• Petr Jilemnický   
  nar. 18. 3. 1901  + 19. 5. 1949
  Národní umělec
  (Víťazný pád 1929, Zuniaci krok 1930, Pole neorané 1932, Kus cukru 1934, Kompas v nás 1937, Kronika = Vítr se vrací 1947).
  Pochován na bratislavském Slavíně.
   

• František Ladislav Hek  
  nar. 11. 4. 1769  + 4. 9. 1847 v Novém dvoře
  (památník u kostelní zvonice z r. 1924), nejmladší Hekova dcera Ludmila byla provdána za zdejšího vrchnost. justiciára V. Štolovského. Organizovala tu čtenářský kroužek a časem i ochotnická divadelní představení, kde účinkovala i její dcera Aninka.
  

• Ignác (Hynek) Umlauf  
  nar. 12. 8. 1821  + 8. 9. 1851 v Kyšperku
  Velmi talentovaný, jeho akvarel Žebravé děti daroval císař František I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni.
  

• Jan Umlauf
  nar. 21. 5. 1825  + 9. 1. 1916 v Kyšperku
  Portrétoval mnoho předních měšťanů v Kyšperku, Ústí nad Orlicí a jiných, nejvíce se věnoval církevnímu umění, jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech, např. 66 obrazů na Svaté hoře u Příbrami.
   

• MUDr. František Vaníček 
  nar. 7. 1. 1897 v č. 69
  Profesor lékařské fakulty Husovy university v Plzni, od r. 1946 přednosta Hygienického ústavu lékařské fakulty v Plzni a přednosta mikrobiologického ústavu.
  

• PhDr. Bohumil Liebich 
  nar. 28. 2. 1899 v čp. 14
  Profesor Akademie musických umění a státní konservatoře v Praze, za obsáhlou rukopisnou práci „Hudební výchova školská  v době humanismu a renesance“ byl poctěn cenou České akademie věd a umění v Praze.
   

• Alfons Mucha   
  nar. 1860  + 1939
  Prodléval v Kyšperku o prázdninách 1934 a 1935 a v budově Masarykovy školy práce, nynější průmyslové školy, maloval pro pražský Hlahol obraz „Píseň“ a obrázek „Bol dívky“ do městské kroniky a v r. 1935 „Dobytí Nymburka husity“ (bydlel v Künzlově vilce č. 474).. Alfons Mucha je čestným občanem našeho města a jeho jméno dosud nese charakteristická lípa u lukavického dvora. Alfons Mucha je znám též jako autor monumentálního cyklu „Slovanská epopeja“ a prvních čs. poštovních známek (Hradčany).
   

• Karel Vojáček 
  nar. 1. 12. 1855  + 30. 12. 1935
  V letech 1894 - 1911 okresní hejtman v Žamberku, pro svoji lidumilnost a vlastenectví vyjímečný vzhled mezi tehdejšími okresními hejtmany, staral se o hospodářské povznesení a zmírnění bídy i o kulturní rozvoj Žamberska (70 km nouzových silnic, státní subvence i na osivo, polévkové akce na školách, podpora a propagace ovocnářství, krajkářství, králíkářství, sběru bylin a jiných pomocných zdrojů příjmů obyvatelstva). Jeho zásluhou byla v Kyšperku založena školní obrazárna - „Vojáčkova galerie“ - v září 1904 při slavnosti posvěcení školy.

• Antonín Krčmařík 
  + 24. 7. 1940
  Řředitel školy, kronikář města, předseda spolku divadelních ochotníků Kolár, okrašlovacího spolku, přední činovník hasičský, turistický, zasloužil se o zřízení městského muzea, o založení všech městských parků a osázení zákoutí.

• Jan Taušl
  Místní rodák, nejprve chudý obuvnický učeň a dělník, potom kněz a farář amerických Čechů v Milwaukee v USA, odkázal po 1. světové válce Kyšperku 724. 000 Kč pro humánní účely. Taušlův otec bydlel dlouhá léta v ulici, pojmenované po jeho synovi, v dřívější izolační nemocnic čp. 271

• Antonín Buchtel
  +1882
  Místní arcikněz a vikář, rodák z Klášterce nad Orlicí, velký milovník hudby. Nastřádal drahocennou sbírku hudebních nástrojů, jež v Národním muzeu v Praze tvoří oddělení Buchtelinum. Městu daroval „Dům chudých“ čp. 212, který byl původně vystavěn jako  „První privilegovaná továrna na sirky v království českém“ a kde se vyráběly sirky dříve než v Sušici.

• Ignác Dětřich (Hynek Jetřich) Vitanovský z Vlčkovic
  + 10. 5. 1681 ve věku 37 let
  Kyšperské zprostil poddanství a roboty za roční poplatek 40 zlatých rýnských, zřídil špitál pro chudé, šest řemeslnických cechů, vymohl městu různé výsady, roku 1680 přestavěl zdejší tvrz na zámek a vystavěl nynější farní kostel sv. Václava. Jeho portrét od Karla Škréty, chovaný na zámku v Rychnově nad Kněžnou, patří k nejvzácnějším uměleckým pokladům naší vlasti.

• František Skála 
  nar. 25. 4. 1882
  Městský kronikář, původním povoláním text. úředník, později obchodník, ve volných chvílích se zabýval historií zdejšího města a kraje, r. 1929 připravil Sokolský památník, zaměřený historicky, r. 1941 uspořádal „upomínkový list na 100 let ochotnického divadla v Kyšperku“, r. 1948 vydal „Kyšperk I. - Historický nástin stavebního vývoje města Kyšperka“.

 Z dalších významných osobností, které měly vztah ke Kyšperku, dlužno uvést:

• Julie Charvátová
  Přední herečka Olomouckého divadla, dcera dirigenta Národního divadla Jožky Charváta. Do upomínkového listu na 100 let ochotnického divadla v Kyšperku napsala, že právě spolupráce s ochotnickým spolkem Kolár ji přiměla k poprázdninovému vstupu na pražskou konservatoř r. 1930 a že proto na Kyšperk nikdy nemůže zapomenout. Roku 1941 tu pohostinsky vystupovala v roli B. Němcové v divadelní hře Franka Tetauera „Život není sen“.

• František Šašek   
  nar. 1904
  Člen Divadla 5. května, člen AUSu v. v. , učil v Kyšperku

• Ladislav Vyskočil      
  popraven 22. X. 1943
  Gestapo ho zatklo 24. X. 1941, protože postavil chrudimské odbojové skupině tajnou vysílačku a další měl rozestavěnu. Choval se statečně. Ač byl při výsleších ztýrán do bezvědomí, neprozradil nikoho ze svých spolupracovníků a tak je uchránil před zatčením