MUDr.
Eduard Albert ááá S historiφ m∞sta
Äamberka je spojeno jmΘno v²znamnΘho rodßka MUDr.
Eduarda Alberta, profesora chirurgie na vφde≥skΘ
univerzit∞. Tento vynikajφcφ v∞dec dal lΘka°skΘ
v∞d∞ tehdy velmi pot°ebnΘ uΦebnice a vychoval mnoho
v²znamn²ch chirurg∙, z nich₧ nejvφce vynikl prof. K.
Maydl. K rodnΘmu m∞stu m∞l h°ejiv² vztah a
up°φmnou lßsku. Proto si zvolil Äamberk za sφdlo
svΘho letnφho pobytu a postavil si zde vilu, obklopenou
parkem, kamá se ka₧doroΦn∞ uchyloval, aby si
odpoΦinul v kruhu p°ßtel po vyΦerpßvajφcφ prßci.
Jeho vila hostila nejv²znamn∞jÜφ mu₧e tΘ doby, jen
p°φkladem jmenujeme dr. Riegra, dr. Kramß°e, dr.
Rezka, bßsnφka Jaroslava VrchlickΘho, Machara,
profesory Gebauera, èemberu, ╚ernΘho, prof. T. G.
Masaryka.
M∞stu zachoval v
äPam∞tech ₧ambersk²chô soupis historick²ch
pramen∙, kterΘ dnes snad by ji₧ ani nebylo mo₧no
opat°it. V bßdßnφ o ╚esk²ch brat°φch a o Prokopu
DiviÜovi jsou jeho prßce dostateΦn∞ znßmΘ. Na
p∙d∞ nßm nep°ßtelskΘ se v₧dy hrd∞ hlßsil k
svΘmu nßrodu a takΘ svΘho vlivu ne·navn∞ a
·so∞Ün∞ u₧φval k prosp∞chu nßroda. Jeho p°ßnφm
bylo ukßzati cizin∞ vysp∞lost naÜφ bßsnickΘ
generace. A tak sßm (Erbenovu Kytici) i za souΦinnosti
jin²ch p°eklßdal dφla naÜich bßsnφk∙, kterß pak
vydal sv²m nßkladem v p∞ti objemn²ch svazcφch a
rozÜi°oval je v cizin∞, pomßhaje tak seznamovati
cizinu s naÜφ literaturou. I v∞deckß literatura v
dφlech prof. Gebauera naÜla v n∞m Üt∞drΘho
podporovatele, nebo¥ jen jeho pomocφ byla vydßna
Mluvnice Φeskß a Slovnφk staroΦesk². Nebylo za dobu
jeho ₧ivota jedinΘho nßrodnφho a kulturnφho podniku,
jeho₧ by Albert nebyl b²val ·Φasten. Mnoho pamßtek
na jeho osobu mß ₧amberskΘ museum. OkraÜlovacφ
spolek na jeho rodnΘm domku dal zasaditit pam∞tnφ
desku z bφlΘho mramoru
á
Vßclav Prokop DiviÜ
ááá Pravd∞podobn∞ nikdo by se
nenadal, ₧e kdy₧ se dne 26.b°ezna 1698 narodil v
poddanskΘ chalup∞ malozem∞d∞lskΘ usedlosti nadan²
hoch, jak zßvratnß ₧ivotnφ drßha jej Φekß! Narodil
se na p∙d∞ jednΘ z chalup d°φv∞jÜφch Helvφkovic,
po roce 1547 nßle₧ejφcφch k Äamberku.
Za jeho experimenty se mu dostalo poct nejvyÜÜφch -
pozvßnφ na cφsa°sk² dv∙r do Vφdn∞. Zde p°ed
zraky cφsa°e FrantiÜka èt∞pßna LotrinskΘho, znalce
a milovnφka p°φrodozpytu, a cφsa°ovny Marie Terezie
n∞kolikrßte p°edvßd∞l svΘ pokusy a byl veliΦenstvy
za svou experimentßtorskou prßci odm∞n∞n zlat²mi
medailemi s jejich podobenkami.
Zßpis z gymnazißlnφ jezuitskΘ koleje ve Znojm∞ z
roku 1716 potvrzuje, ₧e mezi studenty byl p°ijat i
Weneslaus Divisch B÷emus Senftenbergensis, Praem -
Vßclav DiviÜ, ╚ech ze Äamberka, Premonstrßt. Marn∞
byl v matrikßch hledßn mezi DiviÜi, ne vÜak mezi
DivφÜky!
