(zpracoval Antonφn èpinler, kronikß° v r. 1997) á

T∞chonφn le₧φ p°i ₧elezniΦnφ trati Praha - HanuÜovice v ·dolφ TichΘ orlice a jejφch p°φtok∙ T∞chonφnskΘho a StanovnickΘho potoka. Hory Hejnov, Vysok² Kßmen, Bouda, Srubovß hora a Javorn∞, porostlΘ jehliΦnat²mi lesy, chrßnφ obec velikou podkovou na jihov²chodnφ stran∞, hol² Faltus∙v kopec se rozklßdß na stran∞ zßpadnφ a StudeneckΘ skßly na stran∞ severnφ. Vesnice s necel²mi 700 obyvateli mß dobrΘ autobusovΘ spojenφ do JablonnΘho nad Orlicφ, na StudenΘ a do Mladkova. Vlakem se v²hodn∞ dostaneme do okresnφho m∞sta ┌stφ nad Orlicφ, do vÜech stanic na trati Praha - HanuÜovice, dßle do Krßlφk a ╚ervenΘ Vody. Mnoho turist∙ p°itahujφ mo₧nosti pobytu v dosud zachovalΘ p°φrod∞ rozsßhl²ch les∙ s krßsn²mi v²hledy, prohlφdka staveb opevn∞nφ ΦeskΘho pohraniΦφ, houba°enφ i ryba°enφ. V obce je jeden hostinec U mostu, t°i potravinß°skΘ obchody a n∞kolik mo₧nostφ ubytovßnφ v soukromφ.

