Vφte o SuchΘm vrchu, ₧e sv²mi 995 m je nejvyÜÜφ bod BukovohorskΘ hornatiny, ₧e z jeho vrcholu je krßsn² pohled do V²chodnφch ╚ech, na skupinu KrßlickΘho Sn∞₧nφku a za jasnΘho poΦasφ i HrubΘho Jesenφku s Prad∞dem ? V r. 1925 zde byla nßkladem 10.000 KΦs postavena d°ev∞nnß bouda pro turisty k ochran∞ p°ed nepohodou.
PΘΦφ Klubu Φsl. turist∙ (dßle jen K╚T) byla zde pozd∞ji postavena chata a pojmenovßna Kramß°ova. Zßkladnφ kßmen byl polo₧en 22.8.1926. Na ·hradu stavebnφch nßklad∙ vydalo p°edsednictvo tohoto klubu v JablonnΘm 15.5.1925 z·roΦitelnΘ dlu₧nφ ·pisy po KΦs 100,-. Otev°enφ se konalo za dva roky 6.7.1928 za velkΘ ·Φasti okolnφho obyvatelstva. S chatou je spojena vyhlφdkovß v∞₧ 33 m vysokß. Ta byla vybudovßna v lΘtech 1931 -. 1932 a slou₧ila jako v∞₧ vodßrenskß. Poslednφ oprava byla dokonΦena na podzim r. 1986. Mß nynφ tvar komolΘho ku₧ele se zasklen²m ochozem a pokryta je m∞∩. plechem. 26.8.1937 se na chat∞ zastavil na ob∞d prezident Dr. E. BeneÜ se sv²m Ütßbem p°i inspekΦnφ cest∞ po opevn∞nφ. V jeho doprovodu byl i tehdejÜφ nßΦ. gen. Ütßbu, arm. gen. L. KrejΦφ. Jeho 2 dcerky jej vφtaly p°i projφ₧d∞nφ v JablonnΘm pod starou poÜtou, s kyticemi. Do₧il v JablonnΘm a je pochovßn ve svΘm rodiÜti - Tu°anech - u Brna.
Prvnφm nßjemcem chaty byl Jan ╚ern², druh²m Jan Teleck² a₧ do okupace. 15. b°ezna 1939 byla obsazena N∞mci a byla tu z°φzena zotavovna ran∞n²ch n∞m. d∙stojnφk∙.
Po osvobozenφ 1.6.1945 byla chata znovu otev°ena. P°evzalo ji dru₧stvo VZLET, oblastnφ sprßva t∞lov²chovy Pardubice. Byla p°ejmenovßna na TyrÜovu a sprßvcem ustanoven Leo VφÜek.

16. ·nora 1945 navÜtφvil chatu i Petr BezruΦ, kter² do pam∞tnφ knihy vepsal tyto verÜe:

Letφm k chat∞ jako bezduch²,
na dΘÜ¥, kdy₧ se spustφ, kleji.
Such² Vrch bu∩ v₧dycky such²,
kdy₧ turistΘ k n∞mu sp∞jφ.

K tΘto p°φle₧itosti vydal K╚T v JablonnΘm kreslenou, zajφmavou pohlednici s vyobrazenφm "starΘho jeÜt∞ra", jak se sßm s oblibou naz²val. 31.7.1953 p°evzala chatu Φsl. armßda pro rekreaci voj. ga₧ist∙ v²m∞nou za LuΦnφ boudu v KrkonoÜφch. Byla zasklena dolnφ terasa spojujφcφ chatu s rozhlednu a postaveny 2 finskΘ domky pro personßl. V zß°φ 1984 zde byla postavena ocelovß, Üestibokß v∞₧ 48 m vysokß, jako telekomunikaΦnφ za°φzenφ. V Φervenci 1986 p°ibyla dalÜφ 30 m vysokß ocelovß v∞₧ pro pot°eby VaK, jako souΦßst kontrolnφho dispeΦinku umφst∞nΘho v budov∞ VaK, kter² obsßhne cca 50 Φerpacφch stanic celΘho okresu.Asi 2 km od chaty sm∞rem k T∞chonφnu je na vrchu Bouda (845 m) udr₧ovanß d∞lost°eleckß tvrz "Bouda" - v lΘt∞ p°φstupnß ve°ejnosti - jako b²valß souΦßst odolnΘho pilφ°e t∞₧kΘho opevn∞nφ, uzavφrajφcφho kladsk² v²b∞₧ek.
Je a z∙stane i jednφm z nejv∞tÜφch zimoviÜ¥ netop²r∙ ve v²chodnφch ╚echßch. Proto veÜkerΘ ·pravy, kterΘ SP╚O (SpoleΦnost p°ßtel Φeskoslov. opevn∞nφ) provßdφ, jsou konzultovßny a schvßleny dneÜnφm ┌stavem ochr. p°φrody v Pardubicφch, aby nedoÜlo ke st°et∙m zßjm∙ SP╚O a ochrßnc∙ p°φrody.

