S okresnφm m∞stem spojuje ji ·zkΘ ·dolφ DivokΘ Orlice a okresnφ silnice, vedoucφ od Neko°e podle °eky celou LφÜnicφ a p°ipojujφcφ se pod ╚ern²m lesem ke stßtnφ silnici s nßdhernou kaÜtanovou alejφ, podle nφ₧ proudφ ΦernΘ vody starΘho ml²nskΘho potoka, neboli struhou zvanΘho. Äel vÜak, ₧e p°φliÜ Φasto se tu m∞nφ zvonivΘ hry bystr²ch vlnek kamenitΘho a klikatΘho °eΦiÜt∞ DivokΘ Orlice v d∞siv² Üum zkalen²ch p°φval∙ a dravΘ povodn∞ rozlΘvajφ vÜe niΦφcφ vodnφ proudy z rozervan²ch b°eh∙ p°es luΦiny, role a zahrady i do lidsk²ch obydlφ.

  Tolik slova kronikß°e FrantiÜka Langra z ·vodu kroniky obce LφÜnice

LφÜnice le₧φ v ·dolφ °eky DivokΘ Orlice v nadmo°skΘ v²Üce 430 m v podh∙°φ Orlick²ch hor. Tento kraj
s drsn∞jÜφmi p°φrodnφmi podmφnkami nebyl vhodn² pro ₧ivot prav∞kΘho lovce a zem∞d∞lce. Proto v prav∞ku, ale
i v dob∞, kdy na naÜe ·zemφ p°ichßzely prvnφ slovanskΘ kmeny a zaΦal se formovat ran∞ feudßlnφ Φesk² stßt, bylo celΘ dneÜnφ Äamberecko tΘm∞° neobydlenou oblastφ pokrytou rozsßhl²m pohraniΦnφm lesem.

 K osφdlenφ celΘ oblasti Äamberecka a tedy i ke vzniku LφÜnice doÜlo teprve v souvislosti s rozsßhlou kolonizaΦnφ Φinnosti, organizovanou p°φmo Φesk²mi krßli, a to intenzivn∞ji a₧ od poloviny 13. stoletφ. Osφdlenφ horsk²ch
a podhorsk²ch oblastφ v tΘto dob∞ bylo podmφn∞no zdokonalenφm zem∞d∞lskΘho nß°adφ, p°edevÜφm konstrukcφ pluhu, kter² umo₧nil lepÜφ obd∞lßnφ a vyu₧itφ i mΘn∞ ·rodnΘ p∙dy v drsn∞jÜφch p°φrodnφch podmφnkßch.

 O pr∙b∞hu kolonizace (osφdlovßnφ) oblasti na hornφm a st°ednφm toku DivokΘ Orlice se zachovalo jen mßlo pφsemn²ch zprßv. Osφdlenφ tΘto oblasti prob∞hlo pravd∞podobn∞ ve 2. pol. 13. a na poΦßtku 14. stoletφ. Impuls ke kolonizaΦnφ Φinnosti dal asi Φesk² krßl P°emysl Otakar II. (1253 -1278). Vlastnφ kolonizaΦnφ Φinnost pak z°ejm∞ na panovnφk∙v pokyn provßd∞ly dva ÜlechtickΘ rody - Drslavici a pßni ze Äampachu (erb trubka).

Rod Drslavic∙ (naz²van² rovn∞₧ podle Φasto u₧φvanΘho jmΘna P∙ta - P∙tici, jeho₧ p∙vodnφ statky byly v okolφ Plzn∞) p°iÜel do kraje kolem DivokΘ Orlice n∞kdy v polovin∞ 13. stoletφ. Zde v souvislosti s kolonizaΦnφ Φinnostφ vytvo°il novΘ rozsßhlΘ panstvφ, jeho₧ st°edisky byly hrady PotÜtejn a Litice. JmΘna t∞chto hrad∙ p°enesli Drslavici ze sv²ch p∙vodnφch sφdel na Plze≥sku. Hrad Litice je na ·zemφ m∞sta Plzn∞, hrad PotÜtejn v parku zßmku Äinkovy na okrese Plze≥ jih. Jako m∞stskΘ centrum a st°edisko obchodu a °emesel nov∞ vytvo°enΘho panstvφ zalo₧ili Drslavici snad i Äamberk. Hrad PotÜtejn je dolo₧en poprvΘ v roce 1287 (jako Mlad² PotÜtejn, z°ejm∞ na rozdφl od jeho zßpadoΦeskΘho jmenovce), Litice v roce 1304 a Äamberk ji₧ jako hotovΘ m∞sto v roce 1332 (p°ipomφnß se tehdy ₧ambersk² m∞Ü¥an TyΦko, kter² kupoval rychtu v LanÜkroun∞.

