Je tomu dßvno. Ji₧ n∞kdy p°ed rokem 1280 stßvala po obou stranßch °eky roztrouÜenß nφzkß roubenß stavenφ r∙zn²ch velikostφ. Krajina pokryta hust²mi lesy, a to od Chocn∞ a Kostelce a₧ ku Kladsk²m horßm. Dr₧itelΘ tohoto zbo₧φ se st°φdali. Od Jana Kojala z Hn∞vφna, kter² p°ed svou smrtφ v roce 1227 rozdal testamentem vÜechny svΘ statky p°φbuzn²m a klßÜter∙m s tφm, aby jich zaΦali m²titi a okopßvßnφm vzd∞lßvati.
Do tΘ doby neoz²vß se z t∞chto krajin jedin² las ₧ivota. Cel² tento nejv²chodn∞jÜφ cφp ╚ech tvo°il ₧upu neznßmΘho jmΘna. Dr₧iteli byli Slavnφkovci. D∞jepisec Kosmas urΦuje jejφ velikost na dv∞ p∞tiny ╚ech. Po vyhubenφ Slavnφkovc∙ to byli VrÜovci, kterΘ stihl stejn² osud. Po nich HrabiÜovci, potom, potom pßni ze èvßbenic a prodejem dostala se tato ₧upa Otakaru II. P°emysl Otakar II. dal v t∞chto mφstech m²titi lesy a na p°φhodn²ch mφstech zaklßdati osady a hrady stav∞ti. Pak v roce 1361 nastupuje rod Äampach∙ se znakem loveckΘ trubky. V roce 1575 prodßno toto zbo₧φ vΦetn∞ KlßÜterce s p°ipojen²mi osadami MikulßÜi z Bubna, dr₧iteli panstvφ LitickΘho (ÄambereckΘho), v kterΘm₧to rod∞ z∙stalo a₧ do roku 1809, to je 234 let.
V tΘm₧e roce toto panstvφ odkupuje Veriant, hrab∞ WindischgrΣtz a prodal je v roce 1815 Johanu Parischovi, rodem IrΦanu, kter² postavil v roce 1820 v KlßÜterci û ╚ihßku lovΦφ zßmeΦek, v italskΘm slohu. Byl to vlastnφk zßmku Äamberk.

Prvnφ zmφnka o KlßÜterci, p∙vodnφm jmΘnem Orlitz (Orlφk) a OrliΦka, je zaznamenßn ve ve°ejnΘ listin∞, bulli pape₧e Boifßce VIII. ze dne 15. prosince 1295. Jinß zmφnka je z ôFormulß°eö TobißÜe z Bechyn∞, ve kterΘ chvßlφ ·mysl postaviti zde v tΘto krajin∞ klßÜter. Datovßnφ t∞chto listin je mezi roky 1279 a₧ 1290. Z toho je patrno, ₧e Orlitz vznikla asi p°ed rokem 1280.
Byla to ves t°inßctΘho stoletφ p°i °ece VysokΘ Orlici v kraji Krßl û HradeckΘm na panstvφ ÄampaÜskΘm zalo₧enß. èlo o dv∞ Φßsti, Orlφk na vyÜÜφ Φßsti a v dolnφ OrliΦka. JmΘna Orlφk a OrliΦka vyskytujφ se jeÜt∞ ve ve°ejn²ch listinßch roku 1395. P°ejmenovßnφ na KlßÜterec (Claustrellum û Kl÷sterle) je patrnΘ ze spisu Bienerberkt, kde uvßdφ, ₧e je mnoho vsφ v ╚echßch a na Morav∞, jim₧ po d°φve tam stßvajφcφch klßÜte°φch pouze jmΘno z∙stalo. PodobnΘ mφsto nachßzφ se v Krßl û HradeckΘm kraji blφ₧e hrabstvφ kladskΘho na °ece Orlici v divokΘm ·dolφ. To potvrzuje, ₧e zde vskutku klßÜter, i kdy₧ mal² stßval a podle n∞ho₧ takΘ je odvozen i nßzev KlßÜterec, i kdy₧ pozd∞ji s doznaΦenφm nad Vysokou Orlicφ.
Je pravd∞podobnΘ, ₧e ji₧ v letech 1279 zde klßÜter stßval. Jeho v²stavba je vt∞snßna mezi letopoΦty 1256 a₧ 1279. K jeho u₧φvßnφ dochßzφ s nejv∞tÜφ pravd∞podobnostφ v roce 1270. èlo o mal² klßÜter, spφÜe hradiÜtnφho typu, a malΘ pevnosti. Poskytoval ·tulek pocestn²m prochßzejφcφ tehdy hlavnφ komunikacφ (stezkou) z v²chodnφch ╚ech kolem dnes v∞kov²ch lφp (Vejdovy) v Pastvinßch, kde se rozv∞tvovala na jednu stranu sm∞rem na Neko° p°es JablonnΘ do LanÜkrouna, navazujφcφ na Zemskou stezku a druhou stranu kolem tehdejÜφho hospodß°stvφ a₧ ke klßÜteru (nyn∞jÜφ kostel) a potom dßle p°es bahnitΘ ·dolφ a °eku a prudk²mi ôvejmolamiö a₧ do Klodzka.
O p°edhistorickΘm osφdlenφ KlßÜterce sv∞dΦφ nßlezy popelnic u kostelnφ zdi objevenΘ v roce 1907, i jin²ch v∞cφ, kterΘ vÜak byly z neznalosti p°i kopßnφ hrob∙ zniΦeny. V lΘt∞ roku 1956 p°i v²kopu u h°bitovnφ zdi byly objeveny zßklady hlavnφ zdi b²valΘho klßÜtera a pod omφtkou kostela otvory po trßmech. Potvrdilo se, ₧e jednopatrovß budova klßÜtera byla souΦßstφ kostela a zabφrala s nejv∞tÜφ patrnostφ v∞tÜinu prostoru nyn∞jÜφho h°bitova.

