╚ermenskß rychta,
kostel sv. Ji°φ a prochßzka ╚ermensk²m
nßm∞stφΦkem
JeÜt∞ ne₧ byl v roce 1350 postaven na nßvrÜφ
nad potokem ╚ermenkou prvnφ rouben² kostelφk, stßla
tu u₧ n∞kolik desetiletφ rychta, sφdlo rychtß°e.
Byla d°ev∞nß, roubenß, krytß doÜky s nejv∞tÜφ
v²m∞rou pozemk∙. Rychtß°i byli p°evß₧n∞ i
hospodß°i na statku. Sprßvu obce spolu s rychtß°em
vykonßvali konÜelΘ, (d°φve tzv. kmeti), jich₧ bylo
zpravidla voleno p∞t. Dozφrali na vykonßvßnφ roboty,
vybφrali poplatky a naturßlnφ dßvky, vykonßvali
menÜφ tresty provinil²ch, m∞li na starosti
udr₧ovßnφ budov, jako Ükol, kostela, fary. Prodßvali
obecnφ pozemky, je₧ le₧ely mezi pr∙b∞₧n²mi
obecnφmi cestami p°i potoce (znßmΘ obecnice) ke
stavb∞ chalup.
Rychtß°i byli dosazovßni vrchnostφ na obdobφ 6 let,
p°iΦem₧ mohli z∙stat v ·°ad∞ po n∞kolik obdobφ.
Byla-li rychta d∞diΦnß û erbovnφ, p°echßzela z
pokolenφ na pokolenφ. Rychtu v ╚ermnΘ dr₧el po vφce
ne₧ 100 rok∙ rod V²prachtick²ch, po nich tu vlßdli
UrbanovΘ a₧ do roku 1848, kdy zaΦali spravovat obec
volenφ starostovΘ. Od roku 1535, kdy je uvßd∞n na
zvonu kostela jmenovit∞ rychtß°, a₧ do roku 1848 se
jich tu vyst°φdalo na 20, z nich₧ mnozφ byli v Φele
obce jako nßhradnφci krßtkou dobu. VÜichni rychtß°i
od kolonizace zemskΘho pralesa a₧ po zmφn∞n² rok
1535 upadli v zapomenutφ. Zvon na v∞₧i kostela,
chrßn∞n² pamßtkov²m ·°adem /p°eΦkal ob∞ vßlky/
nese tento nßpis - ZVON D╠L┴N OD MISTRA GIRZIKA W
LITOMISLI KONWARZE KE CTI BOHU WECN▌MU A K SVAT▌MU
GIRZ═ A RYCHTARZE GIRZIKA REZKY LP MCCCCCXXXV. Ji°φk
Rezka byl pravd∞podobn∞ synem Mat∞je, panskΘho
mlynß°e na blφzkΘm ml²n∞.
Z nejstarÜφch d∞jin rychtß°∙ nemßme ₧ßdn²ch
prßv, jen ₧e v∞₧ kostela byla stav∞na v roce 1553 za
rychtß°e Martina Kostelnφka pod patronacφ pßn∙
Blφ₧ivsk²ch se sφdlem na Petrovicφch.
T∞₧k² ₧ivot ₧ili po BφlΘ ho°e vesniΦnφ
osadnφci, ale i rychtß°i nesli v letech 30.letΘ
vßlky tφ₧i starostφ. DolΘhala robota, kterß se
zvyÜovala, i nßbo₧enskΘ pronßsledovßnφ sφlilo,
zvlßÜt∞ v prvnφ polovin∞ 18. stoletφ patenty
cφsa°e Karla VI. nemilosrdn∞ su₧ovaly. V roce 1736 a
o 6 let pozd∞ji, roku 1742 odeÜlo z ╚ermnΘ za hranice
vφce ne₧ 150 osob. V roce 1713 bylo v ╚ermnΘ 713
obyvatel. Sv∞dΦφ o tom dokument o hmotnΘm
zabezpeΦenφ fary v ╚ermnΘ z roku 1719 zvan²
Terezißnsk² katastr fond 1144. Tehdy odeÜel i
rychtß° Jan DuÜek, kter² se p°i₧enil na rychtu k
vdov∞ po Vßclavu V²prachtickΘm. OdeÜel s man₧elkou
a 4 d∞tmi, zanechal tu vÜe, ne₧ by jako rychtß° û
p°edstaven² obce su₧oval obΦany. ╚ermneÜtφ
emigranti po dlouhΘm trmßcenφ se usadili a zalo₧ili u
Berlφna osadu Rixdorf. Rychta propadla podle zßkona z
roku 1736 vrchnosti a ta ji p°id∞lila spolehlivΘmu
katolφkovi Pavlu Urbanovi, rychtß°i z Hornφch
He°manic.