Pßni ze Äampachu (erb trubka) provßd∞li kolonizaΦnφ Φinnost v oblasti kolem DivokΘ Orlice na v²chod od Äamberka a dßle v oblasti mezi Divokou a Tichou Orlicφ. Tento rod pochßzel p∙vodn∞ z Broumovska a do Podorlicka p°iÜel n∞kdy na sklonku 13. stoletφ. Zde zbudoval nejprve nov² hrad Äampach a podle n∞ho zaΦal pou₧φvat p°φdomku - poprvΘ dolo₧en v roce 1308 - Petr ze Äampachu.

Pravd∞podobn∞ p°φsluÜnφci tohoto rodu n∞kdy na p°elomu I3. a 14. stoletφ zalo₧ili a vybudovali, nebo alespo≥ zahßjili v²stavbu dneÜnφ LφÜnice. Pφsemn² doklad o tom sice nemßme, nebo¥ LφÜnice je poprvΘ v²slovn∞ dolo₧ena pφsemn∞ a₧ v letech 1513 - 1514, ale p°edpoklßdßme to na zßklad∞ nßsledujφcφch okolnostφ: V roce 1332 existovalo m∞sto Äamberk, v seznamu farnosti, kter² vznikl n∞kdy v letech 1344 û1350 v kancelß°i prvnφho pra₧skΘho arcibiskupa ArnoÜta z Pardubic je dolo₧ena existence farnφho kostela v Neko°i, mezi lety 1279 - I290, pravd∞podobn∞ pod patronßtem pßn∙ ze Äampachu vznikl klßÜter k°φ₧ovnφk∙ s Φerven²m srdcem (cyrißk∙) v dneÜnφm KlßÜterci nad Orlicφ. Je tedy pravd∞podobnΘ, ₧e v dob∞, kdy vznikal Äamberk a Neko°, byla osφdlena
i oblast mezi t∞mito dv∞ma mφsty, tedy ·zemφ LφÜnice. Nedostatek pφsemn²ch zprßv o LφÜnici p°ed 16. stoletφm je dßn tφm, ₧e zde nebyl farnφ kostel (LφÜnice od svΘho vzniku nßle₧ela k fa°e v Äamberku). VÜechny zprßvy o Neko°i, KlßÜterci nad Orlicφ i n∞kter²ch dalÜφch vsφch v okolφ vzniklΘ p°ed 16. stoletφm toti₧ souvisφ s dosazovßnφm farß°∙ ke zdejÜφm kostel∙m. Prvnφ sv∞tskΘ zprßvy o t∞chto vsφch rovn∞₧ pochßzejφ a₧ z let I513 -1514.

Jestli₧e jsme uvßd∞li, ₧e LφÜnici zalo₧ili pravd∞podobn∞ pßni ze Äampachu (erb trubka), neznamenß to, ₧e p°φsluÜnφci ÜlechtickΘho rodu p°φmo vykonßvali praktickΘ prßce spojenΘ se zalo₧enφm novΘ vsi. Tyto prßce obvykle vykonßval jejich zmocn∞nec, tzv. lokßtor, pochßzejφcφ Φasto z °ad m∞Ü¥an∙ nebo ni₧Üφ Ülechty. Jeho ·kolem bylo nalΘzt vhodnΘ mφsto pro novou osadu, zφskat pro ni osφdlence, zorganizovat vym²cenφ lesa, vym∞°enφ polφ, vybudovßnφ obydlφ pro osφdlence. Za tuto slu₧bu obvykle zφskal nejv∞tÜφ statek v nov∞ zalo₧enΘ vsi, n∞kdy krΦmu, ml²n a funkci rychtß°e - p°edstavitele vrchnosti ve vsi. Poddanφ, kte°φ p°iÜli do nov∞ zaklßdanΘ vsi, m∞li obvykle pφsemnou smlouvou stanovenΘ povinnosti k vrchnosti, p°iΦem₧ p°evlßdalo placenφ pen∞₧nφ renty. Robota a odevzdßvßnφ naturßliφ byly bud' malΘ, nebo nebyly vy₧adovßny od poddan²ch v∙bec. DalÜφ v²hodou osadnφka v nov∞ zalo₧enΘ vsi bylo to, ₧e urΦitou dobu, obvykle na 20 let, byl od vÜech povinnostφ osvobozen, aby mohl vybudovat svΘ hospodß°stvφ. Tyto v²hody zp∙sobovaly, ₧e poddanφ byli ochotni do nov²ch vsφ, budovan²ch v drsn²ch podhorsk²ch podmφnkßch, v∙bec p°ichßzet.

