Z nßm∞stφ pokraΦujeme silnicφ a p°ed b²valou VaÜkovou hospodou odboΦφme. Necel²ch 100 m po levΘ stran∞ cesty stßla prvnφ d°ev∞nß Ükola, postavenß v roce 1666. V mφstopisu obce Dolnφ ╚ermnΘ Φteme, ₧e Ükola byla roku 1799 prodßna uΦiteli Josefu Markovi. Nenφ znßmo, zda d∞ti uΦil dßle ve svΘ chalup∞, nebo kde jinde se v tΘto dob∞ v ╚ermnΘ uΦilo.

PokraΦujeme cestou a₧ k rozcestφ do ôRßjeö, kde stojφ kamenn² sloupek s obrßzkem, je₧ od r. 1814 stßl na MarißnskΘ ho°e. U n∞j se ka₧doroΦn∞ schßzeli poutnφci p°ed dlouhou poutφ do Maria-Zell v Rakousku. Cesta do Rßje i s loukami je rozorßna a dnes se tu p∞stuje obilφ. Odtud se dφvßme do rozkoÜnΘ kotlinky, kde v polovin∞ minulΘho stoletφ byla postavena Φφsla 516, 540, 549, ale jeÜt∞ do roku 1945 byla vÜechna zbo°ena.

Nad ·dolφΦkem tr∙nφ 2 pros²chajφcφ, vφce ne₧ stoletΘ, stromy, klen a lφpa. Stojφ tu jako n∞mφ sv∞dkovΘ tΘ doby vedle b²valΘ Suchomelovy chalupy Φφslo 516.

V jednΘ z chalup, n∞jak² èilar, zvan² ôkocourekö, vyuΦen² sirkß° vyrßb∞l se svou ₧enou a s tovaryÜem koncem minulΘho stoletφ podomßcku sirky. Chasnφk se od fosforu otrßvil, ale v²roba zastavena nebyla. Kdy₧ se pracovalo naplno, bylo i s roznßÜkou zam∞stnßno p∞t lidφ. Zde se takto sirky vyrßb∞ly a₧ do doby, kdy zaΦala v²roba sirek v tovßrn∞ v SuÜici. Do tΘ doby se podomßcku v okolφ, (zejmΘna na KunΦicφch) denn∞ vyrßb∞lo na 4 mil. sirek.

V blφzkosti lesφka za Rßjem se p°ed vφce ne₧ 50 lety hrßlo v²pravnΘ divadlo v p°φrod∞, hra zvanß ôPoslednφ poprava kyÜpereckaö, jeho₧ autor i re₧isΘr byl b²val² °editel Ükoly VilΘm Mal².

P°i pohledu z vrÜku mohou naÜe oΦi post°ehnout blφzk² pahrbek ôRohßΦö s n∞kolika chalupami p°i pr∙b∞₧nΘ cest∞ p°es Blahotinec, Vesel² kopeΦek a dßle. Do nedßvna ukazatel oznamoval, ₧e je to ôCesta Φesk²ch brat°φö z Kunvaldu na Moravu.

Dnes jsou na RohßΦi jen 3 chalupy, ostatnφ jsou ji₧ zbo°enΘ. JeÜt∞ koncem minulΘho stoletφ ve stavenφ Φ. 39 (dnes ji₧ zbo°enΘm) b²vala paÜerßckß hosp∙dka. PaÜoval se Ü≥upav² tabßk, cukerin, arsen pro kon∞ aj Za RohßΦem v ·dolφΦku p°i potoku zvanΘm ô╚ermenkaö se skr²vß ôBlahotinecö a nad nφm majestßtn∞ vΘvodφ ôH∙raö.

Nedaleko v olÜφch se ukr²vß star² ôPodhornφ ml²nö uvßd∞n² v pozemkov²ch knihßch u₧ od roku 1568. Kolem dokola se rozprostφrajφ lßny luk a polφ a na k≤t∞ 444 m je mo₧nΘ spat°it ôJansovu kapliΦkuö, postavenou kolem roku 1720. Za nφ k obzoru se pne kopec ôVartaö s v²Ükou 508 m, dnes zalesn∞nß. Donedßvna tu les nebyl, vrchol byl hol² a v dßvn²ch dobßch plnil strß₧n² ·kol. Kdysi se tu zapalovaly ohn∞, pozd∞ji odtud byly vyst°elovßny barevnΘ rakety. ZvlßÜt∞ ·chvatn² je pohled z Varty na vÜechny strany. Vedle se tßhne zalesn∞n² h°eben hor s ôKlekarovou horouö (519 m). Vpravo vedle H∙ry je mo₧nΘ za dobrΘ viditelnosti zahlΘdnout p°es KunΦice a Orlici i letohradsk² zßmek.

