ááá S historiφ m∞sta Äamberka je spojeno jmΘno v²znamnΘho rodßka MUDr. Eduarda Alberta, profesora chirurgie na vφde≥skΘ univerzit∞. Tento vynikajφcφ v∞dec dal lΘka°skΘ v∞d∞ tehdy velmi pot°ebnΘ uΦebnice a vychoval mnoho v²znamn²ch chirurg∙, z nich₧ nejvφce vynikl prof. K. Maydl. K rodnΘmu m∞stu m∞l h°ejiv² vztah a up°φmnou lßsku. Proto si zvolil Äamberk za sφdlo svΘho letnφho pobytu a postavil si zde vilu, obklopenou parkem, kamá se ka₧doroΦn∞ uchyloval, aby si odpoΦinul v kruhu p°ßtel po vyΦerpßvajφcφ prßci. Jeho vila hostila nejv²znamn∞jÜφ mu₧e tΘ doby, jen p°φkladem jmenujeme dr. Riegra, dr. Kramß°e, dr. Rezka, bßsnφka Jaroslava VrchlickΘho, Machara, profesory Gebauera, èemberu, ╚ernΘho, prof. T. G. Masaryka.
M∞stu zachoval v äPam∞tech ₧ambersk²chô soupis historick²ch pramen∙, kterΘ dnes snad by ji₧ ani nebylo mo₧no opat°it. V bßdßnφ o ╚esk²ch brat°φch a o Prokopu DiviÜovi jsou jeho prßce dostateΦn∞ znßmΘ. Na p∙d∞ nßm nep°ßtelskΘ se v₧dy hrd∞ hlßsil k svΘmu nßrodu a takΘ svΘho vlivu ne·navn∞ a ·so∞Ün∞ u₧φval k prosp∞chu nßroda. Jeho p°ßnφm bylo ukßzati cizin∞ vysp∞lost naÜφ bßsnickΘ generace. A tak sßm (Erbenovu Kytici) i za souΦinnosti jin²ch p°eklßdal dφla naÜich bßsnφk∙, kterß pak vydal sv²m nßkladem v p∞ti objemn²ch svazcφch a rozÜi°oval je v cizin∞, pomßhaje tak seznamovati cizinu s naÜφ literaturou. I v∞deckß literatura v dφlech prof. Gebauera naÜla v n∞m Üt∞drΘho podporovatele, nebo¥ jen jeho pomocφ byla vydßna Mluvnice Φeskß a Slovnφk staroΦesk². Nebylo za dobu jeho ₧ivota jedinΘho nßrodnφho a kulturnφho podniku, jeho₧ by Albert nebyl b²val ·Φasten. Mnoho pamßtek na jeho osobu mß ₧amberskΘ museum. OkraÜlovacφ spolek na jeho rodnΘm domku dal zasaditit pam∞tnφ desku z bφlΘho mramoru

