Lukavice pravd∞podobn∞ vznikla v prvnφ polovin∞ 14. stoletφ v souvislosti s provßd∞nφm rozsßhlΘ osφdlovacφ Φinnosti kolonizace v podhorskΘ oblasti na pravΘm b°ehu TichΘ Orlice. Osφdlenφ tΘto oblasti bylo spojeno se vznikem dvou panstvφ - kyÜperskΘho a ₧ampaÜskΘho, kterß a₧ do druhΘ poloviny 16. stoletφ m∞la Φasto spoleΦnΘ osudy. V dob∞ svΘho vzniku m∞la Lukavice na kyÜperskΘm panstvφ v²znaΦnΘ postavenφ - vedle hradu KyÜperka (jeho zbytky jsou dosud zachovßny na Hradisku v blφzkosti kaple Jana NepomuckΘho nad dneÜnφm Letohradem), byla hlavnφm jeho centrem, nebo¥ zde byl farnφ kostel, ke kterΘmu byla p°ifa°ena i dalÜφ mφsta na panstvφ vΦetn∞ podhradφ kyÜperskΘho hradu - dneÜnφho m∞sta Letohradu. Lukavick² kostel je poprvΘ dolo₧en v seznamu far pra₧skΘho arcibiskupstvφ, kter² vznikl v kancelß°i arcibiskupa ArnoÜta z Pardubic v letech 1344 - 1350. A to je vlastn∞ prvnφ znßmß pφsemnß zmφnka o Lukavici. Samotn² nevelk² gotick² kostel je dodnes zachovßn jako presbytß° nyn∞jÜφho kostela.

