@CT 1 @LM 3 @RM 73 @TB T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T----T------ @PL 60 @MT 0 @MB 0 @LH 6 @LH 6 Michal Pohoelsk - Nadace pohybov postiench dt  M.Pohorelsky@POST.CZ Uveejnno: CHIP 9/98, str. 139-140 HTML v modrm  V souasn dob Internet, kter pedstavuje nekonen vesmr zajmavch interaktivnch informac, stoj na tech zkladnch pilch. Prvnm pilem je protokol HTTP, kter e otzky komunikace a penosu dat. Druhm je elektronick pota s technologi MIME (Multipurpose Internet Mail Extensions). Tetm je veobecn populrn jazyk HTML (HyperText Markup Language). K tto stاejn trojici se ovem velmi brzy pipoj stle populrnj multiplatformn jazyk JAVA.  Uivatel vkonnho systmu OS/2 Merlin 4.0, jen asto pracuj s HTML dokumenty, maj standardn k dispozici kvalitn prohle Netscape  Navigator 2.02. Navc se v druh polovin roku 1998 oekv nasazen produktu Netscape Communicator 4.0x for OS/2 vetn nejnovjch prav pro jazyk JAVA. Jazyk JAVA je pitom ji kompletn integrovn do systmu v podob rychlho stroje JVM (Java Virtual Machine). Zde budeme nicmn srovnvat dva star 32bitov sharewarov HTML editory, kter ovem spolehliv funguj i v nejnovj verzi systmu OS/2. Oba posuzovan HTML editory pochz z poloviny roku 1996, take maj adu spolench rys. V tto dob nejlep WWW klienti akceptovali kompletn HTML 2.0 a z vt sti tak ambicizn nvrh HTML 3.0. Prohle IBM WebExplorer, kter v systmu OS/2 dominoval, pitom samozejm nezstval pozadu. Oficiln verze HTML 3.2, kterou zaalo WWW konsorcium doporuovat na potku roku 1997, se tehdy jet zmtala v kojeneckch plenkch. *** HTML-Ed verze 0.96 ***  Editor HTML-Ed (HTMED) pat mezi men HTML editory s nepli velkm potem funkc. Svm uivatelm vak nabz nkolik nezvyklch vlastnost, kter zvyuj jeho atraktivitu. Jednoduch instalan program a velmi podrobn npovda je naprostou samozejmost. Plocha aplikanho okna editoru HTMED je rozdlena na ti rzn sti. V horn tetin je umstno celkem osm menu (File, Edit, Search, Options, Page, Styles, Test! a Help). Druhou tetinu okna tvo editan okno s natenm textovm souborem. V editanm okn funguje podpora techniky petahovn my. Doln tetinu okna tvo bاn informan dka. Nejvt pednost (i nevhodou) editoru je Testovac reim  s integrovanm WWW prohleem, kter Vm umon okamit si prohldnout vslednou strnku. Sta aktivovat menu Test! nebo stisknout horkou klvesu ALT+T. Kdy jsme s prohlenm u konce, sta aktivovat menu Write! (ob menu indikuj reim) nebo opt stisknout klvesu ALT+T. Problmem je skutenost, e integrovan prohle je realizovn pes hlavn DLL knihovnu prohlee IBM WebExplorer. Mnoho funkc editoru HTMED je tedy omezovno schopnostmi prohlee IBM WebExplorer. Z editoru bohuel nelze spustit extern WWW prohle. Dal velkou pednost editoru je velmi siln a flexibiln makro-jazyk, kter dsledn vyuv systmov jazyk REXX. Navc HTMED roziuje REXX o 52 novch funkc, kter umouj programov ovldat prakticky cel editor. Podrobn popis novch funkc je uloen v samostatn npovd؍ (soubor .INF). Kad uivatel tak pivt otevrn souboru pes tzv. File ring, kter ideov pochz ze systmovho editoru EPM. Kdy uivatel oteve nkolik rznch textovch soubor, zobraz se vdy pouze jeden z nich. Ostatn jsou vak velmi snadno dostupn pes File ring - dv ipky umstn v pravm hornm rohu aplikanho okna. Krom bاnch funkc pro otevrn a ukldn soubor HTMED nabz funkci pro uzaven aktulnho souboru a funkci pro uloen souboru v istm ASCII tvaru, co zpsob eliminaci vech HTML znaek (pkaz). Pi editaci textu meme