Vzhledem k naprostΘmu nedostatku pφsemn²ch pramen∙ nem∙₧eme uvΘst, kdo byli prvnφ obyvatelΘ LφÜnice, jakΘ byly jejich povinnosti, kdo byl lokßtorem a prvnφm rychtß°em ve vsi. Pouze ze jmΘna vsi û v p∙vodnφ podob∞ - LeÜΦnice - m∙₧eme usuzovat, ₧e prvnφmi obyvateli vsi byli, nap°. od sousednφho Trundorfu, ΦeÜtφ osadnφci. LeÜΦnice je slovo staroΦeskΘho p∙vodu a oznaΦovalo potok nebo °eku tekoucφ mezi lφstkov²mi ke°i nebo mφsto, t∞mito ke°i porostlΘ. Jde o jmΘno v Φesk²ch zemφch velmi rozÜφ°enΘ. V ╚eskΘ republice je 8 LφÜnic a n∞kolik desφtek lokalit s p°φbuzn²mi nßzvy (LφÜno, LφÜ¥any apod.). Odvozovßnφ jmΘna LφÜnice od slova l∞ÜΦiti = m²tit, kßcet les, objevujφcφ se n∞kdy i v literatu°e, je pouze lidov²m v²kladem, kter² nemß filologickΘ opodstatn∞nφ. Slovo l∞ÜΦiti se toti₧ ve staroΦeÜtin∞ pro m²cenφ nikdy neu₧φvalo.

TRUNDORF

Se starÜφmi d∞jinami LφÜnice t∞sn∞ souvisejφ i d∞jiny zaniklΘ vsi a pozd∞ji dvora Trundorfu. Poloha "Na Trundorf∞" se nachßzφ severozßpadn∞ od LφÜnice vysoko nad prav²m b°ehem DivokΘ Orlice vpravo od silnice Äamberk - KlßÜterec nad Orlicφ kolem vozovΘ cesty, kterß od tΘto silnice klesß k zßpadnφmu konci LiÜnice. Ves Trundorf vznikla z°ejm∞ ve stejnΘ dob∞ jako LφÜnice a jen podle jmΘna m∙₧eme usuzovat, ₧e asi jejφmi prvnφmi obyvateli byly n∞meΦtφ kolonistΘ z Hornφch Rakous nebo Bavorska, kde se podobnß mφstnφ jmΘna vyskytujφ. Prvnφ pφsemnß zprßva o vsi je vÜak podobn∞ jako v p°φpad∞ LφÜnice, a₧ z l. ·nora 1514, kdy byl proveden do desek zemsk²ch zßpis o zßstav∞ Φßsti ₧ampaÜskΘho panstvφ dne 10. °φjna 1513 Burjanovi TrΦkovi z Lφpy. Trundorf pat°il mezi vesnice, kterΘ Jan Äampach dal do zßstavy. Podle tΘto vsi se pravd∞podobn∞ jmenoval Albrecht Trundorfar
z Trundorfu, jeho₧ nßhrobek z roku 1534 pr² b²val v ₧amberskΘm kostele. Jednalo se nejspφÜe o ₧amberskΘho m∞Ü¥ana, nikoli vÜak p°φsluÜnφka zemanskΘho rodu, kter² by m∞l v Trundorf∞ tvrz. ┌daje o tom, ₧e v Trundorf∞ stßvala tvrz a pochßzel odtud zemansk² rod, pat°φ jen do °φÜe pov∞stφ, v₧dy se jednalo jen o poddanskou ves ₧ampaÜskΘho, pozd∞ji ₧amberskΘho panstvφ. V roce 1540 zφskali ÄampachovΘ Trundorf zp∞t a v roce 1575 Karel Äampach z PotÜtejna prodal Trundorf s polovicφ Äamberka, LφÜnicφ a dalÜφmi 3 vesnicemi MikulßÜi z Bubna. Tak se podobn∞ jako LφÜnice stal Trundorf souΦßstφ litickΘho, pozd∞ji ₧amberskΘho panstvφ.