Pozemky na RohßΦi, v Rßji a dßle ke kravφnu a po Saharu jsou t∞₧k² jφl s v²skytem kamenφ, studenΘ, mßlo ·rodnΘ, jakoby ôplanΘö. Proto takΘ dostal chalupnφk PechßΦek na RohßΦi, vlastnφk malΘho hospodß°stvφ p°ezdφvku ôPlß≥avaö.

Snad stojφ za zmφnku, ₧e koncem 19. stoletφ sedlßk Jansa si prost°ednictvφm lanÜkrounskΘho lΘkßrnφka Erxlebena pozval d∙lnφho in₧en²ra z Hanoveru a vrtal do hloubky 65 m. Na uhlφ vÜak nenarazil, do dneÜka vÜak z∙staly na svahu nad obalovnou v zemi jen ₧eleznΘ roury.

Projdeme zoranou cestou ôRßjemö, dßle travnatou cestou na ôRohßΦiö a sejdeme na rozcestφ silnic do Petrovic a do Letohradu. V roce 1906 byla postavena silnice do Petrovic a do tΘ doby se d°ev∞nΘ mosty p°es potok ╚ermenku a potok petrovick² naz²valy ôOvΦφ mostyö. D°φve tudy honili panÜtφ ovΦßci ovce na pastvu na ΦermenskΘ ·hory.

Nedaleko, kde ╚ermenka opouÜtφ katastr, je nejni₧Üφ mφsto v obci (380 m). NejvyÜÜφm bodem je ╚erven² vrch (528 m).

Oba potoky se klikatily a zamok°ovaly p∙du a v Φase deÜ¥∙ nebo jarnφch tßnφ se lidΘ tudy brouzdali, plahoΦili. Nßzev ôBlahotinecö tedy nepochßzφ od blahobytu, toho tu asi nikdy nebylo mnoho, ale od plahoΦenφ cestou. Stßly tu 4 chalupy, z nich₧ jedna byla nedßvno zbo°ena. Osada pat°φ k Petrovicφm.

Dolnφ cestou na Blahotinci se dostaneme k ôPodhornφmu ml²nuö, (kde se nedaleko vlΘvß ╚ermenka do TichΘ Orlice), dßle pod p°φkr²m srßzem H∙ry p°es ôVesel² kopeΦekö do KunΦic.

Hornφ cestou vybudovanou n∞kdy zaΦßtkem 20. stol. majitelem panstvφ, knφ₧etem Lichtensteinem, vkroΦφme do ôH∙ryö. Cel² komplex H∙ry (polesφ) pat°φ t∞mto obcφm: Petrovicφm /85 ha/, KunΦicφm a Dolnφ DobrouΦi. Je slo₧enφ vßpencovΘho (opuka) s nejvyÜÜφm bodem 519 m v mφstech nad ôAdamov²m jezeremö. H∙ra jako lokalita naÜφ krajiny mß mnoho zajφmavostφ, je op°edena pov∞stmi, mß svoji historii, svΘ rostlinstvo.

Petrovice byly (stejn∞ jako ╚ermnß) jmenovßny ji₧ v roce 1304. SvΘho rychtß°e m∞ly vÜak a₧ od roku 1700, do tΘ doby pat°ily pod sprßvu v ╚ermnΘ.

NejstarÜφ majitelΘ tvrze, kterß stßla u Petrovic, jsou dnes neznßmφ. P°ed rokem 1540 ji zakoupil Jan Strachota z Kralovic. Od r. 1558 je majitelem Hynek Blφ₧ejovsk² z Blφ₧iva, kter² zde roku 1585 zem°el. Jeho syn Adam umφrß 1597 a tvrz zφskßvß Vratislav Vßclav Licek z R²zmburka. Ten umφrß v Petrovicφch r. 1619. Pro dluhy rodu Lick∙ jsou Petrovice r. 1624 prodßny Karlovi z LichtenÜtejna. OpuÜt∞nß tvrz byla v 30. letΘ vßlce vypßlena. Stßla pravd∞podobn∞ nad jezerem, kterΘ bylo v pozd∞jÜφ dob∞ zave₧eno. Dnes z tvrze nenajdeme poz∙statky.

