Äamberk, Historie

Zahledφme-li se do Üera dßvnov∞ku m∞sta Äamberk, spat°φme mφrnΘ nßvrÜφ, u jeho₧ paty teΦe °eka. N∞kdy klidnß a jindy zase Divokß, d°φve oznaΦovanß jako Vysokß. Tuto °eku protφnaly starΘ stezky, z nich₧ jedna pospφchala od Kladska, aby se setkala s tak zvanou stezkou Trstenickou a tak se zde, v Äamberku, setkßval tehdejÜφ obchodnφ sv∞t a vyr∙stalo m∞steΦko pod Orlick²mi horami.

M∞sto le₧φá vá nadmo°skΘ v²Üce 465 m a v souΦasnΘ dob∞ mß 6 200 obyvatel. Samotnß zdokladovanß historie zaΦφnß 13. 7. 1332 kdy TyΦko ze Äamberka koupil d∞diΦn∞ fojtstvφ v LanÜkroun∞. Tφmto zßpisem se otevφrajφ oficißln∞ d∞jiny m∞sta. P°ed tφmto datem jeÜt∞ vφme, ₧e roku 1295 stßl ji₧ klßÜter v dneÜnφm KlßÜterci nad Orlicφ, i kdy₧ pov∞st ukazuje kultovnφ kßmen v klßÜtereckΘm kostele snad ze 4. stoletφ. V rozmezφ let 1303 - 1308 chrßnily Φßst v²chodnφch ╚ech hrady Äampach, Litice, PotÜtejn a LanÜperk. Toto hradnφ seskupenφ urΦilo i hospodß°sk² v²voj Äamberka, podle listiny z roku 1365 zjiÜ¥ujeme, ₧e Äamberk jednou polovinou nßle₧el pßn∙m z hradu Äampachu a druhou pßn∙m z Litic. Kopec v²chodn∞ od Äamberka zvan² Karlovice byl podle pov∞sti stanoviÜt∞m Karla IV., kdy₧ ten roku 1355 dle dochovan²ch zßpis∙ dobyl Äampach, aby ztrestal odbojnΘho pßna Jana ze Smojna, p°ezdφvanΘho äPancφ°ô.
NejstarÜφ Φeskß listina pojednßvajφcφ o rycht∞ v Äamberku je z roku 1408. V letech 1356 a₧ 1421 byl v naÜem m∞st∞ i klßÜter äObut²ch Augustinißn∙ô, pravd∞podobn∞ v mφst∞ dneÜnφho zßmku.
Z v²znamn²ch vlßdc∙ Φßsti litickΘ jmenujme Jana z Lichtenburka, Jind°icha z LipΘ, roku 1367 BoΦka z KunÜtßtu a roku 1450 Ji°φho z Pod∞brad. Jeho syn Jind°ich starÜφ vΘvoda Minstenbersk² /Minstenbersko bylo vΘvodstvφ v dneÜnφm Kladsku/ ud∞lil m∞stu peΦe¥ zobrazujφcφ tzv. minstenberskou orlici. Tento rytφ° je pochovßn v Kladsku, v tam∞jÜφ katedrßle. Vedle jeho nßhrobku je socha ArnoÜta z Pardubic. Na katedrßle jsou i rodovΘ znaky pßn∙ z KunÜtßtu a tedy i Jind°icha z Minstenberku.
Po pßnech z rodu KunÜtßtu vlßdnou polovici Äamberka PernÜtejnovΘ, z nich₧ VilΘm z PernÜtejna byl znßm jako zakladatel rybnφk∙ v ╚echßch. Roku 1563 kupuje litickou Φßst Äamberka MikulßÜ st. z Bubna na P°estavlcφch a pozd∞ji i na Liticφch.
ÄampaÜskΘ Φßsti vlßdli p°evß₧n∞ ÄampachovΘ a₧ do roku 1575, kdy jejich Φßst vykoupil dr₧itel litickΘ strany MikulßÜ z Bubna. Jeho zßsluhou doÜlo k vystav∞nφ zßmku, vΦetn∞ zßmeckΘ kaple, kdy₧ p°edtφm zde stßval v mφst∞ nyn∞jÜφch