Poslednφ d°ev∞nou rychtu vystav∞l okolo roku 1720
rychtß° Vßclav V²prachtick², kterou v roce 1925
p°ed zbo°enφm vyfotografoval Φermensk² holiΦ a
fotograf Alexandr Hampl. Zachovaly se 2 fotografie,
pohled od kostela a pohled na sßl se schodiÜt∞m ze
dvora. Byla to vzßcnß jedineΦnß stavba. Dnes z rychty
z∙stalo jen torzo, kus st∞ny roubenΘ ze siln²ch
trßm∙, z jak²ch kdysi byla vybudovßna celß rychta.
Na rycht∞ v poschodφ se zvlßÜtnφm vchodem ze dvora
po schodech byl i prostorn² sßl, kde se po°ßdaly
taneΦnφ zßbavy a slavnΘ bßly a od roku 1869 se
hrßla prvnφ divadelnφ p°edstavenφ na jeviÜti
postavenΘm na pivnφch sudech. Sßl se skromn²m
p°φsluÜenstvφm, kter² dodnes slou₧φ obci, byl
postaven jednotou Orel za 310000 KΦ. Stavba byla
zapoΦata na podzim roku 1926 vyzd∞nφm zßklad∙ a 28.
9. 1927 byla p°edßna svΘmu ·Φelu.
Prameny: D∞jiny selskΘho stavu û Kamil Kropta
Mφstopis obce D. ╚ermnΘ
Kronika Jana Jansy
╚ermnenskß rychta a rychtß°i û Jan èilar
D∞jiny ΦeskΘ emigrace û Gustav Skalsk²
Stopami ╚ermensk²ch d∞jin v dßvnΘ minulosti
Pßtrßme-li po
dßvn²ch praobyvatelφch Φermensk²ch, ocitnou se naÜe
kroky v mφstech kostela sv. Ji°φ. Nad potokem
╚ermenkou, nad p°φkr²m ostrohem, patrn∞ kdysi stßlo
strß₧iÜt∞ starΘ d∙le₧itΘ cesty z LitomyÜle do
Kladska. V 10. stoletφ mocnφ Slavnφkovci ovlßdli ve
v²chodnφch ╚echßch rozsßhlß ·zemφ, je₧ sahala od
Pod∞brad a₧ k zemskΘmu pralesu k LitomyÜli. Do
╚ermnΘ vstupovala cesta z Hornφ DobrouΦe, vedle okolo
Kreuzigerova k°φ₧e a okolo strß₧iÜt∞ p°es potok
╚ermenku, nßm∞stφ, k b²valΘ VaÜkov∞ hospod∞,
polem i lesem k JablonnΘmu a dßle do Kladska.
P∙vodnφ osadnφci z rouben²ch srub∙ odtud udr₧ovali
sjφzdnou cestu, brod, p°es potok a pozd∞ji od roku
1308 most, kter² a₧ do roku 1861 slou₧il. Nyn∞jÜφ
most je z roku 1861, pozd∞ji byl dvakrßt rozÜφ°en a
dodnes je pou₧φvßn.
V dob∞ kolonizace zemskΘho pralesa za krßl∙ P°emysla
Otakara I. a P°emysla Otakara II., vybudoval tu svΘ
sφdlo rychtß° a odtud po stoletφ byly °φzeny osudy
obyvatel naÜφ obce. prvnφ pφsemnß zprßva o naÜφ
obci je z roku 1304, 20. 5., kdy krßl Vßclav II. v
darovacφ listin∞ v∞nuje panstvφ
lanÜkrounsko-lanÜperskΘ, (kde je jmenovßna i
╚ermnß) jako nadaci klßÜteru ve Zbraslavi u Prahy.
