| kemp, hrßz rybnφka, Hrdinova cesta,
SelskΘ lesy, Kalhoty, Je₧kova pφskovna,Bahna, Na
Struze, SmrΦina, Malova borovina, kemp Z kempu p°ejdeme jakubovickou silnici, okolo sauny a cestou po hrßzi si povφme o jeho minulosti. Podle mφstopisu ╚ech jej okolo roku 1450 zalo₧ili majitelΘ lanÜkrounsko û lanÜperskΘho panstvφ, KostkovΘ z Postupic. Le₧φ v nejÜirÜφm ΦermenskΘm ·valu, kde byly vhodnΘ podmφnky pro jeho zalo₧enφ. Hrßz je asi 100 m dlouhß, v nejÜirÜφm mφst∞ u paty loviska 10 m Üirokß a vφc ne₧ 5 m vysokß. Rybnφk mß v²m∞ru okolo 15 ha, je vÜak z poloviny zarostl² sφtφm a rßkosφm. Byl pansk² a pat°il k n∞mu ml²n a velk² lßn pole. Ml²n i pozemky byly pronajφmßny mlynß°p∙m, kte°φ se starali i o hospoda°enφ a v²lov rybnφka. Rybnφky byly odedßvna budovßny pod dozorem zkuÜen²ch rybnφkß°∙. Hrßz je sypanß jφlem, kter² byl navß₧en z blφzkΘho okolφ a byl dusßn ta₧n²mi voly. Vnit°ek hrßze je zpevn∞n kameny. U hrßze u loviska byla jeÜt∞ p°ed 30 lety hloubka 3 m. Dnes je rybnφk zaneÜen nßnosem z polφ a je tu hloubka okolo 1 m- BezpeΦnost obce v dolnφ Φßsti obce zabezpeΦoval splav, a proto b²val d∙kladn∞ opravovßn a udr₧ovßn. Poslednφ d∙kladnou p°estavbu provedlo mφstnφ JZD v roce 1963 nßkladem 750. 000,-- KΦs. Splav je vybudovßn ze ₧ulov²ch kvßdr∙ a stavidlo s lßvkou ₧eleznou konstrukcφ. D°φve b²val splav z prken a konstrukce stavidel i lßvka z trßmovφ a foÜen. Splav po staletφ vydr₧el veÜkerΘ nßpory vody p°i pr∙tr₧φch i jarnφch tßnφch a nebyly nikdy ohro₧eny ₧ivoty lidφ. Povodφ potoka ╚ermenky mß jen po rybnφk rozlohu vφce ne₧ 20 km2. Pohled na st°φbrnou hladinu rybnφka s labut∞mi a vodnφm ptactvem s vyhlφdkou na PanskΘ lesy, vzh∙ru k Bφd∞ i k MarißnskΘ ho°e by zaslou₧ily, aby na hrßzi byly umφst∞ny laviΦky k posezenφ a k pokochßnφ se pohledem na p°φrodu jednΘ z nejkrßsn∞jÜφch Φermensk²ch partiφ. Snad by stßlo za to, p°ipomenout hranici mezi Sudetami a Protektorßtem v letech 1938 û 1945, kterß prochßzela po hrßzi rybnφka. Strß₧nφ budka ordner∙ a n∞meck²ch finanΦnφk∙ stßla o kousek v²Üe p°i silnici, kde zßvorami rozd∞lovala naÜi obec. Cesta podle ôHrdinova statkuö kolmo protφnß vrstevnice prudkΘho dlouhΘho svahu, zvanΘho odedßvna v mapßch ôPustinaö. NejvyÜÜφ k≤ta m∞°φ 485 m a je odtud vid∞t tΘm∞° celß Dolnφ ╚ermnß. M∙₧eme si vÜimnout, jak roste novß v²stavba okolo nßm∞stφ, dφvßme se na hladinu rybnφka s kulisami PanskΘho