VÜude kolem vykvΘtajφ vzßcnΘ a chrßn∞nΘ rostliny, nap°. ma°inka vonnß, vranφ oko, medv∞dφ Φesnek aj. P∙da zde p°φzniv∞ p∙sobφ na r∙st strom∙. Vidφme tu smrky, rovnΘ jako svΘce, hladkΘ a urostlΘ buky, jedle s hladkou sv∞tlou k∙rou, dnes ji₧ velmi vzßcnΘ.

Po pravΘ stran∞ cesty sejdeme do ·dolφΦka, kde bylo upraveno prostranstvφ a vybudovßny laviΦky k posezenφ, v p°φjemnΘm lesnφm zßkoutφ. Ze b°ehu vytΘkß pramφnek studenΘ vody, pr² lΘΦivΘ, tΘm∞° bez dusiΦnan∙. Je zde k°φ₧ovß cesta a obraz z let 1866, kter² namaloval malφ° NeÜkudla z JablonnΘho nad Orlicφ. Tehdy skupina lidφ p°epadla prusk² zßsobovacφ oddφl, vojßky p°emohla a obilφ vysypala do TichΘ Orlice. Bylo ho tolik, ₧e zastavilo ml²n. Jeden z tΘto skupiny se zde ukr²val, kdy₧ jej hledali, pil vodu z pramene a ₧ivili jej domßcφ z Podhornφho ml²na a z vd∞Φnosti za zßchranu pr² nechal obraz namalovat.

Vrßtφme se na lesnφ cestu a stoupßme vzh∙ru. Po pravΘ stran∞ je ostr² hlubok² ₧lab, zvan² ôPekelniceö nebo takΘ ô╚ertova brßzdaö. Vy·s¥uje pod n∞kdejÜφm Adamov²m jezerem a sestupuje kolmo na vrstevnice v H∙°e. Lidovß pov∞st k nφ vyprßvφ: Verm∞°oviΦtφ sousedΘ Nastoupil a Pomikßlek chodφvali do H∙ry krßst d°φvφ. Pansk² hajn² je nemohl p°istihnout. Upsal se Φertovi a ten slφbil, ₧e ud∞lß nßpravu. Vzal Pomikßlkovi pluh a Nastoupilovi kozu a Üel do H∙ry orat. za pekelnΘho rßmusu vyoral tuto hlubokou brßzdu.

Nad hlubok²m v²molem ve v²Üce okolo 490 m b²valo jezero zvanΘ ôAdamovoö. P°ilehlß louka byla na katastru obce KunΦice a vlastnil ji sedlßk Adam MotyΦka.

UΦitel Kn∞₧ek z KunΦic uvßdφ, ₧e cesta okolo jezera byla Φasto podmßΦenß a formani, kte°φ tudy jezdili, za₧ili zde mnoho starostφ a jezero naz²vali tΘ₧ ô╚ertovoö.

Marn∞ bychom zde dnes hledali jezero, vÜe je zarostlΘ rßkosem a sφtinou, avÜak voda se zde ani za nejv∞tÜφho sucha neztrßcφ.

Toto jezero na vrcholku H∙ry, snad jako ômo°skß okaö na Slovensku, b²valo hlubokΘ a jak petroviΦtφ obΦanΘ pov∞stφ dochovali, v lΘt∞ vychßzely odtud ÜkodlivΘ bou°ky s krupobitφm. V lΘt∞ za parn²ch dn∙, kdy₧ v jeze°e vφ°ila voda a vysupovaly z n∞ho sloupce pßry, v∞d∞li, ₧e p°ijde zlß bou°ka. Jednou po zlΘm krupobitφ, je₧ postihlo LanÜkrounsko, Äamberecko i Krßlicko (tehdy okresy), dala vrchnost robotnφk∙m rozkaz jezero na H∙°e zavΘzt. Do jezera navozili nejen pokßcenΘ stromy, kameny a zeminu, ale i zbytky zßklad∙ z tvrze. Lahodnß studenß voda, je₧ vyv∞rß ôu obrßzkuö, vytΘkß jist∞ z mφst b²valΘho Adamova jezera.