KlßÜteru pat°ilo ·zemφ mezi Divokou a Tichou Orlicφ od nyn∞jÜφho KlßÜterce a₧ k Mladkovu, se vÜemi osadami, jejich obyvateli, poli, luΦinami, lesy, vodami a pustinami.
Stejn∞ jako v∞tÜina ostatnφch klßÜter∙ ani tento v dob∞ p°edhusitskΘ ji₧ zdaleka neplnil nßbo₧ensk² ·kol, pro kter² byly p∙vodn∞ z°izovßny. Krom∞ podpory feudalismu a kolonizace pohraniΦnφch ·zemφ, m∞ly v²znam i vojensk², zejmΘna v postupu n∞meck²ch v²boj∙ na v²chod Evropy.
Cyrißci, mniÜsk² °ßd, jen₧ byl v t∞chto mφstech p∙vodcem v²stavby klßÜtera, ·zce spolupracovali s °ßdem n∞meck²ch k°i₧ßk∙. Do ╚ech je uvedl P°emysl Otakar II. ze svΘho ta₧enφ do Prus. V Praze jim v leetech 1256 zalo₧ili klßÜter a faru. Cyrißci se rozÜφ°ili po ╚echßch a po Polsku. Ve v²chodnφch ╚echßch m∞li 4 klßÜtery a jeden z nich zde, v naÜφ Orlitzi.
Proto₧e pozd∞ji vystupovali nep°ßtelsky proti husit∙m ve spojenφ se slezsk²mi knφ₧aty, husitΘ jejich klßÜtery v roce 1421 pobo°ili. Tak byl pobo°en a vypßlen i zdejÜφ klßÜter. Cyrißci prchli z ╚ech do Polska. I kdy₧ se do ╚ech op∞t n∞kolikrßte vrßtili, do naÜeho kraje ji₧ nep°iÜli. Pozd∞ji byl jejich °ßd zruÜen.
V roce 1452 byl zpustl² kostel obnoven. Vzßcnou pamßtkou z tΘ doby je kamenn² zßklad hlavnφho oltß°e, st∙l, na n∞m₧ jsou Φty°i erby rodu Ji°φho z Pod∞brad. Kostel je jednou z nejstarÜφch pamßtek chrßn∞n²ch stßtem. N∞kolikrßt vyho°el a byl p°estavovßn. Do roku 1881 byly v∞₧e kostela s ba≥at²mi kopulemi.
Cyrißci, p∙vodnφ obyvatelΘ klßÜtera, se zab²vali rybß°stvφm. Na lukßch za °ekou (dnes od ZDè po Lhotku) m∞li velkΘ vodnφ hospodß°stvφ. Byla to d∙myslnß soustava rybnφk∙ vzßjemn∞ propojen²ch, kde p∞stovali ryby. Je pravd∞podobnΘ, ₧e d°φv∞jÜφ chodby vedoucφ z klßÜtera (dnes ji₧ ₧ßdnΘ nejsou) slou₧ily jako pohodln² p°φstup k rybnφk∙m po lßvce p°es °eku.
Pod strßnφ u klßÜtera stßvala malß kapliΦka. Vedle nφ ze strßn∞ vyv∞ral pramφnek vody do kamennΘho koryta (stφrky). Voda byla poklßdßna za zßzraΦnou. ProΦ, to nenφ znßmo.



KL┴èTEREC M╠L A M┴ OSADYá

• Jednou z prvnφch a nejstarÜφch byla OrliΦka, poblφ₧ Petrovic, v ·dolφ potoka BublaΦky, osφdlena a₧ k °ece Orlici. Vznikla souΦasn∞ s KlßÜtercem a k jejφmu zniΦenφ doÜlo p°i husitsk²ch vßlkßch v roce 1421.