Za krßle Karla IV. bylo z°φzeno v nedalekΘ LitomyÜli
biskupstvφ a v roce 1350 je ╚ermnß uvßd∞na jako jeho
farnφ ves. Fara zanikla roku 1623 a obnovena byla 1671.
V roce 1535 na d°ev∞nou v∞₧ zav∞sili ΦermenÜtφ
osadnφci asi prvnφ zvon. P°eΦkal staletφ a chrßn∞n
pamßtkov²m ·°adem visφ na v∞₧i dodnes. Je to zvon
sv. Ji°φ, polednφk, lad∞n do t≤nu C, je 700 kg
t∞₧k², hladk² s gotick²m nßpisem v korun∞:
ôTento zvon delan od mistra Girzika v Litomyssli,
konvarze ke cti, k chvale Bohu Wecnymu od Czermny a k
svatymu Girzi za rychtarze Girzika Rezky L. p.
MCCCCCXXXV.
Brzy na to v roce 1559 postavili ΦermenÜtφ osadnφci
za podpory pßn∙ Blφ₧ivsk²ch na Petrovicφch kamennou
v∞₧, je₧ dodnes stojφ na p∙vodnφch zßkladech a
masivnφ zdi, po mnoha ·pravßch st°echy a bßn∞.
V roce 1575 a v roce 1595 sem byly zav∞Üeny jeÜt∞ 2
dalÜφ zvony. Kostel sßm byl d°ev∞n². V roce 1687
û 1690 byl d∙kladn∞ p°estav∞n a tento star² kostel
do roku 1860 slou₧il farnφk∙m z ╚ermnΘ, Petrovic,
Jakubovic, Verm∞°ovic, Hornφ DobrouΦe, do jistΘ doby
takΘ obcφm Ostrovu a Dolnφ DobrouΦi. V tΘ dob∞
Φφtala Φermenskß farnost vφce ne₧ 5000 osadnφk∙,
kte°φ v∞tÜinou ze vÜech jmenovan²ch obcφ tu byli
pochovßni na h°bitov ke kostelu.
Sem takΘ v r. 1585 byla pochovßna rodina pßn∙
Blφ₧ivsk²ch na Petrovicφch, kte°φ sφdlili na tvrzi
na H∙°e, je₧ hromadn∞, pravd∞podobn∞ na mor,
zem°eli. Opukovß deska v malΘ sφ≥ce boΦnφch
dve°φ nßm jejich smrt p°ipomφnß. Deska byla v r.
1860 p°i p°estavb∞ kostela vy≥ata z dla₧by starΘho
kostela, zkrßcena a zasazena do zdi. Vidφme tu
p°eseknutΘ znaky, z nich₧ zb²vajφ helmy s klenoty, s
kohoutem a parohy.
Nßpis znφ: LETHA. PANE.
1585, UMRZELI:GSOU:UROZENI: PANI: PAN: HYNEK. BLIZIVKSY.
Z BLIZIVA. ANA. PETROVICICH. PANI. MARUSSE. MATI. PANA.
HYNKA. PAN. ADAM. SYN. PANA. HYNKA. PANNA. ALINKA. DCERA.
PANA. HYNKA. PANNA. MARUSSKA. DCERA. PANA: HYNKA. PAN.
DAVID. SYN. PANA. HYNKA. A. TOTO. POCHOVANI. GSOU. PAN.
BOH. RACZ. SE SMILOVATI. NAD. GEGIMI. DOSSEMI.
Po nich byl majitelem malΘho panstvφ pan Licek z
R²zmburka a na Petrovicφch a po BφlΘ Ho°e se pro
vφru vyst∞hovali a jejich panstvφ zakoupili
LichtensteinovΘ.
JeÜt∞ krßtce o kostele. Mnozφ se domnφvajφ, ₧e
znak kouhouta na v∞₧i jak jej vidφme, je znak
husitsk². Kohout je znak ostra₧itosti, byl symbolem
obecnΘ cφrkve k°es¥anskΘ u₧ v dob∞ starÜφ.
DneÜnφ kostel mimo v∞₧ je postaven v roce 1860, kaple
sv. Barbory je postavena ve slohu baroknφm v roce 1735
û 1742. Prvnφ hodiny na v∞₧ byly po°φzeny roku
1858.
