Rokytnice v Orlick²ch horßch se pro svou polohu stala st°ediskem cestovnφho ruchu v zimnφm i letnφm obdobφ. Dosud nenaruÜenß p°φroda je protkßna znaΦen²mi turistick²mi stezkami. Nejatraktivn∞jÜφ z nich je Jirßskova stezka po h°ebenech Orlick²ch hor, kterou lemuje linie Φs. opevn∞nφ jako historick² pamßtnφk naÜich d∞jin z let 1935 û 1938.

Letnφ sez≤na nabφzφ sportovnφ h°iÜt∞, tenisovΘ kurty, p°φrodnφ koupaliÜt∞, pstruhovΘ ryba°enφ, projφ₧∩ky na konφch, vyu₧itφ horsk²ch kol, turistickΘ v²lety do sportovnφch a kulturnφch center regionu, v zim∞ pak kvalitnφ terΘny pro sjezdovΘ a b∞₧eckΘ ly₧ovßnφ. ╚etnΘ restaurace a bistra uspokojφ po gastronomickΘ strßnce i nßroΦnΘ nßvÜt∞vnφky a k ubytovßnφ poslou₧φ hotely, pensiony a soukromß za°φzenφ.

 Historie m∞sta Rokytnice v Orlick²ch horßch

Rokytnice v Orlick²ch horßch byla zalo₧ena ve 13. stoletφ. Okolnφmi horami, kterΘ sv∙j nyn∞jÜφ nßzev majφ podle °eky Orlice od roku 1836, vedlo n∞kolik d∙le₧it²ch obchodnφch cest, z nich nejd∙le₧it∞jÜφ byly Stezka kladskopolskß a Solnß, sm∞°ujφcφ z Prahy a₧ k BaltickΘmu mo°i. Osφdlovßnφ hor zaΦalo ve 13. stoletφ. Obyvatelstvo zde nachßzelo ob₧ivu p°evß₧n∞ v zem∞d∞lstvφ, p°i kßcenφ a zpracovßnφ d°eva a pastevectvφ. Postupn∞ dochßzelo k rozvoji °emesel jako plßtenictvφ, lnß°stvφ a sklß°skß v²roba. Tato °emesla koncem 19. a zaΦßtkem 20. stoletφ postupn∞ zanikala. Pravd∞podobn∞ okolo roku 1260 vznikla Rokytnice jako uhlφ°skß osada, zalo₧enß pßny z Rychnova. Od roku 1358 do roku 1370 jsou majiteli pßni Mutina a Gezema z OpoΦna. Okolo roku 1430 jsou to op∞t pßni z Rychnova. V roce 1548 kupuje Rokytnici Jan Licek z R²znburka. LickovΘ byli poslednφ ΦeÜtφ dr₧itelΘ rokytnickΘho panstvφ. Roku 1557 kupuje celΘ panstvφ n∞meck² rytφ° Joachim Mauschwitz z Amenruh. MauschwitzovΘ dr₧φ Rokytnici a₧ do roku 1627, kdy ji kupuje apelaΦnφ rada na Pra₧skΘm hrad∞ Jan MikulßÜ, svobodn² pßn z Nostitz. NostitzovΘ, kte°φ na konci 17. stoletφ zφskßvajφ hrab∞cφ titul, dr₧φ Rokytnici a₧ do roku 1928, kdy rokytnickß v∞tev Nostitz∙ zanikß.

DalÜφ rozvoj m∞sta nastal otev°enφm ₧elezniΦnφ trati Doudleby nad Orlicφ - Rokytnice v Orlick²ch horßch, co₧ m∞stu umo₧nilo lepÜφ kontakt s okolφm.

Po vzniku ╚eskoslovenska v roce 1918 musela b²t Rokytnice obsazena Φesk²m vojskem, nebo¥ zde byly silnΘ snahy N∞mc∙ o odtr₧enφ a vytvo°enφ Deutsch B÷hmen. Potom se situace v Rokytnici vyvφjela klidn∞ a₧ do roku 1933 po nßstupu Adolfa Hitlera k moci. Snahy o p°ipojenφ Sudet k N∞meckΘ °φÜi vyvrcholily v roce 1939, kdy byla Rokytnice s cel²m pohraniΦφm na 7 let p°ipojena k N∞mecku.