K H∙°e se vyprßvφ mnoho pov∞stφ. Jedna je o drßtenφkovi, kter² v parnΘm lΘt∞ u Adamova jezera odpoΦφval. SvlΘkl si halenu, pov∞sil ji na strom a usnul. Probudil se, a₧ kdy₧ prudk² vichr oh²bal okolnφ stromy a nad hlavou bil hrom. Honem vstal a hledal halenu, ale nikde ji nenaÜel. Promokl² utφkal do Petrovic, kde p°espal. Druh² den Üel p°es ╚ermnou a Marißnskou horu û Vrcha (tak se tenkrßt toto mφsto naz²valo) do Hornφho t°eÜ≥ovce, kde v hostinci ôU bφlΘho konφΦkaö mφnil p°enocovat. Zde na nevelikΘ Üvestce visela jeho poh°eÜovanß halena.

Je i n∞kolik pov∞stφ o pokladu, o Φarovßnφ, o bludiΦkßch a jinΘ. Existuje takΘ pov∞st o ôsedmi bratrechö. V blφzkosti Adamova jezera rostla skupina buk∙, k nim₧ se zachovala pov∞st, ₧e sedm bratr∙ odchßzelo do vßlky a zasadilo sedm buk∙. Nikdo dnes nem∙₧e potvrdit pravdivost tΘto pov∞sti.

Dßle jdeme po starΘ cest∞ z KunΦic, kterß p°etφnß u k°φ₧e silnici k DobrouΦi a pokraΦuje, jak petroviΦtφ a ΦermenÜtφ °φkajφ, po ôcest∞ na horßchö (Tuto cestu, po nφ₧ i vojenskΘ oddφly u₧ v husitsk²ch vßlkßch a v t°icetiletΘ vßlce tßhly, dokazuje nßlez hlin∞nΘ nßdoby pod pa°ezem nedaleko cesty v KunΦicφch se 400 husitsk²mi denßrky a Φesk²mi groÜi z doby Karla IV.).

Pod nßmi v hlubokΘm ₧lebu le₧φ obec Petrovice s kostelφkem z roku 1889. I s H∙rou majφ Petrovice jen 155 ha. Vφce se o Petrovicφch dozvφme, a₧ tudy p∙jdeme prochßzkou po stezce Φ. 2. Z cesty se dφvßme do hlubok²ch ₧lab∙ s pastvinami a lesφkem, nazvan²ch p°ilΘhav∞ ôV Korejtkßchö. Voda zde nenφ a musφ se na pastviny pro dobytek dovß₧et. A to u₧ p°ichßzφme na katastr Dolnφ ╚ermnΘ. TerΘn je zde stejn∞ jako v Petrovicφch velmi kopcovit² a divok² a nenφ divu, ₧e se k n∞mu vyprßvφ mnoho pov∞stφ a udßlostφ.

Po levΘ stran∞ se objevφ zalesn∞n² vrchol ôVartyö. P°ed vφce ne₧ 90 lety ΦermenÜtφ i petroviΦtφ obΦanΘ hledali na r∙zn²ch mφstech uhlφ a zde takΘ majitel pozemku Andrle kopal a hledal zlato. Pluhem toti₧ vyoral kousky kyzu ₧eleznΘho a v domn∞nφ, ₧e naÜel zlato, pustil se do marnΘho podnikßnφ. Pomßhal mu chud² chalupnφk Jansa. Zlato nikdy nenaÜli, ale dostali p°ezdφvku ôzlatokopovΘö.

Tehdy takΘ, kdy silnice po ╚ermnΘ nebyla, se tudy chodilo a to i v noci. Za podzimnφch mlh m∞li poutnφci vÜelijakΘ halucinace, zß₧itky a p°φhody, je₧ se pak v zim∞ na besedßch s oblibou vyprßv∞ly. Josef Vacek ve svΘ kronice n∞kolik pov∞stφ udßvß, nap°. ôPov∞st o vφlφm koleö. Za Vartou se tßhne pole a₧ k cest∞ ôP°φΦniciö. V d°φv∞jÜφch dobßch tam byl les a uprost°ed mal² palouΦek. Mezi nejstarÜφmi lidmi byla rozÜφ°ena pov∞st, ₧e tam za m∞sφΦnφ noci tancujφ lesnφ vφly. B∞da bylo ka₧dΘmu, kdo sem zabloudil a za jejich tancem a zp∞vem Üel. Toho pr² utancovaly k smrti.