• Lhotka je nynφ nejstarÜφ osadou. Byla zalo₧ena jako samostatnß obec souΦasn∞ se vsφ Orlφk (Orlitz). V roce 1713 p°ipojena ke KlßÜterci. Nßzev byl odvozen od ôLh∙työ stanovenΘ k pokßcenφ a vym²cenφ lesa, aby zde mohla b²t p∙da osφdlena lidmi, kte°φ na ni hospoda°ili.

  Zbudov jako osada vznikl a₧ po roce 14543 na pozemcφch ôzbudoucφchö z klßÜternφho a kostelnφho majetku, kde si lidΘ zaΦali stav∞t svß hospodß°stvφ. Pravd∞podobn∞ k nejv∞tÜφmu rozvoji tΘto osady dochßzφ a₧ v roce 1790.

  ╚ihßk tato osada vznikla listinou vydanou FrantiÜkem Adamem z Bubna z 22. dubna 1679 proto, ₧e zde byl objeven pφskovcov² kßmen a pro jeho dob²vßnφ bylo pot°eba zφskat pracovnφ sφly. Äili zde p°evß₧n∞ kamenφci se sv²mi rodinami. Byli osvobozeni od robot a danφ a svou pracφ v lomech zajiÜ¥ovali kßmen pro stavbu pansk²ch usedlostφ. Nßzev ╚ihßk je odvozen od slova Φφhati na kupce, kte°φ v t∞chto mφstech p°echßzeli hranice se zbo₧φm a necht∞li zaplatit clo.

  Jedlina vznikla ve druhΘ polovin∞ 18. stoletφ jako osada lesnφch d∞lnφk∙ urΦen²ch k prßci ve vrchostensk²ch lesφch. Jejφ jmΘno vzniklo pravd∞podobn∞ od kdysi zde stojφcφho velkΘho jedlovΘho lesa.

POM═STN╔ N┴ZVY

Vznikaly v pr∙b∞hu staletφ s rozvojem obce a ve v∞tÜin∞ se u₧φvajφ dodnes. Obec se ji₧ d°φve rozklßdala na pom∞rn∞ velkΘm katastru. Pro dobrou orientaci nestaΦilo jen sprßvnφ rozd∞lenφ. Vzniklß oznaΦenφ napomßhala k up°esn∞nφ mφst. Nevznikala nahodile, ale na zßklad∞ udßlostφ, p°φjmenφ, p°ezdφvek, lidskΘ Φinnosti.á

• Pustina je oblast nachßzejφcφ se na nejvyÜÜφm bod∞ strßn∞ vpravo °eky Orlice na hornφm KlßÜterci v oblasti ôDrahö. P°ed staletφmi se zde le₧φcφ pozemky neobd∞lßvaly, z∙stßvaly pustΘ, nejv²Üe se zde pßsal dobytek. Nejv∞tÜφ spojitost je zde se stavenφm Φp. 29, kde se a₧ dosud p°ezdφvß u ôRychtß°∙ö. Nßzev se dß datovat asi do obdobφ roku 1650.

  Potoky û zde p∙vodn∞ stßvalo asi sedm a₧ osm stavenφ. Na p°elomu 18. a 19. stoletφ se zde zaΦala stav∞t dalÜφ hospodß°stvφ. Jde o ·dolφ, kterΘ je ze t°φ stran obklopeno strßn∞mi a lesem a st°edem ·dolφ protΘkß potok, kter² se vlΘvß do Orlice. Podle n∞j nßzev Potoky.

  Amerika je sφdliÜt∞ samotovΘho typu na hornφm KlßÜterci. Nßzev tohoto p°ekrßsnΘho kouta KlßÜterce se datuje do let 1860 û 1880. FrantiÜek DoleΦek, p°ezdφvan² Hßjek, koupil pro svΘho nejstarÜφho syna, tehdy mu bylo p∞t let a ostatnφ dva byli jeÜt∞ mladÜφ, dalÜφ grunt. Proto, ₧e nestaΦil vÜechno obd∞lßvat, ne₧ syn vyrostl, a aby byla alespo≥ spßsßna trßva, musela jedna z d∞veΦek u n∞j zam∞stnanß vyhßn∞t dobytek na tyto vzdßlenΘ pastvy. Rßno vstßvala velmi brzo a tΘm∞° 2 km hnala dobytek. Nerada tuto prßci vykonßvala. A proto, ₧e ji₧ slyÜela o Americe, kterß je zemφ hodn∞ dalekou, na°φkala v₧dy se slovy: Zas musφm vyhßn∞t dobytek a₧ do tej Ameriky. Kdy₧ syn dorostl, ztratil rodovou p°ezdφvku a zφskal novou ôAmerikßnö. P°ezdφvka a pomφstnΘ oznaΦenφ se udr₧uje i dodnes a je takΘ zaznamenßno i v mapßch.

  Zadnφ d∙l û osam∞lΘ sφdliÜt∞ na katastru osady Lhotka pod Petrovicemi na pravΘm toku orlickΘho potoka BublaΦka. Nachßzφ se zde t°i doly. p°ednφ, st°ednφ a podle poslednφho zadnφho, nejvzdßlen∞jÜφho, dostal svΘ jmΘno Zadnφ d∙l.