á

Vßclav Prokop DiviÜ

ááá Pravd∞podobn∞ nikdo by se nenadal, ₧e kdy₧ se dne 26.b°ezna 1698 narodil v poddanskΘ chalup∞ malozem∞d∞lskΘ usedlosti nadan² hoch, jak zßvratnß ₧ivotnφ drßha jej Φekß! Narodil se na p∙d∞ jednΘ z chalup d°φv∞jÜφch Helvφkovic, po roce 1547 nßle₧ejφcφch k Äamberku.
Za jeho experimenty se mu dostalo poct nejvyÜÜφch - pozvßnφ na cφsa°sk² dv∙r do Vφdn∞. Zde p°ed zraky cφsa°e FrantiÜka èt∞pßna LotrinskΘho, znalce a milovnφka p°φrodozpytu, a cφsa°ovny Marie Terezie n∞kolikrßte p°edvßd∞l svΘ pokusy a byl veliΦenstvy za svou experimentßtorskou prßci odm∞n∞n zlat²mi medailemi s jejich podobenkami.
Zßpis z gymnazißlnφ jezuitskΘ koleje ve Znojm∞ z roku 1716 potvrzuje, ₧e mezi studenty byl p°ijat i Weneslaus Divisch B÷emus Senftenbergensis, Praem - Vßclav DiviÜ, ╚ech ze Äamberka, Premonstrßt. Marn∞ byl v matrikßch hledßn mezi DiviÜi, ne vÜak mezi DivφÜky!
Diß° opata Wallnera z premonstrßtskΘho klßÜtera v Louce u Znojma uvßdφ jmΘno nadanΘho novice s °eholnφm jmΘnem Prokopius - Prokop a pozm∞n∞nΘ p°φjmenφ DiviÜ. V letech 1721 - 24 studoval v Louce bohoslovφ a filozofii. Roku 1726 byl vysv∞cen na kn∞ze, roku 1729 jmenovßn profesorem filozofie a po roce profesorem teologie. B∞hem svΘ pedagogickΘ prßce rozpracovßvß svou dizertaΦnφ prßci z oboru teologie a v r.1733 ji v Salzburgu ·sp∞Ün∞ obhajuje a stßvß se doktorem teologie. Po promoci v Salzburgu byl jmenovßn podp°evorem v Louce, v tΘ dob∞ se stßle usilovn∞ji v∞noval studiu p°φrodnφch v∞d. R.1736 p°ijφmß nßvrh opata Nolbeka, aby se ujal °φzenφ farnosti v P°φm∞ticφch u Znojma, kde strßvil s v²jimkou obdobφ 1741 - 42 tΘm∞° 29 let svΘho ₧ivota. Tady v ·stranφ mu byl p°ßn klid ke studiu i experimentovßnφ.
Na poΦßtku 50.let sßm zhotovil tzv."elektrum", tak naz²val svoji t°ecφ elektriku a vlastnφ "leydenskΘ lahve", v r.1744 zbudoval v²konnΘ vodnφ Φerpadlo, kterΘ tlaΦilo vodu do v²Üe 30 sßh∙.
V dob∞ svΘho p°edchozφho p∙sobenφ v louckΘm klßÜte°e byl p°evor sv∞dkem silnΘ bou°e s krupobitφm, kterß 18.srpna 1741 zniΦila vÜechna okna zßpadnφ strany klßÜternφ budovy, a snad prßv∞ tehdy ho jeÜt∞ intenzivn∞ji zam∞stnßvala myÜlenka - zniΦit sφlu a ÜkodlivΘ ·Φinky bou°φ. Od tΘto udßlosti pßtral po prost°edku, kter²m by tohoto cφle dosßhl. V r.1750 byl pozvßn do Vφdn∞ na cφsa°sk² dv∙r, aby demonstroval pokus s p°enosem statickΘ elekt°iny, na pokusu pak vysv∞tluje, ₧e velmi podobn²m zp∙sobem lze "ubrat na niΦivΘ sφle elektrick²ch nßboj∙ bou°kov²ch mrak∙".
DiviÜ nez∙stal ve svΘm experimentovßnφ nijak izolovßn, dopisoval si s matematikem a p°φrodov∞dcem, Φlenem Akademie v∞d v Berlφn∞ Leonhardem Eulerem, s Akademiφ v∞d v Petrohrad∞, o sv²ch pokusech informoval profesora Antonφna Acrinciho z Prahy.
Dne 15.Φervna 1754 se rozhodl sv∙j dßvn² sen uskuteΦnit! Na zahrad∞ fary v P°φm∞ticφch postavil sv∙j prvnφ zem∞n² hromosvod, jφm nazvan² "Machina meteorologika", a jeÜt∞ tΘho₧ dne mohl Φinit svß pozorovßnφ za nastalΘ bou°ky. Jakmile se DiviÜ p°esv∞dΦil, ₧e bleskosvod je vskutku ·Φinn², rozhodl se nabφdnout ho cφsa°i FrantiÜku, aby bylo vφce takov²ch hromosvod∙ sestrojeno a krajina i m∞sta ochrßn∞na p°ed bou°φ. DvorÜtφ vφdenÜtφ matematici vÜak u₧iteΦnost a funkci tohoto p°φstroje nedokßzali pochopit, a tak cφsa°e od objednßvky zrazovali.