Diß° opata Wallnera z premonstrßtskΘho klßÜtera v
Louce u Znojma uvßdφ jmΘno nadanΘho novice s
°eholnφm jmΘnem Prokopius - Prokop a pozm∞n∞nΘ
p°φjmenφ DiviÜ. V letech 1721 - 24 studoval v Louce
bohoslovφ a filozofii. Roku 1726 byl vysv∞cen na
kn∞ze, roku 1729 jmenovßn profesorem filozofie a po
roce profesorem teologie. B∞hem svΘ pedagogickΘ prßce
rozpracovßvß svou dizertaΦnφ prßci z oboru teologie
a v r.1733 ji v Salzburgu ·sp∞Ün∞ obhajuje a stßvß
se doktorem teologie. Po promoci v Salzburgu byl
jmenovßn podp°evorem v Louce, v tΘ dob∞ se stßle
usilovn∞ji v∞noval studiu p°φrodnφch v∞d. R.1736
p°ijφmß nßvrh opata Nolbeka, aby se ujal °φzenφ
farnosti v P°φm∞ticφch u Znojma, kde strßvil s
v²jimkou obdobφ 1741 - 42 tΘm∞° 29 let svΘho
₧ivota. Tady v ·stranφ mu byl p°ßn klid ke studiu i
experimentovßnφ.
Na poΦßtku 50.let sßm zhotovil
tzv."elektrum", tak naz²val svoji t°ecφ
elektriku a vlastnφ "leydenskΘ lahve", v
r.1744 zbudoval v²konnΘ vodnφ Φerpadlo, kterΘ
tlaΦilo vodu do v²Üe 30 sßh∙.
V dob∞ svΘho p°edchozφho p∙sobenφ v louckΘm
klßÜte°e byl p°evor sv∞dkem silnΘ bou°e s
krupobitφm, kterß 18.srpna 1741 zniΦila vÜechna okna
zßpadnφ strany klßÜternφ budovy, a snad prßv∞
tehdy ho jeÜt∞ intenzivn∞ji zam∞stnßvala myÜlenka -
zniΦit sφlu a ÜkodlivΘ ·Φinky bou°φ. Od tΘto
udßlosti pßtral po prost°edku, kter²m by tohoto cφle
dosßhl. V r.1750 byl pozvßn do Vφdn∞ na cφsa°sk²
dv∙r, aby demonstroval pokus s p°enosem statickΘ
elekt°iny, na pokusu pak vysv∞tluje, ₧e velmi
podobn²m zp∙sobem lze "ubrat na niΦivΘ sφle
elektrick²ch nßboj∙ bou°kov²ch mrak∙".
DiviÜ nez∙stal ve svΘm experimentovßnφ nijak
izolovßn, dopisoval si s matematikem a p°φrodov∞dcem,
Φlenem Akademie v∞d v Berlφn∞ Leonhardem Eulerem, s
Akademiφ v∞d v Petrohrad∞, o sv²ch pokusech
informoval profesora Antonφna Acrinciho z Prahy.
Dne 15.Φervna 1754 se rozhodl sv∙j dßvn² sen
uskuteΦnit! Na zahrad∞ fary v P°φm∞ticφch postavil
sv∙j prvnφ zem∞n² hromosvod, jφm nazvan²
"Machina meteorologika", a jeÜt∞ tΘho₧ dne
mohl Φinit svß pozorovßnφ za nastalΘ bou°ky.
Jakmile se DiviÜ p°esv∞dΦil, ₧e bleskosvod je
vskutku ·Φinn², rozhodl se nabφdnout ho cφsa°i
FrantiÜku, aby bylo vφce takov²ch hromosvod∙
sestrojeno a krajina i m∞sta ochrßn∞na p°ed bou°φ.
DvorÜtφ vφdenÜtφ matematici vÜak u₧iteΦnost a
funkci tohoto p°φstroje nedokßzali pochopit, a tak
cφsa°e od objednßvky zrazovali.
DiviÜovi nastaly nelehkΘ chvφle i v P°φm∞ticφch.
Byl obvin∞n za ne·rodu v r.1759, za p°φΦinu ne·rody
byl poklßdßn DiviÜ∙v hromosvod, kter² pr² rozhßnφ
mraky, a velkΘ sucho je pak p°φΦinou ne·rody. Na
ja°e r.1760 pak bylo za°φzenφ rozlφcen²mi sedlßky
zniΦeno.
