtku osmdesßt²ch let /nßlez nebyl hlßÜen ani dokumentovßn/, nelze dnes urΦit.K ji₧nφmu pr∙Φelφ starÜφ budovy byla p°ilo₧ena op∞rnß ze∩. V zßpadnφm pr∙Φelφ se na ·rovni terΘnu nalΘzajφ dv∞ ·stφ pr∙duch∙ /0.5 x 0.6 m/, stoupajφcφch p°inejmenÜφm do ·rovn∞ stropu p°φzemφ. ┌stφ pr∙duch∙ byla vytvo°ena ze starÜφch architektonickc²h Φlßnk∙. Obdobn² pr∙duch se nalΘzß v blφzkosti jihozßpadnφho nßro₧φ starÜφ zßmeckΘ stavby, jeho ·stφ bylo cihelnΘ. V severnφm pr∙Φelφ, poblφ₧ technologickΘ spßry se nalΘzß dalÜφ pr∙duch (0.6 x 0.6 m/, kter² uskakuje o celou jeho Üφ°ku a souΦasn∞ se zu₧uje. KonΦφ pod nyn∞jÜφ korunou zdiva, jeho ·stφ sm∞°ovalo dovnit° budovy v ·ropvni jejφ podlahy. Prvnφ t°i pr∙duchy byly snad souΦßstφ teplovzduÜnΘho vytßp∞nφ, anebo, co₧ je pravd∞podobn∞jÜφ, pat°ily k systΘmu izolace zdiva proti ·Φink∙m zemnφ vlhkosti. Poslednφ pr∙duch byl nejspφÜe pr∙lezn²m komφnem. KomunikaΦnφ schΘma p°φzemφ nelze detailn∞ rekonstruovat, st°ednφ Φßst dispozice podlehla baroknφ p°estavb∞. Vstupnφ portßl byl odstran∞n v sedmdesßt²ch letech. Jeho p∙lkruhem sklenutΘ ost∞nφ po vn∞jÜφm obvodu lemovala liÜta. zda pochßzel z ran∞ baroknφ p°estavby nebo a₧ z doby stavby hospodß°sk²ch budov dvora, nelze na zßklad∞ dochovanΘ fotografie / archφv KSSPPOP Pardubice/ rozhodnout. V zßpadnφ Φßsti p°φzemφ se vÜak dochovaly dva sßly, valen∞ sklenutΘ s v²seΦemi a h°ebφnky, z nich₧ ji₧nφ je mimo podlahu a ost∞nφ zßpadnφho okna dochovßn tΘm∞° intaktn∞. Ji₧nφ okno tohoto sßlu mß p∙vodnφ ost∞nφ. OdliÜnΘ ost∞nφ, pouze s jednoduch²m okosenφm, se nalΘzß v zazdφvce okna v blφzkosti odstran∞nΘho portßlu. Zd∞nß byla i zßpadnφ Φßst prvnφho patra. Jejφ vnit°nφ d∞lenφ nenφ patrnΘ, lze uva₧ovat o p°φΦce navazujφcφ na komφn a vyd∞lujφcφ v∞tÜφ zßpadnφ prostoru. Poblφ₧ v²chodnφho konce ji₧njφ zdi se v nφ nalΘzß segmentem p°eklenut² v²klenek. VÜechna pr∙Φelφ budovy byla pokryta sgrafity - kvßdrovßnφm, tzv. "psanφΦky" o rozm∞ru 1.0 x 0.5 m. Dopl≥ujφcφm prvkem v²zdoby byla sgrafitovß °φmsa s motivem v∞ΦnΘ vlny, vyskytujφcφ se na zßpadnφ Φßsti ji₧nφho pr∙Φelφ ve variant∞ s odst°ikujφcφ p∞nou. Detail p∞ny je vÜak zm∞n∞n do podoby trojlistu. Sgrafitovß °φmsa ukonΦovala v²zdobu t∞sn∞ nad zemφ a byla vyu₧φvßna jako v²pl≥ plochy nad a pod okny. Budova byla sgrafity pokryta postupn∞, nejmΘn∞ ve dvou zßb∞rech. Nejprve byla pokryta zßpadnφ Φßst budovy. Sgrafita jsou dokonale