HISTORIE OBCE
á

á

Ves Morava, jako Φeskß Φßst dolo₧enß r. 1577. Rozd∞lenφ na Hornφ a Dolnφ , dolo₧eno r.1720 na Mⁿllerov∞ map∞ ╚ech. Moravskß Φßst - Velkß Morava, dolo₧ena r. 1564, kdy se uvßdφ zdejÜφ rychtß° BeneÜ Dietrich. Ves pat°ila k panstvφ Brannß /KolÜtejn/. Hornφ Φßst VelkΘ Moravy utvo°ila samostatnou ves zvanou tΘ₧ Hornφ Morava. ta je dolo₧ena k r.1732, kdy byla zalo₧ena jejφ pozemkovß kniha.



VELK┴ MORAVA - takΘ Hrubß Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra/, je n∞meckß farnφ d∞dina, kterß le₧φ na ji₧nφm ·patφ KralickΘho Sn∞₧nφku, na sam²ch Φesk²ch hranicφch. Tßhne se 7 km. od severu na jih hlubok²m ·dolφm Moravy. K zemi MoravskoslezskΘ nßle₧φ ona Φßst jejφ, kterß se rozklßdß po levΘm b°ehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcφ. Nadmo°skß v²Üka je 575 -740 m.
Velkß Morava je mladÜφ d∞dinou ne₧li sousednφ Malß Morava. Byla zalo₧ena v polovici XVI. stoletφ, roku 1564 byl v nφ rychtß°em BeneÜ Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jφ dostalo od Hynka starÜφho z Vrbna, pßna na KolÜtejn∞ podobnΘho obdarovßnφ jakΘho nabyla od n∞ho Malß Morava. Roku 1654 m∞la 23 usedlostφ s 959 m∞°. polφ, 17 sedlßk∙ m∞lo po 36 m∞°., rychtß° m∞l 60 m∞°, 8 rolnφk∙ po 18 m∞°., 3 domky byly bez polφ.
Hornφ konec VelkΘ Moravy byl d°φve samostatnou osadou zv. Hornφ Morava /Ober - Mohrau/. Osada tato vznikla z°ejm∞ teprve po roce1677, nebo¥ v lßnskΘm katastru z toho r. jφ jeÜt∞ nenφ. Velkß Morava mß n∞meckou dvout°φdnφ obecnou Ükolu. P°φsluÜn² poÜtovnφ a telegrafnφ ·°ad, jako₧ i Φetnickou stanici mß v MalΘ Morav∞. Zde mß takΘ nejbli₧Üφ ₧elezniΦnφ stanice na moravskΘ p∙d∞. Do VelkΘ Moravy jsou z ╚ech p°ifa°eny
Dolnφ a Hornφ Morava /Nieder - Mohrau, Ober - Mohrau/.
Ve VelkΘ Morav∞ je spo°itelna, stßtnφ myslivna, olejna na vodnφ kolo a lom na mramor s parnφm pohonem.



