| Obec ╚enkovice s rozlohou 584 ha le₧φ na
·patφ BukovΘ hory - zvedajφcφ se do v²Üe 949 m.n.m., z nφ₧ za jasnΘho letnφho
dne spat°φme nßdhernou vyhlφdku na Moravu i vzdßlenΘ Jesenφky. Obec le₧φ po obou
b°ezφch potoka ╚enkoviΦky, jejφ₧ kolΘbka je na BukovΘ ho°e.╚enkovice le₧φ v
pr∙m∞rnΘ nadmo°skΘ v²Üce 670 m a jsou roztrouÜeny od BukovΘ hory sm∞rem
zßpadnφm a₧ k lesφku k hranicφm obce Byst°ec. V souΦasnosti mß obec 190 obyvatel.
Pro chodce je t°eba tΘm∞° 1 a p∙l hodiny, aby celou vφsku, tßhnoucφ se podΘl
╚enkovickΘho pot∙Φku, p°eÜel. V dßvn²ch dobßch byla krajina kolem LanÜkrouna (tzv. LanÜkrounskß kotlina) porostlß hlubok²m podhorsk²m pralesem. V X. stoletφ nßle₧ela k panstvφ knφ₧at Zlick²ch. Ti vlßdli velk²m ·zemφm v²chodnφch ╚ech, p°es Kladsko a₧ k dneÜnφm hranicφm Moravy. Po vyhubenφ tohoto rodu VrÜovci s pomocφ B°etislava II. p°eÜla tato krajina, mφsty jen velmi °φdce osφdlenß, do moci knφ₧at pra₧sk²ch. Pod touto sprßvou byla krajina do vlßdy Vladislava II. (1140-1172), kter² daroval pohraniΦnφ les, zvan² ôMarkov²ö premostrßnskΘmu klßÜteru v LitomyÜli. Klid zdejÜφho pralesa byl poruÜen a₧ v druhΘ polovin∞ 13. stoletφ za vlßdy P°emysla Otakara II (1253-1278). Ten se rozhodl, ₧e °adu dosud neobydlen²ch ·zemφ na okrajφch ΦeskΘho krßlovstvφ osφdli. JednotlivΘ oblasti p°id∞loval p°ednφm Ülechtic∙m krßlovstvφ. Ti pak vlastnφ osφdlenφ (kolonizaci) provßd∞li. NovΘ osφdlence zφskßvali jednak v p°elidn∞n²ch oblastech vnit°nφch ╚ech, Moravy, ale takΘ v N∞mecku. Krajina LanÜkrounska byla ud∞lena pßn∙m z Drnholce. KolonistΘ byli rozd∞leni na skupiny, kterΘ pak provßd∞ly zaklßdßnφ jednotliv²ch vesnic. Do Φela t∞chto skupin byli ustavovßni vedoucφ - tak zvanφ lokßto°i. V mnoha jmΘnech vesnic se nßm pak zachovala jmΘna t∞chto lokßtor∙, po kter²ch byla °ada vesnic pojmenovßna. Roku 1304 se poprvΘ p°ipomφnß osada Czenkendorf, pat°φcφ lanÜkrounsko-lanÜperskΘmu panstvφ. Roku 1350 byla zde ji₧ fara. Roku 1667 se p°ipomφnß d°ev∞n² kostel, filißlnφ do JablonnΘho nad Orlicφ. Bernφ rula po°φzenß roku 1654 poskytuje obraz osφdlenφ krajiny a o ╚enkovicφch se uvßdφ: sedlßci 0, lßnφci 32, zahradnφci 12. V roce 1843 za dr₧enφ sprßvy a majetku v tΘto oblasti bylo v ╚enkovicφch 214 dom∙ a 1562 obyvatel. Po vydßnφ toleranΦnφho patentu vznikla zde nßbo₧enskß obec evangelickß, kterß si zde takΘ postavila modlitebnu. V∞°φcφ byli N∞mci. Tato horskß obec velmi trp∞la vyst∞hovalectvφm. Obyvatelstvo se ₧ivilo domßck²mi pracemi a podomnφm obchodem. Do roku 1945 bylo obyvatelstvo n∞meckΘ s Φeskou menÜinou. STRU╚N┴ HISTORIE OBCE Obec ╚enkovice - jeji₧ jmΘno ╚en∞k p°ipomφnß ji₧ Φesk² p∙vod, vznikla za poslednφch P°emyslovc∙ (P°emysl Otakar II., Vßclav II.) asi v letech 1270 - 1300 a byla p∙vodn∞ ryze Φeskß. Teprve v pozd∞jÜφch dobßch shledßvßme se v archivu s n∞meck²m nßzvem obce: Czenkendorf (╚enkendorf). JeÜt∞ za pam∞tnφka Maxmilißna r. 1568 nalΘzßme v archivu jmΘna ryze Φeskß (Kvapil, KuΦera, Vondra, No₧ka apod.) s n∞kolika mßlo jmΘny n∞meck²mi, s nimi₧ se setkßvßme a₧ po roce 1650 za Ferdinanda III. V dob∞ vßlek husitsk²ch - v 15. stoletφ, jako₧ i po