V▌LET K ZEMSK╔ BR┴N╠ - s trochou historie

Oblφben²m a mßlo namßhav²m v²letem je ╚ihßk a Zemskß brßna. A¥ ji₧ p∙jdete peÜky ze zastßvky ╚SD v Mladkov∞, nebo pojedete autem od Mladkova, zastavφte se jist∞ nad obcφ PetroviΦky (d°φve N∞meck²mi Petrovicemi) tedy tΘm∞° na vrcholu stoupßnφ, abyste se rozhlΘdli do KladskΘ nφ₧iny (kdysi do r. 1742 souΦßstφ ╚eskΘ koruny).
Stßvala tu za prvnφ republiky - ji₧ na n∞meckΘ stran∞ hospoda "zum Steinschulzen", kde se dal nakoupit "paÜ" - cukerin, tabßk, zapalovaΦe, atd. tedy pro nßs zajφmavΘ zbo₧φ. Osada dol∙ do ·dolφ byl n∞meck² Steinbach - dnes polsk² Kamienczyk. Na Adamu, v n.m.v. 740 m byl ╚echem Tomanem postaven v r. 1933-35 hostinec, kter² r. 35 odkoupil krßlovΘhradeck² odbor K╚T za p°isp∞nφ OrlickΘ ₧upy a Nßrodnφ jednoty severoΦeskΘ. Byl p°izp∙soben jako chata - otev°ena byla 21.6.36 a pojmenovßna KaÜparova (podle K. Slavomφra KaÜpara z Hradce KrßlovΘ, p°edsedy OrlickΘ ₧upy K╚T, kter² se zaslou₧il o rozvoj ΦeskΘ turistiky v Orlick²ch horßch). P°i stavb∞ opevn∞nφ byla vyu₧φvßna jako hostinec a restaurace.
Po silnici p°es hornφ okraj ╚esk²ch Petrovic dojdeme na ╚ihßk k turistickΘ chat∞. Bylo p°ebudovßna z p∙vodnφho hostince, odkoupenΘho v r. 1930 rovn∞₧ K╚T, otev°ena byla 19.6.1932 a pojmenovßna na HrßdeΦek. Byly to tehdy akce na udr₧enφ ΦeskΘho pohraniΦφ. T∞sn∞ pod terasou chaty teΦe HraniΦnφ potok, tvo°φcφ stßt. hranici s PLR. Asi po 1 km se u ZemskΘ brßny vlΘvß jako lev² p°φtok do DivokΘ Orlice. Zde zaΦφnß nauΦnß stezka SPR Zemskß brßna, vyhlßÜenß v r. 1987. PouΦenφ a vysv∞tlivky jsou uvedeny na informaΦnφ tabuli. P∙jdeme-li po levΘm b°ehu, p°ijdeme asi po 500 m k "paÜerßckΘ" lßvce, kterß byla p°φstupovou cestou k b²valΘmu zßmeΦku (zvanΘm n∞mecky Lusthaus - d∙m radosti) postavenΘm v empir. slohu v r. 1806, pozd∞ji p°em∞n∞nΘm na hßjovnu, b²valΘho ₧amberskΘho (Parischova) panstvφ. Byly zde umφst∞ny trofeje a sbφrka p°φrodnφch zajφmavostφ t∞chto mφst, jako samorost∙, r∙zn²ch d°evin, ÜiÜek, brouk∙, mot²l∙ i lesnφch Ük∙dc∙. Vyho°el v r. 1936 a nebyl obnoven. T∞m, kte°φ se nepamatujφ, jak vypadal, p°ipomene jeho podobu tato fotografie z r. 1930.