V tΘto dramatickΘ dob∞ se zaΦalo v naÜem pohraniΦφ budovat vojenskΘ opevn∞nφ po vzoru francouzskΘ Maginotovy linie. V letech 1936 - 1938 byla u Rokytnice vybudovßna vojenskß tvrz HaniΦka, kterß byla jednou z nejv∞tÜφch a nejv²znamn∞jÜφch pevnostφ, budovan²ch ve 30. letech jako souΦßst naÜeho p°edvßleΦnΘho opevn∞nφ proti tehdejÜφmu rozpφnavΘmu N∞mecku.

V novodobΘ historii doÜlo v celΘ oblasti Orlick²ch hor k zßsadnφ zm∞n∞ po skonΦenφ 2. sv∞tovΘ vßlky, kdy v d∙sledku odsunu obyvatel n∞meckΘ nßrodnosti doÜlo k vysφdlenφ pohraniΦnφ oblasti a souΦasn² poΦet obyvatel je asi t°etinov² proti p∙vodnφmu osφdlenφ. TakΘ pohraniΦnφ m∞steΦko Rokytnici neminul povßleΦn² v²voj udßlostφ. Od roku 1945 se postupn∞ projevovaly snahy komunist∙ o zm∞nu demokratickΘho re₧imu. Tento zßm∞r se takΘ poda°il vφt∞zstvφm komunistickΘ strany v roce 1948. Po celΘ roky byla Rokytnice, stejn∞ jako celΘ pohraniΦφ, ponechßna svΘmu osudu a v²voj se zde tΘm∞° zastavil. V roce 1969 byla ve m∞st∞ umφst∞na sov∞tskß vojenskß posßdka. Obdobφ komunistickΘho re₧imu skonΦilo a₧ v roce 1989. Sov∞tskß armßda opustila m∞sto v roce 1991. Rokytnice se zaΦφnß pomalu op∞t rozvφjet, stavφ se novΘ domy, opravujφ starΘ, zaΦφnß soukromΘ podnikßnφ a pomalu se zlepÜuje vzhled m∞sta. Po tak dlouhΘ dob∞ stagnace je to vÜak ·kol velmi t∞₧k² a zdlouhav².

Nynφ mß Rokytnice okolo 2.300 obyvatel. V oblasti Orlick²ch hor ani v samotnΘ Rokytnici nenφ rozvinut ₧ßdn² v∞tÜφ pr∙mysl. ObyvatelΘ jsou zam∞stnßni v r∙zn²ch mal²ch podnicφch a postupn∞ dochßzφ k v∞tÜφmu podφlu slu₧eb v nßvaznosti na o₧ivenφ cestovnφho ruchu v Orlick²ch horßch.

P∙vod znaku m∞sta Rokytnice v Orlick²ch horßch

V Orlick²ch hvozdech b²valo mnoho divokΘ zv∞°e. Bylo jφ tu tolik, ₧e Ükodila lidem na potkßnφ. Vlk∙ se tu hem₧ily celΘ smeΦky a ve skalnφch slujφch bydleli medv∞di.

╚asto se stßvalo, ₧e se n∞kterß Üelma zatoulala a₧ k lidsk²m p°φbytk∙m. Kdy₧ se v zim∞ vlci vplφ₧ili do vesnice, dovedli se vkrßst vÜude û do chlΘv∙ i do kurnφk∙ a postavili se i Φlov∞ku. Ale kdy₧ se mezi lidi zatoulal osam∞l² medv∞d, pak se nikdy nevrßtil se zdravou k∙₧φ. LidΘ se na n∞ho vrhli jako srÜn∞ a za chvφli byl bradou vzh∙ru.

Jednou se zatoulal medv∞d a₧ na rokytnickou nßves. Bylo to brzy z rßna, slunce prßv∞ vychßzelo. Ponocn² spat°il hu≥ßΦe prvnφ, ale sßm si na n∞ho netroufal. Medv∞d byl vysok² a kdy₧ se postavil, Üel z n∞ho strach. Jak se lidΘ zaΦali probouzet, ponocn² spustil poplach. RokytniΦtφ popadli co prßv∞ m∞li po ruce a hnali se za medv∞dem.

Medv∞d poznal, ₧e je zle. Stav∞l se na zadnφ, hrozil sv²mi t∞₧k²mi tlapami, cenil zuby a mruΦel tak, a₧ to husφ k∙₧i nahßn∞lo. Kdy₧ zjistil, ₧e se rokytniΦtφ mu₧i jen tak nedajφ, vyÜplhal na mohutnou lφpu, kterß stßla uprost°ed nßvsi. Ani na strom∞ vÜak nebyl medv∞d v bezpeΦφ. ┌toΦnφci ho pronßsledovali dlouh²mi kopφmi, kterΘ ponocn² zatφm p°inesl ze strß₧nice a tak dlouho medv∞da bodali, a₧ mrtvΘ zvφ°e spadlo bezvlßdn∞ na zem.

