P┘VOD JM╔NA OBCE

P∙vod mφstnφch jmen se dß n∞kdy t∞₧ko vylo₧it. JmΘna osad a obcφ jsou Φasto odvozena z osobnφch jmen zakladatel∙. JmΘno Neko° je patrn∞ p°ivlast≥ovacφ tvar osobnφho jmΘna Nekor, jako je Chot∞bo°. Nekor - dvor - Nekor∙v.
Krom∞ tohoto v²kladu odbornφkova je i °ada v²klad∙ jin²ch, laick²ch. Pan Fr. Egercho - ·°ednφk technickΘ kontroly v. v. z ┌stφ nad Orlicφ - p∙vod jmΘna Neko° vysv∞tluje mφstopisn∞ z p°φbuzn²ch slov v ruÜtin∞ kokora = zrubanß kleΦ, ko°eniÜt∞, v chorvatΦin∞ kok = pa°ez. U Neko°e p°edsunutΘ Ne - neznamenß nic zßpornΘho. ôNegö slula za pradßvna mφsta ochrannß (·tulek). Znamenalo by podle toho ôNegko°ö hrad, hradiÜt∞, tvrz, ·tulek postaven² na ko°eniÜti pro ochranu lidu, snad na n∞jakΘ zemskΘ stezce, nebo rodovΘ hranice. Pr∙b∞hem doby ohladilo se jmΘno Negko° na nyn∞jÜφ Neko°.

MarkΘtino Oudolφ, domek Φp.15 - sφdlo poslednφho rychtß°e

HISTORIE OBCE

DKladska hlubokΘ obu zalo₧enφ obce nelze p°esn∞ zjistit. V dßvnΘ minulosti se rozklßdaly v po°φΦφ DivokΘ Orlice daleko od lesy. Cel² kraj pat°il v X. stoletφ Slavnφkovc∙m, po jejich vyhubenφ VrÜovc∙m, pozd∞ji HrabiÜic∙m ze èvßbenic a v letech 1253 - 1278 P°emyslu Otakaru II. Tento panovnφk dal na p°φhodn²ch mφstech lesy vym²tit a zaklßdal osady, je₧ ponejvφce osazoval N∞mci °emesjako osady lnφky, jim₧ zajiÜ¥oval v²hody a v²sady. Je jistΘ, ₧e Neko° je p∙vodu starÜφho, Dlouho≥ovice (Dl·ho - ), LφÜnice, Zßchlumφ, je₧ sv²mi slovansk²mi jmΘny ukazujφ starobylost.
Historicky poprvΘ se Neko° p°ipomφnß v popise diecese Pra₧skΘ podle diakonßt∙v a d∞kanßt∙v jejich, jak pod Arcibiskupem ArnoÜtem z Pardubic mezi r. 1344 - 1350 sepsßn byl. V soupise jsou uvedeny tehdejÜφ ôplebanieö (farnost). Neko° je v seznamu uvedena.
D∞jiny Neko°e, to jsou vlastn∞ d∞jiny panstvφ Äampa₧skΘho a KyÜperskΘho k nim₧ Neko° pat°ila. Podle v²pisu z Purkrechtnφ knihy panstvφ KyÜperka jest v r. 1568 v obci Neko°i 30 gruntovnφk∙ a 19 chalupnφk∙. K Neko°i se vß₧e n∞kolik verzφ a pov∞stφ o neznßmΘm hradu na Vejrov∞. Dr. FrantiÜek Musil o tomto mφst∞ uvßdφ:
Mßlokomu z nßvÜt∞vnφk∙ PastvinskΘ p°ehrady je asi znßmo, ₧e p°i vychßzkßch v okolφ p°ehrady mohou navÜtφvit i zbytky malΘho neznßmΘho st°edov∞kΘho hradu. Tyto zbytky jsou na skalnatΘm nßvrÜφ v blφzkosti p°ehradnφ hrßze nad prav²m b°ehem DivokΘ Orlice (ve sm∞ru od p°ehrady k Neko°i - Vejrovu). Jsou velmi p°φstupnΘ od autobusovΘ zastßvky Neko° - hrßz. Od tΘto zastßvky odboΦφme doleva a po cca 120 metrech staneme na pokraji lesa, kter² vidφme ji₧ od zastßvky. A zde spat°φme p°φkop, kter² hradnφ areßl odd∞loval od okolφ.

