- jmΘno latinskΘho p∙vodu (z lat. dius), znamenß "bo₧skß". - DomßckΘ podoby: Dia(nka), DijeΦka, Dijka ap. - Slov., rus., pol., ital., Üpa≥., angl., a n∞m. Diana, srb. Dijana, franc. Diane, ma∩. Daißna, - Pou₧φvßno z°φdka

 

05.01. Dalimil

- (starÜφ tvar je Dalemil), jmΘno slovanskΘho p∙vodu, lze vylo₧it jako "(bu∩) dßle mil²" - DomßckΘ podoby: Dal, Dalek, Mφla, Milek aj. - U₧φvßno ojedin∞le

 

06.01. T°i krßlovΘ

07.01. Vilma, VilΘma

- variantou je Vilemφna, jmΘno n∞meckΘho p∙vodu, ₧enskß podoba k VilΘm, tl. "helmicφ (ochranou) je mß v∙le (p°ßnφ)". - DomßckΘ podoby: ViluÜe, Vil(Θm)ka, VilmiΦka, VilmuÜ(ka), Vili, Mφna ap. - Slov. Vilma, Vilemφna, pol.Wilma, Wilhelmφna, n∞m. Wilhelma, Wilhelmine, angl.Wilhelmina, ital. Guglielm(in)a, franc. Willemotte, Guillelmine, Üpan. Guillelmina, ma∩. Vilma. - Vilma u₧φvanß °φdce, Vilemφna ojedin∞le

 

08.01. ╚estmφr

- jmΘno slovanskΘho p∙vodu, lze je vylo₧it jako ôkdo ctφ mφr, mφrumilovn²ö, pop°. ôΦest mφruö. û DomßckΘ podoby: ╚es¥a, ╚esta, ╚estφk, Mirek, Mφra, ╚est(mφr)ek aj. û slov. ╚estmφr; p°φbuznΘ je bulharskΘ ╚edomir. û ╪φdce u₧φvßno

09.01. Vladan

- jmΘno slovanskΘho p∙vodu, p∙vodem patrn∞zkrßceninajmen zaΦφnajφcφch na Vlad- (Vladimφr, Vladislav apod.), lze je vylo₧it jako ôten, kdo vlßdne, vlßdceö. û DomßckΘ podoby: Vladek, Vla∩ka, Vladko, Dan, Vladßnek apod. û Bulh., srbochorv. Vladan, rus. formßlnφ obdobou je Vladilen (slo₧eno z Vladimφr IljiΦ Lenin). û B∞₧n∞ u₧φvßno

10.01. B°etislav

- jmΘno slovanskΘho p∙vodu, znamenß ô Slavn² (bojov²m) rykemö ( staroΦeskΘ b°eΦeti znamenalo ôhluΦet, zvuΦetö). û DomßckΘ podoby: B°e¥a, B°etφk, Slßva, Slßvek apod. û Slovinsky Bretislav, rus. BrjaΦislav. û B∞₧n∞ u₧φvßno

11.01. Bohdana

- jmΘno slovanskΘho p∙vodu, obdoba p∙vodem °ec. jmΘno Teodora, ₧. podoba k Bohdan, znamenß ôdar bo₧φ, danß bohemö. û DomßckΘ podoby: Bo, Bo₧ka, Bo₧da, Bohdana, Da(k)a, Bohuna apod. û Slo. Bohdana, rus. pol., srboch., bulh. Bogdana. û B∞₧n∞ u₧φvßno

 

- nov∞jÜφ slovanskΘ jmΘno, vyklßdß se jako ôslavφcφ prßvo; slavn² prßvemö. Jde patrn∞ o obm∞nu zaniklΘho jmΘna  Prvoslav; pova₧uje se tΘ₧ za obdodu latinskΘho jmΘna Just²n, Justus. û DomßckΘ podoby: Prßva, Pravek, PravouÜ(ek), Slßva, Slßvek apod. û Slov., pol.,ma∩. Prokop, franc. Procope

- anglosaskΘ jmΘno (ze staroangl. ╔adgyth), vyklßdß se jako ô bohatß, Ü¥astnß vßlka (boj)ö, - DomßckΘ podoby: Editka, Dit(k)a, DituÜka, Eda apod. û Slov., ital., Üpan. Edita, n∞m., rumun. Edith, angl. Edith, Edyth(e), pol. Edyta, lat. Editha, ma∩. Edit. û B∞₧n∞ u₧φvßno

