P°i stavebnφch ·pravßch v dom∞ Φp. 145 p. Josefa Voksy byla nalezena starß n∞meckß pam∞tnφ kniha obce ╚eskΘ Petrovice, psanß kronikß°em Josefem Schubertem z ╚esk²ch Petrovic Φp. 34. Kniha je psßna n∞mecky, proto byl po°φzen p°eklad.
P°eklßdali ji man₧elΘ Brejtrovi starÜφ z KlßÜterce nad Orlicφ a Φesk² zßznam pak upravili man₧elΘ Brejtrovi mladÜφ. P°epsßnφ do novΘ kroniky provedl v zim∞ v roce 1995 kronikß° Karel Pßcha z ╚esk²ch Petrovic Φp. 3.

P∙vodnφ pam∞tnφ kniha byla nalezena v roce 1986 a je nynφ ulo₧ena na obecnφm ·°ad∞ v ╚esk²ch Petrovicφch.



VÜechny ·daje jsou Φerpßny z kroniky obce ╚eskΘ Petrovice a jsou zpracovßny ve spoluprßci s kronikß°em obce p. Karlem Pßchou.


╚eskΘ Petrovice je horskß obec ve spodnφ Φßsti Orlick²ch hor, kterß pat°ila panstvφ KyÜperskΘmu. ╚ßst obce je po obou stranßch potoka OrliΦka, kter² se u Pastvin vlΘvß do DivokΘ Orlice. Nadmo°skß v²Üka je mezi 600 - 650 m. n. m., kostel je 632 m.n.m., nejnφ₧e polo₧en² d∙m 590 m.n.m.. Pr∙m∞rnß roΦnφ teplota se pohybuje kolem 3,9^oC.
PloÜnß v²m∞ra obce je 626 ha, z toho p°ipadß do vlastnictvφ obce 8 ha (z nejv∞tÜφ Φßsti louky). Obec hraniΦφ severov²chodn∞ s panstvφm Kladsk²m, v²chodn∞ s N∞meck²mi Petrovicemi (nynφ PetroviΦky), jihov²chodn∞ s m∞stysem Mladkov, ji₧n∞ s VlΦkovicemi, zßpadn∞ s obcφ KlßÜterec a na severu s p°ifa°enou obcφ ╚ihßk, pat°φcφ k panstvφ Äamberk.
Vrchy v ╚esk²ch Petrovicφch majφ tyto nßzvy: na v²chod je Bernard∙v vrch, sm∞rem na jih Adam (762m), sm∞rem na zßpad Jedlina (672 m), sm∞rem na sever Kirchburg neboli ╚ihßck² vrch. Na Adamu se nachßzφ rula, od Jedliny sm∞rem k VlΦkovicφm b°idlice. Naproti ╚ihßku je lo₧isko pφskovce, dnes ji₧ mΘn∞ v²znamnΘ. Slo₧enφ vrch∙ kolem Petrovic je stejnΘ jako u v∞tÜiny Orlick²ch hor - slφda, rula.
Co se t²Φe p∞stebnφch podmφnek jsou ╚eskΘ Petrovice vlivem drsn∞jÜφho podnebφ bezv²znamnΘ. Ornice je m∞lkß, p°evß₧n∞ pφsΦitß a p∞stuje se na nφ ponejvφc ₧ito a oves. V p°φzniv²ch letech se urodil dob°e len. Jednu z hlavnφch plodin p°edstavujφ takΘ brambory, kvalitou srovnatelnΘ s jin²mi oblastmi. Bezv²znamnΘ je i ovocnß°stvφ vlivem chladnΘho poΦasφ. P∞stujφ se jablon∞, t°eÜn∞ a hruÜn∞.



VZNIK OBCE A JM╔NA, PRVN═ OS═DLEN═

Tak jako nenφ vÜe znßmo o vzniku mnoha m∞st a vesnic v 16. stoletφ, tak neznßme ani p°esn² vznik ╚esk²ch Petrovic. Jsme odkßzßni jen na ·stnφ podßnφ a domn∞nky. Dle sd∞lenφ p. Skaly kupce a kronikß°e KyÜperka se objevuje v souvislosti s ·daji o hranicφch panstvφ KyÜperka z r. 1568 nßzev obce ╚eskΘ Petrovice. DalÜφ zmφnka o vesnici je z 19. 3. 1601, kdy Adam z Waldsteina prodal KyÜperskΘ panstvφ Georgu Stutenbergovi.
O vzniku jmΘna obce jsou znßmy dv∞ pov∞sti. Prvnφ uvßdφ, ₧e mezi prvnφmi osφdlenci byl ╚ech jmΘnem Peter, podle n∞ho₧ byla obec pojmenovßna. Druhß pov∞st je podlo₧ena v²pov∞dφ p. Augusta Schmocka 70 let starΘho z Φp. 118, Φlena d∞jepisnΘ rady. Jmenovan² uvßdφ, podle vyprßv∞nφ svΘho otce, ₧e Peter byl jedin²m Φlov∞kem, kter² jako jedin² v naÜφ obci p°e₧il nejmenovanou naka₧livou chorobu. Tφm vzniklo jmΘno obce ╚eskΘ Petrovice.