lesa, kter² tvo°φ levΘ k°φdlo naÜφ panorßmy s Marißnskou horou /503 m/. Pod Bφdou /449 m/ spat°φme Φßst obce ôSmrΦinuö, tΘ₧ s rostoucφ zßstavbou. Na protilehlΘ stran∞ poznßvßme ôKlekarkuö /519 m/, kterß mß dnes u₧ celΘ temeno zarostlΘ lesem. V∞nec hor p°echßzφ k ôVart∞ö /508 m/, pod nφ₧ si jist∞ vÜimneme ôJansovy kapliΦkyö /444 m/, kterß byla postavena na poΦßtku 18. stoletφ. Za nφ v oboustrann∞ ostrΘm koryt∞ tuÜφme Petrovice. Zb²vß p°ehlΘdnou u₧ jen lesnφ h°eben ôH∙ryö s nadmo°skou v²Ükou 519 m. Vedle H∙ry m∙₧eme p°i dobrΘ viditelnosti spat°it siluetu letohradskΘho zßmku. Cel² komplex svahu Pustiny je p°evß₧n∞ pφsΦit² s podzolov²m spodkem. Svah je na sluneΦnφ stran∞ a p∙da dßvß jadrnΘ obilφ. Projdeme ôSelsk²mi lesyö a po cest∞ tΘm∞° po rovin∞ dojdeme na silnici vedoucφ z Bystrce do Hornφ ╚ermnΘ. Nedaleko silnice po pravΘ stran∞ je k≤ta 504 m, asi o 20 m vyÜÜφ, z nφ₧ jsme p°ed chvφlφ shlΘdli Dolnφ ╚ermnou. Po levΘ stran∞ silnice je u₧ katastr hornoΦermensk² a o kus dßl vpravo je polnφ cesta, kterß rozd∞luje obec na hornφ a dolnφ. P°ed nßmi se rozprostφrß roztrouÜenß osada, zvanß ôKalhotyö. Lidskß obydlφ jsou zde pr² rozestav∞na do tvaru kalhot. Osada byla zalo₧ena v prvnφ polovin∞ 19. stoletφ na hranicφch pozemk∙ selsk²ch grunt∙ u Dolnφ ╚ermnΘ. V roce 1892 byla postavena silnice od KrΦmy k Byst°φΦku a tφm samota Kalhoty dosßhla lepÜφho spojenφ a okolnφm sv∞tem. Jdeme kousek po sva₧ujφcφ silnici a p°ed autobusovou zastßvkou odboΦφme po Φerven∞ znaΦenΘ cest∞ doprava. Jdeme p°es kotu 476 m po h°ebeni h°betu s malebn²m v²hledem na Hornφ i Dolnφ ╚ermnou, k Je₧kov∞ pφskovn∞ a odtud pohledem p°ejdeme p°es ôMeÜinuö a ôBahnaö k obzoru, kde vidφme Marißnskou horu. OdboΦφme na cestu, po nφ₧ se vozφ t∞₧en² pφsek a z nφ sejdeme ke znßmΘ ôJe₧kov∞ lφpceö. Z ôBudiÜova kopceö, vzdßlenΘho asi 80 m se nßm otev°e nßdhern² v²hled na celou naÜi obec s rybnφkem a okolφm. Jist∞ nßm prob∞hne hlavou myÜlenka, jak je naÜe obec z ka₧dΘho vrcholku a v ka₧dΘm roΦnφm obdobφ jinak krßsnß. Pod prudk²m srßzem h°betu sm∞rem na sever uvidφme prostor b²valΘ ôApplovy cihelnyö. Tato cihelna byla postavena v roce 1892, lo₧iska hlφny vznikla naplavenφm vod v geologick²ch dobßch. M∞la 14 komor na pßlenφ cihel a v∞trnΘ kolo na Φerpßnφ vody. V roce 1938 bylo pßlenφ zastaveno. V padesßt²ch letech zde bylo uskladn∞no velkΘ mno₧stvφ brambor, v krut²ch mrazech se tu