Z HISTORIE ┌ZEM═

Prvnφ dokumentßrnφ zmφnku o prameni Moravy, d∙le₧itΘm bodu panstvφ Goldek (StarΘ M∞sto) a o prvnφm osφdlenφ na ·patφ hor mßme z roku 1325. Jednalo se o obce Stubenseifen a Spieglitz/St°φbrnice/. Od osady Spieglitz dostalo poho°φ svΘ prvnφ jmΘno Spieglitzer Schneeberg - St°φbrn² Sn∞₧nφk.
V roce 1333 markrab∞ moravsk² Karel (pozd∞jÜφ Karel IV.) jmΘnem svΘho otce Jana LucemburskΘho, pov∞°il hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal hornφ pßsmo Sn∞₧nφku .I p°es nßznaky uÜlechtil²ch kov∙ na toku °eky Moravy, Knapp upustil pro nep°φznivΘ podmφnky od pßtrßnφ a soust°edil se na nφ₧e polo₧enß mφsta kolem StarΘho M∞sta. Stopy d°φv∞jÜφho kutßnφ st°φbra a r²₧ovßnφ zlata byly jeÜt∞ dlouho viditelnΘ, avÜak prßce byly docela zastaveny b∞hem t°icetiletΘ vßlky.
Kralick² Sn∞₧nφk byl i v minulosti Φast²m turistick²m cφlem Φesko -moravskΘho pomezφ. Tak nap°. v roce 1765 vystoupili na Sn∞₧nφk princovΘ Jind°ich Prusk² a VilΘm Bed°ich z BrunÜvφku, roku 1840 princezna Mariana se sv²m otcem, krßlem VilΘmem z Nizozemφ. Roku 1886 popsal sv∙j v²stup na "Sn∞₧ku Kralickou" Φesk² spisovatel Alois Jirßsek. V roce 1906 sem zavφtal i arcivΘvoda Josef Ferdinand.
Pro pot°eby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sn∞₧nφku kamennß chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna m∞la 5 pater a v²Üku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijnφ stav str₧ena srubovß chata "U pramene Moravy"/d°φve LichtenÜtejnova/, postavenß roku 1912 odborem n∞meckΘho spolku ve StarΘm M∞st∞. V roce 1973 byla odst°elena i rozhledna na polskΘ stran∞, kterou potkal stejn² osud.
Je pozoruhodnΘ, ₧e ji₧ ve 20. letech 20 stoletφ byl proveden pr∙zkum radioaktivity pramen∙ /MlΘΦn² a pramenu v Pacltov∞ jeskyni a Tvaro₧n²ch d∞r/ KralickΘho Sn∞₧nφku. Slabß radioaktivita byla zjiÜt∞na u pramene Moravy a AdΘlina pramene.
Bohatstvφ krajiny je i v kralickΘm mramoru, kter² J.J.Jahn, ve svΘm dφle o nerostn²ch pokladech Moravy z r.1912, °adφ mezi nejkrßsn∞jÜφ mramory evropskΘ a p°irovnßvß ho k mramoru cararskΘmu. Je na Ükodu, ₧e nenφ k dispozici p°ehled, na kterΘ stavby a um∞leckß dφla byl tento mramor v historii pou₧it.



KOSTEL

Ves byla p°ifa°ena postupn∞ do KolÜtejna, HanuÜovic a Krumperk∙, od r. 1725 k MalΘ Morav∞. Roku 1801 zde byl vystav∞n kostelφk sv. Aloise, a nßsledn² rok obdr₧ela obec vlastnφ duchovnφ sprßvu. Kostel stojφ v nadmo°skΘ v²Üce 633 m.



KAPLI╚KA

KapliΦka se nechßzφ na zaΦßtku obce(za prvnφ zastßvkou autobusu-Φekßrny) u hlavnφ silnice. Jejφ stß°φ je asi 200 let. Kaple je zd∞nß, st°echa je zhotovenß z kanadskΘho Üindele. V roce 1995 na podzim byla obnovena - zrekonstruovanß. Na oprav∞ se podφlel mφstnφ sbor dobrovoln²ch hasiΦ∙ a obec.



NEPSAN▌ SYMBOL KRALICK╔HO SN╠ÄN═KU

á DrsnΘ podnebφ p°i vrcholu KralickΘho Sn∞₧nφku odsoudilo k zßniku tΘm∞° vÜechny objekty, kterΘ tu byly vybudovßny. Ji₧ ve druhΘ polovin∞ 19. tΘho stoletφ vlivem podnebφ a lidskΘho vandalismu zanikla pyramida, kterou v roce 1843 dala vybudovat majitelka kladskΘ Φßsti Sn∞₧nφku nizozemskß princezna Mariana na pam∞¥ v²stupu svΘho otce, nizozemskΘho krßle Wilhelma Friedricha, na vrchol hory.
Poslednφm osam∞l²m objektem, kter² tu dosud stojφ, je nevelikß plastika slona, postavenß na pylonu z kamenn²ch kvßdr∙. Ale i ta u₧ nese stopy drsnΘho podnebφ a vandalismu. Povrch d°φve hladce opracovanΘ ₧ulovΘ plastiky je nynφ nav∞tral², ocas slona je ura₧en a pylon musel b²t zpevn∞n dv∞ma vysok²mi betonov²mi patkami. Postupem doby se stala socha slona dokonce jak²msi symbolem KralickΘho Sn∞₧nφku, avÜak ani v odbornΘ ani v populßrnφ turistickΘ literatu°e se nedoΦteme , jak se tato socha na Sn∞₧nφk v∙bec dostala. V pov∞domφ turist∙ jsou o tom sice n∞jakΘ dohady, nap°. ₧e slon je vlastn∞ hraniΦnφ kßmen, ₧e sochu postavili absolventi n∞meckΘho gymnßzia v èumperku nebo dokonce je historie vzniku slona spojovßna s pamßtnφkem nizozemskΘho krßle. SkuteΦn² p∙vod slona na KralickΘm Sn∞₧nφku je vÜak docela jin².