Prvnφmi usφdlenci byli d°eva°i, kte°φ si stav∞li chalupy v ·dolφ hospodß°stvφ Φp. 149. Pro nedostatek pitnΘ vody byly chalupy stav∞ny podΘl potoka. Mezi prvnφ selskΘ usedlosti pat°ilo Φp. 33 - pansk² hostinec. Ze star²ch nßhodn∞ nalezen²ch kupnφch smluv hospodß°sk²ch usedlostφ Φp. 102 z r. 1660 a usedlosti Φp. 112 z r. 1668, kde majitelΘ jsou uvedeni jako prvnφ, lze usuzovat, ₧e osφdlenφ hornφho konce probφhalo pozd∞ji. P°i polnφch pracφch se jeÜt∞ nachßzejφ zbytky d°φv∞jÜφho zalesn∞nφ, co₧ sv∞dΦφ o tom, ₧e tato Φßst byla z·rod≥ovßna pozd∞ji.
Z d∙vodu hledßnφ svΘho Üt∞stφ opustili n∞kte°φ obyvatelΘ p∙du a domov a odst∞hovali se do Ameriky, N∞mecka a do oblasti zvanΘ Banat (oblast na rozhranφ Ma∩arska, Rumunska a Jugoslßvie). P°ed n∞kolika lety se pφsemn∞ ozval biskup z TemeÜvßru, jeho₧ prarodiΦe se p°ed mnoha lety do oblasti Banat p°ist∞hovali z ╚esk²ch Petrovic.
N∞kterΘ Φßsti vesnice m∞ly jmΘna, kterß jsou znßmß dodnes. Kolem sochy sv. Marie u chalup Φp. 43-47 se °φkalo ôNa obciö, nejni₧Üφ Φßsti vsi se °φkalo ôLiÜΦφ doup∞ö, louce u stavenφ Φp. 119 se °φkalo ôèkolnφ loukaö, proto₧e ji pou₧φvali uΦitelΘ. SvΘ nßzvy m∞ly i jinΘ louky,
nap°φklad u hospodß°stvφ Φp. 33 ôHrozinkova loukaö, dalÜφ louka ôU pramene s bublavou vodouö.
Na rozhranφ mezi panstvφm KyÜperk a Äamberk stojφ pam∞tnφ kßmen, kde p°iÜel o ₧ivot pßdem pod kola nalo₧enΘho vozu p°edch∙dce hospodß°e Pßchy z Φp. 133. Pam∞tnφ kßmen je jeÜt∞ dnes z jednΘ strany Φiteln².
Na cest∞ ke kapliΦce na Adamu stojφ k°φ₧ek na mφst∞, kde p°iÜel o ₧ivot koΦφ, kterΘho jeho k∙≥ za sebou uvlßΦel. Na polnφ cest∞ hospodß°stvφ Φp. 102 je k°φ₧ek, kde byl usmrcen Φlov∞k bleskem.



KOSTEL V ╚ESK▌CH PETROVIC═CH

I kdy₧ se kostel nem∙₧e srovnßvat se sousednφmi kostely, a to nejstarÜφm kostelem v KlßÜterci, prostorn²m kostelem v Mladkov∞, hezk²m kostelem v BartoÜovicφch, p°esto stojφ skromn∞ jednoduch² jako vesnick² kostel skoro 200 let a zve mφrumilovnΘho pocestnΘho k modlitb∞.