nich osφdlena byla zdejÜφ obec toliko obyvatelstvem ΦeskΘ nßrodnosti. Porß₧kou na BφlΘ ho°e je vÜak rozhodnut a zpeΦet∞n osud celΘho ΦeskΘho nßroda. Jakmile byl jmenovßn sprßvcem krßlovstvφ ΦeskΘho Karel knφ₧e z LichtenÜtejna, nastal nejen ·tisk nßrodnφ, n²br₧ i nßbo₧ensk² a nßsledovalo ·plnΘ pon∞mΦovßnφ zdejÜφ p∙vodn∞ ΦeskΘ vφsky. V dob∞ vßlky t°icetiletΘ jest zmφnka v archivu, ₧e vystav∞n byl zde kostel katolick² d°ev∞n² roku 1636, aΦ obyvatelstvo zdejÜφ tajn∞ se hlßsilo k vφ°e nekatolickΘ. Teprve za Marie Terezie byla zde postavena vlastnφ fara roku 1768 a za Josefa II. 1782 byl vystav∞n zd∞n² kostel. P∙vodnφ d°ev∞n² kostel a h°bitov se nachßzel na ml²nskΘm kopci na parcele 2326. P∙vodnφ fara byla v budov∞ nyn∞jÜφho hostince Jednoty. Doslovnß zmφnka - vypsanß z archivu - uvßdφ se pro zajφmavost, ₧e byla naposled psßna v roku 1650 jeÜt∞ v jazyku staroΦeskΘm: ôWlΘ₧ obczy Cz∞nkovskΘ gest kostel zalo₧en² Sw. Wavr₧incze, muc₧edenika Panie. 8. dne miesycze dubna Letha Panie 1650. Lorentz Sebestian Totten wolff, sprawcze panstvy.ö Po vßlce 30. letΘ r. 1650 bylo vÜe ji₧ psßno v archivu jen jazykem n∞meck²m. V 19. stoletφ bylo ve zdejÜφ obci mnohem vφce obyvatel ne₧ nynφ. Äilo zde 1 600 obyvatel v 225 budovßch. PoΦφnaje rokem 1880 zaΦφnß poΦet obyvatelstva v²hradn∞ n∞meckΘho se menÜiti. P°φΦinou bylo, ₧e se houfn∞ rodiny st∞hovaly do N∞mecka, kde hledaly lepÜφ ob₧ivu a zaΦφnaly pracovat v tovßrnßch. 28. °φjnem 1918 nastßvß novß historickΘ Θra. Historie obracφ list a zaΦφnß se psßti novß kapitola naÜich d∞jin. Po 300 letech podruΦφ se Φesk² nßrod osvobodil z podruΦφ Habsburk∙. V roce 1920 byl v obci zalo₧en Φesk² spolek nesoucφ nßzev ôNßrodnφ jednota severoΦeskß (NJSΦ) dßle Mφstnφ osv∞tovß komise a knihovnφ rada. Od osvobozenφ a vzniku samostatnΘho Φs. stßtu se ΦeskΘ obyvatelstvo hlßsφ k ve°ejnΘmu ₧ivotu. Hospodß°skΘ a socißlnφ pom∞ry zdejÜφch ╚ech∙ nebyly dobrΘ. ╚eskΘ obyvatelstvo bylo v∞tÜinou chudobnΘ (d∞lnφci, nßdenφci) a₧ na malΘ v²jimky, kte°φ vlastnili malΘ hospodß°skΘ usedlosti. N∞mci byly tehdy v obci hospodß°sky mnohem siln∞jÜφ. O BukovΘ ho°e Kdysi b²vala celß hora porostlß bukov²mi lesy. N∞kterΘ buky byly tak silnΘ, ₧e ani t°i mu₧i je neobjali. Na ja°e, kdy₧ se hora zelenala mladou zelenφ, a na podzim, kdy₧ h²°ila v barvßch ₧lutΘ a ΦervenΘ, b²valo vid∞t a₧ do Hradce KrßlovΘ. V ho°e jsou skryty poklady. Ve t°icetiletΘ vßlce mnoho lidφ opouÜt∞lo svΘ rodnΘ vφsky i s majetkem a skr²valo se v lesφch, ·dolφch i skalßch, v mnoh²ch jeskynφch. Tak ₧ili po lΘta skrytφ ve strachu, aby nebyli chyceni na vojnu. Na BukovΘ ho°e bylo takov²ch skr²Üφ dost a dost. ObyvatelΘ do nich uklßdali svΘ poklady. Bylo to jedinΘ zabezpeΦenφ proti slφdil∙m a zraku zlod∞j∙ a zbrojnoÜ∙. Jednou se p°ihnala hroznß bou°e. Proudy vody se jako °eky valily z hory a braly kamenφ a vymφlaly hlubokΘ v²moly. V nßnosech se jeÜt∞ dlouho nalΘzalo mno₧stvφ st°φbrn²ch i zlat²ch mincφ. K velk²m poklad∙m je mßlokomu souzeno se dostat. Jen na Kv∞tnou ned∞li, kdy₧ kn∞z Φte paÜije, se hora otevφrß. Kdo se v tu chvφli vydß na horu, m∙₧e vejφt do nitra. Spat°φ bohatstvφ v beΦkßch i na hromadßch. Na jednom ze sud∙ stojφ kohout a kdy₧ zakokrhß, m∙₧e si ka₧d² nabrat cokoliv chce, ale rychle, aby byl brzy venku. Kdy₧ kohout zakokrhß podruhΘ, hora se s rachotem zav°e. Kdo v nφ z∙stane, je nav₧dy ztracen. Jednou se na Bukovou horu vydali hledat poklady t°i mu₧i. Vzali si s sebou lopaty, motyky a svφtilny. O p∙lnoci se p°ed nimi objevil t°φnoh² srnec. Bylo slyÜet zvlßÜtnφ tajemnΘ hlasy. Srnec m∞l mezi par∙₧ky Φerven² k°φ₧, z kterΘho srÜely na vÜecky strany jiskry. Zßrove≥ se ozval hlas: ôKterΘho z t∞ch t°φ vezmeme nap°ed?ö Jin² hlas odpov∞d∞l: ôToho zrzavΘho!ö Mu₧i se lekli. Odhodili motyky a st°emhlav let∞li z hory. Do vsi p°ib∞hli polomrtvφ. Zrzav² zem°el. D°φve drva°i, kdy₧ m∞li dom∙ daleko, nocovali v lese. Na jeden nebo dva dny m∞li s sebou ₧ivobytφ. Aby nele₧eli na holΘ zemi, na noc si vlezli do v∞tÜφho pytle. Jednou o p∙lnoci p°iÜel mezi drva°e trpaslφk. Obchßzel kolem nich a nakukoval, co to asi je? Vid∞l jen, jak z ka₧dΘho pytle Φouhal klobouk. StrΦil do pytle nohou a ono nic. StrΦil tedy o troÜku vφc, pytel se pohnul a posadil. Trpaslφk se na drva°e vyjeven∞ podφval a pravil: ôPamatuji tu t°ikrßt ves a t°ikrßt les, ale n∞co takovΘho jsem nevid∞l, a₧ dnesö Kdysi uprost°ed lesa stßvala na BukovΘ ho°e prostrannß bouda, kterß byla dobr²m ·toΦiÜt∞m za nepohody i v noci. Podobala se stodole. V lΘt∞ v ned∞li se v nφ dost Φasto tanΦφvalo. Dva nebo t°i Üuma°i hrßvali na housle. Ale v₧dy jen do desßtΘ veΦer. ╪φkalo se, ₧e kdyby se hrßlo a tancovalo dΘle, ₧e by se bouda i s tancujφcφmi propadla. Boud∞ se °φkalo Pekelnice nebo Peklo. Na BukovΘ ho°e byla jednou starß liÜka, kterß °ßdila obzvlßÜ¥ mezi zajφci. Ka₧d² se jφ bßl. Pr² to nebyla jen obyΦejnß liÜka, ale zl² duch. Byla Φφm dßl tφm drzejÜφ. Vnikala a₧ do vsi a odnßÜela dr∙be₧. A₧ kdy₧ se koneΦn∞ vrßtil z ciziny syn hajnΘho, uΦinil jejφmu °ßd∞nφ konec. Nedbal lidsk²ch °eΦφ a s tesßkem se vydal do houÜtin lesa. LiÜku vystopoval a zabil. Bukovß hora byla domovem divokΘho kance. Byl pr² nezraniteln². Nad∞lal mnoho Ükod. A₧ nov² lesnφ BeneÜ si v∞d∞l rady. StarΘho kalhotß°e slo₧il. Na BukovΘ ho°e mohli lidΘ uvid∞t takΘ velikΘho hada. Za dne byl zalezl², ze svΘ skr²Üe vylΘzal teprve p°i zßpadu slunce. LφΦili na n∞ho r∙zn²mi zp∙soby, ale marn∞. Kdy₧ po n∞m st°elili, zapφskl a zpod vÜech kamen∙ kolem zaΦali vylΘzat hadi. Snad to byl hadφ krßl. Pod velik²m balvanem se na BukovΘ ho°e zdr₧oval ch°estejÜ-k°φdlat² had. M∞l lΘtadla a n∞kdy vypadal jako drak, n∞kdy jako obyΦejn² had. LΘtal vzduchem do vsφ a odnßÜel telßtka a ovce z pastvy. A₧ jednou na n∞ho padl p°i vich°ici sn∞hov² v²vrat, kter² k°φdlatΘho hada zabil. Stalo se, ₧e m∞li v ╚enkovicφch nouzi o vodu. Dva sedlßci z hornφho konce se sjednotili, ₧e si vykopou studnu. Kdy₧ vykopali n∞kolik sßh∙, bylo slyÜet siln² Üumot a hukot. Najednou se vyvalilo tolik vody, ₧e m∞li strach, ₧e by zatopila celou ves. V ouzkosti b∞₧eli honem dom∙, p°inesli pe°iny, ucpali v²va°isko a na vÜe nahßzeli kamenφ s hlφnou. VÜechno utloukli a pevn∞ udupali.
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||