rozm∞°ena a sprßvn∞ proÜkrßbnuta. PoslΘze byla omφtnuta st°ednφ a nakonec i v²chodnφ Φßst zßmeckΘ budovy. Auto°i sgrafita m∞li potφ₧e p°i vypl≥ovßnφ ploch mezi p°φlo₧kami krovu Φi vysazenΘho patra /na v²chodnφ Φßsti budovy byly p°φlo₧ky v polohßch odliÜn²ch od starÜφho stavu/, vypomßhali si pootßΦenφm "psanφΦek", zmenÜovßnφm formßtu a vypl≥ovßnφ zbyl²ch ploch vlnovkou. Na starÜφ Φßsti budovy nebylo sgrafito rozm∞°eno a i provedenφ jednotliv²ch kvßdr∙ je velmi ÜpatnΘ. Nad ji₧nφm oknem jihozßpadnφho sßlu p°φzemφ je dv∞ma pßsky vyd∞lena obdΘlnß nezdobenß plocha. V²chodn∞ od tohoto okna byla na ploÜe cca 2.5 x 1.5 m sgrafita omφtnuta a na tΘto ploÜe byly namalovßny pod Φervenou linkou s kytkou v ovßln²ch kartuÜφch dva erby. Heraldicky vpravo se ve st°φbrnΘm kolΦφm Ütφt∞ nalΘzß Φern² k∙l, v klenotu nad vlevo otoΦen²m helmem dva st°φbrnΘ rohy. Vlevo v siln∞ rozmnytΘm Ütφt∞ veslujφcφ mu₧ v lo∩ce, klenot je opakovßnφm znamenφ ve Ütφt∞. Erby pat°ily Sud∙m z ╪eneΦ /SedlßΦek 1925, 77/ a vladyk∙m z Lipan /SedlßΦek 1925, 65-67/. Existenci m∞lk²ch rizalit∙ lze nejjednoduÜeji vysv∞tlit existencφ pavlaΦe ve st°ednφ /vpadlΘ/ Φßsti severnφho pr∙Φelφ. Dvornφ ze∩ budovy se zde zeslabuje i ve svΘm vn∞jÜφm lφci a sgrafito respektuje otisky p°φlo₧ek. Po polovin∞ stoletφ byla budova zßmku zaΦlen∞na do provozu dvora jako s²pka.V p°φzemφ byla zcela p°estav∞na st°ednφ Φßst objektu, bylo zm∞n∞no komunikaΦnφ schΘma /d°ev∞nΘ schodiÜt∞ do suterΘnu bylo odstran∞no v 70. letech tohoto stoletφ/, vyzd∞na st°ednφ a v²chodnφ Φßst patra dneÜnφ budovy a vztyΦen krov. S²pkovß okna prvΘho patra byla skryta za d°ev∞nΘ ₧aluzie. Fasßdy byly dvoubarevnΘ - st∞ny bφlΘ, ost∞nφ, Üambrßny a patrovΘ °φmsy ΦervenΘ. Nelze souhlasit s nßzorem /Poche a kol. 1978, 540/, ₧e sloup ve st°ednφm sßle mohl nΘst klenbu. Sloup od poΦßtku vynßÜel pr∙vlak stropu nad p°φzemφm, to je podlaha s²pky. PoΦßtkem 19. stoletφ byla fasßda upravena v duchu soudobΘho vkusu - st∞ny ₧lutΘ, ost∞nφ a Üambrßny bφlΘ. ┌pravy budovy provßd∞nΘ od r. 1924 do souΦasnosti se dotkly zejmΘna p°φzemφ. Nedaleko od budovy zßmku se nalΘzß baroknφ novostavba kostela Nanebevzetφ P. Marie z l. 1709-1711. Na jejφm zßpadnφm a ji₧nφm pr∙Φelφ jsou osazeny od 20. let naÜeho stoletφ pφskovcovΘ nßhrobnφ kameny majitel∙ tvrze a jejich rodinn²ch p°φsluÜnφk∙. Severn∞ od hlavnφho vchodu se nalΘzß znaΦn∞ ot°el² nßhrobnφ kßmen s mu₧skou postavou a erbem u pravΘ nohy. Zbytky nßpisu nejsou dnes ΦitelnΘ. è¥ovφΦek uvßdφ, ₧e se jednß o nßhrobnφ kßmen Petra Sudy z ╪eneΦ z roku 1592. Ji₧n∞ od hlavnφho vchodu se nalΘzß nßhrobnφ kßmen s oÜlapanou plochou. V jejφ dolnφ Φßsti se nalΘzß kolΦφ Ütφt s dv∞ma kotouΦi pokosem, vpravo otoΦen²m kolΦφm helmem a kotouΦem v klenotu. Nßpis na obvod∞ dle è¥ovφΦka: "LΘta 1567 ve Φtvrtek prvnφ postnφ um°ela jest urozenß panφ MarkΘta z Kralovitz man₧elka pana Sudy z Renetz, co₧ na Worlici a tu jest pochovßna. Dej B∙h veΦn² pokoj duÜi jejφ." Na ji₧nφ st∞n∞ v∞₧e se nalΘzajφ t°i nßhrobnφ desky. Heraldicky vpravo je deska s oÜlapanou tabulkou v hornφ Φßsti a v dolnφ Φßsti s kartuÜφ, v nφ₧ je kolΦφ Ütφt s veslujφcφ polopostavou v lo∩ce. Na kolΦφm helmu jsou v klenotu t°i pÜtrosφ pera. Nßpisovß obruba je zΦßsti neΦitelnß, text dle è¥ovφΦka: "1619 ₧ivot v Pßnu dokonala urozenß Dorota Sudovß" rozenß "Lipan"skß "v sobotu po pamßtce sv. Lucie v 5 h"odin "na noc a jejφ₧ t∞lo v mφsteΦku tomto v Pßnu odpoΦφvß". Text mimo uvozovky - dopln∞nφ vynechan²ch a p°ehozen²ch Φiteln²ch Φßstφ textu. Prost°ednφ nßhrobnφ deska, Φlen∞nß stejn∞ jako p°edchozφ, mß v kolΦφm Ütφt∞ k∙l, na kolΦφm helmu v klenotu dva rohy. Na tabulce nad erbem lze p°eΦφst pouze ukonΦenφ citßtu: Job 19. Nßpis na obvod∞ dle è¥ovφΦka: "LΘta Pßn∞ 1611 m∞sφce mßje dokonal ₧ivot sv∙j a zem°el v Pßnu urozen² a stateΦn² rytφ°" pan "Ludvφk Zykmund Suda Rzeneck², jeho₧ t∞lo v mφsteΦku tomto v pßnu odpoΦφvß". Mimo uvozovky je è¥ovφΦkem vynechan² titul pan. Mφsto Φtenφ "zem°el" bude sprßvn∞jÜφ Φφst "usnul". Poslednφ, p°elomenß nßhrobnφ deska mß v dolnφ Φßsti v m∞lkΘ nice v kolΦφm Ütφt∞ dva kotouΦe pokosem, posßzenΘ sedmi kuliΦkami. Na Ütφt∞ je vpravo hledφcφ kolΦφ helm, v klenotu se Üesti pery kotouΦ posßzen² sedmi kuliΦkami. Nßpis podle è¥ovφΦka znφ: " LΘta Pßn∞ 1553 ·ter² p°ed svßtkem Svat²m Vφtem um°el urozen² pan Jan Strachota z Kralovitz a na Worlitzy a tuto pochovßn jest. L. P. 1553" Na zachovanΘ Φßsti desky zaΦφnß nßpis slovem "svat²m" a konΦφ "jest". Zßv∞reΦn² letopoΦet je nejspφÜe opakovßnφm zaΦßtku textu. V ohradnφ zdi h°bitova, kterß nekopφruje p∙dorys kostela, je druhotn∞ pou₧ito n∞kolik starÜφch architektonick²²ch Φlßnk∙. Nejv∞tÜφ Φßst z nich pochßzφ z n∞jakΘ st°edov∞kΘ stavby - v ·vahu p°ichßzφ kostel anebo nedalekß tvrz. Poblφ₧ jihozßpadnφho nßro₧φ zdi se nachßzφ Φßst baroknφho schodiÜ¥ovΘho stupn∞, z ji₧nφ strany tohoto nßro₧φ je zazd∞n nßhrobnφ kßmen o rozm∞rech cca 0,3x0,6 m s nßpisem, dvojicφ k°φ₧∙ a m∞lk²m reliΘfem dvou postav s propleten²ma rukama. Ve vsi se udr₧uje pov∞st o siamsk²ch dvojΦatech zde pochovan²ch. Na v²chod od tohoto nßhrobku je ve zdivu pou₧it meznφk Φi nφzk² podstavec k°φ₧e /nadzemnφ Φßst 0.2x0,6 m/. V prvnφ pφsemnΘ zprßv∞ o Orlici r. 1361 se p°ipomφnß jejφ dr₧itel Ivan z Orlice /SedlßΦek 1883, 270/, kter² se naposledy uvßdφ jako Eywan k r. 1389 /Profous 1951, 284/. DalÜφmi dr₧iteli byli DobeÜ z P°epych a VÜech z Rohova a po jejich smrti Tvoch /SedlßΦek 1883, 270/. Jeho syn MikulßÜ vykonßval podacφ prßvo ke kostelu na Orlici v r. 1415 /tamtΘ₧/. K r. 1406 vÜak SedlßΦek /tamtΘ₧/ p°ipomφnß Strachotu starÜφho z Kralovic. K roku 1515 byl dr₧itelem Orlice a n∞kter²ch vesnic zßpisn²ch Michal Strachota z Kralovic /SedlßΦek 1906, 182/. K r. 1521 se uvßdφ jako Michal Strachota z Krßlovic a na Vorlici /Profous 1951, 284/. SedlßΦek /1883, 270/ uvßdφ, ₧e Michal dr₧el v zßstav∞ Φßst zbo₧φ mladkovskΘho /ÄampaÜska/, toti₧ Mistrovice, Lubnφk a poplu₧φ Verm∞°ovickΘ. V r. 1534 se s Michalem uvßdφ i jeho syn Jan mladÜφ a Bohuslav /tamtΘ₧/. P°ed sho°enφm zemsk²ch desek koupil Jan Strachota od brat°φ Vßclava a Jana Petrovsk²ch tvrz Petrovice s dvorem poplu₧nφm a celou vsφ /SedlßΦek 1883, 117/. R. 1543 Jan zaruΦuje, co p°ijal nad v∞no, svΘ man₧elce Salomen∞ z Ronovce cel²m sv²m d∞dictvφm: Vorlicφ tvrzφ, dvorem poplu₧nφm a poplu₧φm, vsφ celou a s dvory kmetcφmi s platy, na Mistrovicφch dvory kmetcφmi, kterΘ tam mß, s d∞dinami, lukami, lesy, potoky, rybnφky, °ekou Vorlicφ, kurmi, vajci, s robotami a vÜφm co tam mß /SedlßΦek 1883, 270/. Nßsledujφcφho roku 1544 Jan p°iznßvß, ₧e dr₧φ Vorlici zßmek, dv∙r poplu₧nφ, dßle jako v p°edchßzejφcφm, navφc pak ospy, ml²n s platem, s krΦmami, s podacφm kostelnφm ve Vorlici i se vÜφ spanstvou a to v t²ch₧ mezech, jak je po otci od 16 let dr₧φ a u₧φvß. Jeho synovΘ Michal, Burjan a nezletil² Hynek v obnovenΘm vkladu majetku popisujφ k r. 1555 svΘ d∞dictvφ shodn∞. V roce 1558 prodßvß Burjan a nezletil² Hynek tvrz Petrovice s dvorem poplu₧nφm, vsφ a cel²m panstvφm Hynkovi Blφ₧ivskΘmu z Blφ₧iva. Burjan Strachota prodal v r. 1565 d∞dictvφ svΘ: zßmek Vorlici s dvorem p°i zßmku v Orlici, poplu₧nφm s pivovarem, ml²nem, ves