Za ÜvΘdskΘho vpßdu v roce 1634 byla ves zniΦena a ji₧ nebyla obnovena. Z jejich pozemk∙ byl z°φzen pansk² dv∙r, p°ipomφnan² ji₧ v ₧amberskΘm urbß°i z roku 1657. V roce 1749 k tomuto dvoru nßle₧elo 220 korc∙ (strych∙) obd∞lanΘ a 230 korc∙ ladem le₧φcφ p∙dy. Dßle k n∞mu nßle₧elo 55,3 korc∙ pastvin a louky z nich₧ se seno sklφzelo na 19 dvousp°e₧nφch vozech. V roce 1785 p°i p°φprav∞ ôjosefφnskΘho katastru" byl dv∙r p°ipojen ke katastrßlnφ obci LφÜnici. Jeho pozemky a mφsto nßle₧elo do tohoto katastru a₧ do roku 1908, kdy byly p°ipojeny ke katastru Äamberka.

Na konci 18. stoletφ zaΦali majitelΘ ₧amberskΘho panstvφ dv∙r pronajφmat poddan²m. V roce 1880 byla ji₧ nepou₧φvanß budova dvora zbo°ena. Pamßtkou na ves a dv∙r z∙stal jen nßzev mφsta. Poslednφ zbytky zßkladov²ch zdφ staveb v t∞chto mφstech byly odstran∞ny p°i nedßvn²ch ·pravßch luk a polφ v roce 1984.

Z HISTORIE L═èNICE OD ROKU 1948 DO SOU╚ASNOSTI

RevoluΦnφ rok 1848 p°inesl zruÜenφ roboty i feudßlnφho vrchnostenskΘho z°φzenφ. Pro v²kon sprßvy obcφ byly obΦany voleny obecnφ v²bory, kterΘ nahradily dosavadnφ vrchnostenskΘ ·°ady (pro LφÜnici to byl Äamberk).

V Φele obecnφho v²boru stßl zvolen² starosta. P°edstavitelem stßtnφ moci se stal okresnφ (n∞kdy se takΘ °φkalo podkrajsk²) ·°ad v Äarnberku v Φele se jmenovan²m okresnφm hejtmanem. VyÜÜφm stßtnφm ·°adem byl krajsk² ·°ad v Hradci KrßlovΘ.

 Prvnφ volby obecnφho v²boru podle novΘ stßtnφ konstituce se v LφÜnici (tehdy jeÜt∞ LeÜtnici) konaly 12.srpna 1850. Prvnφm starostou obce byl zvolen Vßclav B°φza Φp. 99. Zajφmavß je poznßmka, ₧e starosta Vßclav B°φza um∞l Φφst a psßt. Z°ejm∞ to tehdy ani u starost∙ nebylo b∞₧nΘ.

 Obec se do roku 1869 stßle jeÜt∞ jmenovala LeÜtnice, v roce 1880 je uvßd∞na pod ob∞ma nßzvy (LeÜtnice- LφÜnice). V roce 1890 je dokonce uvßd∞n, t°etφ, asi jen p°echodn² nßzev, LφÜtnice. Po roce 1890 se u₧φval pouze dneÜnφ nßzev LφÜnice.

 Na obecnφ peΦeti a pozd∞ji razφtku obecnφho ·°adu v LφÜnice se dßle, a₧ do roku 1945, pou₧φvalo vyobrazenφ
2 zk°φ₧en²ch cep∙ s letopoΦtem 1732. Toho roku ud∞lili obci tehdejÜφ majitelΘ ₧amberskΘho panstvφ, pßni z Bubna, prßvo pou₧φvat tuto peΦe¥.

 V roce 1865 se zahßjila stavba kostela. Po 4 letech 24. °φjna 1869, byl kostel posv∞cenφm uveden do u₧φvßnφ a souΦasn∞ s nφm se zaΦal pou₧φvat i nov² h°bitov. Do tΘ doby pro LφÜnici slou₧il h°bitov v Äamberku. Roku 1870 byly na kostelnφ v∞₧ zav∞Üeny 2 zvony, kterΘ vÜak byly v roce I916 zabaveny pro vßleΦnΘ ·Φely.