Vesm∞s jde o vzdßlenß sφdliÜt∞, dnes z velkΘ Φßsti slou₧φcφ jako rekreaΦnφ, nebo pastviny.
Nynφ opouÜtφme posloupnost v²voje obce. Pov∞zme si v dalÜφ Φßsti jen o n∞kter²ch zajφmavostech, kterΘ v KlßÜterci nad Orlicφ jsou, a to a¥ ji₧ z minulosti nebo souΦasnosti.



NEJSTARè═ STEZKA

je z roku 1295. Dodnes pou₧φvanß silnice kolem kostela sm∞°ujφcφ v jednom sm∞ru na ôKn∞₧stvφö a k letit²m lφpßm (Vejdovy), kde se Φßst rozdvojila sm∞rem dol∙ k °ece Orlici na Neko° (Bred∙vku), JablonnΘ nad Orlicφ a LanÜkroun a druhß Φßst sm∞rem na Krßl∙v Hradec do v²chodnφch ╚ech. Od kostela dol∙ pokraΦovala p°es °eku brodem sm∞rem na ╚ertovu skßlu, na Jedlinu, do Mezilesφ. Tato cesta byla pozd∞ji nahrazena novou spojujφcφ KlßÜterec s Petrovicemi. Po tΘto stezce se vydala vojska Jana Äi₧ky do naÜφ vsi, kde byl v bojφch se Slezany vypßlen klßÜter a Cyrißci v roce 1421 vyhnßnφ.



BUBLA╚KA

hraniΦnφ pot∙Φek odd∞lujφcφ katastr obce Pastviny a KlßÜterec nad Orlicφ. pramenφ v hornφ Φßsti ╚esk²ch Petrovic. è¥astnΘ a p°ilΘhavΘ jmΘno odpovφdajφcφ bublßnφ potoka p°i pr∙toku lesnat²m ·dolφm, b²val²mi OrliΦkami a Zadnφm dolem, a₧ do pastvinskΘ vodnφ nßdr₧e. Zaposlouchat se do hlasu jeho vod, bublajφcφch a Üepotajφcφch v palouΦcφch uklid≥ujφcφ, p°ekrßsnΘ. D°φve zde stßvaly dva malΘ, d°ev∞nΘ roubenΘ ml²nky.



PAèER┴CK┴ L┴VKA

(lajc) û z hornφho KlßÜterce podle °eky DivokΘ Orlice a Led°φΦkovy skßly p°φrodov∞dnou a nauΦnou stezkou v chrßn∞nΘ krajinnΘ oblasti se dostanete k tΘto lßvce. Jejφ oznaΦenφ jako paÜerßckß nem∞la nic spoleΦnΘho s jejφm skuteΦn²m poslßnφm. Cesta podle °eky vedla k lesnφmu zßmeΦku empφrovΘho slohu ôLusthausuö, kde konΦila. Potom ji₧ byla jen lesnφ p∞Üinou. Vrchnost pot°ebovala vybudovat lßvku pro pot°eby d°evorubc∙ (haluzßk∙) a lesnφ formany, nutnou pro svß₧enφ d°eva z pansk²ch les∙.
Tato p∞Üina pokraΦuje za lßvkou na Sch∙dkovou skßlu a dßle byla vyÜlapßna a₧ na stßtnφ hranici kolem ╚ihßckΘho potoka.
Na KladskΘ stran∞ stßval d°ev∞n² ml²n a jeho majitel velmi dob°e vyu₧φval jeho postavenφ jako prodejny paÜovanΘho zbo₧φ i jako v²bornΘho ·krytu pro paÜerßky. Zde se od pradßvna pohybovaly celΘ tlupy podloudnφk∙, paÜerßk∙. Tady vyΦkßvali veΦera a s menÜφm rizikem p°echßzeli hranici. Nejv∞tÜφ paÜerßckou invazi pro₧φvala tato mφsta po prvnφ sv∞tovΘ vßlce. Tehdy chodφvali na paÜ vedle drobn²ch chalupnφk∙ i Ükolnφ kluci se sat∙rky na zßdech a nakupovali za uÜmudlanΘ milionovΘ i miliardovΘ bankovky drobnΘ zbo₧φ, kterΘ p°inßÜeli dom∙.
P°i tomto paÜi pou₧φvali prßv∞ tΘto lßvky. A proto₧e bylo Üiroko daleko znßmo, Φemu tato lßvka slou₧φ, zaΦala se naz²vat ôPaÜerßckßö.