 Lukavick² kostel  

Pomineme-li v²Üe uvedenou zprßvu o lukavickΘm kostele, tak prvnφ konkrΘtn∞jÜφ zprßva o Lukavici  pochßzφ z roku 1354, kdy se dozvφdßme, ₧e majiteli vsi byli BuÜek z KyÜperka a Petr z Lukavice. Tato zprßva sv∞dΦφ, ₧e krom∞ majitel∙ kyÜperskΘho panstvφ byli pßny Lukavice i zemanΘ sφdlφcφ p°φmo ve vsi a pou₧φvajφcφ p°φdomku z Lukavice. O tomto rodu ani o jejich sφdle ve vsi vÜak nic bli₧Üφho nevφme. V roce 1358 je dolo₧en jako majitel Lukavice op∞t BuÜek z KyÜperka a He°man z Lukavice, snad syn Petr∙v. BuÜek z KyÜperka vlastnil Lukavici jeÜt∞ v r. 1370, ale tehdy zde ji₧ nem∞l majetky mφstnφ zemansk² rod, ale spoluvlastnφkem vsi byl BuÜk∙v syn, JeniÜ z KyÜperka. VÜichni majitelΘ jsou uvßd∞ni v souvislosti s dosazovßnφm farß°∙ na lukavickou faru.
 Po roce 1370 doÜlo blφ₧e neznßm²m zp∙sobem ke splynutφ kyÜperskΘho panstvφ se sousednφm panstvφm ₧ampaÜsk²m a vrchnostφ Lukavice se stali majitelΘ Äampachu - ÄampachovΘ z PotÜtejna, potomci loupe₧ivΘho MikulßÜe z PotÜtejna, kter² zahynul r. 1339 v boji s markrab∞tem Karlem (pozd∞jÜφm cφsa°em Karlem IV.). ÄampachovΘ vlßdli Lukavici p°es 200 let. P°φsluÜnost Lukavice k Äampachu je poprvΘ dolo₧ena v roce 1369, kdy o obsazenφ zdejÜφ fary rozhodoval majitel Äampachu, MikulßÜ Äampach z PotÜtejna. Zprßvy o Lukavici v dob∞ Äampach∙ z PotÜtejna jsou velmi skromnΘ. Nejzßva₧n∞jÜφ udßlostφ ve vnit°nφm ₧ivot∞ vsi bylo to, ₧e velkß vesnice byla rozd∞lena na dva samostatnΘ celky Hornφ a Dolnφ Lukavici. Toto rozd∞lenφ je dolo₧eno prvn∞ v roce 1510. Ve st°edov∞ku prochßzela kolem Lukavice d∙le₧itß cesta spojujφcφ Nßchod se Svitavami. Tato cesta vedla po trase  dneÜnφ äP°φΦniceô.
 V 16. stoletφ se ÄampachovΘ z PotÜtejna velmi zadlu₧ili (souviselo to mimo jinΘ i s tφm, ₧e se neustßle soudili se sv²mi sousedy a proto museli Φasto dßvat svΘ majetky do zßstavy). Kdy₧ v roce 1514 Jan Äampach z PotÜtejna zastavil  Φßst ₧ampaÜskΘho panstvφ MikulßÜi z Bubna, zvolil si MikulßÜ za svΘ sφdlo Lukavici. P°ipomφnß se zde a₧ do roku 1544.  Kde p°esn∞ ve vsi sφdlil, vÜak nevφme. Z°ejm∞ tΘ₧ z finanΦnφch d∙vod∙ postoupil Jan∙v syn Zden∞k Äampach dv∙r v Hornφ Lukavici zemanovi Janu DobeÜovi z Bezd∞kova s tφm, ₧e musφ z tohoto majetku plnit poddanskΘ povinnosti. V roce 1562 Jan Burjan Äampach zbavil Jana DobeÜe pln∞nφ vÜech povinnostφ a dv∙r nad Hornφ Lukavicφ se tak zm∞nil ve svobodn² zemansk² statek. V r. 1590 potomci Jana DobeÜe tento dv∙r postoupili Albrechtovi z Bubna. V souvislosti s n∞kolika majetkov²mi p°evody v rod∞ pßn∙ z Bubna nakonec dv∙r p°ipadl k ₧amberskΘmu panstvφ nßle₧ejφcφmu Bubn∙m. Dv∙r byl zruÜen a na jeho pozemcφch vzniklo n∞kolik poddansk²ch usedlostφ. Ty potom a₧ do roku 1848 nßle₧ely k ₧amberskΘmu panstvφ. Kdy₧ na poΦßtku 19. stoletφ byl za vlßdy rodu Parish∙ rozÜi°ovßn ₧ambersk² park, byly k n∞mu p°ipojeny i n∞kterΘ lukavickΘ pozemky a tak zm∞n∞na podoba nejsevern∞jÜφ Φßsti vsi.
 Dolnφ Lukavice i v∞tÜφ Φßst Hornφ Lukavice vÜak z∙stßvaly nadßle majetkem Äampach∙ z PotÜtejna. V r. 1568 doÜlo k rozd∞lenφ velkΘho ₧ampaÜskΘho panstvφ mezi syny ji₧ zmφn∞nΘho Zde≥ka Äampacha. V souvislosti s tφmto d∞lenφm se vytvo°ilo nov∞ vymezenΘ kyÜperskΘ panstvφ a jeho souΦßstφ se stala Dolnφ i Hornφ Lukavice s v²jimkou onoho svobodnΘho zemanskΘho dvora. V Dolnφ Lukavici se tehdy p°ipomφnß i pansk² dv∙r. Na tomto nov∞ utvo°enΘm panstvφ vÜak Lukavice ji₧ nehrßla tu v²znaΦnou roli, jakou m∞la na kyÜperskΘm panstvφ 14. stoletφ. Nejd∙le₧it∞jÜφm mφstem panstvφ bylo m∞steΦko KyÜperk (dneÜnφ Letohrad). V²sadou Lukavice byla existence fary, k nφ₧ pat°il i KyÜperk.
 KyÜperskΘ panstvφ p°ipadlo ╚e≥kovi Äampachovi, ale v dob∞ jeho nezletilosti jej spravoval nejstarÜφ bratr Jan Burjan Äampach. Oba dr₧itelΘ zßhy novΘ kyÜperskΘ panstvφ zadlu₧ili a v r. 1574 jej musel ╚en∞k Äampach, aby zφskal penφze na zaplacenφ dluh∙, prodat Janovi mladÜφmu z ValdÜtejna. DalÜφ majitel z rodu ValdÜtejn∙ Adam mladÜφ prodal v roce 1601 kyÜperskΘ panstvφ, vΦetn∞ obou Lukavic, Üt²rskΘmu Ülechtici Ji°φmu ètubenbergarovi ze Stubenberga.
 V letech 1628-1650 nßle₧ela Lukavice pßn∙m z LosenÜtejna a v roce 1650 ji zφskal MikulßÜ Vitanovsk² z VlΦkovic. V tΘto dob∞ neb²vala lukavickß fara v₧dy obsazena a asi takΘ zpustl kostel. V polovin∞ 17. stoletφ doÜlo tΘ₧ k splynutφ Hornφ a Dolnφ Lukavice v jedinou ves. D∞lenφ Lukavice je naposledy dolo₧eno v roce 1651 v p°φpravn²ch materißlech da≥ovΘho soupisu tzv. bernφ ruly. Ale v koneΦnΘ podob∞ bernφ ruly v r. 1654 se uvßdφ ji₧ jen Lukavice jako jedna ves. Tehdy zde bylo 27 sedlßk∙, 4 chalupnφci a 17 zahradnφk∙. V tΘto dob∞ byla ji₧ ve vsi takΘ Ükola.
 VitanovÜtφ z VlΦkovic byli pßny poddan²ch z Lukavice a₧ do roku 1681. Pak nßsledovali LibÜtejnÜtφ z Kolovrat a od roku 1717 HarrachovΘ. V r. 1705 a 1720-21 byl opraven a rozÜφ°en zdejÜφ kostel, ale °φmsko-katolickß fara byla v roce 1726 p°elo₧ena do KyÜperka. V r. 1728 koupil kyÜperskΘ panstvφ i s Lukavicφ Jan Vßclav z Bredy. Ve zdejÜφ obo°e nechal postavit zßmeΦek s kaplφ. V roce 1790, kdy majitelkou Lukavice byla dcera Jana ╚e≥ka z Bredy Terezie provdanß Cavriani, bylo v Lukavici (vΦetn∞ ₧amberskΘ Φßsti) 111 dom∙. Na poΦßtku 19 stoletφ doÜlo k rozsßhlΘ p°estavb∞ lukavickΘho dvora. Tehdy vznikl komplex empφrov²ch budov uzavφrajφcφ rozsßhlΘ nßdvo°φ. Stavebnφky dvora a tehdejÜφ majitelΘ panstvφ man₧elΘ Marii Annu rozenou Cavriani a Petra Marcoliniho p°ipomφnß alianΦnφ erb nad ji₧nφ branou dvora.
 V roce 1836 bylo v Lukavici 181 dom∙ s 1 102 obyvateli, v roce 1881 ji₧ 1 413 obyvatel, co₧ sv∞dΦφ o velikΘm rozvoji Lukavice v 19. stoletφ.