 

14.01. Radovan

- °idΦeji zkrßcen∞ Radan, zastarale Radvan, jmΘno slovanskΘho p∙vodu, vyklßdanΘ bu∩ jako ô(roz)radovan²ö nebo ôradost p°inßÜejφcφ, radujφcφ seö, pop°. ôa¥ obradovßvßö. û DomßckΘ podoby: Radek, RadouÜ(ek), Radßnek, Radovßnek aj. û Slov., srb. Radovan, bul. Rad(ov)an, pol. Rad (o)wan. Radovan u₧φvßn b∞₧n∞, Radan °φdce, Radvan ojedin∞le

 

15.01. Alice

- jmΘno nejasnΘho p∙vodu a v²znamu, nejΦast∞ji se odvozuje (jako zkrßcenina) za staron∞m. Adalheit (Adelaida), tj. ôbytost uÜlechtilß, vzneÜen²ch zp∙sob∙, postavyö; n∞kte°φ hledajφ p∙vod j. i v °eckΘm Alethia, tj. ôpravdivßö. û DomßckΘ podoby: Ala, Alka, ┴ja, AliΦka, Alina aj. û Slov. Alica, n∞m., angl., ital., franc. Alice, rus. Alisa, Üpan. Alicia, ma∩. Alicia, Aliz, pol. Alicja. û B∞₧n∞ u₧φvßno

16.01. Ctirad

- ΦeskΘ jmΘno, lze je vylo₧it jako ôΦestn², kdo mß rßd Φestö. û DomßckΘ podoby: ╚esta, Ctφk, Ctiradek, Radek apod. û Slov. Ctirad. û U₧φvßno ojedin∞le

 

17.01. Drahoslav

- jmΘno slovanskΘho p∙vodu, lze je vylo₧it jako ôdrah², komu je drahß slßva; slavn² drahostφ. û DomßckΘ podoby: DrahoÜ(ek), Draho≥ (u₧φvajφ se tΘ₧ jako p°φjmenφ), Dra₧ek, Slßva, Slßvek aj. û Slov. Drahoslav, pol. Drogoslaw, srb., bulh. Dragoslav. û ╪φdce u₧φvßno

 

18.01. Vladislav

- jmΘno slovanskΘho p∙vodu, lze je vylo₧it jako ôslavn² vlßdou, slavφcφ vlßduö. Variantou j. je Ladislav (viz). û DomßckΘ podoby: Vlß∩a, Vla∩ka, Vlßdφ(Φe)k, Vladek, Vlad(k)a, Slßvek apod. û Slov., rus., bulh., srboch. Vladislav, pol. Wladyslaw, n∞m. Wladislaus, Wladislaw, ma∩. Ulßszl≤ (z latin. Uladislaus). û B∞₧n∞ u₧φvßno

 

19.01. Doubravka

- °idΦeji Doubrava, jmΘno slovanskΘho p∙vodu, patrn∞ souvisφ s podst. j. doubrava (les). û DomßckΘ podoby: Doubra(vuÜe), DoubraviΦka aj. û Slov. D·bravka, srb. Dubravka, pol. Dabr≤wka. û Doubravka volena z°φdka, Doubrava v²jimeΦn∞

 

20.01. Ilona

- ma∩arskß podoba p∙vodem °eckΘho j . Helena, kterΘ se obvykle vyklßdß jako ôpochode≥, sv∞tloö. û DomßckΘ podoby: Ila, Ilka, Iluna, Ilonka, IluÜka apod. û N∞m., Üpan., pol. Ilona, ital., bulh. Elena, rus., srboch. Jelena, ma∩. Ilona; dalÜφ cizφ podoby viz Helena. û Dnes u nßs b∞₧nΘ

 

21.01. B∞la

- nov∞jÜφ ΦeskΘ jmΘno, znamenß ôbφlß, Φistßö. Vzniklo jako Φeskß obdoba jmen (cizφho p∙vodu) Blanka (Bianca), Albφna aj. û DomßckΘ podoby: B∞lka, B∞lina, B∞liΦka, B∞lΦa, B∞luÜka, B∞linka apod. û Bulh., srb. B∞la, rus. obdobou je Beloslava. û Dnes u₧φvßno ojedin∞le

