Monumentální stavba ve slohu vrcholného italského baroka byla postavena v letech 1681 - 85. Stavbu zadal tehdejší majitel kyšperského panství Hynek Jetřich hrabě Vitanovský z Vlčkovic, J.C.M. tajný rada a komorník (+ 1681) ,neznámému staviteli a projektantovi italského původu.
Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu s pravoúhlým presbytářem, s kaplí, předsíní a kněžskou oratoří po západní a sakristií a hraběcí oratoří po východní straně. Volně za přesbytářem stojí kampanila (zvonice) z roku 1705, zadaná Norbertem Leopoldem hrabětem Libštějnským z Kolovrat. Patrové průčelí kaple je do náměstí členěno pilastrovým řádem, ukončeno tabulovým křídlem s volutami. V horní části venkovní fasády je umístěn erb majitele panství hraběte Vitanovského - v pravé části erbu je rodová radlice Vitanovských, v levé části český lev se zlatou hvězdou. Ten přibyl Vitanovskému do erbu roku 1661, kdy byl povýšen císařem Leopoldem I. do hraběcího stavu a mohl si erb o tyto atributy polepšit. Stěny lodi kaple zdobí nehluboké arkády se štukovými zrcadly v horní části, které byly původně vyfreskovány. Presbytář, kaple a předsíň jsou klenuty valenou klenbou s lunetami, celá loď je pak též valeně zaklenuta. Celé stropy kaple zdobí vynikající figurální a ornamentální štuky od milánského mistra Giovanniho Maderny. Na klenbě lodi a presbytáře jsou postavy čtyř evangelistů a čtyř proroků, na triumfálním oblouku výjev andělů, adorujících Madonu a reliefy erbů majitelů panství Kyšperk hraběte H. J. Vitanovského (vpravo) a hraběnky J. M. Vitanovské, roz. Hrzánové z Harasova (vlevo), vně oblouku reliefy Víry, Naděje a Lásky, v presbytáři andělé se symboly čtyř základních ctností - Opatrnosti, Spravedlnosti, Statečnosti, Mírnosti.
Zařízení kaple je téměř jednotné, rokokové z let 1783 - 86 od sochaře Hynka Tomáška z Jedlové na Moravě, truhláře J. J. Schofra z Králík a štafíra Františka Jeschka z Litomyšlě. Hlavní oltář je sloupově rozvinutá architektura se sochami sv. Vojtěcha a Prokopa v životní velikosti. Hlavní oltářní obraz Smrt svatého Václava z roku 1785 je od akademického malíře Christiana Sambacha, ředitele malířské akademie ve Vídni. Nástavec hlavního oltáře nese obraz sv. Ludmily od neznámého autora z 2. poloviny 19. století. Boční oltáře z roku 1786 jsou osazeny obrazy Svatá rodina (strana epištolní) a Svatý Jan Nepomucký (strana evangelia) od místního akadamického malíře Jana Umlaufa. Nahradily roku 1894 původní obrazy od Antonína Regnarda, který je maloval podle předloh Petra Brandla. V hlavní lodi jsou další postranní oltáře - Bolestné Panny Marie a Ecce Homo. Kazatelna je z roku 1786, nese sochu sv. Jana Křtitele. Obraz v lodi Kristus stoluje s učedníky v Emauzích ze 70. let 18. století je pravděpodobně prací Antonína Regnarda, nebo žáka Brandlovy školy. Barokní obraz Narození Páně z roku 1725 je dle jedné verze dílem Ant. Regnarda, dle druhé Jakuba Kratochvíla, byl restaurován roku 1836 malířem Josefem Müllerem ze Žamberka, později (r. 1879) Janem Umlaufem. Pískovcová křtitelnice je barokní ze 40. let 18. století, víko zdobí zlacená dřevořezba sv. Jana Křtitele z pozdějších let.
Varhany byly vyrobeny roku 1774 v dílně J. I. Strejsla z Králík, štafírovány byly roku 1796 Františkem Janotou z Jaroměře. V roce 1897 byly pražským varhanářem Šimonem Petrem vyměněny původní barokní píšťaly za nové, čímž varhany ztratily na své vypovídající hodnotě. Náklad na tento zásah činil tenkrát 2070 zlatých. Křížová cesta pochází z roku 1902 od firmy Müller v Insbrucku, je vyrobena z terakoty a stála 2979 korun.
V lodi kaple po pravé straně je umístěn empírový náhrobek Terezie hraběnky Marcolini - Feretti z roku 1834, na stěně pak pamětní deska, v jejímž textu vzpomíná tehdejší majitelka panství Anna hraběnka Stubenberg své rodiče, pohřbené v hrobce v Častohosticích u Nových Syrovic na Moravě. Pod kaplí se nachází krypta, do níž byl poprvé pohřben roku 1681 Hynek Jetřich hrabě Vitanovský z Vlčkovic a naposledy roku 1875 Trezie hraběnka Nimptsch, rozená Marcolini - Feretti.
1. dubna 1726 bylo povoleno přeložení fary, která byla dosud v Lukavici, do Kyšperka a kapli prohlásit za farní kostel, kterým je dodnes. Dne 15. června téhož roku o Božím Těle v den sv. Víta bylo Tělo Páně přeneseno z Lukavice do Kyšperka farářem Janem Mlejnkem, rodákem z Výprachtic, který se stal prvním farářem v Kyšperku.

HOTMAROVA KAPLIČKA

 U cesty vedoucí z Kyšperka do Šedivce stojí malá kaplička Panny Marie. Jak letopočet na její zdi hlásá, byla postavena roku 1680. Dal ji vystavěti místní rodák Vilém Hotmar, úřední nade clem ve Vysokém Mýtě. Kaplička patří mezi nejstarší místní památky.
 Její cibulovitá vížka i ostatní střecha byla do nedávna zdobena kraječkami, vytvořenými do špice seříznutými šindely. Bývalo ve zdejším kraji více podobných střech, tato byla poslední. Moderní krytiny, které je vystřídaly, setřely všude kouzlo starobylosti.
 Se zálibou se každý zastaví u této sličné památky, lákající vždy znovu štětce malířů, které ji zvěčňují. Že byla vždy pečlivě ošetřována, značí další na zdi vyznačené letopočty, které znamenají léta oprav.
 Kaplička svým krásným položením s kamennou lavičkou a pohledem na město byla vyhledávaným místem nejen zbožných věřících, obzvláště žen, které zde přednášely své stesky a prosby, ale též lidí  mladých, pečetících zde své sliby.