PRAMEN

Kralick² Sn∞₧nφk je samostatn² horsk² masφv, tvo°en² n∞kolika boΦnφmi h°bety , kterΘ se paprskovit∞ rozv∞tvujφ od vrcholu na vÜechny strany. Pod vrcholem KralickΘho Sn∞₧nφku (tΘm∞° na vrcholku v nadmo°skΘ v²Üce 1350 m) zaΦφnß pramenit °eka Morava. èirok²m ·dolφm odd∞luje dv∞ sousednφ rozsochy. H°eben Mal² Sn∞₧nφk - Klep² tvo°φ hranici s Polskou lidovou republikou. P°es SuÜinu, Podb∞lku a Chlum vede hranice s okresem èumperk v SeveromoravskΘm kraji.



PRAMEN ╪EKY MORAVY

Za "tepnu" Moravy b²vß Φasto oznaΦovßna stejnojmennß °eka - Morava. P°itom je zajφmavΘ , ₧e na historickΘm ·zemφ Moravy nezaΦφnß ani nekonΦφ. Pramenφ v severov²chodnφm cφpu ╚ech pod vrcholkem KralickΘho Sn∞₧nφku, odkud protΘkß nap°φΦ severnφ , st°ednφ a ji₧nφ Moravou a poslΘze spl²vß u₧ na slovenskΘm ·zemφ pod D∞vφnem s vodami Dunaje.
K nejzajφmav∞jÜφm partiφm p°i °ece Morav∞ pat°φ jejφ pramennß oblast - poho°φ Kralick² Sn∞₧nφk - nßle₧ejφcφ z v∞tÜφ Φßsti jeÜt∞ do naÜeho regionu. ╪φkß se, ₧e Morava tu mß tolik pramen∙, kolik je v roce dn∙...Jde vÜak o hydrograficky /tedy vodopisn∞/ pozoruhodnΘ ·zemφ i z jin²ch hledisek.
Oficißlnφ pramen Moravy - blφzko pod vrcholem poho°φ - pat°φ k Φast²m cφl∙m turist∙. Odtud byst°ina stΘkß p°φkr²m svahem do hlubokΘho ·dolφ s obcemi a osadami Hornφ, Velkß a Dolnφ Morava. Do ·dolφ je krßsn² pohled p°φmo od pramene studßnky, odkud v∞tÜina turist∙ stoupß i na nedalek² vrchol "zdoben²" sutφ z rozbo°enΘ polskΘ rozhledny. P°i pohledu z vrcholu i od pramene Moravy zaujme ku₧elovit² vrcholek na konci zßpadnφho (hraniΦnφho) h°betu. Naz²vß se Klep² nebo KlepßΦ (·dajn∞ podle sypajφcφch se -"klapajφcφch" kamen∙, -podle p°i ch∙zi klapajφcφch kamen∙), polÜtφ sousedΘ mu v²sti₧n∞ °φkajφ Tr≤jmorski Wierch - Trojmo°sk² vrch. Voda z jeho svah∙ toti₧ odtΘkß do t°φ mo°φ. V²chodnφ svah odvod≥uje Morava v ·mo°φ ╚ernΘho mo°e, na ji₧nφm svahu pramenφ Lipkovsk² potok tekoucφ do blφzkΘ TichΘ Orlice v ·mo°φ Severnφho mo°e a ze zßpadnφho svahu v Polsku odtΘkajφ pramennΘ pot∙Φky KladskΘ Nisy v ·mo°φ BaltskΘho mo°e.
Tato geografickß zvlßÜtnost, kterß dala Sn∞₧nφku vzletnΘ oznaΦenφ st°echa Evropy, vÜak nenφ jedinou vodnφ kuriozitou. V hlubokΘm ·dolφ Moravy pod chatou Vilemφnou jsou krasovΘ jeskyn∞ Tvaro₧nΘ dφry (prochßzφ kolem nich i nauΦnß stezka). ProtΘkß jimi podzemnφ potok, rovn∞₧ obohacujφcφ hornφ tok Moravy, ale pochßzejφcφ z vßpencovΘho ·zemφ na polskΘ stran∞ poho°φ. V dosud neznßmem krasovΘm podzemφ tak vlastn∞ teΦe proti sm∞ru povrchovΘho odvod≥ovßnφ! Zajφmavostφ prvnφch p°φtok∙ Moravy je i n∞kolik vodopßd∙. Nejv∞tÜφ (celkem 18,28 m vysok²) je pod StraÜidly v rokli Ve srßznΘm.