22.01. Slavomφr

-  nov∞jÜφ varianta jmΘna Slavomil, jmΘno slovanskΘho p∙vodu, lze je vylo₧it jako ôsla(φcφ) mφr; slßva mφruö.- DomßckΘ podoby: Slßva, Slßve(Φe)k, Mφra, Mirek aj. û Slov.Slavomφr, pol. Slavomir, bulh. Slavomir. û Dnes u₧φvßno °φdce

23.01. Zden∞k

- ΦeskΘ jmΘno, p∙vodem domßckß podoba jmΘna Zdeslav, tj. ôzde slavn²ö, pop°. ôvytvo°il (ud∞lal) slßvuö (souviselo by se slovesn²m zßkladem d∞ - ,d∞latæ). Na zßklad∞ formßlnφ podoby se d°φve pova₧ovalo za Φeskou obdobu latin. jmΘna Sidonius, tj. ôpochßzejφcφ ze Sidonuö. û DomßckΘ podoby: Zdena, Zdenka, Zden∞Φek, Zdenko, Zdenφ(Φe)k, ZdenouÜ(ek), Zdenß(ne)k apod. û Slov. Zdenko, ma∩. Zdenk≤, n∞m. Zdenko. û U nßs stßle velmi oblφbeno

 

24.01. Milena

- slovanskΘ jmΘno, utvo°enΘ z p°φd. jmΘna mil², znamenß ômilß, milovanßö. Hodnotφ se tΘ₧ jako obdoba p∙vodem latin. jmΘna Amßta, Amanda aj. û DomßckΘ podoby: Mφla, Milka, Milenka, MiluÜka, Len(k)a apod. û Slov. Milena, Milina, rus.,bulh., pol., ital., n∞m. Milena, srbochor. Milena (tΘ₧ i Mileva, Milica), ma∩. MilΘna. û B∞₧n∞ u₧φvßno

 

25.01. MiloÜ

- ΦeskΘ jmΘno utvo°enΘ z p°φd. jmΘna mil², znamenß tedy ômil², p°φv∞tiv², milovan²ö; p°φbuzn² v²znam majφ Milan, Milo≥, Milφk aj. D°φve se u nßs u₧φvala i podoba MILOUè. û Pova₧uje se za obdobu latin. jmΘna Amatus, Amand; u₧φvß se tΘ₧ jako domßckß podoba jmen zaΦφnajφcφch s Mil û (Miloslav aj.), pop°. na ûmil zakonΦen²ch (Slavomil.). û DomßckΘ podoby: Mφla, Milek, MilΦa, MiloÜek, MilouÜek, Milßnek aj. û Slov., srbochorv. MiloÜ, pol. Milosz, ma∩. Milos, bulh. obdobou jsou Milko, MilΦo. û B∞₧n∞ u₧φvßno

 

26.01. Zora

- staroΦeskΘ jmΘno slovanskΘho p∙vodu, znamenß ôjit°enkaö, je obdobou jmΘna Apolena. û DomßckΘ podoby: Zorka, Zoren(k)a, Zoran(k)a, ZoruÜ(ka) apod. û Slov. Zora, rus. Zorina, bulh. Zor(k)a, Zorica, srbsky Zora (na), Zorka, Zorica, ma∩. Z≤ra. û B∞₧n∞ u₧φvßno

 

27.01. Ingrid

- severskΘ jmΘno (asi z Ingerid), vyklßdß se jako ôjezdkyn∞ boha Ing(w)aö, n∞kdy tΘ₧ jako ôIng(w)ova vyjφ₧∩kaö, pop°. i ôkrßsn² Ing(w)eö (2. Φßst se tu spojuje se staroisland. fridr.). û DomßckΘ podoby: Ingrida, Inka, In(g)uÜka, Rid(k)a apod. û Slov., ma∩., angl., ital., n∞m., dßnsky., ÜvΘd. Ingrid. - B∞₧n∞ u₧φvßno

 

