Tam je ten kout, kde moudrost star²ch lip
je roznßÜena vΦelami -
kde hruÜn∞ vonφ po Üt∞drosti sad∙,
kde je°abiny propalujφ zß°ivou mlhu -
Tam je ten kout, kde lßsky nekonΦφ,
leΦ s ka₧d²m jarem vzlφnajφ z ko°en∙,
do verÜ∙ bßsnφk∙m a palet malφ°∙m,
i do Üepotu milenc∙m, kdy₧ oddalujφ
louΦenφ
Tam je ten kout, kde zem∞ tolikrßt poko°enß
zahled∞nß do temn²ch les∙ a modrav²ch hor
rozdßvß marnotratn∞ svou krßsu beze zbytku
...
(Josef MatouÜ - Kout zem∞)
| VesniΦka KameniΦnß,
s chalupami a usedlostmi rozprchl²mi podΘl potoka,
se ukryla za strßn∞, kopce a zalesn∞nΘ vrchy
Orlick²ch hor. Do svΘho znaku na starΘ obecnφ peΦeti si dala staroslovansk² strom lφpu, kterß vyr∙stß z hromady kamenφ. V₧dy¥ v KameniΦnΘ, starodßvnΘ Kamenici kamenφ jenom ôprÜφö a ôrosteö, jak lidΘ ₧ertovn∞ °φkajφ. Ji₧ v minul²ch letech m∞li zem∞d∞lci v celΘm okolφ pov∞st dobr²ch hospodß°∙. Jen oni v∞d∞li, ₧e jim kamenitß polφΦka zadarmo nic nedajφ, ₧e dobrou ·rodu musφ z tΘ kamenitΘ zem∞ pracn∞ vykoupit, ₧e je t°eba poctivΘ a sv∞domitΘ prßce, ₧e je pot°ebφ mozol∙, rozumu i srdce, aby byla lepÜφ a bohatÜφ ·roda. O p∙vodu obce KameniΦnΘ nenφ ₧ßdn²ch historick²ch zprßv. V knize ôPam∞ti ₧amberskΘö od Dr. E. Alberta a P. ChotovskΘho je vyslovena domn∞nka, ₧e KameniΦnß, jako₧ i °ada okolnφch obcφ, je p∙vodu slovanskΘho, podle svΘho nßzvu. Vznikla asi jeÜt∞ d°φve, ne₧-li byl zdejÜφ kraj osazovßn za poslednφch P°emyslovc∙ n∞meck²mi kolonisty. Podle tΘho₧ pramene je nejstarÜφ zprßvou o dr₧itelφch tΘto vesnice latinskß listina z roku 1365, je₧ je ulo₧ena ve dvornφm archivu vφde≥skΘm. Podle nφ pat°ila Kamenice (KameniΦnß) spolu s polovinou m∞steΦka Äamberka, vesniΦkami Helvφkovice, Zßchlumφ, polovinou Sopotnice a BrnΘ, s lesy Lysek, Suchß, OpoΦen, MnφÜek a Kletnß pßn∙m z Litic. S panstvφm litick²m p°ichßzela do rukou rßzn²ch dr₧itel∙. Nap°φklad roku 1341 vymφnil si ji spolu s jin²mi vesnicemi krßl Jan Lucembursk², kdy₧ poko°il loupe₧ivΘho rytφ°e MikulßÜe z PotÜtejna. Pozd∞ji v letech 1367 a₧ 1450 pat°ila se zbo₧φm litick²m pßn∙m z KunÜtßtu. Po roce 1450 byla dokonce majetkem krßle Ji°φho z Pod∞brad. Po n∞m se op∞t vyst°φdala °ada majitel∙, mezi nimi i dob°φ hospodß°i, pßni z PernÜt²na. V roce 1563 koupil panstvφ litickΘ i s KameniΦnou MikulßÜ z Bubna. Hlavnφm sφdlem rodu bubnovskΘho stal se potom Äamberk a tak se KameniΦnß dostala pod panstvφ ₧amberskΘ. Poslednφ z pßn∙ z Bubna byl FrantiÜek Adam, kter² roku 1809 prodal ₧ambereckΘ panstvφ hrab∞ti WindischgrΣtzovi a roku 1815 koupil panstvφ bohat² IrΦan, svobodn² pßn Jan Parish za jeden milion zlat²ch. Jeho rod byl v Äamberku a₧ do roku 1948. Stopy nejstarÜφho osφdlenφ jevφ se v SuchΘ tam, kde se dodnes °φkß ôna hrad∞ö. Stßval pr² zde kdysi staroslovansk² hrad, kter² m∞l chrßnit kostelecko-kladskou cestu, kterß vedla podΘl °eky Zdobnice, p°es les Suchou, dßle p°es Kunvald do Kladska. VÜak jeÜt∞ nynφ se tΘto cest∞ °φkß ôkrßlovskß cestaö. Hrad byl vybudovßn nejspφÜe ze d°eva v dob∞, kdy v²chodnφ ╚echy a p°ilehlΘ Kladsko pat°ily staroslovanskΘmu kmenu Slavnφkovc∙. Zßnik hradu lφΦφ pov∞st otiÜt∞nß ve SbornφΦku kunvaldskΘm: Hrad v SuchΘ pat°il sliΦnΘ sirot∞ po chudΘm rytφ°i Kunovi, kter² pr² zalo₧il osadu KunaΦice. Ten zahynul p°i loupe₧nΘm p°epadu na mimojdoucφ kupce z Rychnova. Dcera jeho, zaklßdajφcφ si na svΘ krßse, zamilovala se v Praze do krßlovskΘho panoÜe, kter² ji vÜak pro jejφ chudobu odmφtl. Aby zφskala majetku, Ütvala Kuna pacholky ze svΘho hradu na vÜechny pocestnΘ, hlavn∞ kupce, kte°φ se lesem Suchß stezkou ubφrali. NaloupenΘ cennΘ p°edm∞ty a penφze uklßdala na hrad∞ do kovan²ch truhel. Loupe₧e trvaly tak dlouho, a₧ pak pra₧sk² panovnφk na ₧aloby z okolφ hrad nechal zbo°it, p°i Φem₧ Kuna uho°ela. Snad z tΘto skazky se tradujφ ty hezkΘ pov∞sti o zakletΘ princezn∞ a ukryt²ch pokladech. Na Velk² pßtek svφtφ tam pr² modrav² plamΘnek a zakletß princezna ronφ slzy, kterΘ pramenφ v studßnce pod hradem, kterou dodnes lidΘ naz²vajφ ôU princeznyö. NaÜli se i lidΘ, kte°φ tam Üli v d°φv∞jÜφch dobßch tyto poklady hledat. O tom vyprßv∞l d∞deΦek Kotyza z DoleΦek, kter² jako truhlß°sk² tovaryÜ p°i tom pomßhal, ale proto₧e se p°i tom moc smßl, kdy₧ jeho mistr p°edΦφtal ze star²ch Φarod∞jn²ch knih, pokladu nikdy nenaÜli. Pod hradem teΦe Teplice a dßle pak Rokytenka, kterß byla proslulß ji₧ v dßvn²ch dobßch mno₧stvφm v²born²ch pstruh∙. Podle vyprßv∞nφ provßd∞lo se ôodemykßnφ a zamykßnφö Rokytenky poΦßtkem a na zakonΦenφ rybolovu ji₧ v prastar²ch dobßch, kdy jeÜt∞ zdejÜφ pralesy pat°ily krßlovskΘ komo°e. Ryby byly odvß₧eny do Prahy pro panovnφkovu kuchy≥. Tento zvyk byl obnoven za pßn∙ z Bubna, kdy dal hrab∞ Jind°ich Jan roku 1650 klφΦ zhotoviti a odevzdal jej porybnΘmu, kter² v₧dycky, kdykoliv se lovilo, klφΦem symbolicky °eku otev°el a po ukonΦenφ lovu zase zav°el. Kdo by tohoto zßkazu neÜet°il, vystavoval se velk²m trest∙m. Toto se udr₧ovalo a₧ do r. 1785. KlφΦ tento je v originßle vystaven v m∞stskΘm muzeu v Äamberku a je na n∞m vyryto: A.1650.GIHZB. áObcφ KameniΦnß protΘkß mal² potok. Pramenφ u P∞Φφna, v mφstech, odkud byl veden d°φv∞jÜφ obecnφ vodovod. AΦkoliv potoΦiÜt∞ kamenskΘho potoka b²vß v lΘt∞ pravideln∞ vyschlΘ, p°ece dosti Φasto, zvlßÜt∞ za jarnφho tßnφ sn∞hu a pr∙tr₧φ mraΦen zatopil potok nφ₧e polo₧enß stavenφ. Poslednφ velkΘ p°φvaly vody byly za pr∙tr₧φ mraΦen a krupobitφ v r. 1928 a pozd∞ji v r. 1953. V d∙sledku t∞chto zßplav byla provedena regulace potoka po celΘ dΘlce p°es vesnici a nad obcφ vybudovßna retenΦnφ nßdr₧ k zachycovßnφ p°φvalovΘ vody a pravidelnΘmu dalÜφmu odtoku. V letnφch m∞sφcφch je vhodn∞ vyu₧φvßna i ke koupßnφ, nebo¥ o vodu v KameniΦnΘ byla v₧dy velikß nouze. Jen v mßlokter²ch letech nebylo zapot°ebφ, p°i stßle se opakujφcφch p°φsuÜcφch, vodu pro dobytek dovß₧eti ve voznicφch. A bylo to zdaleka, z ·dolφ Rokytenky, Zdobnice nebo z DivokΘ Orlice. VÜak takΘ les nad vesnicφ se v²sti₧n∞ odpradßvna jmenuje Suchß. Ji₧ p°ed 140 lety si zavedli hospodß°i na hornφm konci obce, kde byla nouze o pitnou vodu nejv∞tÜφ, vlastnφ vodovod, zhotoven² z provrtan²ch borov²ch kmen∙, kterΘ se spojovaly ₧eleznou nßbou. Voda z ôMazurovy studßnkyö, kde je dnes retenΦnφ nßdr₧, samospßdem p°itΘkala do pφskovcovΘ kaÜφnky, kterΘ se °φkalo ôstφrkaö a odtud si celΘ okolφ dochßzelo pro pitnou vodu. Ke konci devatenßctΘho stoletφ se o vybudovßnφ celoobecnφho vodovodu ji₧ zajφmala celß obec. V zßznamech obecnφ kroniky Φteme zßpisy z roku 1887, kdy obec dostala povolenφ, aby se vybφrala p°irß₧ka, ve prosp∞ch z°φzenφ vodovodu a sice z 1 litru piva 1 krejcar, z litru vφna 2 krejcary a z litru ko°alky 4 krejcary. V roce 1891 ji₧ z tohoto v²t∞₧ku byl obnos 154 zlat²ch a byla zakoupena studna na prameniÜti potoka, v ·dolφ u P∞Φφna. Tφm byl dßn zßklad k projektovßnφ a postupnΘmu vybudovßnφ prvnφho vodovodu na vesnici v krßlovstvφ ΦeskΘm v roce 1895, jak hlßsß odlitß deska. Rok 1892 byl poznamenßn velik²m suchem. Kronika poznamenßvß, ₧e od poloviny Φervence do konce °φjna celß obec dovß₧ela vodu. V tΘ dob∞ se takΘ objevilo onemocn∞nφ cholerou a tyfem, kterΘ bylo zap°φΦin∞no pou₧φvßnφm zßvadnΘ vody. Bylo to zßsluhou tehdejÜφho pokrokovΘho hospodß°e, starosty obce, Vßclava Hovada, kter² dokßzal prosaditi u tehdejÜφch ·°ad∙ a za podpory v²boru Zem∞d∞lskΘ rady pro Krßlovstvφ ΦeskΘ uskuteΦn∞nφ tohoto zßm∞ru. Projektovßnφ vodovodu a jeho zam∞°enφ provedl ing. J. Stan∞k. Zhotovil plßn a rozpoΦet s ·hrnn²m nßkladem 10. 288 zlat²ch. S jak²m nadÜenφm a chutφ do prßce se v zß°φ 1895 obΦanΘ pustili, sv∞dΦφ skuteΦnost, ₧e ji₧ v polovin∞ listopadu je kolaudace Φßsti vodovodu od sb∞racφ studny, a₧ po stavenφ Klementa Cimra. Druh²m rokem byla stavba dokonΦena. Postaveny byly dv∞ kaÜny, jedna p°ed kaplφ a druhß u hostince A. KotyzovΘ Φp. 6. V tΘto dob∞ byl takΘ v obci zalo₧en Sbor dobrovoln²ch hasiΦ∙, kterΘmu p°edsedal tehdejÜφ °φdφcφ uΦitel, Vßclav Je₧ek. Na zaplacenφ zakoupen²ch 200 m hadic a proudnic si musel sbor vyp∙jΦit, ale nadÜenφ dobrovoln²ch hasiΦ∙ bylo velikΘ, kdy₧ p°i zkouÜkßch z novΘho vodovodu dokßzala voda vyst°φknout a₧ na vrch h°ebene okolnφch stavenφ. Slavnostnφho odevzdßnφ vodovodu, kterΘ se uskuteΦnilo v ned∞li 25. °φjna 1896 za krßsnΘho poΦasφ, se z·Φastnilo na 2 500 ·Φastnφk∙ z ÜirΘho okolφ. Na po°adu slavnosti byl pr∙vod ke sb∞racφ studni a zp∞t ke starΘ Ükole, kde po p∞kn²ch a v°el²ch proslovech a p°edvedenφ vodovodu k ·Φel∙m hasiΦsk²m byla slavnost zakonΦena