╚ERTOVA SKALKA

(nesprßvn∞ naz²vanß ╚ertovka) Nachßzφ se tΘm∞° na vrcholu kopce zvedajφcφho se proti ZDè. Zde je jeden velk² bludn² balvan s °adou menÜφch. Z dolnφ strany mß v²stupky v podob∞ schod∙. Byl z n∞j krßsn² v²hled na KlßÜterec. Na dolnφ stran∞ velkΘho balvanu jsou Φty°i m∞lΦφ prohlubn∞ velmi blφzko u sebe. Vypadajφ, jako by n∞kdo do tΘto hmoty vtlaΦil krßtkΘ, ale silnΘ prsty. Sta°φ lidΘ si nedokßzali vysv∞tlit, jak se sem tato skalka dostala a kdy₧ vid∞li zvlßÜtnφ prohlubn∞ jako po prstech, usoudili, ₧e tento kßmen a celou skalku sem p°inesla n∞jakß nadp°irozenß sφla. Touto nadp°irozenou silou m∞l b²t Φert, kter² na kameni zanechal otisky prst∙. Od toho nßzev ╚ertova skalka.



ZEMSK┴ BR┴NA

Velice znßmΘ a navÜt∞vovanΘ mφsto. Pohledy na KlßÜterec bez znalostφ a shlΘdnutφ tohoto p°ekrßsnΘho koutu p°φrody nejsou ·plnΘ. Toto mφsto se nachßzφ na klßÜtereckΘm katastru sm∞rem od osady ╚ihßk na BartoÜovice. A₧ sem tvo°φ °eka Divokß Orlice stßtnφ hranici mezi ╚R a Polskem. ╪eka se v t∞chto mφstech prudce stßΦφ a opouÜtφ stßtnφ hranici. Jejφ koryto je neobyΦejn∞ divokΘ, z·₧enΘ, s obrovsk²mi kameny, p°es kterΘ se divoce °φtφcφ voda t°φÜtφ. Cel² pohled sm∞rem od mostu na °eku je jedineΦn² a stßvß se p°ita₧liv² ka₧dΘmu fotografovi i °ad∞ malφ°∙.
Zde v mφstech, kde se °eka prudce stßΦφ, byl p°i stavb∞ silnice do BartoÜovic postaven v letech 1900 û 1903 kamenn² most. V pohledu proti proudu zv²raz≥uje nßzev ôZemskß brßnaö jeho oblouk, kter² je rozhranφm dvou okres∙, a to ┌stφ nad Orlicφ a Polska.
Velmi p∞knß je prochßzka podle °eky p°es PaÜerßckou lßvku a₧ k tΘto ZemskΘ brßn∞.



LUSTHAUS

Takto byl naz²vßn poslednφ v²stavnφ zßmeΦek, b²valß hßjovna, nachßzejφcφ se na cest∞ z KlßÜterce nad Orlicφ k PaÜerßckΘ lßvce. Zde p°ed touto lßvkou (lajcφ) nachßzφ se krßsn² lesnφ palouΦek. V t∞chto mφstech si postavil majitel ÄambereckΘho panstvφ, p∙vodem IrΦan Parisch, roku 1820 lesnφ lovΦφ zßmeΦek v empφrovΘm slohu, kter² pozd∞ji slou₧il za panskou hßjovnu a to od roku 1850. Stßl zde a₧ do 27. b°ezna 1936, kdy vyho°el. VÜeobecn∞ se soudφ, ₧e po₧ßr zalo₧il zu°iv² henlajnovec Taiber, aby zßmeΦek nemohl b²t pou₧it za op∞rn² bod naÜφ armßd∞ p°ed II. sv∞tovou vßlkou.
ZßmeΦek byl skvostem naÜφ obce. Byly v n∞m uchovßny od°ezky odde≥ku t∞ch nejv∞tÜφch lesnφch velikßn∙, kterΘ tu b∞hem doby jeho trvßnφ byly skßceny. V horeΦnΘ dob∞ p°ed II. sv∞tovou vßlkou ani v letech povßleΦn²ch nebyl tento zßmeΦek obnoven, a tak po n∞m z∙staly jen fotografie.



NEJSTARè═ P╪═JMEN═
kterß se uchovala dodnes jsou znßmß ji₧ od roku 1586. Jsou to Severin, JireÜ, Kalous, Hovad, Je₧ek, Mlynß°, Felcman, JedliΦka a Stampasvsk² (dnes ètambask²). Po°adφ je uvedeno podle nejstarÜφch. Pozd∞ji se znaΦn∞ rozÜφ°ilo p°φjmenφ DoleΦkovΘ, kterΘ nenφ klßÜtereckΘho p∙vodu a objevuje se poprvΘ v roce 1691. JeÜt∞ mladÜφ jsou p°φjmenφ Toman a Kodytek.
V souΦasnΘ dob∞ je nejvφce p°φjmenφ Tomanov²ch, Kalousov²ch, Mlynß°ov²ch, Je₧kov²ch, Sever²nov²ch. NejmΘn∞ se uchovala p°φjmenφ Hovad, JireÜ, JedliΦka a Felcman