 V roce 1866 se v obci nejprve ubytovalo rakouskΘ vojsko a po vφt∞zstvφ Prus∙ v bitv∞ u Hradce KrßlovΘ lφÜniΦtφ obΦanΘ museli ₧ivit pruskΘ vojsko.

 Roku 1873 byla rozÜφ°ena Ükola o druhou t°φdu, umφst∞nou v Φp. 226 (b²val² star² MNV na mφst∞ dneÜnφho parkoviÜt∞ u kostela).

V roce 1885 nastoupil do mφstnφ Ükoly mlad² pokrokov² °φdφcφ uΦitel Josef Äabka, rodßk z P∞Φφna. UΦil zde a₧ do roku I919 a zaslou₧il se o zalo₧enφ n∞kter²ch spolk∙, nap°φklad sboru dobrovoln²ch hasiΦ∙, hospodß°sko-Φtenß°skΘ besedy a potΘ spo°itelnφho a zßlo₧nφho spolku. Ob∞ t°φdy tehdy navÜt∞vovalo 183 d∞tφ.

Dne 1. listopadu I887 doÜlo k zalo₧enφ sboru dobrovoln²ch hasiΦ∙ v LφÜnici.

V letech 1887 - 1888 se stav∞la novß Ükola Φp. 248, kterß slou₧φ dosud. M∞la 3 t°φdy a vyuΦovat se v nφ zaΦalo 24.zß°φ 1888. SouΦasn∞ se zruÜilo vyuΦovßnφ ve 2 star²ch Ükolßch Φp.180 a Φp. 226.

Roku 1891 byl zalo₧en spolek vojensk²ch vyslou₧ilc∙. ╚leny spolku se mohli stßt jen b²vali vojßci, kte°φ p°i slavnostnφch p°φle₧itostech vystupovali v uniformßch podobn²ch vojensk²m. V roce 1923 spolek svou Φinnost ukonΦil.

 V roce 1888 koupil hasiΦsk² sbor starÜφ jeviÜt∞. Umφstili je v hostinci Ferdinanda Stejskala Φp. 25 (u kostela) a zaΦala se hrßt divadla. Po 4 roky se hrßla 3 - 4 p°edstavenφ roΦn∞ ve prosp∞ch hasiΦskΘho sboru.

 Roku 1897 zalo₧ilo n∞kolik pokrokov²ch obΦan∙ Hospodß°sko - Φtenß°skou besedu. ┌Φelem tohoto spolku bylo rozÜi°ovßnφ pokroku v zem∞d∞lstvφ. Spolek m∞l vlastnφ odbornou knihovnu, organizoval spoleΦnΘ nßkupy osiv a um∞l²ch hnojiv. Od roku 1902 p∙sobil spoleΦn∞ s Hospodß°sk²m dru₧stvem v LφÜnici.

 Na podn∞t Hospodß°sko-Φtenß°skΘ besedy doÜlo 30. ledna l898 k zalo₧eni Spo°itelnφho a zßlo₧nφho spolku jinak takΘ znßmΘho pod nßzvem " KampeliΦka ". Tento dru₧stevnφ pen∞₧nφ spolek pomßhal obΦan∙m vymanit se z vlivu lichvß°∙. P∙jΦovßnφ pen∞z bylo proti jin²m ·stav∙m u n∞ho v²hodn∞jÜφ, proto₧e pou₧φval nejni₧Üφ procento ·rok∙. KampeliΦka m∞la ·°adovnu v budov∞ starΘho MNV a p∙sobila a₧ do roku I953, kdy byla znßrodn∞nφm p°evedena do Stßtnφ spo°itelny. V roce 1963 stßtnφ spo°itelna toto jednatelstvφ v LφÜnici zruÜila.

 Divadelnφ p°edstavenφ se v LφÜnici hrßla ji₧ v minulΘm stoletφ. Dne l. listopadu 1901 se ustavil spolek divadelnφch ochotnφk∙ "Tyl" a zaΦala se pravideln∞ n∞kolikrßt roΦn∞ hrßt divadla. Pozd∞ji se spolek stal souΦßstφ t∞lov²chovnΘ jednoty Sokol i Osv∞tovΘ besedy a divadla se hrßla a₧ do nedßvnΘ doby.