topilo a cihelna vyho°ela. V Üedesßt²ch letech byla pec i komφn demolovßny. Pod lφpou ve srßzu se v minulΘm stoletφ zaΦal t∞₧it pφsek. Dokonce se odtud navß₧el i p°i stavb∞ m∞Ü¥anskΘ Ükoly. Proto₧e vÜak m∞l pφsek mnoho odpadu p°i prohazovßnφ, s t∞₧bou se v BudiÜov∞ pφskovn∞ p°estalo. Vracφme se zpßtky na dobrou asfaltovou cestu a uv∞domujeme si, ₧e cel² masiv Pusitna, Selsk²ch les∙, Kalhot, a₧ po Je₧kovu a BudiÜovu pφskovnu je cel² pφsΦit² s podzolovou spodinou. P°ichßzφme k silnici, kde je mezi stolet²mi lipami schovan² asi 200 let star², Je₧k∙v statek. Tento statek m∞l jednu svoji zvlßÜtnost. A to, ₧e statkem prochßzela cesta na Bahna, zadnφmi vraty se vjφ₧d∞lo do dvora a p°ednφmi se pokraΦovalo dßl. Pr∙jezd dvorem trval do roku 1886, ne₧ byla vedle postavena silnice. Pod silnicφ roste bujnΘ rßkosφ a b°φzky na raÜelinnΘ p∙d∞. NaÜi p°edkovΘ pro raÜelinu pou₧φvali nßzev ôbahnoö a tak vzniklo starΘ mφstnφ jmΘno ôNa bahnechö. ╚ßst tohoto celku se nachßzφ v katastru Hornφ ╚ermnΘ a naz²vß se ôMeÜinaö (kyselß p∙da, roste mech). Cel² komplex je asi 600 m dlouh², necel²ch 100 m Üirok² a jak pφÜe uΦitel Pecival v obecnφ kronice, je vrstva p∙dy silnß 1,5 m û 2,5 m. U₧ koncem t°icßt²ch let zaΦal majitel FrantiÜek Je₧ek t∞₧it raÜelinu pro zahrßdkß°e. Po 2. sv∞tovΘ vßlce zaΦal stßtnφ statek LanÜkroun t∞₧it raÜelinu ve velkΘm. Tehdy nechal Φermensk² Φerven² k°φ₧ ud∞lat rozbor tΘto raÜeliny. Bylo zjiÜt∞no, ₧e mß ·Φinky jako raÜelina ve FrantiÜkov²ch lßznφch a tak ministerstvo zdravotnictvφ prosadilo zßkaz t∞₧by. P°i stavb∞ budovy MNV v Dolnφ ╚ermnΘ se poΦφtalo s umφst∞nφm raÜelinn²ch lßznφ menÜφho rozsahu. Od toho se vÜak upustilo. Nynφ raÜelina z∙stßvß jako rezerva pro lΘΦebnΘ ·Φely. P°ejdeme potok ╚ermenku a jdeme po prastarΘ p∙vodnφ cest∞, po levΘ stran∞ mineme ml²n, kter² na struze z°φdil v roce 1718 FrantiÜek Cejnar a kde mlyna°ilo 5 generacφ Cejnar∙. Mφstnφ jmΘno ôNa struzeö se dodnes udr₧elo. Roku 1888 ml²n zakoupil Josef Appl a p°φÜtφ generace zde z°φdila modernφ ml²n, pilu i tkalcovskou tovßrnu. Dokonce zakoupila u₧ zmφn∞nou Applovu cihelnu. Dnes je tu zßvod na v²robu krmn²ch sm∞sφ, z∙stal pouze komφn b²valΘ tkalcovny. Okolnφ budovy jsou z velkΘ Φßsti p°ebudovßny. Odtud je jen skok do nejlidnat∞jÜφ Φßsti obce, do ôSmrΦinyö. V pozemkov²ch knihßch jsou uvßd∞ny 3 zahradnickΘ usedlosti u₧ z roku 1570. Nebyli tu zahradnφci, tak