POV╠ST O LOUPEÄN═KU LED╪═╚KOVI

P°i cest∞ kolem °eky DivokΘ Orlice nauΦnou stezkou p°ijdete ke skßle, je₧ se nalΘzß na levΘ stran∞ sm∞rem proti proudu. K tΘto skßle se vztahuje tato pov∞st.
Je tomu ji₧ dßvno, n∞kdy p°ed 200 lety, kdy se ukr²val v temn²ch hvozdech Orlick²ch hor loupe₧nφk Led°φΦek, postrach to bohßΦ∙ celΘho orlickΘho kraje, avÜak velk² p°φtel a ochrßnce chud²ch. Nem∞l ₧ßdn²ch spoludruh∙. Tφm takΘ svoje odvß₧nΘ kousky provßd∞l sßm a lΘpe unikal pronßsledovatel∙. Vφce ne₧ dv∞ desetiletφ se ho nepoda°ilo polapit. V Orlick²ch horßch m∞l mnoho tajn²ch p°ßtel. Mezi lidem Üla pov∞st, ₧e Led°φΦek znß a pou₧φvß bylinu, kterß jej pr² Φinφ neviditeln²m. SkuteΦnost byla ale takovß, ₧e Led°φΦkovi pomßhala velkß znalost lesa, p°φze≥ p°ßtel, hbitost a obratnost.
Nejp°irozen∞jÜφ ochranou mu byla zejmΘna skr²Ü v nitru strmΘ a vysokΘ skßly, dnes naz²vanΘ ôLed°φΦkovaö. Mohutnß jedle, dosahujφcφ a₧ k vrcholu skßly, byla mu vhodn²m ₧eb°φkem, po kterΘm do jeskyn∞ vystupoval.
VÜude tam, kde bylo t°eba v podhorsk²ch chalupßch zmφrnit bφdu, neÜt∞stφ, zjevil se tajemn² mu₧φk, malΘ, rozlo₧itΘ postavy a poskytl pomoc. B²val p°estrojen za mysliveckΘho mlßdence nebo mlynß°skΘho chasnφka, krajßnka nebo za finance ôstrnadaö. Nikdy se vÜak tajemn² ΦlovφΦek neobjevil znovu a nepo₧adoval vrßcenφ p∙jΦky nebo daru.
Panstvem a jeho policajty byl siln∞ pronßsledovßn a Ütvßn. AvÜak po dvaceti letech stßlΘho pronßsledovßnφ p°eci jen Led°φΦek skonΦil sv∙j dobrodru₧n² ₧ivot. Jednou sp∞chal do svΘho ·krytu a p°i slΘzßnφ jedle se mu p°etrhl zpuch°el² provazov² ₧eb°φk a on spadl z vysokΘ skßly do hlubiny, kde z∙stal s rozt°φÜt∞n²mi ·dy le₧et mrtev. To pr² bylo n∞kdy na podzim. Teprve na ja°e, kdy₧ slezl snφh, naÜel pansk² hajn² v houÜtin∞ pod skßlou jeho mrtvΘ t∞lo. Byl to smutek a ₧al po horßch Orlick²ch. Mstil k°ivdy a bezprßvφ uΦin∞nΘ vrchnostφ na prostΘm lidu.
O p∙vodu loupe₧nφka Led°φΦka nenφ nic znßmo, ani jeho skuteΦnΘ p°φjmenφ. Pravd∞podobn∞, ₧e od jmΘna LΘdr z nejv²Üe polo₧enΘ obce ╚ihßk, kde ve fantazii prost²ch lidφ bylo toto jmΘno zdrobn∞lΘ a pou₧φvanΘ.



PO╚┴TEK A V▌VOJ èKOLSTV═ V OBCI

Ji₧ od pradßvna lidΘ tou₧ili po poznßnφ. V roce 1713 byla postavena prvnφ Ükola na mφst∞ dneÜnφ farnφ budovy. Byla kamennß, p°φzemnφ, nikterak se mimo pou₧itΘho materißlu neliÜila od ostatnφch chalup.
V roce 1758 byla za kostelem, z Φßsti na zßkladech b²valΘho klßÜtera, postavena druhß Ükola, d°ev∞nß, roubenß. Dnes je to d∙m Φ. 3, jeho₧ stßvajφcφ vzhled se jen mßlo liÜφ od d°φv∞jÜφ podoby. Byla zde jedna mφstnost û t°φda.
V roce 1919 ji₧ byla v naÜφ obci zalo₧ena m∞Ü¥anskß Ükola. Tφm KlßÜterec daleko p°edb∞hl ÜirokΘ okolφ, nebo¥ tento vyÜÜφ stupe≥ jeÜt∞ nikde na vesnici nebyl. P°es °adu potφ₧φ a pro zajiÜt∞nφ nar∙stajφcφch po₧adavk∙ na rozÜφ°enφ vyuΦovßnφ, jak v obecnΘ, tak v m∞Ü¥anskΘ Ükole, byla postavena v roce 1923 a dßna do u₧φvßnφ novß Ükola, dneÜnφ ZDè.