 Dne 7. dubna 1901 25 pokrokov²ch rolnφk∙ zalo₧ilo MlΘka°skΘ dru₧stvo v LφÜnici. B∞hem roku 1901 postavilo budovu mlΘkßrny a od 1. ledna 1902 byl zahßjen provoz. Dennφ v²kup mlΘka a jeho zpracovßnφ na ΦajovΘ mßslo znaΦn∞ pomohlo zlepÜit finanΦnφ situaci rolnφk∙. ╚leny mlΘka°skΘho dru₧stva se b∞hem krßtkΘ doby stali tΘm∞° vÜichni rolnφci z LφÜnice. Provoz se postupn∞ modernizoval. V roce 1950 mlΘkßrnu p°evzalo okresnφ dru₧stvo s nßzvem OrlickΘ mlΘkßrny a zahßjila se v²roba ementßlsk²ch s²r∙. V roce 1953 doÜlo ke znßrodn∞nφ a koneΦn∞ 30. dubna 1968 se provoz pro zastaralost za°φzenφ natrvalo zastavil. MlΘkßrna byla zruÜena. Budovu koupilo JZD a dnes je v nφ provozovna p°idru₧enΘ v²roby.

 V roce 1901 doÜlo takΘ ke stavb∞ silnice od dneÜnφ sokolovny po provozovnu p°idru₧enΘ v²roby JZD (b²valou mlΘkßrnu). Roku 1905 se stav∞la silnice od dolnφho mostu u Φp. 12 a₧ po dneÜnφ sokolovnu. Pro rozÜφ°enφ silnice sm∞rem na Neko° byla v roce 1906 zbourßna i kaple svatΘho Jana NepomuckΘho z roku 1788, kterß stßla na mφst∞ dneÜnφ k°i₧ovatky u kostela. Kamenn² k°φ₧ od tΘto kaple dosud stojφ vedle vchodu na h°bitov. Poslednφ Φßst silnice od dneÜnφ provozovny p°idru₧enΘ v²roby JZD (b²valΘ mlΘkßrny) sm∞rem na Neko° se stav∞la v roce 1908.

 V roce 1909 postavil Adolf Buchmⁿller u Φp. 78 malou tovßrnu na Üle. V²roba vÜak ve vßleΦn²ch letech 1914-1918 zanikla.

 V roce 1911 byl lφÜnick² obΦan Josef Keprta zvolen poslancem zemskΘho sn∞mu v Praze. SouΦasn∞ se stal i starostou okresnφho v²boru v Äamberku. V LφÜnici tehdy obdr₧el hlasy vÜech voliΦ∙. Narodil se v Φp. 9 a hospoda°il na zem∞d∞lskΘ usedlosti Φp. 240 v Zßkopance. Na konci roku 1912 se vÜak z LφÜnice odst∞hoval na Plze≥sko.

 
V letech 1910 - 1912 se vedla Φetnß jednßnφ o v²stavb∞ PodorlickΘ drßhy. Tato ₧eleznice m∞la vΘst podle DivokΘ Orlice ze Äamberka p°es LφÜnici, Neko°, Pastviny, KlßÜterec, BartoÜovice a₧ na OrlickΘ Zßho°φ. V roce 1913 se v LφÜnici zaΦala drßha vym∞°ovat. ZaΦßtek vßlky v roce 1914 veÜkerΘ prßce zastavil a ke stavb∞ nedoÜlo.

 U roce 1914 zahßjila provoz tkalcovna v budov∞ dneÜnφ pekßrny u dolnφho ml²na. Po n∞kolika letech zanikla.

 Po vyhlßÜenφ samostatnosti ╚eskoslovenskΘ republiky 28. °φjna 1918 se oslava tΘto d∞jinnΘ udßlosti konala v Äamberku 8. listopadu 1918. Z LφÜnice Üel tehdy do Äamberka velk² pr∙vod s hudbou.

 V roce 1919 se v b²valΘ starΘ Ükole Φp. 226 (star² MNV na mφst∞ dneÜnφho parkoviÜt∞ u kostela) z°φdila obecnφ ·°adovna. Do tΘ doby se v₧dy ·°adovalo v byt∞ starosty a p°i zm∞n∞ tΘto funkce se vÜechny obecnφ spisy musely p°est∞hovat.

