┌dolnφ p°ehrada
Orlick² komitΘt byl ustaven 15. zß°φ
1907 v T²niÜti nad Orlicφ s ·kolem starati se o maceÜsky odb²vanΘ naÜe kraje,
pokud se t²kß vodohospodß°sk²ch pracφ na Orlici. Obec Neko° se stala v roce 1910
°ßdn²m Φlenem tohoto komitΘtu. Tento Orlick² komitΘt mß hlavnφ zßsluhu o
v²stavbu naÜφ ·dolnφ p°ehrady. Ji₧ v roce 1908 poukßzal Ing. FrantiÜek RadouÜ z
OpoΦna na Neko°, jako vhodnΘ mφsto pro p°ehradu a dne 3. kv∞tna 1908 byl zde
v²bor OrlickΘho komitΘtu na informaΦnφ cest∞. Dne 10. zß°φ 1912 navÜtφvil naÜi obec na svΘ cest∞ ministr ve°ejn²ch pracφ Dr. Otakar Trnka, aby shlΘdl mφsto pro ·dolnφ p°ehradu. Obec p°ivφtala ministra ôkrajanaö prapory a st°elbou z hmo₧dφ°∙. JmΘnem obce jej uvφtal pan °φdφcφ uΦitel FrantiÜek Rejholda °eΦφ, ve kterΘ vylφΦil pot°eby obce a prosil pana ministra o podporu v provedenφ stavby ·dolnφ p°ehrady a spojovacφ silnice LφÜnice - Neko° - Bred∙vka. Ministr ve svΘ odpov∞di slφbil nejvyÜÜφ mo₧nou podporu v provedenφ stavby p°ehrady i silnice. ProhlΘdl si potom ·dolφ DivokΘ Orlice nad ml²nsk²m splavem (t.j. nynφ hrßz malΘ p°ehrady). Na mφsto samΘ, kde byla p°ehrada projektovßna nedoÜel. V tΘ dob∞ byl vφce hodnocen a doporuΦovßn ôkonkurenΦnφö projekt p°ehrady u PotÜtejna, proto snad ministr v∞noval tak mßlo pozornosti zdejÜφmu projektu. Dne 16. b°ezna 1925 p°edlo₧ila obec ministru ve°ejn²ch pracφ Srbovi memorandum ve v∞ci stav∞nφ ·dolnφ p°ehrady, kterß v tomto zßm∞ru se m∞la stav∞t a₧ nad KlßÜtercem, proto₧e takto umφst∞nß p°ehrada by ztratila z velkΘ Φßsti ·Φelnosti zabrßnit Φast²m povodnφm, ledov²m bariΘrßm pod p°ehradou, proto₧e by nezachytila p°φval vody z bohat²ch p°φtok∙ v ni₧Üφm toku mezi KlßÜtercem a Neko°φ. Od zßm∞ru stavby p°ehrady nad KlßÜtercem bylo upuÜt∞no.
STAVBA ┌DOLN═ P╪EHRADY V roce 1929 - 1930 se provßd∞jφ sondovacφ prßce a to
v mφstech Studeneckß zßtoka a èφpkova skßla (nad nyn∞jÜφm Petrov²m paloukem).
Proveden²mi sondami bylo zjiÜt∞no, ₧e skalnatΘ podlo₧φ neodpovφdß po₧adavk∙m
tak nßroΦnΘ stavby a bylo nalezeno novΘ mφsto v tak zvanΘ ôHastrmaniciö, kde sondy prokßzaly zp∙sobilost postavenφ
hrßzovΘho t∞lesa, kterΘ je v zßkladech silnΘ 32 metr∙. Do zdiva byly vklßdßny
ocelovΘ vodovodnφ roury a to od zßkladu a₧ po korunu hrßze, na kterΘ se p°i
tvrdnutφ zdiva p°ipojovaly injektß₧nφ stroje a do
zdiva se tlaΦilo ôbetonovΘ mlΘkoö. T∞mito injekcemi se dosßhlo snφ₧enφ
pr∙saku vody ze strany vodnφ na stranu vzduÜnou na minimßlnφ mno₧stvφ, kterΘ je
hluboko pod stanovenou normu. Z d∙vodu kontroly hrßze vodnφ nßdr₧e a prohlφdky celΘho soustrojφ elektrßrny byla po dvacetiletΘm nep°etr₧itΘm provozu v r. 1957 voda z p°ehrady vypuÜt∞na. Prohlφdkou bylo zjiÜt∞no, ₧e ani zdivo hrßze, ani spßry nebyly dvacetilet²m zatopenφm poÜkozeny. Na strojnφm vybavenφ byla provedena generßlnφ oprava, i kdy₧ opot°ebenφ bylo minimßlnφ. |