á

HISTORIE OBCE

V kterΘ dob∞ byla ves Sobkovice zalo₧ena, z Φeho byl pro jejφ pojmenovßnφ odvozen nßzev, nenφ zatφm dosud nic znßmo.
O nßzvu Sobkovice jsou ·vahy a domn∞nky, ₧e pojmenovßnφ mohlo b²t odvozeno z Φinnosti prvnφch osφdlenc∙, kolonist∙ v tΘto oblasti Orlick²ch hor a sice, ₧e prvnφ polφΦka si museli sami sob∞ vykopat nebo rozkopat, Φili, ₧e vznikl spojenφm slov sob∞-kopßnφ, Sob∞kopice, pozd∞ji snad Sobkovice. DalÜφ domn∞nka a to pravd∞podobn∞jÜφ o vzniku nßzvu obce, je ₧e mohl b²t odvozen od osobnφho jmΘna Sobek, n∞kterΘho z prvnφch osφdlenc∙. Ves lidφ Sobkov²ch. Äe tato jmΘna existovala ji₧ za pradßvna, sv∞dΦφ zßznam u VyÜehradskΘ kapitoly, kde okolo roku 1088 p∙sobil Munisterialis ecce Sobek ( ni₧Üφ duchovnφ funkcionß° ). Obec Sobkovice je tΘ₧ n∞kde uvßd∞na Sobkowicze nebo lidov∞ Sobkojce. Pov∞st udr₧ovanß mezi lidmi, ₧e pojmenovßnφ vsi vzniklo od Φinnosti prvnφch obyvatel, ₧e lovili soby, je nepravd∞podobnß.
V pßtΘm stoletφ p°iÜlo do ╚ech vφce kmen∙ slovansk²ch. Äe krajina v²chodnφch ╚ech byla p∙vodn∞ slovanskß - Φeskß, sv∞dΦφ o tom ryze ΦeskΘ nßzvy obcφ i dneÜnφho tak znßmΘho pohraniΦφ, T∞chonφn, CelnΘ, Mladkov, Krßlφky, OrliΦky, ╚enkovice a dalÜφ, kterΘ byly pozd∞ji z v∞tÜφ Φßsti germanizovßny a do odsunu N∞mc∙ v roce 1945 - 1946, osφdleny N∞mci.
Prvnφ Φesk² kronikß° Kosmas vypravuje, ₧e Slavnφk, otec sv. Vojt∞cha v 10. stoletφ sφdlil na Libici nad Cidlinou. Byl dr₧itelem kraje, jeho₧ hranice k v²chodu byla LitomyÜl a₧ k potoku Svitava a k p∙lnoci Kladsko, p°i °ece Nise a₧ k Slez∙m. ( Kladsko do roku 1742 ΦeskΘ. Dß se p°edpoklßdat, ₧e zdejÜφ kraj jeho vlßd∞ nßle₧el a ₧e byl ji₧ tenkrßt ΦßsteΦn∞ osφdlen.
Jednalo se o odv∞k² pohraniΦnφ hvozd, majetek to zemsk².
Historici a archeologovΘ u₧ dßvno p°ebφrali mφstnφ jmΘna vsφ jako pom∙cku ke zjiÜ¥ovßnφ obdobφ postupu osφdlenφ. Podle nich v 6. - 10. stoletφ vznikla Φelednφ jmΘna vsφ koncovkou na - ice. Podle historika H. JireΦka ( èmilaner Vl. - osφdlenφ ╚ech ) se zaklßdaly ΦeskΘ vesnice se jmΘny koncovkou na - ice do 10. Stoletφ. PolÜtφ historikovΘ je kladou v Polsku do 5. - 6. stoletφ.
Okolnost, kterß mohla mφt vliv na vznik vsi Sobkovice m∙₧e b²t domn∞nka, ₧e tφmto krajem vedly stezky do nedalekΘho Slezska a Polska p°es Klodsk² pr∙smyk. Jedna takovß stezka mohla vΘst z JablonnΘho ( Gablony ) podΘl °eky Tichß Orlice p°es T∞chonφn, Mladkov do Kladska p°es Krßlφky na Severnφ Moravu. Druhß takovß stezka mohla jφt od tvrze Orlice neb KyÜperka p°es dneÜnφ Mistrovice ke Sloupku, p°es Borky a Faltus∙v kopec sm∞rem na Mladkov a Krßlφky. TΘto stezce se mohlo °φkat Kladskß. Do roku 1904, ne₧li byla postavena silnice p°es Sobkovice a silnice z Neko°e na StudenΘ, CelnΘ vedla od dneÜnφ stßtnφ silnice od Sloupku p°es Borky, Faltus∙v kopec na StudenΘ, kterΘ se jeÜt∞ do nedßvna °φkalo ô starß silniceö. Mohla to b²t pokraΦovatelka v²Üe uvedenΘ pradßvnΘ stezky KladskΘ. Z historie je znßmΘ, ₧e podΘl takov²ch cest a kde k tomu byly ₧ivotnφ podmφnky, jako voda, vznikly osady. Nenφ proto vylouΦeno, ₧e i Sobkovice mohly takto vzniknout.
Pokud jde o obdobφ, v kterΘm stoletφ ves Sobkovice asi vznikla, byly jeÜt∞ donedßvna domn∞nky, ₧e to mohlo b²t obdobφ po 30 ti letΘ vßlce v roce 1650.
Tehdy tato krajina pat°ila pod panstvφ KyÜpereckΘ ( dneÜnφ LetohradskΘ ). TehdejÜφ majitel panstvφ hrab∞ Vitanovsk², aby zv²Üil sv²ch statk∙ zalo₧il v roce 1670 novΘ vsi StudenΘ a Vitanov. P°edpoklßdalo se, ₧e n∞kdy v tΘto dob∞ k zalo₧enφ i vsi Sobkovice. AvÜak studie mφstnφch zßznam∙ o stavb∞ kostela zßznam∙ ze Ükolnφ kroniky, vedenΘ od roku 1836 a jin²ch vedlo k zßv∞r∙m, ₧e ves Sobkovice musela vzniknout ji₧ mnohem d°φve p°ed t°icetiletou vßlkou. Sv∞dΦila o tom nap°. ta skuteΦnost, ₧e ves m∞la pravd∞podobn∞ od pradßvna v₧dy obyvatele ΦeskΘ nßrodnosti, ₧e se nikdy nepon∞mΦila. I kdy₧ se p°ipouÜtφ, ₧e snad N∞mci jednotlivci se do obce p°ist∞hovali, kde bydleli a ₧e se poΦeÜtili.
Dle uveden²ch skromn²ch odhad∙ dß se p°edpoklßdat, ₧e ves Sobkovice ve svΘm prvopoΦßtku a pozd∞ji pat°ila pod panstvφ ÄampaÜskΘ, p°φpadn∞ pod panstvφ pßn∙ z PotÜtejna. Sobkovice byly pravd∞podobn∞ okrajovou vsφ panstvφ, proto₧e sousednφ ves JamnΘ, JablonnΘ nßle₧ely od roku 1304 pod panstvφ ZbraslavskΘ, pozd∞ji panstvφ LanÜperskΘ. Hranicφ mezi uveden²mi panstvφmi tvo°ila °eka Tichß Orlice. Byla to tΘ₧ hranice mezi d∞kanßtem a ₧upou Kosteleckou a d∞kanßtem LitomyÜlsk²m pozd∞ji LanÜkrounsk²m.
V roce 1574 bylo prodßno zbo₧φ kyÜpereckΘ Janu mladÜφmu z ValdÜtejna. Po jeho smrti v roce 1599 dostal panstvφ Adam ValdÜtejn na Hrßdku nad Sßzavou a Lovosicφch rada a komornφk. Hospodß°skΘ podnikßnφ ValdÜtejn∙ obohatilo KyÜpereck² statek a dalÜφ 3 dvory a sice ve vsi Sobkovice, T∞chonφn∞, a u Verm∞°ovic. Kde se v Sobkovicφch nachßzela v²sadnφ rychta pozd∞ji pansk² dv∙r, nedß se p°esn∞ urΦit. Snad to bylo stavenφ s pozd∞jÜφm Φφslem 67. nejv∞tÜφm to statku na poΦßtku 18 stoletφ.
V roce 1601 prodal tvrz KyÜperk s dvorem poplu₧nφm i jin²mi dvory, m∞steΦko, vsi Jankovice, Rotnek, Lukavice hornφ i dolnφ, Neko°, èedivec, Sobkovice, Mistrovice, Lubnφk, T∞chonφn, CelnΘ, VlΦkovice a ╚eskΘ Petrovice Ji°φmu Stumbergerovi ze ètumberka na Kaffenberku a Tramberku.
V roce 1651 bylo panstvφ KyÜpereckΘ vΦetn∞ jmenovan²ch vsφ prodßno Adamu MikulßÜi VitanovskΘmu z VlΦkovic. Vitanovsk² byl hejtmanem HradeckΘho kraje.
Od roku 1717 dr₧el panstvφ Ferdinand Markvart, hrab∞ z Harach, pozd∞ji Jan z Bredova. V roce 1834 panstvφ zd∞dila jeho vnuΦka Terezie, hrab∞nka Nimptschovß. Poslednφmi majiteli KyÜperka a₧ do roku 1948 StubenberkovΘ, kte°φ ho zφskali s≥atkem s Annou Nimptuschovou.