V▌LET P╪ES SOBKOVICE

V mßlokterΘm turistickΘm pr∙vodci nebo informaΦnφ bro₧urce o Orlick²ch horßch je uveden jejich v²chodnφ konec. OrlickΘ hory konΦφ za Bukovou horou a₧ na rozhranφ ·steckΘho a ÜumperskΘho okresu. Chceme-li proto celΘ toto panorama p°ehlΘdnout, staΦφ vyjφt si na sobkovick² - Faltus∙v - kopec v. 635 m, odkud se nßm naskytne krßsn² v²hled. Je to otev°enΘ mφsto, odkud nßm nic nebrßnφ ve v²hledu na vÜechny strany. Stßvß se, ₧e p°i otoΦenφ sm∞rem k Bo°itav∞ je za zvlßÜ¥ jasnΘho poΦasφ - hlavn∞ na podzim - vid∞t i Sn∞₧ku.
Z levΘ strany jsou znßmΘ StudenskΘ, nebo v mφstnφm nßzvoslovφ - StudeneckΘ - skßly, s k≤tou 721 m. Jsou to rulovß skaliska magmatitovΘho p∙vodu, popsanΘ mnohokrßt znßm²m znalcem tohoto regionu RNDr. Vφtkem ze Äamberka.
Dßle je to vrch Adam v. 765 m, se znßm²m opevn∞nφm a mΘn∞ znßmou - p∙vodn∞ KaÜparovou - chatou, vybudovanou v r. 1933-35. Za jasnΘho poΦasφ pak Krßlick² Sn∞₧nφk v. 1423 m, jemu₧ vÜak schßzφ d°φve v²raznß dominanta - rozhledna ji₧ na polskΘ stran∞, postavenß v lΘtech 1895-1899 a zbouranß 11.X.1973. PokraΦujeme po h°ebeni na obzoru, narazφme nejprve na Vysok² kßmen v. 843 m, dßle pevnost Boudu s k≤tou 845 m. (Vnit°nφ za°φzenφ je peΦliv∞ udr₧ovanΘ a p°φstupnΘ ve°ejnosti od kv∞tna do zß°φ ka₧dou sobotu, v Φervnu, Φervenci a srpnu denn∞.)
Dßle je to Bradlo 983 m a Such² Vrch v. 995 m. P°es Bukovou horu v. 958 m pokraΦujeme a₧ na Lßzek v. 714 m, kter² vÜak geograf. nßle₧φ ji₧ do Zßb°e₧skΘ vrchoviny. Pro mΘn∞ zdatnΘ turisty je vhodnß cesta autobusem na StudenΘ a odtud od kaple v Bo°itov∞ vede od silnice p°es Faltus∙v kopec, asfaltovß cesta p°es Sobkovice.
Chceme-li uvid∞t i Äampach a litickΘ lomy, staΦφ p°ejφt p°es vrÜek - sm∞rem k Bred∙vce - kde z druhΘ strany konΦila ·vozovß cesta od Bred∙vky. Byla to p∙vodnφ starß "Kladskß cesta" vedoucφ z Kladska p°es Mladkov do KyÜperka - nynφ Letohradu - a dßl do ╚ech.
Ne₧ vÜak sejdeme k Sobkovicφm, posadφme se na chvφli na mez a pokochßme se pohledem p°ed nßmi. Hornφ T∞chonφn (Hluchov), Stanovnφk, ╚er≥ovickΘ ·dolφ a JamnΘ mßme jako na dlani. Rovn∞₧ na silnici od rybßrny k T∞chonφnu m∙₧eme pozorovat Φil² ruch. Tak₧e takto "osv∞₧eni" krßsn²m rozhledem i pohledem se pohodln∞ vydßme p°es Sobkovice na zpßteΦnφ cestu.