O ₧ivot∞ v obci v dalÜφch obdobφch mnohΘ napovφ kapitola SPOLKY.

SPOLKY

Sbor dobrovoln²ch hasiΦ∙ byl v Lukavici zalo₧en v r. 1882, Hospodß°skoΦtenß°skß beseda v r. 1887 a Spo°itelnφ a zßlo₧nφ spolek v r. 1895. V r. 1900 byla ustavena MlΘka°skß zßdruha pro Lukavici a okolφ a tΘho₧ roku byla dßna do provozu dru₧stevnφ mlΘkßrna, prvnφ na ₧ambereckΘm okrese. T∞locviΦnß jednota Sokol byla v obci zalo₧ena v r. 1921 a v r. 1924 Jednota orelskß.
 Divadla byla v Lukavici hrßna ji₧ koncem 19. stoletφ. Nejvφce divadelnφch p°edstavenφ a jin²ch kulturnφch akcφ bylo uskuteΦn∞no v sokolovn∞ a orlovn∞ v letech 1921-1939.
 ╚esk² zahrßdkß°sk² svaz byl zde zalo₧en v r. 1956, mφstnφ skupina ╚eskoslovenskΘho ΦervenΘho k°φ₧e v r. 1960. JZD vzniklo v r. 1957. ╚esk² svaz ₧en byl v Lukavici zalo₧en v r. 1961.
 V r. 1982 se na oslavßch 100 let hasiΦ∙ p°edstavil mφstnφ 48-Φlenn² krojovan² taneΦnφ soubor Beseda, kter² do dneÜnφch dn∙ ·Φinkoval na mnoha mφstech V²chodoΦeskΘho kraje, v Praze i v Rakousku.
 HasiΦi se mimo jin²ch aktivit z·Φastnili i mezinßrodnφch sout∞₧φ v rakouskΘm Adnetu. Zde se  krom∞ dru₧stev mu₧∙ tΘ₧ ·sp∞Ün∞ prezentovalo  jako jedinΘ hasiΦskΘ dru₧stvo ₧en z Lukavice.