Prameny: D∞jiny nßroda ΦeskΘho û Fr.
Palack²
D∞jiny selskΘho stavu û Kamil Kropta
Pozemkovß kniha Φermenskß, Obecnφ kronika, Farskß
kronika, Kronika obce KunΦic
Terezißnsk² katast. fond 1144 r. 1719
Prochßzka po ╚ermenskΘm nßm∞stφΦku
á
Vezmeme-li vÜe od zaΦßtku musφme zaΦφt Ükolou.
Ne₧ v roce 1666 d∞kan VilΦinsk² z ┌stφ nad Orlicφ
jmenoval dekretem Ji°φho Hejlka, sedlßka z hornφ
Φßsti obce, uΦitelem v ╚ermnΘ a postavena v tΘ
dob∞ Ükola, uΦil do roku 1666 hospodß° Martin
PechßΦek z ╚ermnΘ na malΘ hospodß°skΘ usedlosti
Φφs. 201, pozd∞ji na grunt∞ Φ-p. 187. P°i soupisu
poddan²ch podle vφry v r. 1651 je uvßd∞n na grunt∞ 5
(Φp. 187) jako kantor.
Prvnφ d°ev∞nß Ükola na nßm∞stφ, podle farskΘ
kroniky ΦermenskΘ, byla postavena v roce 1814 v
mφstech nyn∞jÜφ obecnΘ Ükoly. Tu vÜak za 5 rok∙
shnila a v roce 1819 postavila obec Ükolu zd∞nou,
avÜak op∞t p°φzemnφ. V roce 1877 byla p°estav∞na
na Φty°t°φdku patrovou, tak jak budova dodnes stojφ.
Prvnφ patrovß budova v ╚ermnΘ je katolickß fara,
postavenß v roce 1820, kdy₧ d°φv∞jÜφ p°φzemnφ
vyho°ela.
V roce 1671, padesßt let po BφlΘ ho°e byla p∙vodnφ
seÜlß fara obnovena. Pak v roce 1671 p°estav∞na a
jeÜt∞ rok 1758 û 59 byla znovu p°estav∞na a
rozÜφ°ena. Roku 1820 tedy znovu p°estav∞na na
patrovou, jak dodnes po tΘm∞° 170 lΘtech stojφ.
Tehdy jeÜt∞ nepoΦφtali s nßm∞stφΦkem, ani silnice
sem nevedla, jen n∞kolik d°ev∞n²ch chalup na nßvsi s
k°i₧ovatkou cest. Silnice p°es obec postavena v r.
1886-87.
V roce 1885 koupil na hornφ stran∞ nßvsi obchodnφk
Jan PechßΦek d°ev∞nou chalupu a postavil tu patrov²
obchodnφ d∙m se sklepy a s²pkami pro svΘho syna
Cyrila. Namφsto obchodu slou₧il vÜak d∙m jako
Φin₧ovnφ.
O rok pozd∞ji v roce 1886 p°estav∞l hostinsk² a
mydlß° svou hospodu Φ. 9 na prostornou zd∞nou budovu
s velk²m sßlem v poschodφ, jak tu dodnes stojφ.
Hospoda byla nazvßna ôU zelenΘho stromuö, ale
proto₧e hostinsk² va°il i m²dlo, ujal se nßzev ôU
mydlß°∙ö. Desetiletφ bvla tato hospoda
vyhledßvßna pro svou seri≤znost a na sßle v tΘ dob∞
a pozd∞ji se konala v∞tÜina taneΦnφch zßbav,
divadel, filmov²ch p°edstavenφ. èenk²°ka mydlß°ka
s ôbejΦßkem v ruceö uklidnila i nejv²bojn∞jÜφho
rvßΦe a ud∞lala v Üenku i na sßle po°ßdek.
V roce 1892 byl z°φzen obecnφ vodovod a p°ed obecnφ
Ükolou byla postavena kaÜna s vodotryskem a zajiÜt∞na
tak pitnß voda pro Ükolu a obΦany v okolφ nßm∞stφ.