KAPLE NA ADAMU

O ·myslu a zalo₧enφ tΘto kaple vypovφdß pam∞tnφ destiΦka v kapli, nßpis na obrazovΘm sloupku i na samotnΘm obrazu a obecnφ a farskß kronika. ┌daje jsou nßsledujφcφ:
Anton Bayer, mφstnφ obchodnφk z Φp. 23 a Φlen hudebnφ kapely onemocn∞l cestou z Brna t∞₧kou nemocφ nosu. V dob∞ nemoci vid∞l ve snu v²jev slavnΘho Zmrtv²chvstßnφ. Po tomto snu si p°edsevzal postavit na Adamu sloupek s obrazem s tφmto v²jevem. SvΘ p°edsevzetφ splnil v roce 1801?. Na pam∞tnφ destiΦce stojφ slova: ôJeho vφra se naplnila a on se uzdravil!ö ZpoΦßtku stßl obraz voln∞ na sloupku. Obraz byl navÜt∞vovßn v∞°φcφmi zdejÜφ obce. Proto toto mφsto obestav∞l v r. 1821 se svolenφm majitele pozemku Josefa Schrollera d°ev∞nou kaplφ. Tφm byl obraz takΘ chrßn∞n p°ed nep°φznφ poΦasφ.
Na obraze je napsßno: V∞novßno v r. 1821 Antonem Baierem z ╚esk²ch Petrovic. V roce 1847 byla Antonem Baierem postavena kaple kamennß. Anton Baier zem°el v r. 1856 ve v∞ku 76 let. V roce 1860 nechali obnovit oltß° i obraz Josef Baier, Emanuel Baier - d∞ti zakladatele a vnuΦka Anna Baier.
Mal² dßrek synovce zakladatele byla tabulka umφst∞nß 3. Φervence 1860: ôM∙j Bo₧e bu∩ k nßm stßle milostiv a milosrdn² a zachovej naÜemu dφlu p°φze≥, ┴menö.
DalÜφ oprava byla na ₧ßdost hospodß°e Josefa Schrollera provedena v roce 1886. Byl opraven oltß° a k°φ₧ovß cesta (Johann Hermann). DalÜφ oprava byla provedena v r. 1912. Nßklady byly hrazeny z obecnφho fondu a z dar∙ Ülechetn²ch dobrodinc∙.
Z vd∞Φnosti a ·cty ke Spasiteli nechala kapli opravit v r. 1927 Anna Lux a nechala p∙vodnφ obraz Zmrtv²chvstßnφ nov∞ namalovat. Na sloupku pod obrazem je k p°eΦtenφ: ôP∙vodnφ obrazov² sloupek ke slßv∞ Zmrtv²chvstßnφ postaven v roce 1821 Antonem Baierem ╚eskΘ Petrovice.ö
Kapli se takΘ °φkalo ôNosnφ kapleö podle zakladatele, kter² trp∞l nep°φjemnou nemocφ nosu. Ke kapli bylo podle zvyku zakladatele po°ßdßno ka₧d² rok na VelikonoΦnφ pond∞lφ a na svßtek Nanebevzetφ Panny Marie procesφ. Na velikonoΦnφ pond∞lφ vφtala z h∙ry od kaple p°ichßzejφcφ procesφ veselß hudba.



JIN┴ ARCHITEKTONICK┴ PAM┴TKA

ZvlßÜtnostφ jsou v tomto pohraniΦnφm pßsu jednotlivß vojenskß opevn∞nφ, kterß dodnes vzbuzujφ ·div p°ipravenosti naÜφ armßdy chrßnit samostatnost naÜeho nßroda a naÜe stßtnφ hranice. Sledovat je m∙₧eme od Krßlφk a₧ po Rokytnici v Orlick²ch horßch. V katastru obce mßme asi 13 t∞₧k²ch p∞chotnφch betonov²ch srub∙ a mnoho objekt∙ lehkΘho pevn∞nφ a pevn∙stek.
Velkß vojenskß tvrz (seskupenφ n∞kolika t∞₧k²ch objekt∙) je na kopci Adamu nad vesnicφ, dosud nep°φstupnß ve vojenskΘ sprßv∞. Nejbli₧Üφ p°φstupnß tvrz je pak Bouda u T∞chonφna a HaniΦka u Rokytnice. V oblasti Orlick²ch hor a prostoru u Krßlφk je na 60 km obrannΘ linie celkem 96 t∞₧k²ch betonov²ch objekt∙ a 525 objekt∙ lehkΘho opevn∞nφ, co₧ p°edstavuje pr∙m∞rn∞ 10 pevnostnφch objekt∙ na 1 km linie.
Nov∞ otev°en² turistick² p°echod je na Adamu do sousednφho Polska



ROZHLED

DoporuΦit m∙₧eme p∞knou vyhlφdku od turistickΘ chaty na Adamu s v²hledem do KladskΘ (polskΘ) nφ₧iny, na okolnφ hory KralickΘho Sn∞₧nφku, p∞kn² je pohled na Kralick² klßÜter, rozhlednu na SuchΘm vrchu a p°i dobrΘ viditelnosti je vid∞t televiznφ v∞₧ na Prad∞du.