 SouΦasn∞ byla v tΘto dob∞ zalo₧ena obecnφ knihovna, kterß p°evzala i knihovnu Hospodß°sko û Φtenß°skΘ besedy.

 V roce 1920 byla zalo₧ena t∞locviΦnß jednota "Sokol", kterß roku 1922 koupila po FrantiÜku H∙lkovi hostinec Φp. 244 na z°φzenφ sokolovny. Tato budova se celß postupn∞ p°estav∞la. Rßno 1l. kv∞tna 1936 po taneΦnφ zßbav∞ vÜak vyho°ela a ihned se zaΦalo s novou v²stavbou. Slavnostnφ otev°enφ novΘ sokolovny v dneÜnφ podob∞ se konalo ji₧ 25. °φjna 1936, tedy za necelΘho p∙l roku po po₧ßru. Sokol zajiÜ¥oval pravidelnΘ cviΦenφ, pozd∞ji po°ßdßnφ divadel a taneΦnφch zßbav a v poslednφ dob∞ jeho ΦlenovΘ cviΦφ i na strahovsk²ch spartakißdßch.

 Roku 1921 se v LφÜnici poprvΘ rozsvφtily elektrickΘ ₧ßrovky. Rozvody stejnosm∞rnΘho elektrickΘho proudu, kter² slou₧il jen ke svφcenφ, se pro dolnφ Φßst obce a₧ po kostel z°φdily ze ml²na Jana Vencla Φp. 133 a pro hornφ Φßst obce ze ml²na Jana Korßba Φp. 42.

 Po velkΘ povodni, kterß v roce 1922 zp∙sobila znaΦnΘ Ükody, se zahßjila regulace °eky DivokΘ Orlice v dolnφ Φßsti obce od Φp. 10 po Φp. 52. SouΦasn∞ se roku 1923 vystav∞l ₧elezobetonov² silniΦnφ most u Φp. 12 mφsto starΘho mostu d°ev∞nΘho.

 V roce 1911 byly na kostelnφ v∞₧ po°φzeny 2 novΘ velkΘ zvony a v roce 1934 mal² zvon, tak zvan² "umφrßΦek". Oba velkΘ zvony se na p°φkaz n∞meck²ch okupant∙ musely znovu odevzdat na vßleΦnΘ ·Φely. Mal² zvon tajn∞ zakopal na h°bitov∞ FrantiÜek Langr, Φp. 197, kronikß° obce. Po vßlce se jej nepoda°ilo nalΘzt, a₧ byl nßhodn∞ objeven p°i ·pravßch h°bitova v roce 1973. Je znovu zav∞Üen na v∞₧i a slou₧φ dosud.

Dne 27. zß°i 1925 se uskuteΦnilo slavnostnφ odhalenφ pomnφku padl²ch u Ükoly. Tφmto dφlem socha°e Old°icha Fiedlera ze Äamberka naÜe obec uctila pamßtku 36 lφÜnick²ch rodßk∙ - ob∞tφ sv∞tovΘ vßlky 1914 - 1918.

 V letech 1926 - 1927 doÜlo k postavenφ 2 most∙ p°es °eku, a to u Φp. 165 (u Vφde≥sk²ch) a druh² u dneÜnφ kancelß°e JZD, kde se provedla i regulace koryta °eky. Tyto mosty nahradily d°ev∞nΘ lßvky.

 V roce 1928 zaΦal p°es LφÜnici jezdit prvnφ autobus. Linka JablonnΘ nad Orlicφ - Äamberk - Vamberk - Rychnov nad Kn∞₧nou pravideln∞ jezdφ dosud.

 Roku 1930 obec koupila od majitele ₧amberskΘho panstvφ Charlese Parishe les "Sek²°i" o v²m∞°e 92 ha za cenu 500 tisφc korun.

 V parlamentnφch volbßch v kv∞tnu l932 byl lφÜnick² rolnφk Jaroslav Zß°eck² Φp. 186 zvolen poslancem Nßrodnφho shromß₧d∞nφ ╚eskoslovenskΘ republiky. V tΘto v²znamnΘ funkci p∙sobil a₧ do rozpuÜt∞nφ parlamentu v roce 1938.

 V letech 1933 -1936 se stav∞la silnice z LφÜnice od kostela do Pastvin. Do tΘ doby ob∞ vesnice spojovala jen polnφ cesta.

 V lΘt∞ 1937 se provedla celkovß oprava venkovnφ omφtky a st°echy kostela.