28.01. Ot²lie, Otilie

- n∞meckΘ jmΘno, p∙vodem zdrobn∞lina k starΘmu n∞m. ₧en. jmΘnu Oda, ₧. podob∞ k mu₧. jmΘnu Odo (jeho b∞₧n∞jÜφ variantou je Otto, Φesky Ota, Oto), tj. ô(mal² ) majetek, Üt∞stφö. û DomßckΘ podoby: Ot(k)a, Otylka, Otina, OtuÜka,Tyl(k)a apod. û Slov., ma∩. Otφlia, pol. Otylia, Otilija, n∞m. Ottilie, Odilie, franc. Odile, angl. Ottlilia. û Dnes u nßs u₧φvßno ojedin∞le

 

29.01. Zdislava

- °idΦeji ZDESLAVA, jmΘno slovanskΘho p∙vodu, ₧. podoba k Zdislav (Zdeslav), tj. ôzde slavn²ö, pop°. ôvytvo°il (ud∞lal slßvuö. û DomßckΘ podoby: ZdiÜa, ZdiÜka, IÜka, Slßvka apod. û Pol. Zdzislawa. û Zdislava dnes u₧φvßna z°φdka, Zdeslava v²jimeΦn∞

31.01. Marika

- p∙vodem ma∩arskß domßckß podoba jmΘna Marie, dnes se u nßs i v cizin∞ u₧φvß jako samostatnΘ jmΘno. û DomßckΘ podoby: MariΦka, Marka, Mßrinka, Mara aj. û N∞m., srb. Marika. û B∞₧n∞ u₧φvßno

01.02. Hynek

- ΦeskΘ jmΘno, vzniklo zΦeÜt∞nφm n∞meckΘho jmΘna Heinrich (Jind°ich), tj. ôvlßdce domuö; na zßklad∞ zvukovΘ podoby se Üpan. Inigo (Ignßc) se Hynek pova₧oval za Φeskou podobu jmΘna Ignßc. û DomßckΘ podoby: Hynda, HyneΦek, HynouÜ(ek) aj. û Slov. Henrich, n∞m. Heinrich, angl. Henry, pol. Henryk, lat. Henricius, ital. Enrico, fran. Henri, Üpan. Enrique, port. Henrique, ÜvΘd., ma∩. Henrik, rus. Genrich. û B∞₧n∞ u₧φvßno

02.02. Nela

- p∙vodem cizφ i naÜe domßckß podoba jmen KornΘlie, Petronela, Eleonora, Helena aj., kterß se osamostatnila. û DomßckΘ podoby: Nelka, Nelina, Neli, NeluÜka apod. û N∞m. Nelli, Nelly, rus., ma∩. Nelli, ital. Nella, angl. Nell(y), Nellie, pol. Nela, Nelly. û Z°φdka u₧φvßno

 

03.02. Bla₧ej

- z latiny p°ejatΘ jmΘno nejasnΘho p∙vodu a v²znamu, Φasto se vyklßdß z °eΦtiny (z °ec. blΘchΘ) jako ôbleptav², breptav²; nebratn², tup²ö, pop°. z °eΦ. blasios, tj. ôtrpφcφ na zßpal kloub∙ö. û DomßckΘ podoby: Blß₧a, Bla₧ek, Bla₧φΦek, Bla₧ejφ(Φe)k apod. û Slov. Bla₧ej, n∞m. a lat. Blasius, angl. Blase, °ec. Blasios, rus. Vlas, ma∩. Balßzs, pol. Blazej, srb. Bla₧. û Dnes °φdkΘ

 

04.02. Jarmila

- ΦeskΘ jmΘno nov∞ji vytvo°enΘ k jmΘnu Jaromφr(a), lze je voln∞ vylo₧it jako ômilujφcφ bujnost, prudkost, sφlu; jaroö (prvnφ slo₧ka jar², z nφ₧ bylo odvozeno i jaro, znamenala ôbujn², prudk², siln²ö), pop°. ôslavnß silou, prudkostφ; slavφcφ jaroö. û DomßckΘ podoby: Jarmilka, Jßra, Jarka, JarΦa, Mφla aj. û Slov., srb., ma∩. Jarmila. û OblφbenΘ (k jeho rozÜφ°enφ p°isp∞l koncem 19. stoletφ Mßch∙v Mßj).