Farní chrám sv. Václava je nejkrásnější stavitelskou ozdobou města. Stojí v těsném sousedství zámku, monumentálně širokým a vysokým průčelím do náměstí, jehož prostor dává mu možnost náležitého vyniknutí. Kostel byl vybudován Hynkem Jetříchem Vitanovským z Vlčkovic v letech 1680-1685?.  Mohutná baroková stavba láká svým vzhledem a zevními ozdobami k prohlídce vnitřku. Z náměstí se vchází patero vchody. Prostřední troje dveře vedou do vlastního chrámu, levé do sakristie a právě do „bratrské“ kaple, pojmenované po mariánském bratrstvu, založeném Vitanovským roku 1665 při kostele v Orlici. Bratrstvo bylo později přeneseno do Kyšperka.  Aby uvnitř chrámu nerušilo přímé světlo soustředění mysli věřících k Bohu, jsou okna chrámová dle zvyklosti baroka umístěna co nejvýše. V kostele má být každý oproštěn všeho světského.  Vnitřní výzdoba, zejména chrámové klenby, uchvátí každého svou krásou a bohatostí. Je založena na myšlence, že celý svět a všechno tvorstvo chválí Hospodina.  Mezi štukovými ornamenty a arabeskami jsou umístěny četné postavy andělů a andílků, tří božských ctností, čtyř ctností hlavních, poprsí čtyř evangelistů, znaky, draci, budovy a stromy. Nejkrásnější je „triumfální oblouk“ s postavou Panny Marie nad vstupem do presbyteria. Základní myšlenku doplňují i ozdoby varhan. Četní andělé oslavují Boha hrou na pozouny a trouby.  Tyto jedinečné štukové ozdoby jsou dílem vlašského mistra, milánského Itala Maderny, jehož jméno je zachováno v archivu rychnovského zámku, kam byl archiv rodu Vitanovského přestěhován, když se vdova po Vitanovském provdala za Leopolda Norberta Libštejnského z Kolovrat, majitele Rychnova.  Jméno stavitele není dosud určitě známo. Jen jakási stopa by zde byla. Přítel Kyšperka a obdivovatel našeho farního chrámu i Kopečka, známý spisovatel Alexander Berndorf, rodák z Nepomuku, bytem v Praze, podal nám tuto zprávu: „V našem kraji nepomuckém je v Kotouni kostel, který svým založením i osvětlením mi připomíná stále Vaši svatyni. Je z roku 1704 od italského mistra Antonia Demaggio, jenž tu pak umřel ve věku 81 let. I Kotouň i Oselce (jiná farní osada) byly Vitanovských“  Kostel v Kotouni byl tedy vystavěn o 24 roků později než zdejší. Je tedy velmi pravděpodobno, že Demaggio v mladším věku mohl stavěti i kostel v Kyšperku, odkudž po smrti Vitanovského mohl odejíti.  Chrámové dveře, zpovědnice a zařízení ze dřeva nesou stopy a znaky tzv. baroka severského a byly tedy zhotoveny domácími umělci řemeslníky.  Mimo hlavní oltář má chrám čtyři oltáře poboční a jeden oltář v bratrské kapli po pravé straně chrámové lodi. Kaple je s chrámem spojena dveřmi.  Pozoruhodný je obraz sv. Václava na hlavním oltáři. Byl malován roku 1785 Christiánem Sambachem, ředitelem vídeňské malířské akademie, rodákem kladským. Stál 300 zlatých stříbra.  Dle úsudku znalců je nejcennějším obrazem chrámovým Kristus se dvěma učedníky u pravého předního postranního oltáře. Je to dílo ne-li přímo Brandlovo, tedy jistě z jeho školy.  Kostel zdobí též plastické obrazy Křížové cesty, pracované z terakoty. Jsou francouzským výrobkem dodaným firmou Müllerovou v Innsbrucku roku 1902 a stály 2. 979 rakouských korun.  Přední postranní oltáře zdobí obrazy Jana Umlaufa. Oba tyto oltáře i oltář hlavní byly renovovány roku 1907 nákladem 1720 rak. korun. Bratrská kaple byla obnovena a vymalována v roce 1909 nákladem 1924 korun.  Nynější varhany byly přestavěny roku 1897 pražským varhanářem Petrem. Náklad činil 2070 zlatých. Toku 1918 měly být varhanové píšťaly rekvírovány k válečným účelům, ale dle sdělení Centrální komise ve Vídni, jakožto státního památkového úřadu, byly z rekvizice vyňaty z důvodů historicko-uměleckých.  Kostel byl původně vystavěn jako zámecká kaple. Roku 1726 dne 1. dubna bylo povoleno přeložení fary z Lukavice do Kyšperka a kostel byl prohlášen za farní. Dne 15. června téhož roku o Božím Těle v den sv. Víta bylo Tělo Páně přeneseno z Lukavice do Kyšperka farářem Janem Mlejnkem, rodákem z Výprachtic, který se stal prvým farářem kyšperským.  Za majitel panství Ferdinanda Markvarta z Harrachu bylo sice přistoupeno ke stavbě nového farního kostela v místech, kde stojí nyní zahradnický domek v Panské zahradě, ale byly vyplněny pouze základy a pak byla stavba zastavena. Stalo se tak asi následkem úmrtí jmenovaného majitele panství v roce 1725. Tyto chrámové základy byly při úpravě Panské zahrady o sto let později nalezeny.  Současně s povýšením chrámu na farní byl roku 1726 zřízen kolem něho hřbitov, na který bylo pohřbíváno do roku 1819, kdy byl založen nový hřbitov pod Kopečkem. Týž byl rozšířen roku 1903 a nyní je rozšiřován znovu.  Nedaleko kostela ve Vitanovského ulici stojí odděleně zvonice. Byla vystavěna roku 1705.  V prvé válce byly rekvírovány k účelům válečným 4. prosince 1916 dva zvony. Den předtím, na prvou neděli adventní, bylo jimi od 4 do 5 hodin odpoledne naposledy zvoněno. Náhradní zvony, které za ně byly pořízeny, byly odebrány 7. dubna 1942  pro účely druhé světové války. V předvečer toho dne bylo jimi též zvoněno na rozloučenou.  U zvonice byl dne 28. září 1924 odhalen památník spisovateli a národnímu buditeli Františku Vladislavu Hekovi, hrdinovi románu Mistra Aloise Jiráska F. L. Věk, který v Kyšperku zemřel dne 4. září 1847.  V báňce věžičky na kostele jsou uloženy pamětní listiny z let 1748, 1824, 1859 a 1934.