V roce 1852, kdy byla Rokytnice pov²Üena na m∞sto, p°evzala do m∞stskΘho znaku medv∞da na lφp∞, kterΘho dva ozbrojenci bijφ.

Vojenskß tvrz HaniΦka

 V letech 1936 - 1938 byla u Rokytnice v Orlick²ch horßch vybudovßna vojenskß tvrz HaniΦka, kterß byla jednou z nejv∞tÜφch a nejv²znamn∞jÜφch pevnostφ budovan²ch ve 30. letech jako souΦßst naÜeho p°edvßleΦnΘho opevn∞nφ proti tehdejÜφmu rozpφnavΘmu N∞mecku. Mezinßrodnφ dohoda v Mnichov∞ vÜak donutila ╚eskoslovensko bez boje se vzdßt, a tak naÜe vojenskΘ opevn∞nφ nebylo vyu₧ito. Tvrz HaniΦku vojenskß posßdka opustila dne 10.10.1938. P°edtφm vÜak byly odtud demontovßny d°φve osazenΘ zbran∞, tak₧e nep°φteli padl do rukou prßzdn² objekt. V obdobφ okupace byla HaniΦka vyu₧φvßna jako terΦ n∞meck²ch d∞lost°elc∙. Po vßlce slou₧ila pevnost HaniΦka jako vodnφ zdroj pro m∞sto Rokytnice. Spravovala ji mφstnφ vojenskß posßdka. V roce 1968 zde byla vojenskß posßdka zruÜena a pevnost HaniΦka byla odpojena od vodovodnφho °ßdu. Od roku 1969 byla pevnost zp°φstupn∞na ve°ejnosti jako turistickß atrakce. AvÜak v roce 1975 zabralo HaniΦku Federßlnφ ministerstvo vnitra a zaΦalo si zde budovat sv∙j protiatomov² kryt. V roce 1995 byl objekt uznßn jako nepot°ebn² pro Federßlnφ ministerstvo vnitra, byl odtajn∞n a p°edßn m∞stu Rokytnice v Orlick²ch horßch, kterΘ jej op∞t zaΦalo vyu₧φvat jako turistickou atrakci a pamßtnφk vßleΦn²ch udßlostφ. Tvrz HaniΦka je stßle obohacovßna o novΘ exponßty vojenskΘ bojovΘ techniky a postupn∞ se prohlφdkovß trasa po tvrzi rozr∙stß o expozici malΘho regionßlnφho vojenskΘho muzea.    

Chrßn∞nß krajinnß oblast OrlickΘ hory

V p°φhraniΦnφ horskΘ Φßsti okresu Rychnov nad Kn∞₧nou se rozklßdß Chrßn∞nß krajinnß oblast OrlickΘ hory. Byla vyhlßÜena dne 28. prosince 1969 s cφlem chrßnit a uchovat harmonicky vyvß₧enou krajinu Orlick²ch hor. Oblast o ploÜe 204 km2 se rozklßdß na ·zemφ okresu Rychnov nad Kn∞₧nou, nevelkou Φßstφ 570 ha zasahuje do okresu ┌stφ nad Orlicφ a zaujφmß nejhodnotn∞jÜφ partie Orlick²ch hor od OleÜnice v Orlick²ch horßch a₧ po ╚ihßk.

OrlickΘ hory se rozklßdajφ v severnφ Φßsti v²chodnφch ╚ech. Tvo°φ Φßst severnφ hranice ╚eskΘ republiky s Polskem. Jako samostatn² geomorfologick² celek jsou geologicky souΦßstφ velkΘ jednotky, tvo°φcφ orlicko-kladskou klenbu. Geomorfologicky pat°φ do SudetskΘ soustavy, podsoustava St°ednφ Sudety.

StarΘ poho°φ, tvo°enΘ v∞tÜinou p°em∞n∞n²mi horninami, bylo rozlßmßno a jeho jednotlivΘ Φßsti vystoupily podΘl zlom∙. Mezi nimi vznikla Kladskß kotlina, kterß k nßm zasahuje Krßlickou brßzdou. Severov²chodnφ svah Orlick²ch hor k ·dolφ °eky Divokß Orlice je zlomovΘho p∙vodu a je velmi prudk². Do nitra ╚ech se sva₧ujφ pozvolna a postupn∞ p°echßzejφ do ΦlenitΘho podh∙°φ, budovanΘho na mnoha mφstech k°φdov²mi sedimenty.