kupaliÜt∞ v JablonnΘm

OBLAST KLIDU

Mnozφ z Vßs si jist∞ vÜimli tabulek Stßtnφ ochrany p°φrody s textem "Oblast klidu", kterΘ byly na r∙zn²ch mφstech v naÜem okolφ postaveny.
Jde o novou formu rekreaΦnφho vyu₧itφ krajiny, kterou si vynucuje hluk a zneΦiÜt∞nφ ₧ivotnφho prost°edφ a cel² dneÜnφ usp∞chan² a technikou p°esycen² zp∙sob ₧ivota, hlavn∞ m∞stskΘho obyvatelstva. Mß slou₧it k rychlΘmu a ·ΦinnΘmu zotavenφ, zaruΦuje i dostateΦnΘ vyu₧itφ jak v turistice, tak v myslivosti a ryba°enφ.
V roce 1987 z°φdil ONV v ┌stφ nad Orlicφ oblast klidu pod nßzvem "Such² Vrch - Bukovß hora", kterß je vymezena touto trasou: zaΦφnß nad Ml²nick²m Dvorem po hranici lesa na sever k ╚ervenΘ Vod∞, po silnici p°es Bo°φkovice k ₧elezniΦnφ trati do Lichkova, p°es Mladkov do T∞chonφna. Odtud po silnici p°es Stanovnφk a₧ k rozcestφ JamnΘ - JablonnΘ nad jamenskou ₧elezniΦnφ zastßvkou. Dßle pak po JamnΘm nad Orlicφ p°es OrliΦky na V²prachtice a Valte°ice a po silnici zp∞t k Ml²nickΘmu Dvoru.
VeÜkerß zele≥ rostoucφ mimo les je kategorizovßna podle vyhl. Φ. 142/82 Sb. Zßsahy do zelen∞ I. kategorie p°φpadn∞ jejφ odstran∞nφ je mo₧nΘ provΘst pouze v od∙vodn∞n²ch p°φpadech po vydßnφ souhlasu odboru kultury ONV a to za urΦenou nßhradnφ v²sadbu.
V oblasti klidu je nutnΘ dbßt o nezßvadn² stav pitnΘ vody, zejmΘna chrßnit veÜkerou vegetaci a zvφ°enu a nedovolit ruÜit ₧ßdnΘ ₧ivoΦichy v jejich prost°edφ.
Na ·zemφ oblasti nenφ dovoleno z°izovat sklßdky odpadk∙. V²jimku tvo°φ sklßdky °φzenΘ, vybudovanΘ na zßklad∞ stavebnφho povolenφ za p°edpokladu dodr₧ovßnφ re₧imu sklßdkovßnφ. Nenφ zde rovn∞₧ dovoleno po°ßdat sportovnφ motoristickΘ zßvody a jinΘ podniky. Stßvajφcφch cest (lesnφch) se smφ pou₧φvat bez omezenφ. TakΘ sb∞r lesnφch plod∙, lΘΦiv²ch rostlin, suchΘho klestφ a ÜiÜek nenφ omezen.
U₧ivatelΘ a nßvÜt∞vnφci Oblasti klidu jsou vÜak povinni dbßt p°φkaz∙, pokyn∙ a v²zev orgßn∙ nßrodnφch v²bor∙, Ve°ejnΘ bezpeΦnosti, orgßn∙ Stßtnφ ochrany p°φrody, pracovnφk∙ stßtnφch les∙, stßtnφ pΘΦe o lesy, mysliveckΘ, vodnφ, rybß°skΘ a lesnφ strß₧e.