Pravd∞podobn∞ ve stejnΘm ·dobφ jako bleskosvod
konstruuje takΘ strunn² hudebnφ nßstroj s klaviaturou
a pedßlem, jeho₧ zvuk m∞l dokßzat zastoupit cel²
orchestr. M∞l celkem 790 kovov²ch strun a 14
zdvojen²ch rejst°φk∙, nßstroj pojmenoval "Denis
d░or" - Zlat² Denis" a u₧ sama volba nßzvu
m∞la naznaΦovat, ₧e jde skuteΦn∞ o n∞co
velkolepΘho.
DiviÜ se rovn∞₧ zab²val pokusy s urychlovßnφm
r∙stu rostlin umφst∞n²ch do nßdob, kter²mi nechal
prochßzet elektrick² proud.
DiviÜ pat°il k prvnφm experimentßtor∙m s
terapeutick²m vyu₧itφm ·Φink∙ statickΘ elekt°iny.
DiviÜ sledoval p°i lΘΦenφ elektrickou energiφ i
nßzory tehdejÜφch autorit, profesora na pra₧skΘ
universit∞ Jana Antonφna Scrinciho a v²znamnΘho
zoologa Jana K°titele BohßΦe.
Nemusφm jist∞ p°ipomφnat, jakΘ problΘmy mu, jako
kn∞zi, nad∞lalo lΘΦenφ elektrickou energiφ mezi
farnφky, lΘka°i a lΘkßrnφky! Pacienty p°ijφmal
p°φmo na fa°e v P°φm∞ticφch a ·sp∞Ün∞ lΘΦil
zejmΘna choroby pohybovΘ, revmatismus, nßsledky po
zlomeninßch konΦetin, choroby uÜnφ, nosnφ a oΦnφ.
Dokßzal napravovat i t∞₧kΘ stavy po ochrnutφ!
O podstat∞ a p∙sobenφ elekt°iny napsal mnoho d∞l,
mezi nejv²znamn∞jÜφ pat°il traktßt: "Magia
naturalis", kter² se bohu₧el, dφky cφrkevnφ
cenzu°e, nedoΦkal v Rakousku svΘho vydßnφ. O tisk
n∞meckΘho p°ekladu se zaslou₧il DiviÜ∙v
obdivovatel, evangelick² duchovnφ Christoph Oetinger z
Wⁿrtenberku, stalo se tak v Tⁿbingen v r.1765. PrvΘ
vydßnφ jeho nejv²znamn∞jÜφho spisu vyÜlo v r.1765,
v tΘm₧ roce, kdy Prokop DiviÜ dne 21.prosince 1765 v
klßÜte°e v Louce u Znojma umφrß.
V zßv∞ru bych rßda p°ipomn∞la, ₧e DiviÜ nevynikl
pouze jako vynßlezce hromosvodu, byl nesmφrn∞
vÜestrann²m badatelem a filozofem, jeho₧ ₧ivotnφ
drßha byla bohatß navzdory tomu, ₧e byl jako badatel
spoutßvßn cφrkevnφmi dogmaty a cenzurou. Jeho
souΦasnφku, s kter²m b²vajφ jeho v²zkumy Φasto
srovnßvßny, bylo p°ßno pracovat svobodn∞. V tom je
velik² rozdφl! P°esto DiviÜovy v²zkumy byly
realizovßny podstatn∞ d°φve ne₧li podobnΘ zßm∞ry
Franclinovy. Sv²m v²zkumem a dφlem tak V.P.DiviÜ
p°edstavuje v²znamn² Φlßnek v poΦßtcφch nauky o
elekt°in∞.
Prokop DiviÜ á
Mezi
slavnΘ rodßky m∞sta pat°φ i vynikajφcφ akademick²
socha° FrantiÜek Rous, kter² pochßzφ ze starΘ
°ezbß°skΘ rodiny. Je tv∙rcem mnoha figurßlnφch
v²zdob na p°ednφch pra₧sk²ch budovßch, z·Φastnil
se celΘ °ady v²znamn²ch um∞leck²ch sout∞₧φ.
K
₧ambersk²m rodßk∙m je nutno uvΘst i doktora
Augustina Seydlera, profesora fyziky, matematiky a
astronomie na pra₧skΘ univerzit∞, Φlena KrßlovskΘ
ΦeskΘ spoleΦnosti nauk, dßle FrantiÜka èemberu,
profesora filosofie, tv∙rce st°edov∞k²ch d∞jin a
spoluautora Ottova slovnφku.
31.
b°ezna 1858 se v Äamberku narodila oblφbenß
spisovatelka Φetn²ch povφdek Tereza Svatovß. sestra
MUDr. E. Alberta. á
|