áM∞steΦko m∞lo i hrdelnφ soud a svΘho kata. áKyÜpersk² kat bydlel za panskou zdφ v dolφku od Podm∞stφ ke KopeΦku v nyn∞jÜφm Φp. 104. Pou₧φval obecnφ chalupy, kterou obec opravovala a udr₧ovala. K tomu pou₧φval i n∞co obecnφho pole. Podle prßva p°φsluÜela mu i urΦitß odm∞na za popravu. Jin² p°φjem m∞l za vyvolßnφ o trzφch u pran²°e, na n∞m₧ byla upevn∞na ruka s planoucφm meΦem. Napomφnal daleko slyÜiteln²m hlasem prodßvajφcφ, aby dßvali dobrou mφru a vßhu, aby nemuseli b²ti trestßni a aby se neprali. Za to vybφral ode vÜech prodßvajφcφch po krejcaru. áKatovΘ byli pova₧ovßni za neΦistΘ lidi a s jin²mi obΦany nesm∞li obcovati. V kostele m∞li vyhrazenΘ mφsto a museli stßti nejmΘn∞ dva kroky od ostatnφch v∞°φcφch. D∞ti nesm∞li posφlati do Ükoly, ani dßvati na °emeslo. Kdo nem∞l vyhnutφ a musel s nimi jednati, byl povinen zdr₧ovati se pak doma v jakΘsi kontumaci, aby se oΦistil. Zajφmav² zßpis o k°tu katova syna majφ z roku 1606 v matrice v Mezilesφ. Na den sv. MarkΘty byl k°est dφt∞te kata KryÜtofa Mencla a kmotry byli katovΘ krßlick² a lanÜkrounsk². áKatovi synovΘ a dcery se nesm∞li ₧eniti a vdßvati s jin²mi lidmi, n²br₧ jen mezi p°φsluÜnφky katovsk²ch rodin. áZ prv²ch dob p∙sobenφ m∞stskΘho hrdelnφho soudu se jmΘna kat∙ nezachovala, aΦ rozsudky z tΘ doby byly nalezeny. Zachoval se vÜak zßpis z roku 1629, ₧e byl m∞stsk² kat propuÜt∞n pro neschopnost p°inutiti muΦenΘho ku p°iznßnφ. Patrn∞ se jednalo o v∞ci nßbo₧enskΘ, pon∞vad₧ do v∞ci zasahovali i cφsa°Ütφ komisa°i nad reformacφ Fridrich a Oto z OperÜtofu, prv² na Äampachu a druh² na ╚astolovicφch. Oto vyslal v tΘ v∞ci docela i vlastnφho kata z ╚astolovic. áèibenice stßla u silnice do PφseΦnΘ, tam, kde stojφ sloupek sv. Trojice. Poslednφ byl na nφ popraven Josef Hubßlek z Lukavice pro podez°enφ, ₧e Prus∙m, tßbo°φcφm u Äamberka zapßlil Üpφ₧nφ v∙z. Bylo to za sedmiletΘ vojny. áCφsa°ovna Marie Terezie v roce 1765 hrdelnφ prßvo 378 m∞st v ╚echßch zruÜila a mezi nimi byl i KyÜperk. PotΘ z∙stalo omezeno na 24 m∞st krajsk²ch a soudci byli ji₧ jen odbornφci. áKatovi pat°il vÜechen uhynul² dobytek v m∞steΦku, tΘ₧ m∞l dovoleno o t²dennφch trzφch z prodßvanΘho obilφ jistou nßdobu od obce mu danou a obecnφm cejchem cejchovanou, Ütrejchem za nßle₧itost sob∞ brßti. O jarmarcφch a hluΦn²ch trzφch byla jeho povinnost s osobami z ou°adu vyslan²mi v jeho nßle₧itosti vychßzeti a z mφst vybφrati, p°i Φem₧ on takΘ svou akcidenci po₧adoval. áOu°adu byl povinen dßti ka₧doroΦn∞ 2 rejnskΘ 20 kr. Discrece, tΘ₧ 12 radnφm, rychtß°i a t°em obecnφm starÜφm ka₧dΘmu na jeden pßr rukavic dob°e vyd∞lanΘ psφ k∙₧e a od uÜitφ jich ka₧dΘmu zaplatiti 6 krejcar∙. TΘ₧ byl povinen vystrojiti jednou roΦn∞ celΘmu ou°adu hostinu, ale na tu oni nechodili, pon∞vad₧ se Ütφtili. áTyto povinnosti a prßva popravnφho mistra p°eÜly samoΦinn∞ pozruÜenφ hrdelnφho prßva na pohodnΘho a byly odstran∞ny teprve hrab∞tem Karlem Nimptschem jako ned∙stojnΘ po roce 1850, kdy₧ se stal prv²m volen²m starostou m∞sta. á