RekreaΦnφ chalupa v Hßtce

Z hradu se zachoval p°edevÜφm p°φkop, kter² na nepravidelnΘm p∙dorysu obklopuje hradnφ areßl. P°φkop vytesan² ve skalßch (jeho poΦßtek a profil je velmi dob°e patrn² ze silnice vedoucφ k ·patφ p°ehradnφ hrßze) je mφsty 3 a₧ 4 m hlubok², 8 a₧ 9 m Üirok² a cca 100 m dlouh², z°ejm∞ vÜak nebyl dokonΦen, neb jeho nejji₧n∞jÜφ Φßst chybφ. P°ed p°φkopem je v podob∞ terΘnnφ vlny patrn² val. V hradnφm areßlu nad p°φkopem je patrna terΘnnφ vlna dlouhß cca 40 m, Üirokß 1,5 m a vysokß od p∙l do dvou metr∙. V nφ se snad skr²vß zbytek hradby a sklepy. JinΘ pamßtky v zalesn∞nΘm areßlu ji₧ nenajdeme.
HistorickΘ zprßvy o tomto hrad∞ chybφ. Mφstnφ obyvatelΘ naz²vajφ toto mφsto hradisko, zvanΘ Na èancφch a vyprßv∞jφ, ₧e zde stßvala tvrz zemana Vejra. Jinß pov∞st vypravuje, ₧e hrad Vejrov pat°il Pancφ°i ze Smojna na Äampachu, kter² zde udr₧oval posßdku, kterß p°epadala kupce na cest∞ vedoucφ ·dolφm DivokΘ Orlice, kterß spojovala cestu trstenickou s cestou byst°ickou. Vedla od ┌stφ ke KyÜperku a odtud k Neko°i, ZajeΦinßm, BartoÜovicφm a KunÜtßtu. Po pßdu Äampachu krßlovskΘ vojsko dobylo i Vejrova a hrad srovnalo se zemφ.Jak uvßdφ pan Dr. Musil, je spφÜe onen neznßm² hrad jen n∞m²m sv∞dkem udßlostφ, kterß se odehrßla na poΦßtku osφdlovßnφ krajiny na DivokΘ Orlici v okolφ dneÜnφho KlßÜterce nad Orlicφ, Neko°e a Pastvin v 2. polovin∞ 13. stoletφ. PoΦßtek osφdlovßnφ tΘto zalesn∞nΘ, divokΘ a odlehlΘ krajiny souvisel se zalo₧enφm k°i₧ovnickΘho klßÜtera (°ßd k°i₧ovnφk∙ s Φerven²m srdcem - cyriak∙) v dneÜnφm KlßÜterci nad Orlicφ, n∞kdy p°ed rokem 1279. Poz∙statkem tohoto klßÜtera je dodnes gotick² kostel v KlßÜterci nad Orlicφ. Vedle k°i₧ovnφk∙ vÜak zaΦal kolem DivokΘ Orlice organisovat osφdlovßnφ i n∞jak² Ülechtick² rod, pravd∞podobn∞ pßni ze Zebφna, p°edkovΘ pozd∞jÜφch pßn∙ ze Äampachu. KlßÜteru z°ejm∞ tato konkurence nebyla p°φjemnß, a proto po roce 1279 po₧ßdal pra₧skΘho biskupa TobißÜe z Bechyn∞, v dob∞ po smrti krßle P°emysla II. jednoho z nejmocn∞jÜφch mu₧∙ v ╚echßch, aby zakßzal jakΘmusi Ülechtici stav∞t hrad v sousedstvφ klßÜternφch majetk∙. Listina nenφ toti₧ zachovßna, existuje jen formulß°, kter² vznikl na jejφm zßklad∞ a zde jmΘno Ülechtice, kter² mß stav∞t hrad, chybφ.
A tak m∙₧eme p°edpoklßdat, ₧e biskup vyslyÜel prosbu opata k°i₧ovnickΘho klßÜtera, vydal p°φkaz k zastavenφ stavby hradu, kter² zaΦal prßv∞ vznikat nad Neko°φ. Majitel poslechl, hrad nedokonΦil a pro svoje sφdlo si naÜel jinΘ mφsto, kterΘ mnich∙m nevadilo. NedokonΦenφ hradnφ stavby se zdß nasv∞dΦovat nedokonΦen² p°φkop na Vejrov∞. Mφsto hradu pak z∙stalo opuÜt∞no a proto se o n∞m v listinßch ₧ßdnß zmφnka neobjevila. A jeho nßstupcem se stal asi dneÜnφ Äampach.
NßvÜt∞vnφk Neko°e Φi Pastvin se tedy m∙₧e p°i rekreaΦnφ prochßzce v okolφ p°ehrady seznßmit i s jednou z nejstarÜφch hradnφch staveb na ┌stecko-Orlicku.

   RekreaΦnφ chalupa v ┌dolφ Φp.17

K Neko°i od r. 1850 pat°φ i osada ┌dolφ, malebn² to kout tohoto kraje. Majitel panstvφ KyÜperskΘho, hrab∞ Norbert Leopold LibÜtejnsk² z Kolovrat, zalo₧il v roce 1693 v t∞₧ce p°φsluÜnΘ ·₧labin∞ osadu ┌dolφ. Bylo to p∙vodn∞ 9 dvojit²ch chalup pro 18 rodin. Dle ·stnφho podßnφ bylo ┌dolφ osazovßno vzpurn²mi poddan²mi panstvφ KyÜperskΘho, kte°φ zde museli rubati d°evo.
Zem∞pisnß poloha Neko°e je 160 18ö 54ö v²chodnφ dΘlky od Grenow. a 490 59ö 39ö severnφ Üφ°ky. Obec je vzdßlena 158,9 km v²chodn∞ od Prahy a 56,4 km od Hradce KrßlovΘ. Plocha katastru je 1 207 ha. V roce 1890 m∞la i s osadami 2 132 obyvatel. 1. dubna 1945 m∞la obec Neko° 1 640 obyvatel a na podzim 15. 11. 1945 ji₧ jen 1 373 a k dneÜnφmu dni mß 880 obyvatel. TΘm∞° t°etina dom∙ v obci je vyu₧φvßna k rekreaci.
 
 

V▌ZNAMN═ ROD┴CI OBCE

ThDr. MikulᚠTomek
PhDr. FrantiÜek Alois MaleΦek
Ing. Miroslav èmok
Pavel èmok - mistr choreografie
Ing. Josef Lux - v²znamnß osobnost polistopadovΘ politickΘ scΘny