╚ER╥OVICK╔ ┌DOL═

V okolφ JablonnΘho je mnoho hezk²ch mφst, kterß stojφ za ohlΘdnutφ. Krßsnß prochßzka je ·dolφm ╚er≥ovickΘho potoka. Je mo₧nΘ ji uskuteΦnit ob∞ma sm∞ry, bu∩ ze silnice od T∞chonφna odboΦkou nad rybßrnou do kraje lesa stßle mφrn²m stoupßnφm podle potoka a₧ k hßjovn∞ v Hynkovicφch postavenΘ v r. 1932, nebo opaΦn∞ z hornφho JamnΘho do Hynkovic a dol∙ stejnou cestou. Ob∞ poskytnou krßsn² zß₧itek.
P∙jdeme-li ze silnice proti toku ╚er≥ovickΘho potoka, mineme po levΘ stran∞ "Kobylφ d∙l" - p∙vodn∞ palouk, vybφhajφcφ jazykovit∞ do strßn∞ lesa. Dnes je zarostl² a mßlo z°eteln². Tφmto pojmenovßnφm b²vß nesprßvn∞ oznaΦovßno celΘ ·dolφ potoka. Po pravΘ stran∞ mineme mφsto, kde 22.9.1945 p°i likvidaci vßleΦnΘ munice zahynuli dva pyrotechnici. Stßval tam d°ev∞nn² k°φ₧, oznaΦujφcφ mφsto tragedie. Dnes je na opaΦnΘ stran∞ cesty - proto, aby p°i svozu d°eva nep°ekß₧ela - umφst∞na bronzovß deska s tφmto nßpisem: P°i zneÜkod≥ovßnφ vßleΦnΘ munice zde 22. zß°φ 1945 polo₧ili svΘ ₧ivoty kapitßn Vßclav Beran a Ütßbnφ rotmistr Vßclav BenφÜek
Deska je vsazena do velkΘho kamene a kolem je vysßzena kleΦ. Poz∙statky voly≥skΘho ╚echa kpt. Berana jsou ulo₧eny na h°bitov∞ v T∞chonφn∞. T∞lo jihoΦecha Vßclava BenφÜka ze Dvor∙ nad Lu₧nicφ bylo ·pln∞ roztrhßno.
PokraΦujeme dßl, mineme n∞kolik mohutn²ch rulov²ch skalisek. Celou trasu, kterß je znaΦena modrou turistickou znaΦkou lemuje smφÜen² porost s hojnou p°φm∞sφ listnßΦ∙ - p°evß₧n∞ buk∙ - tak₧e opravdu kouzelnß cesta je bu∩ na ja°e sv∞₧φ zelenφ, nebo na podzim, kdy₧ se listφ zbarvφ do zlatova. ╚er≥ovice - nikoliv - ╚ernovice, i Hynkovice jsou nßzvy zanikl²ch osad.

HRADISKA

nejv²znamn∞jÜφ p°φrodnφ lokalita lesnatΘ cca 4 km dlouhΘ ·dolφ s nivnφmi loukami a meadrujφcφm tokem OrliΦkovskΘho potoka. V²znamnß klidovß a vychßzkovß lokalita. CelΘ ·zemφ slou₧φ jako krßtkodobΘ rekreaΦnφ zßzemφ pro obΦany m∞sta a jeho nßvÜt∞vnφky, kte°φ ho vyu₧φvajφ k prochßzkßm a v²let∙m. ┌dolφ je ve svΘ p°φm∞stskΘ Φßsti lemovßno Φetn²mi skalnφmi ·tvary. Z jejich vrchol∙ jsou p∞knΘ v²hledy do ·dolφ ôHradiskaö a ôJamenskß dolaö (Panskß skßla, Tlama a dalÜφ bezejmennΘ). Zde takΘ prochßzφ v minulosti vybudovanß ôJirßskova stezkaö, vedoucφ dßle po h°ebenech Orlick²ch hor do Nßchoda.
Na ·dolnφch loukßch jsou velmi bohatß a rozmanitß luΦnφ spoleΦenstva, jako chrßn∞nß bledule jarnφ, n∞kolik druh∙ jest°ßbnφku, kosatce a dalÜφ druhy tvo°φcφ velmi pestrß, p°φrodn∞ blφzkß, luΦnφ spoleΦenstva. Neb²vale Üirokß Ükßla biotop∙ shromß₧d∞nß p°φrodou na pom∞rn∞ malΘm mφst∞ byla v minulosti p°edm∞tem studijnφch pracφ VysokΘ Ükoly zem∞d∞lskΘ v Praze a dalÜφch specialist∙ v oboru.
┌dolφ je rovn∞₧ domovem n∞kter²ch vzßcn∞ se vyskytujφcφch ₧ivoΦich∙ chrßn∞n²ch zßkonem, jako krkavec velk², Φßp Φern², v²r velk², led≥ßΦek °φΦnφ, skorec vodnφ, zmije obecnß, u₧ovka hladkß, rejsek horsk² a dalÜφ.
Tato lokalita byla pro svou v²jimeΦnost vyhlßÜena registrovan²m v²znamn²m krajinn²m prvkem podle zßkona Φ. 114/1992 Sb., a vyhl. Φ. 395/1992 Sb. Celß lokalita je v souΦasnΘ dob∞ p°edm∞tem intenzivnφho zßjmu M∞stskΘho ·°adu v JablonnΘm nad Orlicφ, kter² svou Φinnost sm∞°uje k obnov∞ celΘho ·zemφ a postupnΘmu navrßcenφ do p∙vodnφho kulturnφho stavu.

