HISTORIE OBCE

První věrohodná zmínka o Mistrovicích pochází z roku 1371. V pozůstatcích zemských desek je uváděn v majetku Oty z Olešné též díl Mistrovic. Další poznámky o obci jsou vždy uváděny v souvislosti se záznamy o statku Orlici a nebo o panství Žampašském. Jsou to dokumenty z let 1392, 1513, 1544, 1553, 1560, 1565 a 1601. Jedná se jen o kusé zmínky. Můžeme však dle nich soudit, že vesnice v tehdejších dobách nebyly jednolitým celkem. Měla asi dvě části a každá patřila k jinému panství. Jedna část přináležela statku Orlici a druhá k rozsáhlému panství Žampašskému nebo jeho dílčímu zboží Kyšperskému. Teprve v roce 1650, kdy statek Orlice a panství Kyšperské mají téhož majitele, Mikuláše Vitanovského z Vlčkovic, jsou Mistrovice spojeny v jeden celek. V tomto období patřila k Mistrovicím osada Lubník. Svoji polohou nenavazovala přímo na mistrovické usedlosti a měla blíže k Jablonnému nad Orlicí. Proto také byla osada výnosem ministerstva vnitra v roce 1920 přičleněna k Jablonnému nad Orlicí.
O vzniku jména Mistrovice existuje několik nezaručených pověstí. Jediný písemný záznam uvádí dílo Dr. Antonína Profouse pojednávající o vzniku jmen obcí a měst země České a Moravské. Autor v něm odvozuje název od příjmení Mistr, neboť se prý pojednává o vsi lidu Mistrovních.
Z hlediska sociálního převažovalo v Mistrovicích zemědělství, zpracování lnu a vlny. Téměř v každé chalupě vrčel kolovrat anebo se ozýval klapot tkalcovského stavu. Hotové dílo nosili mistrovičtí pěšky přes Suchý vrch až do Červené Vody. Kolem roku 1866 začíná se ujímat šití nitěných knoflíků. Po první světové válce se rozšířila ruční výroba kartáčů. V roce 1840, kdy se započalo se stavbou okolních silnic, s budováním železniční tratě Hradec Králové - Hanušovice, otevřel se kamenolom za řekou Tichou Orlicí, naskytla se mužům z Mistrovic možnost dalšího zaměstnání. Rozšíření pracovních příležitostí nastalo zřizováním továren v Jablonném nad Orlicí po roce 1920.
První solidní popis obce pochází z roku 1654. Je to výpis z tak zvané berní rulle. Uvádí v Mistrovicích 130 obyvatel a 22 domů. V dokumentech z roku 1875 můžeme číst již 850 obyvatel a 129 domů. Od této doby počala četnost obyvatel klesat, avšak výstavba se zvyšovala. V roce 1950 bylo v seznamu obyvatel zapsáno jen 546 osob, ale počet domů stoupl na 163. V současnosti žije v Mistrovicích celkem 563 občanů a soupis budov obsahuje 204 popisných čísel.

KOSTEL

První snahy o postavení kostela - hřbitovní kaple a s tím i zřízení hřbitova v Mistrovicích se datují do roku 1856. Mistrovice musely zesnulé vozit ku pohřbení na Orlici. Tamtéž chodívali věřící z Mistrovic na bohoslužby. V květnu 1856 se podařilo získat povolení k postavení hřbitovní kaple a ke zřízení hřbitova. Z důvodů nám neznámých však k realizaci nedošlo.
Nová jednání byla zahájena v roce 1875. Se stavbou se započalo brzy na jaře 1876 a v říjnu téhož roku se uskutečnilo vysvěcení. Kostel je zasvěcen patronům obce sv. Janu a Pavlu. V době svěcení byl kostel vybaven jen tím nejnutnějším, t. j. hlavním oltářem, lavicemi, lampou pro věčné světlo a stropním lustrem. Postupně se vybavení doplňovalo až do roku 1884. Podařilo se pořídit též 4 zvony. Veškeré náklady na postavení i vybavení kostela byly uhrazeny z darů věřících.
V roce 1916 musely být zvony odeslány na válečné účely. Dva nové zvony se podařilo pořídit v roce 1924 a další dva potom v roce 1931. V březnu roku 1942 byly však opět tři zvony z příkazu německých okupantů odvezeny.
První větší obnova vnitřku kostela byla provedena v roce 1926. Následně v roce 1928 byla uskutečněna oprava venkovní. Pro další venkovní opravu se občané rozhodli v roce 1957.
Nejvýraznější změnou interiéru kostela byla obnova prováděná v létech 1970 - 1973. Iniciátorem této úpravy byl tehdejší duchovní správce letohradské farnosti p. František Karel. Po jeho smrti v roce 1971 dokončil celou akci jeho nástupce p. Josef Tajchl. Nástěnné obrazy a výtvarné návrhy obětního stolu, křížové cesty i ostatních doplňků, kromě lavic, provedl akademický malíř Mojmír Vokolek z Pardubic. Lavice byly zhotoveny dle vzoru z jiného kostela. Na motivaci pro řešení interiéru kostela měly vliv závěry vatikánského koncilu směřující k prohloubení náboženského života církve.
Neobvyklé provedení vnitřku kostela stojí za shlédnutí, neboť je v širokém okolí ojedinělé.