se jen psali do gruntovnφch knih, ale hospodß°i na menÜφch v²m∞rßch. V knize je uvßd∞no Φ. 99 Ji°φho èafrßnka, Φ. 84 Prokopa HejnΘho a Φ. 83 Vßclava JuklφΦka. Z toho plyne, ₧e SmrΦina nenφ mladÜφ ne₧ ostatnφ Φßsti obce. V p°ilehlΘm ôPanskΘm leseö se odjak₧iva da°ilo smrk∙m a v minulosti jich tu bylo jist∞ mnoho. Ve VaÜφΦkov∞ mφstopise se doΦteme, ₧e v 18. stoletφ, kdy₧ p°iÜel do ╚ermnΘ Ignßc Kylar, byly na S,rΦin∞ pouze 3 domy, zbytek byl zarostl² smrkov²m lesem. P°es SmrΦinu vedla prastarß obecnφ cesta p°es Marißnskou horu do LanÜkrouna. U₧ v roce 1865 tu byla vym∞°ena silnice z ╚ermnΘ do LanÜkrouna. Silnice ale nevedla, jak bylo p∙vodn∞ vym∞°eno a zaΦala se stav∞t a₧ v roce 1873. Tehdy mocn² magnßt, majitel hospody a velkoobchodnφk s vφnem prosadil, aby silnice vedla po jeho pozemcφch k hospod∞ a p°es potok ke KrΦm∞. V roce 1866 po bitv∞ u Hradce KrßlovΘ stihla pruskß armßda rakouskΘ jednotky a kdy₧ naplßnovanou silnici nenaÜla, musela i s d∞ly projet po ·zk²ch a Üpatn∞ sjφzdn²ch cestßch k LanÜkrounu. PruÜßci byli velmi rozzlobeni a vyplatili starostu obce Josefa Marka ranami holφ za to, ₧e silnici zakreslenß na mapßch nebyla dosud postavena, aΦ on nemohl za to, ₧e vedla jinudy. U Malova mostu odboΦφme p°es Kout Üpatn∞ sjφzdnou cestu k lesφku, zvanΘmu ôMalova borovinaö. Borovina i Mal∙v most jsou pojmenovßny po majiteli FrantiÜku MalΘm, kter² v roce 1818 v dom∞ Φp. 185 vykonßval prßci ko₧eluha. Prßv∞ jeho dcera Marina se stala man₧elkou Josefa Marka, pozd∞jÜφho starosty obce, o kterΘm jsme se u₧ zmφnili. Cesta k Borovin∞ vede kolem rybnφka, kde je vyv²Üenina s nßzvem ôNa kopeΦkuö, kde se v lΘt∞ koupala d∞cka a omladina. Tento cφp lesa, i kdy₧ p°evß₧n∞ smrkov², se u₧ odedßvna naz²vß ôMalova borovinaö. Ale jeÜt∞ ve t°icßt²ch letech zde velk²m dφlem p°evlßdal les star²ch borovic, z Φßsti tu byla m²tina a z Φßsti vysßzenΘ mladΘ smrΦky. V t∞chto mφstech se konaly ΦastΘ hasiΦskΘ v²lety s mal²m kolotoΦem a kolem Üt∞stφ a vyhrßvala tu kapela samouk∙, kterß si °φkal ôHa¥a pa¥aö. V t∞snΘ blφzkosti lesφka p°ejφ₧d∞li jezdci na kolßch prkna p°es okraj rybnφka. To se u₧ilo smφchu, kdy₧ jezdci spadli do vody. Dnes u₧ vzpomφnajφ jen ti nejstarÜφ na tyto jednoduchΘ a prostΘ ned∞lnφ zßbavy, kdy nechyb∞lo radosti a legrace, i kdy₧ byla nouze. Okruh dlouh² 6 km konΦφme po jakubovickΘ silnici op∞t v kempu. Prameny: Mφstopis ╚ech |