V tΘm₧e roce zakoupila obec budovu Φ. 528, kde se
nachßzel obchod st°i₧nφm zbo₧φm a tkaniΦkami, a do
roku 1898 postavena patrovß budova, kam vedle byt∙ byla
umφst∞na obΦanskß zßlo₧na, pozd∞ji takΘ poÜta. V
mφst∞, kde se dnes svou vkusnou fasßdou pyÜnφ
zßkladnφ Ükola, zjiÜ¥ujeme v pozemkov²ch knihßch,
₧e u₧ v roce 1606 na zahradnickΘ usedlosti hospoda°il
Jakub VondrßΦk∙. Po n∞m tu sφdlil a kova°il vφce
ne₧ 100 rok∙ rod Mark∙. V roce 1906 byla kovßrna,
obydlφ s pozemnky, za 7800 zl. zakoupena obcφ, budovy
rozbo°eny a v roce 1907 nßkladem 87 555 zl. postavena
chlapeckß m∞Ü¥anskß Ükola a od roku 1923 jako
chlapeckß i dφvΦφ.
V roce 1912 Petr Hrdina, kter² se p°i₧enil k vdov∞
Marii HoleΦkovΘ na chalupu Φ. 377, ji rozbo°il a
p°estav∞l na v²stavn² patrov² d∙m s vkusnou
fasßdou.
V mφstech, kde stojφ novß restaurace, postavil v roce
1892 prvnφ Φermensk² lΘka° Maxmilißn Valoch
v∞tÜφ p°φzemnφ domek, kdy₧ d°φve po vφce ne₧
18 letech provozoval na r∙zn²ch mφstech v nßjmu
lΘka°skou praxi. Po n∞m zde po 13 rok∙ ordinoval
MUDr. Vßclav Vohrna, jen₧ se nakazil tyfem a v roce
1925 zem°el.
VzrostlΘ, asi 90 let starΘ b°φzy na nßm∞stφ
p°ipomφnajφ b²valΘho uΦitele Antonφna Pecivßla,
kter² zde bydlel na chalup∞ Φ. 6 a n∞kolik
desetiletφ uΦil a b°φzy zasadil. Jeho chalupa byla v
roce 1986 zbo°ena.
Pam∞tnφci a starΘ fotografie nßm∞stφ s krßsn²mi a
koÜat²mi lipami nßm p°ipomφnajφ vkus naÜich
p°edk∙ pro hezkΘ prost°edφ na nßm∞stφ.
Roku 1771 za Marie Terezie bylo provedeno oΦφslovßnφ
vÜech obydlφ v krßlovstvφ ΦeskΘm. V ╚ermnΘ bylo
zapoΦato katolickou farou je₧ dostala Φφslo 1 a
pokraΦovalo se dol∙ po pravΘ stran∞ potoka a₧ na
RohßΦ, kde bylo Φφslo 41. Tady se p°eÜlo na druhou
stranu potoka a po jeho levΘ stran∞ se pokraΦovalo
proti vod∞ a₧ na hranice hornφ Φßsti obce, kde bylo
Φφslo 147. Op∞t se p°eÜel potok a pokraΦovalo se od
Φφsla 148 po vod∞ a₧ do dolnφ Φßsti obce k fa°e,
kde Φφslem 249 bylo Φφslovßnφ skonΦeno.
V roce 1933 p°ed rozd∞lenφm obce m∞la celß ╚ermnß
608 Φφsel. Po roce 1936 po rozd∞lenφ na Dolnφ a
Hornφ ╚ermnou bylo novΘ Φφslovßnφ, ale mnohß
obydlφ v dolnφ Φßsti obce nebyla p°eΦφslovßna.
╚ermenskΘ nßm∞stφΦko by nßm mohlo jeÜt∞ mnoho
vyprßv∞t o jarmarcφch, dobytΦφch trzφch, ko≥sk²ch
odvodech, koncertech dechov²ch kapel, estrßdßch,
tßborech lidu, akcφ provazochodc∙, slavn²ch
ji°sk²ch poutφch, udßlostφ okolo obou vßlek, o
hranici demarkaΦnφ Φßry prochßzejφcφ v roce 1938
nßm∞stφm a slavnΘm vφrßnφ RudΘ armßdy v mßji
roku 1945.
Prameny: Mφstopis obce Dolnφ ╚ermnß
Pozemkovß kniha Φermenskß, Obecnφ kronika
Archiv m∞sta LanÜkrouna, Pam∞ti Φermensk²ch
obΦan∙.
|