DiviÜovi nastaly nelehkΘ chvφle i v P°φm∞ticφch. Byl obvin∞n za ne·rodu v r.1759, za p°φΦinu ne·rody byl poklßdßn DiviÜ∙v hromosvod, kter² pr² rozhßnφ mraky, a velkΘ sucho je pak p°φΦinou ne·rody. Na ja°e r.1760 pak bylo za°φzenφ rozlφcen²mi sedlßky zniΦeno.
Pravd∞podobn∞ ve stejnΘm ·dobφ jako bleskosvod konstruuje takΘ strunn² hudebnφ nßstroj s klaviaturou a pedßlem, jeho₧ zvuk m∞l dokßzat zastoupit cel² orchestr. M∞l celkem 790 kovov²ch strun a 14 zdvojen²ch rejst°φk∙, nßstroj pojmenoval "Denis d░or" - Zlat² Denis" a u₧ sama volba nßzvu m∞la naznaΦovat, ₧e jde skuteΦn∞ o n∞co velkolepΘho.
DiviÜ se rovn∞₧ zab²val pokusy s urychlovßnφm r∙stu rostlin umφst∞n²ch do nßdob, kter²mi nechal prochßzet elektrick² proud.
DiviÜ pat°il k prvnφm experimentßtor∙m s terapeutick²m vyu₧itφm ·Φink∙ statickΘ elekt°iny. DiviÜ sledoval p°i lΘΦenφ elektrickou energiφ i nßzory tehdejÜφch autorit, profesora na pra₧skΘ universit∞ Jana Antonφna Scrinciho a v²znamnΘho zoologa Jana K°titele BohßΦe.
Nemusφm jist∞ p°ipomφnat, jakΘ problΘmy mu, jako kn∞zi, nad∞lalo lΘΦenφ elektrickou energiφ mezi farnφky, lΘka°i a lΘkßrnφky! Pacienty p°ijφmal p°φmo na fa°e v P°φm∞ticφch a ·sp∞Ün∞ lΘΦil zejmΘna choroby pohybovΘ, revmatismus, nßsledky po zlomeninßch konΦetin, choroby uÜnφ, nosnφ a oΦnφ. Dokßzal napravovat i t∞₧kΘ stavy po ochrnutφ!
O podstat∞ a p∙sobenφ elekt°iny napsal mnoho d∞l, mezi nejv²znamn∞jÜφ pat°il traktßt: "Magia naturalis", kter² se bohu₧el, dφky cφrkevnφ cenzu°e, nedoΦkal v Rakousku svΘho vydßnφ. O tisk n∞meckΘho p°ekladu se zaslou₧il DiviÜ∙v obdivovatel, evangelick² duchovnφ Christoph Oetinger z Wⁿrtenberku, stalo se tak v Tⁿbingen v r.1765. PrvΘ vydßnφ jeho nejv²znamn∞jÜφho spisu vyÜlo v r.1765, v tΘm₧ roce, kdy Prokop DiviÜ dne 21.prosince 1765 v klßÜte°e v Louce u Znojma umφrß.
V zßv∞ru bych rßda p°ipomn∞la, ₧e DiviÜ nevynikl pouze jako vynßlezce hromosvodu, byl nesmφrn∞ vÜestrann²m badatelem a filozofem, jeho₧ ₧ivotnφ drßha byla bohatß navzdory tomu, ₧e byl jako badatel spoutßvßn cφrkevnφmi dogmaty a cenzurou. Jeho souΦasnφku, s kter²m b²vajφ jeho v²zkumy Φasto srovnßvßny, bylo p°ßno pracovat svobodn∞. V tom je velik² rozdφl! P°esto DiviÜovy v²zkumy byly realizovßny podstatn∞ d°φve ne₧li podobnΘ zßm∞ry Franclinovy. Sv²m v²zkumem a dφlem tak V.P.DiviÜ p°edstavuje v²znamn² Φlßnek v poΦßtcφch nauky o elekt°in∞.

Prokop DiviÜ á

Mezi slavnΘ rodßky m∞sta pat°φ i vynikajφcφ akademick² socha° FrantiÜek Rous, kter² pochßzφ ze starΘ °ezbß°skΘ rodiny. Je tv∙rcem mnoha figurßlnφch v²zdob na p°ednφch pra₧sk²ch budovßch, z·Φastnil se celΘ °ady v²znamn²ch um∞leck²ch sout∞₧φ.

K ₧ambersk²m rodßk∙m je nutno uvΘst i doktora Augustina Seydlera, profesora fyziky, matematiky a astronomie na pra₧skΘ univerzit∞, Φlena KrßlovskΘ ΦeskΘ spoleΦnosti nauk, dßle FrantiÜka èemberu, profesora filosofie, tv∙rce st°edov∞k²ch d∞jin a spoluautora Ottova slovnφku.

31. b°ezna 1858 se v Äamberku narodila oblφbenß spisovatelka Φetn²ch povφdek Tereza Svatovß. sestra MUDr. E. Alberta. á