Prvnφ zmφnka o Studenci
je ke konci XII. a zaΦßtkem XIII. stoletφ, kdy prof.
Dominik Filip rodßk z JamnΘho nad Orlicφ pφÜe ve
svΘ knize ôV srdci ΦeskΘ divoΦinyö, ₧e
jamenÜtφ pßsli pod Studencem v ohradßch divokΘ
kon∞. Krajina byla zde ·pln∞ porostlß lesem, i zde doÜlo k pozvolnΘmu osφdlovßnφ a tak uprost°ed les∙ vznikla vesnice ôStudenecö, kde vrchnost roku 1670 vystav∞la prvnφ chalupu a prodala ji Janu DoleΦkovi za 30 kop. gr. mφÜ. a toho roku majitel velkostatku KyÜperk hrab∞ Ignßc Jet°ich Vitanovsk² z VlΦkovic ·°edn∞ zalo₧il vsi StudenΘ, VlΦkovice a Vitanov. Do roku 1691 u₧ tam bylo 21 zahradnφk∙ a 5 chalupnφk∙ neb jak uvßdφ gruntovnφ kniha chalupnφk∙ a podruh∙ ve vlastnφch domcφch. Ze jmen zapsan²ch v gruntovnφ knize i urbß°i vidφme, ₧e vesnice byla od svΘho zalo₧enφ Φeskß. ObyvatelΘ vesnice se ₧ivili hlavn∞ pracφ v lese, zhotovovßnφm v²robk∙ ze d°eva, tkalcovßnφm, r∙zn²mi nßdenick²mi pracemi a obd∞lßvali ne·rodnß malß polφΦka, kterß nemohla zajistit ani jejich vlastnφ ob₧ivu. Vrchy Studenec a Faltus∙v kopec a mφrnΘ sedlo mezi nimi jsou p°φrodnφ zßkladnou obce severov²chodnφm v∞tr∙m otev°enΘ, s malebnou polohou, krßsn²mi lesy, nßdhern²mi v²hledy, s blφzkou °ekou Tichou Orlicφ a s v²hodn²m vlakov²m spojenφm na zastßvce v T∞chonφn∞. Nad ·hlednΘ, ΦistΘ a p∞kn∞ upravenΘ chaloupky a domky vynikß kostelφk z roku 1820 a budova Ükolnφ z roku 1909. Ke Ükole ve StudenΘm je p°iÜkolena neko°skß osada Bo°itov. Vesnice je v
nadmo°skΘ v²Üce 570 m a nad vesnicφ kopec StudenΘ a
StudeneckΘ skßly 718 m.n.m., vlevo je pak Kralick²
Sn∞₧nφk - 1422 m n.m. a dßle ôKlepßΦö, po
pravΘ ruce Faltus∙v kopec 620 m n.m. a dφvßme-li se
p°φmo p°es Dolnφ les vidφme Such² vrch 995 m n.m. á POJMENOV┴N═ OBCE -á podle studßnek - hrab∞ Hynek Jet°ich Vitanovsk² zalo₧il vsi StudenΘ, VlΦkovice a Vitanov roku 1670 á á O VZNIKU POUTI NA BOLESTN▌ P┴TEK Ze StudenΘho do VlΦkovic lesem vede
vozovß cesta a u nφ na buku je obrßzek Panny Marie.
Vyprßvφ se z pokolenφ na pokolenφ, ₧e zde kdysi
dßvno v t∞ch mφstech pracovali drva°i p°i kßcenφ
strom∙. P°i svaΦin∞ sed∞li na skßcenΘm stromu -
kmenu a jedli chlΘb namazan² tvarohem. V tu dobu z
v∞tve vedle stojφcφho stromu snßÜel se po pavuΦin∞
mal² zelen² pavouΦek zrovna na krajφc jednoho
drva°e. Ten z legrace °ekl sv²m spolud∞lnφk∙m:
ôJß mßm p°eci kus masaö a toho nepatrnΘho
pavouΦka rozmßzl no₧em na tvaroh a sn∞dl. N∞kte°φ
°φkajφ za t°i dny, jinφ zase, ₧e hned po svaΦin∞
se mu ud∞lalo nevolno a pomoc nebyla, zem°el na
mφst∞. Jeho poz∙stalφ a kamarßdi drva°i zalo₧ili
fundaci. Z ·rok∙ tΘto fundace slou₧ila se na
StudenΘm v₧dy na Bolestn² pßtek mÜe svatß a to
pova₧ovali za pou¥. ┌rok∙ p°ib²valo a po letech se
slou₧ila na StudenΘm ôrannφ, velkßö a odpoledne
jeÜt∞ po₧ehnßnφ. LidΘ °φkali, ₧e na t∞ch
mÜφch je lidφ jako o pouti, proto z∙stalo v pam∞ti,
₧e je to prvnφ pou¥. á V▌ZNA╚N╔ OSOBNOSTI - FRANZ FALTUS - narozen dne 14. 10. 1773 v Φp. 17 á
|