á

á

HISTORIE OBCE

Obec T∞chonφn je pφsemn∞ dolo₧ena v r. 1514, obec CelnΘ r. 1601 a osada Stanovnφk r. 1770. Je pravd∞podobnΘ, ₧e T∞chonφn vznikl ve 14. a 15. stoletφ nikoliv za kolonizace za vlßdy poslednφch P°emyslovc∙, jak se leckde uvßdφ. M∙₧eme p°ipustit, ₧e ji₧ p°edtφm tu stßly samoty jako obydlφ pro strß₧ce obchodnφ stezky do Kladska, co₧ p°ipomφnajφ mφstnφ jmΘna jako CelnΘ, Hejnov a Stanovnφk. Prvnφ osadnφci byli ╚eÜi a T∞chonφn z∙stal Φesk² a₧ do konce 17. stoletφ. To dosv∞dΦuje urbß° panstvφ KyÜperk, kniha Φ. 2, f≤lio 25 a₧ 28 z roku 1654 ve Stßtnφm archivu Zßmrsk, kde jsou uvedena jmΘna 19 sedlßk∙ a 11 zahradnφk∙ /chalupnφk∙/. VÜechna jsou Φeskß, pouze jedinΘ /Valentin èindler/ by mohlo pat°it osadnφku N∞mci. N∞meck² nßzev naÜφ obce Lintzd÷rfel se vyskytl a₧ v r. 1651, obce CelnΘ - Czelney a₧ r. 1790. Obec T∞chonφn byla pon∞mΦena v dob∞ Temna zaΦßtkem 18. stoletφ a pon∞mΦenß, pozd∞ji s Φeskou menÜinou, z∙stala a₧ do r. 1945.
T∞chonφnÜtφ i celenÜtφ osadnφci museli v₧dy tvrd∞ bojovat o svΘ ₧ivobytφ. VykluΦili prales p°i °ece a potocφch, na rovinßch a mφrn²ch svazφch a odlesnili dokonce i celou horu Hejnov s p°φkr²mi strßn∞mi. Kamenitß polφΦka na strm²ch svazφch dßvala za nesmφrnou d°inu jen chudou a jeÜt∞ nejistou ·rodu. Tak v r. 1807 niΦivß pr∙tr₧ mraΦen smetla z Hejnova veÜkerou ·rodu i s ornicφ, vyhlodala ve strßnφch a₧ n∞kolik metr∙ hlubokΘ r²hy, ve vsi zniΦila rybnφk a napßchala Ükody na stavenφch.
T∞chonφn i CelnΘ pat°ily v minulosti v∞tÜinou k panstvφ KyÜperk. V T∞chonφn∞ byla v 16. stoletφ sklßrna, dva ml²ny, pila na vodnφ pohon a pansk² dv∙r, jen₧ byl jako nev²nosn² zruÜen v r. 1770. TakΘ v CelnΘm byl ml²n a pila. Robotou byli T∞chonφnÜtφ povinni v mφstnφm dvo°e. CelenÜtφ vÜak a₧ v NovΘm dvo°e v KyÜperku.
Ke konci t°icetiletΘ vßlky byl podle pov∞sti v mφstech zvan²ch Brendy ÜvΘdsk² vojensk² tßbor. Mφsto d°ev∞nΘho kostelφku dal v roce 1704 hrab∞ Kolovrat LibÜtejnsk² postavit nov² kostel sv. MarkΘty. Zle se vedlo t∞chonφnsk²m lidem ve vßlkßch prusk²ch. Roku 1756 p°epadli obec PruÜßci a zplundrovali. Vrchnost zalo₧ila v r. 1772 jako dominikßlnφ obec vesniΦku Stanovnφk o 13 chalupßch. Kaple sv. Jana NepomuckΘho v CelnΘm byla postavena v r. 1825. Po zruÜenφ vrchnostenskΘ sprßvy v r. 1849 byli voleni starostovΘ a Stanovnφk byl v r. 1850 p°ipojen k T∞chonφnu. Teprve v r. 1852 byla zruÜena robota a odvod desßtek fa°e v Neko°i. V letech 1871 a₧ 1873 probφhala v²stavba ₧eleznice, zastßvky se vÜak T∞chonφn doΦkal a₧ v roce 1899. Na mφst∞ panskΘho dvora byla v r. 1878 postavena novß obecnß Ükola. P°edtφm se vyuΦovalo v chalup∞ Φ. 2.
V roce 1880 m∞l T∞chonφn ji₧ 168 dom∙ a 1 087 obyvatel.
Brat°i PerutzovΘ z Libn∞ dali v r. 1908 postavit na mφst∞ dolnφho ml²na tkalcovnu a tφm zaniklo v obci a okolφ domßcφ tkalcovstvφ. K posφlenφ ΦeskΘ menÜiny byla za podpory Nßrodnφ jednoty severoΦeskΘ z°φzena v Φ. 58 Φeskß menÜinovß Ükola. Do d∞jin obce se v²razn∞ zapsali vlasteneΦtφ uΦitelΘ tΘto Ükoly Alois PφÜa a Eduard JakÜ. V prvnφ sv∞tovΘ vßlce upsala obec pro vφt∞zstvφ rakousko-uhersk²ch zbranφ vysokou vßleΦnou p∙jΦku 460.000 K a odevzdala i t°i kostelnφ zvony. Po vzniku ╚eskoslovenskΘ republiky se v²razn∞ zlepÜilo postavenφ ΦeskΘ menÜiny. V roce 1928 byla zalo₧ena takΘ v Φ. 58 Φeskß mate°skß Ükola a p°i sΦφtßnφ lidu v roce 1930 se k ΦeskΘ nßrodnosti p°ihlßsilo 163 obΦan∙ z celkovΘho poΦtu 851. Ze starost∙ v tΘto dob∞ vynikl Antonφn Langer, kter² dal postavit obecnφ d∙m Φ. 80 s mφstnostmi pro obecnφ ·°ad, byty a chudobincem. Po roce 1936 byla vybudovßna kasßrna a zaΦala v²stavba pohraniΦnφho opevn∞nφ. T∞chonφn o₧il tehdy vojskem a zam∞stnanci na opevn∞nφ.
V povßleΦn²ch letech 1945-46 byli odsunuti N∞mci krom∞ antifaÜist∙ a smφÜen²ch man₧elstvφ. Obec rychle osφdlili ΦeÜtφ i slovenÜtφ obyvatelΘ. NaÜli zam∞stnßnφ v textilce, v zem∞d∞lstvφ, v lese, na ₧eleznici i v blφzk²ch m∞stech. Tkalcovna byla znßrodn∞na v r. 1948, r. 1949 bylo ustanoveno JZD, kterΘ se v r. 1961 zapojilo do Stßtnφho statku v Mladkov∞. V r. 1960 byla k T∞chonφnu p°ipojena obec CelnΘ. V letech 1973 - 74 bylo dokonΦeno sφdliÜt∞ Bahna, budoval se vodovod, dokonΦila se elektrifikace a zaΦala v²stavba Ükolnφ jφdelny a novΘ mate°skΘ Ükoly. P°i novΘm sφdliÜti byla postavena samoobslu₧nß prodejna Jednoty a r. 1989 zaΦala v²stavba novΘ prodejny v CelnΘm.
V r. 1990 se rozpadl stßtnφ statek. Na t∞chonφnsk²ch pozemcφch hospoda°φ ZD JamnΘ nad Orlicφ, firma èlesingr, ZD Neko° a rolnφk Stan. Studen². V r. 1997 se dokonΦila v²stavba hasiΦskΘ zbrojnice. Tkalcovnu koupila n∞meckß firma Kⁿmpers. Po roce 1945 bylo v obci zbo°eno celkem 31 nevyhovujφcφch chalup a chatrΦφ. Krom∞ stovky byt∙ na sφdliÜti a v nov²ch Φin₧ovnφch domech bylo postaveno p°es 40 v²stavn²ch domk∙ nov²ch. P°esto mß obecnφ zastupitelstvo ji₧ n∞kolik let starosti s ·bytkem obyvatel.