á

KOSTEL SV. PROKOPA

S v²stavbou sobkovickΘho kostela bylo zapoΦato roku 1717. Je to stavbou jednolodnφ, obdΘlnφkovΘho p∙dorysu s v∞₧φ na zßpad a trojbok²m presbytß°em. InteriΘr je rokokov². Je filißlnφm kostelem farnφho chrßmu v Neko°i.
Na v∞₧ byly zav∞Üeny 3 zvony, prvnφ vß₧il 40 liber a posv∞cen² byl pod jmΘnem sv. Jakuba sv. Anny a sv. Prokopa v roce 1737, druh² vß₧il cent a 10 liber, byl posv∞cen pod jmΘnem Crhy a Strahoty v roce 1776. T°etφ zvon vß₧φ 2 centy a 60 liber posv∞cen pod jmΘnem sv. Prokop a sv. Vßclav v roce 1802.
H°bitov okolo kostela byl postaven v roce 1776.

á

ODPO╚INKOV╔ M═STO PRO TURISTY

OdpoΦinout si m∙₧ete na laviΦce p°ed kostelem ve stφnu statn²ch lip, na nßm∞stφ a p°ed obchodem.

á

P╪═RODN═ ZAJ═MAVOSTI

Do obce, obcφ, je mo₧nΘ se vydat klikat²ma cestiΦkami, kterß vede ·dolφΦky p°es kopeΦky podΘl mφstnφch pot∙Φk∙, polφΦek, kol zmodernizovan²ch domk∙ obklopen²ch udr₧ovan²mi zahradami s kv∞tinov²mi zßhony. Nechybφ ani zem∞d∞lskΘ stavby, rßzovitΘ chaloupky.

á

á
á
á
á
á