vyut jednoduch pkaz UNDO/REDO umoujc vrtit posledn editan operaci. Ti zkladn funkce pro prci se zsobnkem (clipboardem) pat mezi samozejmosti. Vechny HTML pkazy meme hromadn konvertovat na velk/mal psmena. V menu SEARCH se nachz tyi pomrn vkonn funkce umoujc vyhledvat nebo nahrazovat libovoln fragmenty textu. V menu OPTIONS meme povolit (zakzat) zobrazovn grafiky v integrovanm prohlei, komfortn si vybrat font a aktivovat funkci Other Options, jen reprezentuje lenit konfiguran dialog se 6 zlokami. V menu PAGE a STYLES najdeme vechny HTML znaky, kter editor ovld. U sloitjch znaek (nap. Anchor) nabz editor komfortn dialogov okna. Ocenn zaslou masivn podpora specilnch ASCII znak. Celkov je HTMED pomrn vkonnch nstrojem pro uivatele prohlee WebExplorer. WebWriter/2 verze 1.1  Editor WebWriter/2 (WEBWRITE) je relativn velmi vkonn pomcka pro tvorbu HTML strnek, kterou ocen pedevm zkuenj uivatel. Akoliv WEBWRITE zcela um pouze HTML 2.0 (viz. vodn text), ostlen uivatel ho mohou relativn snadno nauit i kompletn HTML verze 3.2.  Kvalitn instalan program a velmi podrobn npovda pat mezi samozejmosti. Plocha aplikanho okna editoru WEBWRITE je rozdlena na ti rozdln velk sti. V horn tetin sti je umstno celkem devt menu (File, Edit, Tags, Attributes, Characters, Options, Windows, Help a Registration). Druhou vt st tvo editan okno s natenm textovm souborem. V editanm okn funguje siln podpora techniky petahovn my. Doln tetinu okna tvo normln informan dka. WEBWRITE je postaven na rozhran MSDI (Multiple Single Document Interface), kter umouje pracovat s nkolika otevenmi soubory a nabz podobn sluby jako File ring v editoru HTMED. Hlavn pednost editoru (vi sharewarov konkurenci) je schopnost spoluprce s dvma libovolnmi externmi WWW prohlei, jen mohou fungovat v libovolnm subsystmu (OS/2 PM Window, OS/2 TEXT Full screen, WIN-OS/2 window a WIN-OS/2 Full screen). Dky tomu lze vytvoenou HTML strnku pohodln؍ vyzkouet v libovolnm WWW prohlei pro 16bitov Windows 3.x - teba v novm Netscape Communicatoru 4.05. Dal velkou pednost editoru je TAG MANAGER (hork klvesa CTRL+T), kter umouje uivateli komfortn؍ prohlet vechny HTML znaky, mnit syntaxi u vybranch znaek a komfortn definovat vlastn HTML znaky (Chcete pouvat HTML 3.2 nebo snad HTML 4.0 ?). WEBWRITE pln podporuje mezinrodn jazykovou normu ISO Latin 1. Krom؍ bاnch funkc pro otevrn a ukldn soubor WEBWRITE um aktuln soubor pejmenovat (Rename) nebo vymazat (Delete). Pi editaci textu meme vyut jednoduch pkaz UNDO/REDO umoujc vrtit posledn editan operaci. Editor um provst ti zkladn operace se zsobnkem (clipboardem). V menu Tags je umstna drtiv vtina vech HTML znaek. Vechny znaky jsou pitom typov rozlenny do navazujcch submenu. Autor editoru vnuje velkou pozornost zejmna formulm a tabulkm. Pro kad typ formulovho pole (Jednoduch text, Heslo, Vypna, Pepna atd.) mme k dispozici komfortn dialogov okna. Pi vytven vech zkladnch tabulkovch pkazy meme rovnا pout komfortn dialogov okna. Editor navc nabz dva inteligentn tabulkov asistenty. V menu CHARACTERS se skrv masivn podpora nejrznjch ASCII znak. Menu OPTIONS slou k nastaven barev i libovolnho fontu, (de)aktivaci informan dky a k nastaven pti lenitch konfiguranch zloek, kter jsou soust dialogu Settings. Uritou nevhodou editoru je skutenost, e byl vytvoen v jazyku VX-REXX firmy Watcom, take nen tak rychl jako editor HTMED. WEBWRITE je dobrm pomocnkem pi vytven nepli nronch WWW strnek.