CelΘ pßsmo hor je 55 km dlouhΘ a jeho Üφ°ka kolφsß v rozmezφ 3 - 8 km. Pr∙m∞rnß nadmo°skß v²Üka je 789 m.n.m. NejvyÜÜφ a ploÜn∞ nejrozsßhlejÜφ Φßst Orlick²ch hor tvo°φ severozßpadn∞ DeÜtenskß hornatina. H°eben tvo°φ od severu Vrchmezφ (1084 m), èerlich (1027 m), Malß DeÜtnß (1090 m), Velkß DeÜtnß (1115 m - nejvyÜÜφ hora Orlick²ch hor), Jelenka (1097 m), Koruna (1099 m), Homole (1001 m), Tet°evec (1043 m), KunÜtßtskß kaple (1035 m) a Anensk² vrch (995 m). Severov²chodnφ p°φkr² svah je zalo₧en na zlomovΘ tektonickΘ linii. Jihozßpadnφ svahy vybφhajφ rozsochami, nap°. Sedlo≥ovsk² vrch (1050 m), MaruÜa (1042 m) a Zaklet² ( 991 m - v obci ╪φΦky, 5 km od Rokytnice v O.h.), odd∞len²mi p°φtoky hornφ B∞lΘ, Zdobnice a ╪φΦky. Hlavnφmi horninami jsou krystalickΘ b°idlice (ruly a svory), vzßcn∞ji kvarcity a krystalickΘ vßpence. V OrlickozßhorskΘ brßzd∞ se zachovaly k°φdovΘ sedimenty.

╪eky Divokß a Tichß Orlice prorß₧ejφ poho°φ pr∙lomov²mi ·dolφmi. Nejji₧n∞ji zasahujφ OrlickΘ hory pßsmem SuchΘho vrchu. Podnebφ je drsnΘ s dostatkem srß₧ek. Sn∞hovß pokr²vka le₧φ asi 4 m∞sφce. Sever odvod≥uje °eka Metuje a jejφ p°φtoky, jih Tichß a Divokß Orlice. SjφzdnΘ jsou za vysokΘho stavu vody. Na DivokΘ Orlici byla v roce 1939 vybudovßna p°ehradnφ nßdr₧ Pastviny (98 ha). Zadr₧uje povod≥ovou vodu a slou₧φ k rekreaci.

Po strßnce botanickΘ a zoologickΘ p°edstavuje CHKO pom∞rn∞ bohat² celek s °adou dnes ji₧ vzßcn²ch a chrßn∞n²ch druh∙. Proto bylo na ·zemφ CHKO vyhlßÜeno 16 maloploÜn²ch chrßn∞n²ch ·zemφ, z toho 5 stßtnφch p°φrodnφch rezervacφ, 1 chrßn∞nΘ naleziÜt∞ a 11 chrßn∞n²ch p°φrodnφch v²tvor∙. ┌zemφ CHKO pro svou atraktivnost p°itahuje nejen z hlediska p°φrodov∞dnΘho, ale je zajφmavΘ pro Üirokou ve°ejnost z hlediska sportovnφch mo₧nostφ. Letnφ sportovnφ a rekreaΦnφ Φinnostφ je zejmΘna p∞Üφ turistika a cykloturistika. Atraktivitu oblasti protkanΘ znaΦen²mi turistick²mi stezkami podtrhuje samostatn² architektonick² prvek, kter²m je soustava vojenskΘho opevn∞nφ ze t°icßt²ch let. V zim∞ jsou terΘny oblasti vyu₧φvßny pro sjezdovΘ a b∞₧eckΘ ly₧ovßnφ. Velkß ly₧a°skß st°ediska jsou v DeÜtnΘm a ╪φΦkßch. Nutno podotknout, ₧e spolu s vlivy souΦasnΘho ₧ivotnφho prost°edφ znamenß i sportovnφ vyu₧φvßnφ CHKO jejφ znaΦnΘ zatφ₧enφ. Na druhΘ stran∞ nedostatek jin²ch pracovnφch p°φle₧itostφ ve zdejÜφ oblasti znamenß postupn² rozvoj prßv∞ slu₧eb v cestovnφcm ruchu.