P╪═RODN═ REZERVACE

LidΘ si vΦas uv∞domili, ₧e je nutnΘ, aby tento jedineΦn² kout ₧ivΘ p°φrody z∙stal zachovßn i p°φÜtφm generacφm. Tφm nejzßkladn∞jÜφm krokem bylo vyhlßÜenφ velkoploÜnΘ Stßtnφ p°φrodnφ rezervace Kralick² Sn∞₧nφk ve sbφrce zßkon∙ Φ. 6/1996.
Rezervace mß celkovou v²m∞ru 1 694,67 hektar∙ s ochrann²m pßsmem o rozloze 1 371,24 hektar∙. Rozklßdß se ve st°ednφch a vysok²ch polohßch poho°φ KralickΘho Sn∞₧nφku jak na ΦeskΘm tak i na moravskΘm ·zemφ.



CHR┴N╠N╔ STROMY

V naÜφ obci jsou zaznamenßny dva chrßn∞nΘ stromy.

Prvnφ chrßn∞n² strom je na odboΦce k°i₧ovatky k penzionu "Moravanka" .Stß°φ se odhaduje na 150 let. Jednß se o lφpu s obvodem kmene 200 cm. Druh² z chrßn∞n²ch strom∙ se nachßzφ ve dvo°e jednoho statkß°e, rovn∞₧ jde o lφpu, je starÜφ ne₧ uvedenß prvnφ a obvod kmene je asi 300 cm.



JESKYN╠ A KRASOV╔ JEVY

V ·dolφ °eky Moravy mezi vrcholem KralickΘho Sn∞₧nφku a osadou Velkß Morava se nachßzejφ jeskyn∞, kter²m se °φkß Tvaro₧nΘ dφry. Tyto byly znßmy ji₧ v 17. stoletφ. V kronice ètefana a Karla Lemberg∙ z Krßlφk se pφÜe, ₧e v tΘto jeskyni si schovßvali nß°adφ italÜtφ zlatokopovΘ, kte°φ do kraje p°iÜli v druhΘ polovin∞ 17. stoletφ.
Je zajφmavΘ, ₧e na st∞n∞ u zßpadnφho vchodu do Tvaro₧n²ch d∞r byly nalezeny vytesanΘ nßpisy (IHS, Maria), kterΘ by mohly pravdivost tΘto zprßvy potvrzovat. Tvaro₧nΘ dφry jsou dlouhΘ 240 metr∙, ale byly zjiÜt∞ny nßznaky dalÜφho pokraΦovßnφ a nenφ vylouΦeno, ₧e dΘlka chodeb dosahuje 450 metr∙. Nadmo°skß v²Üka jeskynφ 840-842m. Jeskyn∞ majφ zajφmav² charakter - nφzkΘ chodby - plazivky, kterΘ se st°φdajφ s v∞tÜφmi prostory. Velkou Φßstφ jeskyn∞ protΘkß podzemnφ potok, v dΘlce asi 100m (p∙vod t∞chto vod se doposud nepoda°ilo zjistit), zdobφ ji krßpnφky - brΦka a stalaktity zΦßsti pono°enΘ pod vodnφ hladinou. Pr∙m∞rnß teplota se zde pohybuje kolem 5o C. Na st∞nßch jeskyn∞ se vyskytujφ sintry. Jeskynφm vÜak dal jmΘno nickamφnek (lidov∞ - tvaroh), kter² mφsty pokr²vß st∞ny chodeb. Od roku 1968 zde probφhajφ speleologickΘ v²zkumy, proto je jeskyn∞ ve°ejnosti uzav°ena.
V roce 1864 se doslova propadl do jeskyn∞ s podzemnφm jezerem lesnφ p°φruΦφ ╪eho° PACLT a proto do dneÜnφho dne naÜe druhß jeskyn∞ nese jeho jmΘno. K tΘto jeskyni vede neznaΦenß stezka nad MlΘΦn²m pramenem, kter² dßvß a₧ 105 litr∙ vody za sekundu. Pacltova jeskyn∞ - 875 m.n.m..
Ve 30-t²ch letech tohoto stoletφ zkoumala jeskynnφ faunu skupina geograf∙ a zoolog∙ z Wroclavi a nalezli 46 druh∙ jeskynnφho hmyzu. V Pacltov∞ jeskyni dlouhΘ 45 metr∙ provedl potßp∞Φ J. Pogoda v²zkum jezera, kterΘ dosahuje hloubky od minimßln∞ 2,5 m a₧ po 7m. Vody se ztrßcφ v koryt∞ potoku a putujφ k pramenu tΘm∞° 2 km dlouhou jeskynnφ soustavou.
Pr∙m∞rnß roΦnφ teplota krasovΘ oblasti dosahuje hodnoty 5oC. Pr∙m∞rn² roΦnφ ·hrn srß₧ek Φinφ 900 mm. Podnebφ tΘto oblasti je studenΘ, vlhkΘ a znaΦn∞ drsnΘ. RoΦnφ pr∙m∞r srß₧ek na KralickΘm Sn∞₧nφku Φinφ 1230 mm. PoΦet dnφ se srß₧kami 253, z toho 116 dnφ sn∞₧φ. Asi 150 dnφ nevystupuje teplota nad 0oC, dalÜφch 150 dnφ se pohybuje mezi 5oa₧ 10oC a jen asi 65 dnφ od 10o do 15o C.



ODPO╚INKOV╔ M═STO PRO TURISTY



V╠Ä NA SN╠ÄN═KU

Vrchol Sn∞₧nφku s rozlehlou vrcholovou holφ byl zvlßÜt∞ p°edurΦen k v²stavb∞ vyhlφdkovΘ v∞₧e, proto₧e bez nφ by nebylo mo₧nΘ spat°it celΘ panorama a vrchol by se musel obejφt dokola. Ji₧ holandskß kn∞₧na Marianna Ora≥skß, kdy₧ roku 1838 koupila kladskou Φßst Sn∞₧nφku, p°em²Ülela o vybudovßnφ 15-30m vysokΘho letnφho sφdla, je₧ by m∞lo umo₧nit okru₧nφ v²hled. Zßm∞r vybudovat hlφdkovou v∞₧ se doΦkal realizace teprve o p∙l stoletφ pozd∞ji. Z iniciativy KladskΘho turistickΘho spolku se zaΦalo stav∞t. Projekt vypracoval wroclavsk² architekt Felix Henry. Jednalo se o formu zdvojenΘ baÜty inspirovanΘ architekturou st°edov∞k²ch staveb. Stavby v obtφ₧n²ch horsk²ch podmφnkßch se ujala skupina zednickΘho mistra Emila Geissera z Klodzka a jeho pomocnφka Paula Neugebauera .Prßce trvaly p∞t let 1895-1899, ale v₧dy jen Φty°i m∞sφce v roce. Kßmen pot°ebn² pro stavbu byl zφskßvßn z mφstnφch zdroj∙. Na vrcholu bylo rovn∞₧ nalezeno nevelkΘ mno₧stvφ pφsku, voda byla Φerpßna z blφzkΘho pramene °eky Moravy. Zb²vajφcφ materißl byl dovezen z Domaszk≤wa, Stronie Slaskiego a Klodzka. Pφskovec pro architektonickΘ detaily byl p°ivezen z Pekielnej doliny v okolφ Polanice.
Dne 9.7.1899 doÜlo k slavnostnφmu posv∞cenφ stavby a souΦasn∞ k jejφmu otev°enφ v p°φtomnosti knφ₧ete Alberta, syna kn∞₧ny Marianny. Ten dokonΦenou stavbu otev°el a zßrove≥ navrhl jmΘno v∞₧e. Hotovß v∞₧ na tehdejÜφ dobu vypadala impozantn∞, dosahovala v²Üky 33,58 metr∙. M∞la dv∞ vyhlφdkovΘ ploÜiny, hornφ ve v²Üce 29,95 m a dolnφ ve v²Üce 17,40 m, umφst∞nou na ni₧Üφ p°ilΘhajφcφ v∞₧i. Do v∞₧e se vchßzelo p°es okrouhl² rozlehl² sßl. V pr∙m∞ru m∞l asi 8 metr∙ a vysok² byl 5 metr∙. Tento sßl, jen₧ m∞l p∞t vysok²ch sloup∙, mezi nimi₧ se nachßzela obloukovß okna, byl pojmenovßn na pamßtku cφsa°e Fridricha Wilhelma II. Tento nßzev pak p°eÜel na celou stavbu. Sßlu dominovala Fridrichova busta, dφlo °ezbß°e Francizska Thamma. Zazd∞na zde byla takΘ kamennß deska s nßpisem v n∞mΦin∞ : " Vybudovßno Kladsk²m turistick²m spolkem 1895 -1899. Projekt vypracoval Henry z Wroclavi. Postavil Geisser z Klodzka."
Ze sßlu vedly spirßlovit∞ kovovΘ schody a₧ na ni₧Üφ vyhlφdkovou ploÜinu. Odtud pak vedlo schodiÜt∞ (nitrem vyÜÜφ v∞₧e) a₧ nahoru, kde se nachßzela luneta a tΘ₧ Φty°i tabule s popisy panoramatu. A bylo se na co dφvat. Rozhled byl jedineΦn², za jasnΘho poΦasφ bylo vid∞t Jesenφky p°es HanuÜovickou vrchovinu, OrlickΘ hory a KrkonoÜe, p°es rozlehlΘ roviny Slezska a₧ k Rychlebsk²m horßm. Ze sßlu byl tΘ₧ vchod do p°φzemnφ p°φstavby, kde bylo mo₧nΘ dostat obΦerstvenφ a nocleh v "turistick²ch" podmφnkßch. V roce 1906 byla v souvislosti se vzr∙stajφcφm turistick²m ruchem p°istav∞na restauraΦnφ Φßst. 13.Φervence 1924 v den 25. v²roΦφ tu byla uspo°ßdßna velkß oslava. Na vrcholu Sn∞₧nφku se seÜlo 10-12 tisφc lidφ.



ROZHLEDNA NA SN╠ÄN═KU MUS═ B▌T ZNOVU VYSTAV╠NA

Byla souΦßstφ krajiny naÜφ zem∞ p°es 73 let. Vid∞t jφ bylo z ka₧dΘho zßkoutφ Kladska. Stala se symbolem. Jejφ obrßzek slou₧il jako upomφnka - pozdrav z regionu.
A nßhle... 11. °φjna 1973 mohutnß exploze zbo°ila 33,5 m vysok² kolos - symbol krajiny sn∞₧nickΘho masφvu. Dnes roli vyhlφdkovΘho bodu zastßvß hromada kamenφ.
Ji₧ od tΘto chvφle p°em²Ülφ polskß strana o znovuobnovenφ tΘto stavby, ale stßle Φast∞ji se objevuje tato myÜlenka v mnoha anßlech a kdo vφ, zda se toto nestane skuteΦnostφ. M∞li bychom se potom na co t∞Üit.



TIPY NA V▌LET

V obci je mo₧nost turistiky, a¥ v zim∞ Φi v lΘt∞, je zde stßle spousta turist∙ z dalekΘ ciziny /Belgie, Itßlie, Nizozemφ, Spolkovß republika N∞mecko/
Lßkajφ je sem ly₧a°skΘ sjezdovky a krßsnΘ prost°edφ KralickΘho Sn∞₧nφku. V zim∞ b²vajφ velice p°φznivΘ sn∞hovΘ podmφnky. Sn∞hovß pokr²vka ve vesnici dosahuje p∙l metru, na svazφch jeÜt∞ vφce. Jsou zde dva v∞tÜφ hotely, jeden menÜφ , spousta ·tuln²ch penzi≤n∙ a ubytoven.
V zim∞ se zde p°edevÜφm ly₧uje, ale jsou zde rovn∞₧ upravenΘ b∞₧ka°skΘ stezky, krßsnou tΘm∞° nedotΦenou p°φrodou, na dvou z hotel∙ je mo₧nΘ navÜt∞vovat saunu a na jednom kryt² bazΘn.
V lΘt∞ si zde turistΘ mohou zahrßt tenis a minigolf, vyp∙jΦit horskΘ kolo a vydat se po nov∞ otev°en²ch stezkßch, nejen na kole ale i p∞Üky s cφlem v²stupu na t°etφ nejvyÜÜφ poho°φ v ╚R Kralick² Sn∞₧nφk /1423 m./.ObΦas se dß zahlΘdnout i plachtφcφ rogala ve vzduchu, to jen pro ty odvß₧n∞jÜφ. V ╚ervenΘm Potoce je menÜφ letiÜt∞, kde se jedenkrßt za rok, v∞tÜinou na ja°e po°ßdß "leteck² den".