LYÄOV┴N═

Ly₧ovßnφ mß v naÜφ podhorskΘ obci ji₧ dlouholetou tradici. Vybφrßme ze vzpomφnek Bohumila Kodytka (Hovada):
ôPrvnφ naÜe klukovskΘ ly₧e byly z javoru od kolß°e JireÜe, pozd∞ji z jasanu od mistra kolß°skΘho Fr. Koblφ₧ka. Prvnφ vßzßnφ bylo z drßtu, k bot∞ upevn∞no motouzem nebo °emφnkem. Postupn∞ p°iÜlo vßzßnφ pΘrovΘ s bubφnkem, pak °emenovΘ s p°ezkou.
Na ly₧φch (skyjφch) se jezdilo s jednou dlouho holφ a technika jφzdy se od dneÜnφ velmi liÜila. Hole se pou₧φvalo i k brzd∞nφ z kopce û hlavn∞ listonoÜ Musφlek a Toman (Balcar) jinak nejezdili. V KlßÜterci d°φve jezdil snad ka₧d² druh², p°i tehdejÜφch zimßch to bez ly₧φ prost∞ neÜlo. ╚asto byly po°ßdßny zßvody v b∞hu a skoku na ly₧φch.ö



V▌LET K ZEMSK╔ BR┴N╠

Putovßnφ ·dolφm ZemskΘ brßny po stejnojmennΘ nauΦnΘ stezce, otev°enΘ v roce 1979 jako druhΘ v Orlick²ch horßch, zahajujeme prohlφdkou mostu, kter² spojuje ·dolφ DivokΘ Orlice. Mostnφ oblouk z peΦliv∞ opracovan²ch pφskovcov²ch kvßdr∙, vytesan²ch rukama italsk²ch a naÜich kamenφk∙ v letech 1900 a₧ 1903, nese na svΘm vrcholu vozovku sm∞°ujφcφ z BartoÜovic do Petrovic. Kamennß um∞lß klenba, p∞nφcφ voda narß₧ejφcφ na obrovskΘ balvany, strmΘ rozervanΘ skßly jako p°φrodnφ kulisy divadelnφ scΘny spoleΦn∞ harmonizujφ a vytvß°ejφ nezapomenuteln² obraz citlivΘho spojenφ tv∙rΦφ aktivity p°φrody a Φlov∞ka.
Opatrn∞ sestupujeme po primitivnφch kamenn²ch schodech do prostoru, kde skalnφ st∞ny svou Φlenitostφ a pestrostφ vytvß°ejφ nejromantiΦt∞jÜφ a turisticky nejp°ita₧liv∞jÜφ ·sek cesty. Jsme v prostoru p°φmΘho pr∙lomu °eky horsk²m h°ebenem. ╪eka po vφce jak dvacetikilometrovΘm pom∞rn∞ klidnΘm toku na ΦeskopolskΘm rozmezφ se nßhle stßΦφ k jihu, p°φΦn∞ prorß₧φ horsk² h°eben a vnikß do vnitrozemφ. Jsou zde vypreparovßny vysokΘ skalnφ suky, p°edevÜφm na levΘm b°ehu, dosahujφcφ v²Üky a ÜedesßtimetrovΘ Üφ°ky. Z jejich vrchol∙ je strhujφcφ pohled na balvanovΘ °eΦiÜt∞. Odolnost pevn²ch rul na jednΘ stran∞ vedly po mnoha statisφciletφch ke vzniku ka≥onovitΘ sout∞sky.
Z levΘho b°ehu p°echßzφme p°es °eku po lßvce, kterß je zkonstruovanß jako samonosnß. Tvo°φ ji n∞kolik vedle sebe polo₧en²ch siln²ch dlouh²ch a oloupan²ch klßd, nap°φΦ propojen²ch tenΦφ kulatinou. Nad lßvkou se klene konstrukce, p°ipomφnajφcφ svou podobou °et∞zov² most. Lßvka dostala p°ilΘhavΘ jmΘno û ôPaÜerßckßö. Je odvozeno od skuteΦnΘho paÜovßnφ, kterΘ se zde v hojnΘ mφ°e provozovalo. Ze sousednφho Pruska se paÜoval p°edevÜφm vzßcn² cukerin, lacin² petrolej, tabßk, zapalovaΦe a jinΘ v²robky. ╪φΦnφ ·dolφ v t∞chto mφstech svou Φlenitostφ a divokostφ bylo z°ejm∞ nejbezpeΦn∞jÜφm p°echodem pro paÜerßky. Odtud je jen kousek k paÜerßckΘ skßle, kterß tvo°φ v²razn² v²chod na pravΘm b°ehu DivokΘ Orlice. Je vysokß p°es osm metr∙ a Üirokß Φty°icet. Jejφ severnφ st∞na je prolomena n∞kolika v²klenky. Tektonickou poruchou vznikla ve skßle dokonce i jesky≥ka. Vracφme se do d∞tsk²ch let. SkßΦeme z jednoho kamene na kßmen a nechßvßme se strhnout vzruÜenφm nebezpeΦφ pohybu po nevelk²ch kamenn²ch plochßch vykukujφcφch z temnot huΦφcφ vody.