PANSK┴ SK┴LA

JablonskΘ panstvφΦko nebylo jedinΘ, kterΘ bylo od hlavnφho panstvφ lanÜperskΘho odd∞leno /1409 - 1453/. TakΘ Byst°ec byla v tΘ dob∞ samostatn²m statkem a jejφm majitelem byl tehdy katolick² Ülechtic. Tenkrßt sahal byst°eck² majetek a₧ na jamenskΘ hranice. Stalo se, ₧e husitskΘ zßstupy doÜly a₧ k byst°eckΘ tvrzi. Rytφ°i se poda°ilo uprchnout, ale utekl s hol²ma rukama. Ukryl se v Hradiskßch na PanskΘ skßle. Hrozila mu smrt hladem. Vyhledal n∞kolik jablonsk²ch m∞Ü¥an∙ a slφbil jim, ₧e dß m∞stu les Hradiska a₧ do OrliΦek, kdy₧ ho neprozradφ a budou nosit potravu. JablonÜtφ slφbili, dodr₧eli slovo a od tΘ doby jim pr² pat°φ toto krßsnΘ ·dolφ, les a louky. Potud pov∞st.
ProΦ se skr²val prßv∞ na PanskΘ skßle? Skßla je na poho°φΦku ╪φv∞ mezi ·dolφmi dvou potok∙. Nenφ tam ₧ßdnß jeskyn∞, ₧ßdn² ·kryt. Je pravd∞podobnΘ, ₧e na PanskΘ skßle stßval hrad, asi d°ev∞n². Nap°φΦ poho°φΦka je jeÜt∞ dnes znateln² p°φkop, zΦßsti zasypan². Byl z°ejm∞ vylßmßn lidskou rukou. Podle hradu m∞lo celΘ ·zemφ nßzev Hradiska. JinΘ hradiÜt∞ tu nenφ.
TakΘ v JablonnΘm se ΦeÜtφ obyvatelΘ p°ihlßsili k husitstvφ. Jim byst°eck² rytφ° nabφdl za svΘ zachrßn∞nφ tak velkou odm∞nu. V₧dy¥ sama Hradiska majφ v∞tÜφ katastr ne₧ celΘ JablonnΘ. Äßdal na husitech, aby proti sv²m sympatiφm s tßhnoucφm vojskem zachrßnili katolφka. UΦinili to a nechali si krßlovsk² zaplatit.
Dnes je Panskß skßla mal²m vyhlφdkov²m mφstem v Hradiskßch p°i prochßzce po Jirßskov∞ stezce

HISTORIE HRANI╚N═HO KAMENE

Na SuchΘm Vrchu, nedaleko vrcholovΘho skaliska, na rozcestφ lesnφch cest vedoucφch k JamnΘmu, Mladkovu a Bo°φkovicφm stßval a op∞t stojφ trojhrann² pφskovcov² hraniΦnφ kßmen. Stßval pod star²m bukem, kter² do₧il a potom delÜφ dobu le₧el vyvrßcen² pod smrkem. Nynφ stojφ voln∞ u stromu s rozcestn²mi tabulkami.
Na tomto hraniΦnφku jsou vÜechny t°i strany inicißly. Sm∞rem k Bo°φkovicφm to jsou to G A H G a znamenajφ Graf Althan Herrschaft Grulich (hrab∞ Althan panstvφ Krßlφky). Ze strany k SuchΘmu Vrchu je vyryto: J W F v L - Josef Wenzel Fⁿrst von Lichtenstein (Josef Vßclav knφ₧e z Lichtensteinu) a sm∞rem k JamnΘmu G B H G, Graf Breda Herrschaft Geiersberk (hrab∞ Breda panstvφ KyÜperk).
Tento hraniΦnφ kßmen pochßzφ z r. 1752, tedy z doby Marie Terezie. Ta, aby mohla rozÜφ°it svß stßlß vojska a i na vrchnostech vymoci vyÜÜφ dan∞, dala na radu svΘho v²teΦnΘho vßleΦnφka hrab∞te Dauna, p°em∞°it panskΘ latifundie, zvlßÜt∞ pak lesy.
Zde se tedy sk²tala t°i panstvφ: lanÜkrounskΘ, krßlickΘ a kyÜperskΘ.