 Na nevyu₧it²ch svazφch pod Dubinou u Φp. 138 obΦanΘ pod vedenφm zahradnφka Josefa Janovce Φp. 254 vysßzeli na 1 ha ovocnΘ stromy - Sad mφru. Pozd∞ji ho p°evzala do pΘΦe mφstnφ organizace zahrßdkß°∙. V poslednφch letech jej znaΦn∞ poÜkodila mrazovß kalamita, proto byla Φßst urΦena pro v²stavbu RD a Φßst zalesn∞na.

 V pr∙b∞hu roku 1956 se postavil most do "OlÜiny", kam do tΘ doby vedla jen lßvka a brod.

 Roku 1957 se poprvΘ rozsvφtily ₧ßrovky prvnφho ve°ejnΘho osv∞tlenφ, umφst∞nΘ na sloupech elektrickΘho vedenφ.

 Od roku 1958 mß LφÜnice vlastnφ poÜtu a od roku 1960 i telefonnφ ·st°ednu. PoÜta m∞la sφdlo v b²valΘm obchod∞ v Φp.162 (u èulck∙), v roce 1985 se p°est∞hovala do budovy Ükoly.

V p°φstavb∞ Ükoly, provedenΘ v letech 1958 - 1959, byla z°φzena mate°skß Ükola pro 25 d∞tφ a jφdelna pro zßkladnφ Ükolu.

K zajiÜt∞ni po₧ßrnφ bezpeΦnosti se v v roce 1959 vybudovala v Zßkopance po₧ßrnφ nßdr₧.

V sokolovn∞ se v roce 1962 provedla v²m∞na podlahy v sßle. V roce 1966 se p°istav∞lo p°φsßlφ a budova dostala venkovnφ omφtku.

Nevyhovujφcφ prodejnu, umφst∞nou v sßle pohostinstvφ Φp. 25 (u kostela) nahradila novß prodejna smφÜenΘho zbo₧φ, postavenß v letech 1966 -1968. V minul²ch letech 1985 - 1986 se k nφ p°istav∞la i prodejna masa.

Jednou z nejv∞tÜφch akcφ Z v LφÜnici byla v²stavba budovy MNV a po₧ßrnφ zbrojnice v letech 1967 - 1970. Slavnostnφ otev°enφ, konanΘ 12. Φervence 1970, bylo spojeno s prvnφ sjezdem rodßk∙ a p°ßtel obce LφÜnice.

V roce 1968 se opravila celß venkovnφ omφtka kostela a roku 1985 byly vnit°nφ prostory kostela nov∞ vymalovßny.

Po 83 letech provozu Ükoly se v roce 1971 zahßjila jejφ generßlnφ oprava. B∞hem 2 let byla vym∞n∞na okna, dve°e, podlahy, zlepÜilo se socißlnφ za°φzenφ, zmodernizoval byt a budova dostala novou fasßdu. V dalÜφch letech se instalovalo i vytßp∞nφ elektrick²mi akumulaΦnφmi kamny.

V roce 1972 se zbourala starß budova MNV u kostela a na tomto mφst∞ se z°φdilo parkoviÜt∞.

Äivotnφ prost°edφ pro obyvatele obce zlepÜilo vyasfaltovßni mφstnφch komunikacφ v lokalit∞ RaΦovice, Obec, OlÜina, Zßkopanka a na dolnφm konci obce v letech 1973 - 1975. SouΦasn∞ se b∞hem let 1972 û 1973 vybudovalo v²bojkovΘ ve°ejnΘ osv∞tlenφ, kterΘ nahradilo starΘ osv∞tlenφ ₧ßrovkami.

V kv∞tnu 1975, v rßmci oslav 30. v²roΦφ osvobozenφ, byla u pomnφku padl²ch odhalena pam∞tnφ deska ob∞tem 2. sv∞tovΘ vßlky - Janu Keprtovi Φp. 243, Janu Korßbovi Φp. 42 a PhDr. Jaroslavu Dvo°ßkovi Φp. 157.

èpatn² p°φjem televiznφho signßlu, hlavn∞ v ·dolφ °eky, zlepÜil televiznφ p°evad∞Φ, postaven² v roce 1979

 
Pou₧itΘ prameny a literatura:

Almanach vydan² ke 100 let∙m svazu po₧ßrnφ ochrany v LφÜnici