P∞chotnφ srub K -5

Ji₧ tΘm∞° 60 let stojφ v ΦeskΘm pohraniΦφ n∞mΘ ₧elezobetonovΘ stavby, kterΘ zde byly postaveny, aby pomohly brßnit naÜi vlast proti N∞mecku. Oblastopevn∞n²m ·sekem, a tak Kralicka nenφ v²jimkou. V roce 1938 byla dokonce nejmohutn∞ji zde dnespoÜkozenφ a stß°φ stßle m∙₧eme vid∞t hned n∞kolik typ∙ t∞chto objekt∙. Jsou r∙zn²ch velikostφ, tvar∙ a i p°es svß st°e₧φ stßtnφ hranici.
Jednou z t∞chto pevnostφ je i p∞chotnφ srub K - 5 , stojφcφ na malΘm nßvrÜφ na zaΦßtku obce Dolnφ Morava. Donedßvna se v niΦem neliÜil od sv²ch opuÜt∞n²ch soused∙. VÜe se vÜak zm∞nilo p°ed dv∞ma lety, kdy se ho ujaly dv∞ skupiny nadÜenc∙. Jsou to Klub vojenskΘ historie Kralka a Nadace Φs. opevn∞nφ, kterΘ si daly za cφl p°em∞nit tuto zajφmavou stavbu v muzeum.
Objekt K-5 byl postaven v roce 1936 a v zß°φ 1938 byl pln∞ p°ipraven k boji. Jeho v²zbroj tvo°ily dva protitankovΘ kan≤ny a 13 kulomet∙. Posßdka Φφtala 40 mu₧∙. Srub m∞l vlastnφ studnu a elektrocentrßlu. Po mnichovskΘ zrad∞ doÜlo k jeho vyklizenφ a p°edßnφ n∞meckΘ armßd∞, kterß obsazovala zdejÜφ kraj. V 50. letech byl objekt, kter² p°eΦkal vßlku bez vß₧n∞jÜφ ·jmy, poÜkozen trhacφmi pracemi n.p. KovoÜrota po dobu dalÜφch, bezmßla 50 let, byl ponechßn svΘmu osudu.
P°i zahßjenφ rekonstrukΦnφch pracφ byl K-5 pustΘ betonovΘ monstrum. Dnes, po dvou letech ·silφ, se objekt podstatn∞ zm∞nil. Vn∞jÜφ st∞ny byly zbaveny vegetace a z mφstnostφ obou pater byly vyklizeny sutiny. DalÜφ prßce by m∞ly vΘst k uvedenφ objektu do stavu, kter² by se co nejvφce p°iblφ₧il podob∞ z roku 1938. P°es zimu probφhajφ ·pravy interiΘru a budovßnφ expozic pro nßvÜt∞vnφky. Do budoucnosti se plßnuje nap°. osazenφ makety pancΘ°ovΘho zvonu a vybavenφ srubu p∙vodnφmi zbran∞mi.
Ji₧ tΘm∞° rok se objevuje nad vrcholky strom∙ na nßvrÜφ u Dolnφ Moravy vlajka ╚eskΘ republiky, kterß informuje o p°φtomnosti Φlen∙ KVH na objektu. Ti Vßs rßdi provedou sv²m mal²m muzeem a v n∞m umφst∞nou v²stavkou. Odborn²m v²kladem Vßs zasv∞tφ do problΘmu v²stavby Φs. opevn∞nφ a seznßmφ s pohnutou dobou roku 1938.
Cφlem tΘto skupiny nadÜenc∙ je vybudovat pamßtnφk, kter² p°ipomφnal um ΦeskΘho nßroda a jeho touhu po svobod∞ a samostatnosti.
P∞chotnφ srub K -5 je otev°en v₧dy v sobotu od 11-18 hodin, p°es lΘto a p°φpadnΘ informace lze zφskat na adr. KVH Kralka, Hornickß 87, Chvaletice 533 12, Φ.tel. 0457/95478.