Vorlici celou, v Mistrovicφch, co tam mß, dvory kmetcφ s popl. a vsi zßpisnΘ KunΦice a Verm∞°ovice s dvorem poplu₧nφm v KunΦicφch, se vÜemi svrÜky a nßbytky /viz SedlßΦek 1883, 117 a 270/. Kupujφcφm byl Suda z ╪eneΦ. Proti prodeji protestovala Burjanova sestra panna Mariana Strachotovna z Kralovic /tamtΘ₧/. SedlßΦek /1906, 182/ hovo°φ o dvou sestrßch. V tomto sporu se objevuje i syn a d∞dic Ludvφka Sudy, Petr Suda z ╪eneΦ. Petr zem°el r. 1592 a zanechal po sob∞ vdovu Dorotu z Lipan a sirotky. PoruΦnφkem byla urΦena Petrova sestra Johanka, kterß od poruΦnictvφ ustoupila /SedlßΦek 1883, 270/. Dorota dr₧ela Orlici jeÜt∞ r. 1615 /SedlßΦek 1883, 270/. Po jejφ smrti 1619 /viz v²Üe/ zd∞dil Orlici Jet°ich Suda ╪eneΦsk² z ╪eneΦ. Po jeho smrti r. 1638 zbo₧φ zd∞dila jeho nezletilß dcera Dorota Anna /tamtΘ₧/. Ta se provdala za MikulßÜe VφtanovskΘho z VlΦkovice /tamtΘ₧/. R. 1650 vyu₧il MikulßÜ p°edkupnφho prßva na KyÜperk /Orlice jej m∞la od r. 1516 - SedlßΦek 1883, 270/ a po uskuteΦn∞nφ koup∞ tam p°esφdlil. Orlice se natrvalo stala souΦßstφ kyÜperskΘho panstvφ. V roce 1924 byl likvidovßn v rßmci pozemkovΘ reformy kyÜpersk² velkostatek a p°i tΘ p°φle₧itosti byla zbo°ena Φßst budov dvora /Slavφk 1986, 6/. Budova s²pky se dostala do soukrom²ch rukou. V r. 1968 se stala majetkem LidovΘho spot°ebnφho dru₧stva Jednota ┌stφ nad Orlicφ, kterΘ z nφ poslΘze z°φdilo autodφlnu /tamtΘ₧/. NejstarÜφ tvrz m∞la v∞₧ovou podobu, lze ji klßst do pr∙b∞hu 14. stoletφ /krajina sama byla kolonizovßna na sklonku 13. stoletφ, viz Cibulka 1930, 4/. V 16. stoletφ, nejspφÜe v 60. letech, byla postavena palßcovß budova na v²chod od v∞₧e. Na zßklad∞ zprßvy z r. 1544 nelze k tomuto datu vztahovat jejφ v²stavbu /nap°. Kolektiv 1986, 292/, uvß₧φme-li kolφsßnφ nßzv∙ tvrz - hrad - zßmek v tomto obdobφ. P°ed r. 1592, nejspφÜe na p°elomu let sedmdesßt²ch a osmdesßt²ch, byla postavena rozlehlß zßmeckß budova s ΦßsteΦn∞ zd∞n²m patrem a p°eva₧ujφcφ obytnou a reprezentaΦnφ funkcφ. nabφzφ se lßkavß mo₧nost srovnßnφ s pozdn∞ st°edov∞kou vesnickou zßstavbou, jak se dnes zaΦφnß jejφ obraz zaost°ovat. Poznßmka: HypotΘzu o existenci v∞₧ovΘ tvrze vyslovil jako prvnφ ing. arch. L. Svoboda. Domnφvß se tΘ₧, ₧e mezi touto v∞₧φ a starÜφ renesanΦnφ budovou existoval v 16. stoletφ d°ev∞n² palßc. Literatura: Cibulka, J. 1930: Osφdlenφ LanÜperka v
p°edhusitskΘ dob∞, ╚SPS╚ 38, Praha |