á

KOSTEL

Kostel sv. MarkΘty v T∞chonφn∞ byl vystav∞n v roce 1704 za hrab∞te Kolovrata LibÜtejnskΘho na mφst∞ d°ev∞nΘho kostelφka z nejstarÜφch dob obce. Orlice s korunou na prsou jako znak zakladatele je nad vchodem do kostela. Na hlavnφm oltß°i je obraz sv. MarkΘty, jak zabφjφ draka. Namaloval jej jablonsk² malφ° Josef VorlφΦek r. 1862. Opravu kostela v osmdesßt²ch letech zajistil farß° Karel V²prachtick² z Neko°e.

á

V▌ZNAMN═ ROD┴CI

- Jan Josef Plha

-á FrantiÜek Fischer

á

ODPO╚INKOV╔ M═STO PRO TURISTY

- okraj lesa na Hejnov∞ s v²hledem na T∞chonφn

- vrchol R∙₧enΦina kopce nad myslivnou s v²hledem na sever

- Celensk² k°φ₧ s pohledem na CelnΘ a skupinu KrßlickΘho Sn∞₧nφku

- Üirokß skßla ve Studeneck²ch skalßch s v²hledem na Such² vrch

- vrcholovß cesta na Faltusov∞ kopci s v²hledem na T∞chonφn a Such² vrch

- odpoΦinkovΘ laviΦky u samoobsluhy Konzum a krßmu U HuÜk∙ v T∞chonφn∞ a u prodejny potraviny, Zd.Leichtovß v CelnΘm

á

á TIPY NA V▌LET á

ChceÜ-li poznat naÜe hory,
kolik krßsy v sob∞ tajφ,
kdy₧ v zeleni rozkvΘtajφ,
modravΘ a₧ po obzory,
a¥ jsi zblφzka nebo zdßli,
navÜtiv StudeneckΘ skßly!

╚arovn² tam spat°φÜ rozhled
na T∞chonφn, naÜi vφsku,
Stanovnφk a CelnΘ vblφzku,
na rodn² kraj n∞₧n² pohled.

TemnΘ lesy, p°φkrΘ strßn∞ ...
Modr²m nebem krou₧φ kßn∞.
TakΘ bys cht∞l vzduchem plout,
ten horsk² rßj obejmout.

OlÜov² hßj p°i Orlici,
v dßli Lßzek s °φdkou kÜticφ
a nejv²Üe s mocnou v∞₧φ
Such² vrch ten koutek st°e₧φ.
Obraz hodn² slavn²ch znalc∙!
NßÜ kraj drva°∙ a tkalc∙. á

(1997 - Ant. èpinler)

á

Such² vrch
ze zastßvky T∞chonφn po modrΘ znaΦce krßsn²m Φer≥ovick²m ·dolφm celkem 9,5 kmá
á
á

Pevnost Bouda
po zelenΘ ze zastßvky 6,5 kmá
á
á

StudeneckΘ skßly
ze zastßvky po modrΘ do Hornφho lesa a dßle po ΦervenΘ 3 kmá

á

á

T╠CHON═N V LITERATU╪E

O minulosti T∞chonφna pφÜe poutav∞ profesor Dominik Filip v knize V srdci ΦeskΘ divoΦiny.
N∞kolik pov∞stφ a pohßdek z T∞chonφna a okolφ je v knφ₧ce ôO bφlΘ liÜceö od Antonφna èpinlera. V knize ôLidΘ od Orliceö od tΘho₧ autora najdeme popsßny osudy zajφmav²ch lidφ od TichΘ Orlice.
Mφstnφ znalec opevn∞nφ Emil Trojan napsal knihu ôBetonovß hraniceö, v nφ₧ je mnoho ·daj∙ o pevnosti Bouda a udßlostech v T∞chonφn∞ kolem roku 1938.
O T∞chonφn∞ a okolφ v letech kolem r. 1938 jsou tΘ₧ ·daje ve spisech Oty Holuba ôA v∞₧e mlΦφö, ôZrazenΘ pevnostiö, ôT°icßtß pßtß hraniΦnφ oblast.ö
á
á