taneΦnφ zßbavou v hostinci Ferdinanda Veverky. Uvß₧φme-li, ₧e v tΘto dob∞ nesΦetnß m∞sta nem∞la ₧ßdn² ve°ejn² vodovod, pak jist∞ vybudovßnφ prvnφho vodovodu na vesnici v celΘm krßlovstvφ ΦeskΘm bylo dφlem opravdu pr∙kopnick²m a pokrokov²m. V roce 1933 bylo pracovßno na posφlenφ vodovodu zbudovßnφm dalÜφch jφmaΦ∙ a prameniÜ¥ nad P∞Φφnem a vybudovßnφ reservßtoru. Ale spot°eba vody neustßle stoupala a prameniÜt∞ dßvaly stßle mΘn∞ vody. Dochßzelo k tomu, ₧e vodovod musel b²t uzavφrßn a voda vypouÜt∞na jen v urΦit²ch hodinßch. Roku 1954 se zaΦalo s hlubinn²m vrtem nejprve u starΘ studny prameniÜt∞, pozd∞ji i v Dolφch pod KameniΦnou, ale tyto vrty nep°inesly ₧ßdnΘ podstatnΘ zlepÜenφ. A₧ teprve vrt u ba₧antnice v Helvφkovicφch, kter² na zßklad∞ geologickΘho pr∙zkumu doporuΦil dr. Soukup, p°inesl p°ekvapiv² v²sledek. Z hloubky 177 m p°etlak artΘzkΘ bezvadnΘ vody Φty° vte°inov²ch litr∙. Nastalo dlouhΘ a vyΦerpßvajφcφ jednßnφ o prosazenφ novΘho projektu k vybudovßnφ skupinovΘho vodovodu, kter² by zßsoboval pitnou vodou obce Helvφkovice, KameniΦnou a Slatinu nad Zdobnicφ, jeho₧ rozpoΦet obnßÜel 5 milion∙ korun. V roce 1959 byl vypracovßn projekt, provedeno zam∞°enφ a zapoΦalo se se stavbou pomocφ mohutnΘho r²hovaΦe. DΘlka novΘho potrubφ m∞°φ 9 312 m, hlavnφ objekt Φerpacφ stanice s akumulaΦnφ nßdr₧φ na 150 m3 , vodojem nad Helvφkovicemi s dalÜφ p°eΦerpßvajφcφ stanicφ 150 m3 a vodojem nad KameniΦnou o objemu 150 m3. Rok 1960 byl napln∞n pilnou pracφ na stavb∞ vodovodu. I kdy₧ v²kopovΘ prßce byly p°evß₧n∞ mechanizovßny, p°ece z∙stalo dosti dokop∙ ve skßle na ruΦnφ dod∞lßvku, kterß byla pro vÜechny mu₧e rozd∞lena. Celß obec s ₧iveln²m nadÜenφm sledovala postup pracφ a pomßhala vÜude, kde jen to bylo zapot°ebφ. Star² vodovod byl odpojen a ponechßn na do₧itφ. Na projekt a trasu novΘho skupinovΘho vodovodu se pozd∞ji zapojila i celß sousednφ obec Slatina nad Zdobnicφ. Vybudovßnφ tohoto mohutnΘho dφla - novΘho vodovodu, ud∞lalo poslednφ teΦku v odv∞kΘ nouzi o doboru pitnou vodu v KameniΦnΘ. POMN═K Morov² sloup Poblφ₧ vesnice, za Ükolnφ budovou, stojφ v upravenΘm parΦφku pφskovcov² morov² sloup. Kamenn² sloup stojφ v mφst∞, kde odpoΦφvajφ v roce 1681 morem zem°elφ mφstnφ obΦanΘ. Pam∞tnφ kniha zaznamenßvß, ₧e tehdy si p°ivezl jeden zdejÜφ obΦan Üaty, kterΘ zd∞dil na Morav∞ po zem°elΘm p°φbuznΘm. Tφm se tato straÜnß nemoc, kterΘ se bßli chudφ i bohatφ, rozÜφ°ila na celou vesnici. Kolem obce byly postaveny strß₧e a pot°ebnΘ potraviny byly donßÜeny na urΦenΘ mφsto na Vimperku. Na pam∞¥ toho, ₧e morovß pohroma nerozÜφ°ila do okolnφch obcφ a Äamberka, postavili na vrchu nad Äamberkem kapli, kterß byla urΦena p∞ti patron∙m morovΘ nßkazy. Od tΘto doby se tradujφ kapelskΘ pouti v Äamberku. á
á |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||