╚esk²ch vina°sk²ch zßvod∙ tzv. d∙m Karlovsk², kter² je p°ipomφnßn v ₧amberskΘm Urbß°i.
Äamberk mß zachovßnu °adu m∞stsk²ch pergamen∙, kter²mi vlastnφci m∞sta stvrzovali obΦanskß prßva. Takov²m problematick²m prßvem, kter²ch se pßni necht∞li z°φci, bylo tzv. prßvo od·mrti. Toto prßvo znamenalo, ₧e v p°φpad∞ ·mrtφ bez d∞dic∙ äspadlô majetek na vrchnost. Roku 1497 VilΘm z PernÜtejna povolil listinou svobodn∞ postupovat movitosti i nemovitosti jin²m obΦan∙m. NejstarÜφ ud∞lenφ prßv, ji₧ sjednocenΘmu Äamberku, se stalo listinou cφsa°e Rudolfa II. roku 1577, kdy₧ ₧ambersk²m povolil ke stßvajφcφmu jednomu jarmarku dalÜφ dva, co₧ znamenalo znaΦnΘ obchodnφ o₧ivenφ.
NejstarÜφ zmφnka o va°enφ piva v Äamberku je z roku 1508 v listin∞ Jana z PotÜtejna a na Äampachu a od tΘho₧ je listina z roku 1513, kterou vymezuje ₧amberskΘmu fojtovi /tj. rychtß°i/ povinnosti, mezi nimi₧ je uvßd∞n i pivovar v Äamberku.Jednalo se z°ejm∞ o pivovar m∞sta, proto₧e zßmek s pivovarem tehdy jeÜt∞ nebyl a podle zßpisu z roku 1621 stßl grunt äna spilkßchô v mφstech dneÜnφ restaurace Na kopeΦku. O panskΘm pivovaru je podrobnß zmφnka v Urbß°i z roku 1657.
Z peΦet∞ p°iv∞ÜenΘ k listin∞ z roku 1576 se dozvφdßme o nejstarÜφ podob∞m∞stskΘho znaku, kter²m byla minstenberskß orlice Jind°icha st. z Minstenberka, nejstarÜφho syna Ji°φho z Pod∞brad. K tΘ potom MikulßÜ z Bubna po zakoupenφ druhΘ polovice Äamberka 15. 10. 1575 p°idal jeÜt∞ divoΦßka, tak₧e nynφ je ve znaku m∞sta orlice na divoΦßku.
èestnßctΘ stoletφ zaznamenalo v Äamberku s p°φchodem pßn∙ z Bubna znaΦn² rozvoj. Hospodß°skΘ pamßtky vzpomφnajφ cechy, a to °eznick², kovß°sk², mlynß°sk², peka°sk² a pernφkß°sk², krejΦovsk², Üevcovsk², z nich₧ nejstarÜφ je zaznamenßn k roku 1576 - cech °eznick². Rejst°φk cech∙ z roku 1692 znß mnoho dalÜφch °emesel.
Podrobn² popis Äamberka uvßdφ v pob∞lohorskΘ dob∞, v nφ₧ byl roku 1643 zßmek vypßlen èvΘdy, ale roku 1658 opraven, Urbß° panstvφ ₧amberskΘho, vΦetn∞ celΘho regionu.
BubnovΘ vlßdli Äamberku do roku 1809, kdy FrantiÜek Adam prodal panstvφ vΦetn∞ ₧amberskΘho zßmku Veriandovi hrab∞ti WindischgrΣtzovi za 600 tisφc zlat²ch a zahßjil p°estavbu zßmku u parku. Na tyto prßce navßzal od roku 1815 svobodn² pßn John Parish, kter² tehdy zßmek koupil za 1 mil. zlat²ch. John Parish vypsal v roce 1833 konkurs na v²stavbu tovßrny na vln∞nΘ zbo₧φ v Äamberku a zavßzal se, ₧e zßjemce obdr₧φ bez·roΦnou p∙jΦku 100 tis. zlat²ch, a ₧e tovßrna bude mφt prßvo pou₧φvat bezplatn∞ vodnφ sφlu. Z p°ihlßÜen²ch zßjemc∙ si John Parish vybral MikulßÜe Vonwillera a proto v roce 1833 bylo zapoΦato s v²stavbou tovßrny na sukna - dneÜnφ Orlany