PŘÍRODNÍ REZERVACE

Státní přírodní rezervace “Sutice”

Nachází se mezi Mistrovicemi a Verměřovicemi na pravém břehu Tiché Orlice. Rozloha asi 5,9 ha.
Na vápenitých jílovcích a slínovcích spodního a středního turanu je starý bukový porost s příměsí dubu. V nižší poloze je smíšený porost s převahou lípy a jasanů.
V rezervaci se vyskytuje též chráněná květena, např. střevíčník pantoflíček, sleziníky a břečťan popínavý. Žije zde poměrně vzácný ledňáček říční a plž zemoun skalní.

PŘÍRODNÍ ZAJÍMAVOSTI

V dolní části obce zvané Mlejniska nachází se kamenolom, jehož provozovatelem jsou Státní silnice a.s., Hradec Králové. Základem lomu byly dva původní menší lomy a sice obecní lom ve Mlejniskách a Vackův lom při původní silnici do Jablonného nad Orlicí. Těžbu v obecním lomu zahájila firma Ing. Havla a Dr. Kratochvil z Prahy v roce 1924. Kámen byl využíván pro regulaci řeky Orlice v okolí Ústí nad Orlicí a Chocně. Těžba byla ukončena v roce 1926. Znovu obnovena v roce 1935 při stavbě silnice z Jablonného nad Orlicí do Verměřovic. K významnému zvýšení těžby došlo po druhé světové válce, kdy byl těžební prostor postupně rozšiřován na Vackův lom, dále na pozemky za Vackovým statkem a odtud směrem na Jablonné nad Orlicí. Z těchto důvodů musela být původní silnice do Jablonného nad Orlicí přeložena.

PAMÁTNÉ STROMY

Nejvýznamnějším, ne však nejstarším, stromem ve vsi je “Lípa svobody”. Byla slavnostně zasazena dne 13. 4. 1919 na paměť ukončení první světové války a nabytí národní svobody.
Dále se v obci nachází několik starých lip. Jsou to především lípy zasazené u kamenných křížů a mariánských pomníčků, u usedlostí čp. 101 a u čp. 92, u školy a na kopci “U lipek” (tzv. Malovy lípy).

ODPOČINEK PRO TURISTY

Odpočinek s možným občerstvením poskytne turistům prostranství před prodejnou “U Kozlů” (několik metrů pod kostelem) nebo lavička před prodejnou Konzum ve středu obce. Oddechnout si lze též na lavičce u mariánského sloupu před kostelem (v blízkosti hostince “U Novotnů”). Také na lavičce u Malova kříže (vedle silnice ke Sloupku).
Při horkých letních dnech přijde vhod osvěžení v koupališti, které lze nalézt v horní části obce, na Vedralovicích.

ROZHLED

Nejvyšším bodem na katastru obce je tzv. Židův kopec vysoký 591 m. Přístup na něj je polní cestou od Hubálkova statku čp. 112 nebo pěšinkou od Malova kříže ze silnice vedoucí ke Sloupku. Na kopci je vybudován vodojem.

Druhým nejvyšším kopcem je Blažkovský kopec s nadmořskou výškou 549 m. Na tento kopec nevede žádná cesta.
Stejně vysoký je Malův kopec. Na jeho vrcholu stojí horní stanice lyžařského vleku. Průsekem je hezký výhled na Jablonné nad Orlicí. Kopec je přístupný polní cestou z Vedralovic.
Dalším velmi pěkným vyhlídkovým místem je prostor zvaný “U lipek” (u Malových lip). Nachází se v nadmořské výšce asi 537 m. Na vyhlídku je možno se dostat polní cestou vedoucí ze silnice od čp. 50 kolem čp. 154, 48, 49 směrem na kopec. Na kopci mezi lípami stával kříž. Vlivem povětrnosti a lidského vandalství z něho zbyly jen sutiny.
Slušný výhled poskytne procházka od Paukova statku čp. 24 polní cestou směrem k Dolečkově usedlosti čp. 33.

Použité prameny :

Obecní kronika Mistrovic
Kroniky základní školy Mistrovice
Místopisné brožurky:

- Mistrovice 1973
- Mistrovice 1973 - 1985
- Sbor dobrovolných hasičů Mistrovice 1892 - 1992