MUFLONI POD SUCH▌M VRCHEM

Od roku 1955 ₧ije v lesφch pod Such²m vrchem nov² druh lovnΘ zv∞°e - muflon - (Ovis musimon). Je to zv∞° dutorohß, podobnß ovci. Pochßzφ z ji₧nφ Evropy - Korsiky a Sicilie. Trofej - toulce - rohy mß pouze beran. Muflonka jen zcela vyjφmeΦn∞ mß malΘ r∙₧ky. Se znaΦn²mi finanΦnφmi a prac. ob∞¥mi vybudovali t∞chonφnÜtφ myslivci na ji₧nφm svahu Hejnova ob∙rku o rozloze asi 2 ha. Zaplotili houÜtinu, palouk se studßnkou, skalku i vysok² les a vybudovali v nφ i vhodn² krmelec. Vypustili do nφ 4 muflonky a 3 berany zφskanΘ z r∙zn²ch mφst. Celkem tedy 7 ks. Z toho 5 ks z honitby P°φm u Rychnova nad Kn∞₧nou. To byl zßklad t∞chonφnskΘho chovu. Ji₧ v ob∙rce vykladly 2 muflonky mlß∩ata. Na podzim r. 56 byli mufloni z ob∙rky vypuÜt∞ni. Stßle se vÜak vraceli do ob∙rky ke krmelci. P°i dobrΘ mysl. pΘΦi se mufloni rychle mno₧ili a po p∞ti letech to bylo ji₧ padesßti kusovΘ stßdo. Postupn∞ se rozÜφ°ili i do sousednφch honiteb, tak₧e dnes ob²vajφ cel² areßl kolem SuchΘho vrchu.
Velkß v∞tÜina mß na bocφch v²raznΘ bφlΘ sedlo-Φabraku. Bezsedlφ jsou v²jimkou. Toulce b²vajφ dosti silnΘ, avÜak kratÜφ a mßlo rozlo₧enΘ. Vynikajφ vÜak tΘm∞° Φern²m zbarvenφm a p∞kn²m vrubovßnφm. Od roku 1960 se jejich poΦet upravuje odst°elem i odchytem. Za tφm ·Φelem byl v roce 1981 nad T∞chonφnem, v mφst∞ kde se °φkß "v Brendßch" z°φzena 3,5 ha ob∙rka. TΘm∞° ka₧doroΦn∞ se odchytlo cca 10 ks pro Interlov, v∞tÜinou pro osv∞₧enφ krve jin²m Mysl. sdru₧enφm v ╚R. B²valy rovn∞₧ nabφdnuty odst°ely i zahraniΦ. host∙m ╚edoku. Nejsiln∞jÜφ trofej zde ulovenΘho muflona dosßhla hodnoty 213 bod∙ CIC (mezinßrodnφ stupnice pro hodnocenφ trofejφ) Zlatß medaile je od 205 bod∙ v²Ü.
U nßs (v ╚R) se stala v poslednφ dob∞ tΘm∞° "m≤dnφ zv∞°φ". Je to zv∞° otu₧ilß a skromnß. Netrpφ zatφm nemocemi. V zim∞ je jejφ hlavnφ potravou bor∙vΦφ, v°es a metlice. Pastvφ se denn∞ a₧ 16 hodin. Proto ji mohou turistΘ a milovnφci p°φrody snadno pozorovat na t∞chonφnsk²ch a jamensk²ch strßnφch (nad rybßrnou).