èirokß vyÜlapanß lesnφ cesta po proudu °eky nßs zßhy p°ivßdφ na nevelk² lesnφ palouk, kde uprost°ed vΘvodφ svou temnou zelenφ osamocen² rozlo₧it² ke° tisu, torzo n∞kdejÜφho statnΘho stromu. Jeho jehliΦφm obalenΘ v∞tve se zde sklßn∞jφ a podßvajφ tΘm∞° poslednφ v²pov∞∩ o existenci malΘho lesnφho parku obklopujφcφho loveck² zßmeΦek, pozd∞ji hßjenku ₧ambereckΘho Parishova velkostatku v ╚ihßku. ZßmeΦek, zvan² Lusthaus (d∙m radosti) byl postaven v empφrovΘm slohu v roce 1806. V b°eznu 1936 vyho°el a u₧ nikdy nebyl obnoven. Po p°ilehlΘm rybnφΦku zbyly jen nepatrnΘ stopy zarostlΘ prohlubn∞. Na b°ehu °eky objevujeme asi poslednφ p∙lmetr pφskovcovΘho empφrovΘho sloupu. K zßmeΦku pat°ily takΘ dv∞ um∞le vyhloubenΘ a kameny vyzd∞nΘ nßdr₧e pro pstruhy, kterΘ jsou dnes napln∞ny stojatou, siln∞ eutrofizovanou vodou.
Z·₧enß lesnφ cesta zcela uzav°enß klenbou korun strom∙ nßs odvßdφ kolem zachovalΘho objektu pohraniΦnφho opevn∞nφ k Led°φΦkov∞ skßle, kterß se vß₧e k bßjnΘ historicky podlo₧enΘ postav∞ JßnoÜφka Orlick²ch hor, zbojnφka Led°φΦka. U₧ samotnΘ jeho jmΘno v nßs vyvolßvß sympatie k nepolapitelnΘmu odvß₧nΘmu lapkovi, kter² bohat²m bral a chud²m dßval. Stojφme pod stromou skßlou, kterß vystupuje do Φty°icetimetrovΘ v²Üky. U jejφ st∞ny hledßme u₧ dßvno ztrouchniv∞l² a neexistujφcφ pa°ez bßjnΘ jedle, kterß byla n∞m²m sv∞dkem Led°φΦkova konce. Mezi horsk²m lidem, jak pφÜe podle sd∞lenφ °φdφcφho uΦitele a obecnφho kronikß°e FrantiÜka Tomana rolnφk Josef DoleΦek z KlßÜterce v LidovΘm denφku v Φlßnku ôLoupe₧nφk Led°φΦekö, Üla o Led°φΦkovi pov∞st, ₧e n∞co znß, co nikdo jin² na sv∞t∞ û tajnΘ byliny, kterΘ ho Φinφ neviditeln²m a nezraniteln²m, jako Olbracht∙v Nikola èuhaj loupe₧nφk na PodkarpatskΘ Rusi. Nejp°irozen∞jÜφ a nejlepÜφ ochranou Led°φΦka byla vÜak jeho tajnß skr²Ü uprost°ed vysokΘ skßly. Ze samostatnΘ skalnφ rozsedliny pod jeskynφ vyr∙stala mohutnß jedle, kterß svou korunou dosahovala a₧ k vrcholu skßly a byla Led°φΦkovi p°irozen²m ₧eb°φkem. Z koruny pak staΦil krßtk² provazov² ₧eb°φk do jeskyn∞. Dosud ve st∞n∞ lze vid∞t jeskynnφ v²klenek o rozm∞rech 3x3x3 metry, kter² je dostupn² jen za pomoci horolezeckΘho lana.
Pln²ch dvacet let se Led°φΦek ve skalnφ st∞n∞ ukr²val a ·sp∞Ün∞ unikal ₧oldnΘ°∙m p°ed polapenφm. Na rozdφl od JßnoÜika, nikdy nebyl chycen. Jen neÜ¥astnß nßhoda ukonΦila jeho bou°liv² a dobrodru₧n² ₧ivot. P°i jednom pronßsledovßnφ, kdy₧ rychle sp∞chal do svΘho ·krytu, p°etrhl se p°i p°elΘzßnφ provazov² ₧eb°φk a Led°φΦek se z°φtil. V prohlubni naÜli jeho rozt°φÜt∞nΘ t∞lo. Äambereckß vrchnost dala jedli hned skßcet, aby do jeskyn∞ u₧ nikdo nemohl. Kdo vφ, co si o tom vÜem mysleli poddanφ DoleΦek a Sobota, kte°φ dostali p°φkaz strom skßcet. Od tΘ doby se skßla jmenuje ôLed°φΦkovaö. St∞na tvo°φ nejv∞tÜφ skalnφ v²choz z ·dolφ ZemskΘ brßny. OstrohrannΘ sut∞ na svahu jsou v²sledkem mrazotvornΘho v∞trßnφ skal ledov²ch dob.