Pov∞st ôO bludiΦkßchö. Na nßvrÜφ pod Vartou je starß ôJansova kapliΦkaö (444 m) a u nφ 3 lφpy (dnes ji₧ jen 2). Jednou byla v Petrovicφch taneΦnφ zßbava a na nφ hrßli hudebnφci z Hornφ ╚ermnΘ a z V²prachtic. Po p∙lnoci zßbava skonΦila a vÜichni Üli po cest∞ p°es Blahotinec. Jeden hudebnφk z V²prachtic, kter² hrßl na basu, Üel vÜak cestou k Jansov∞ kapliΦce, aby si zkrßtil cestu. Za t∞ch Φas∙ zde byly moΦßly a zamok°enΘ louky. Nßhle se p°ed nφm objevilo velkΘ mno₧stvφ sv∞t²lek û bludiΦek, kterΘ tancovaly, rejdily a skßkaly kolem n∞ho, ₧e mu vlasy hr∙zou vstßvaly na halv∞. Nev∞d∞l, co mß d∞lat a nakonec zaΦal hrßt na basu. ╚ernou tmou se rozlΘhaly hlasy: ôVÜak kdybys nehrßl, zle vy se ti vedloö. Pak vÜe utichlo, chytil basu a utφkal, co mu nohy staΦily.

Nikomu neunikne, ₧e vÜude kolem je Φervenß p∙da û permsk² ·tvar. Dosahuje v Petrovicφch po H∙ru, kde pak u₧ je vßpencov² ·tvar û opuka a odtud dßle ke KunΦicφm.

Kousek odtud, po pravΘ stran∞, tu lidΘ podle vyprßv∞nφ Josefa Vacka chytali vlky do hlubok²ch vlΦφch jam na r∙znΘ nßvnady. Pov∞st vyprßvφ: ôJednou v zim∞ Üel star² MaΦßt dlouho po p∙lnoci s harfou z Dolnφ DobrouΦe od muziky a byl jako po°ßdn² muzikant °ßdn∞ napit². Ztratil ve sn∞hu stopu a nßhle spadl do vlΦφ jßmy. Hned vyst°φzliv∞l, kdy₧ zjistil, ₧e v jßm∞ je ji₧ chycen² vlk. Hr∙za ho pojala a ze strachu zaΦal na harfu brnkat, Φφm₧ vlka uklidnil. Rßno, kdy₧ lidΘ p°iÜli prohlφ₧et jßmu, uslyÜeli volßnφ o pomoc a jakΘ bylo jejich p°ekvapenφ, kdy₧ spolu s vlkem nalezli v jßm∞ i starΘho MaΦßta. Vlka zast°elili a MaΦßta i s harfou vytßhli. Byla to jeho poslednφ muzika.

PokraΦujeme cestou k ô╚ihadluö, kterΘ bylo vybudovßno v padesßt²ch letech a dodnes myslivc∙m slou₧φ, proto₧e je odtud v²born² v²hled na vÜechny strany.

Odtud cestou nad sadem s nßdhern²m v²hledem z ô╚erve≥ßkuö p°ehlφ₧φme v zornΘm ·hlu Φasto obec a na obzoru nejv²chodn∞jÜφ cφp Orlick²ch hor se Such²m vrchem (994 m) a Bukovou horou (958 m). ╚erve≥ßk je nov² nßzev, jen n∞kolik mßlo rok∙ u₧φvan². D°φve se jmenoval ôCejnar∙v kopecö po jeho majiteli Emilu Cejnarovi. Pat°φ k pozemk∙m b²valΘ ΦermenskΘ rychty.

Tato prochßzka byla okolo 7 km.
á

Prameny: Vincenc VaÜφΦek û Mφstopis obce ╚ermnΘ
P∙dnφ mapa obce ╚ermnΘ
Obecnφ kronika Φermenskß
Obecnφ kronika petrovickß
Jansova kronika
Pam∞ti Φermensk²ch a petrovick²ch obΦan∙
Pam∞ti Josefa Vacka
Kronika uΦ. Ant. Kn∞₧ka z KunΦic
á

Zpracoval: Jan èilar á