Rod Parish∙ sφdlil v Äamberku do roku 1948, kdy musel poslednφ majitel Charles Parish s rodinou emigrovat. NejstarÜφ pokraΦovatel rodu, Jan Parish, se navrßtil a od roku 1990 usiluje o vytvß°enφ nov²ch hodnot, navazujφcφch na rok 1948. ParishovΘ b∞hem druhΘ sv∞tovΘ vßlky se v₧dy hlßsili k naÜemu nßrodu. Charles Parish podepsal petici p°φsluÜnφk∙ historickΘ ΦeskΘ Ülechty presidentu dr. E. BeneÜovi dne 17. 9. 1938, podporujφcφ ned∞litelnost naÜφ republiky a obdobnou petici v zß°φ 1939 presidentu dr. E. Hßchovi. Je mßlo znßmo, ₧e Parishovi podporovali partizßny a ukr²vali anglickΘ zajatce.
V Äamberku byl v roce 1580 ärektorô, tak₧e ji₧ zde byla Ükola. Tato zmφnka je ve äsmoln²ch knihßch pernÜtejnsk²chô. Budova nyn∞jÜφho gymnßzia byla vystav∞na v letech 1878 - 79 a k realizaci p°isp∞l i tzv. äpivnφ krejcarô z ka₧dΘ sklenice vypitΘho piva.
Nßrodnφ obrozenφ se odrazilo i na ₧ambersku. V sedmdesßt²ch letech minulΘho stoletφ bylo zde n∞kolik tßbor∙ lidu - na Karlovicφch, na Liticφch a v èedivci.
V roce 1868 byl ustaven Spolek divadelnφch ochotnφk∙, kter² navßzal na ochotnickß p°edstavenφ hranß jeÜt∞ za pßn∙ z Bubna v zßmku. V roce 1869 byl podniknut prvnφ pokus k zalo₧enφ Äivnostensko-t∞locviΦnΘ hasiΦskΘ jednoty v Äamberku, kter² vÜak nem∞l dlouhΘho trvßnφ pro svou r∙znorodost. K zalo₧enφ sboru dobrovoln²ch hasiΦ∙ v Äamberku doÜlo v r. 1873 a Sokola v roce 1877. Äivot spolkov² se tehdy zdßrn∞ rozvφjel a mimo uvedenΘ ji₧ spolky existovala ╚tenß°skß beseda, veΦernφ pr∙myslovß Ükola a zahajovaly svou Φinnosti i politickΘ strany.
Ze sprßvnφho hlediska je nutno uvΘst, ₧e Äamberk od roku 1850 byl sφdlem okresu s malou p°estßvkou za 2. sv∞tovΘ vßlky a₧ do roku 1960. Od tΘto doby se datuje jist² ·tlum v rozvoji m∞sta

M∞sto nabφzφ turist∙m klid a zotavenφ v krßsnΘ p°φrod∞, nejr∙zn∞jÜφ sportovnφ aktivity i bohatΘ kulturnφ zß₧itky. TuristΘ p°ijφ₧d∞jφ za rekreacφ a odpoΦinkem v parn²ch letnφch dnech, ale i ve dnech, kdy teplom∞r klesß hluboko pod nulu. Spolu s aktivnφm cestovnφm ruchem m∞sto neustßle rozkvΘtß. LidΘ jsou zvφdavφ a rßdi poznßvajφ novΘ kraje, zvyky , lidovΘ tradice. Oblast Äamberecka je velmi bohatß a nßvÜt∞vnφk∙m se p°edstavuje v nejr∙zn∞jÜφch podobßch. TuristickΘ, sportovnφ a pohybovΘ aktivity jsou jak²msi drahokamem na nßhrdelnφku nabφdek. Oblast nabφzφ mnoho krßsn²ch partiφ, kterΘ pot∞Üφ oko nßvÜt∞vnφka