|
|
Novela zákona o daních z příjmů - se zaměřením na právnické osoby
V následujícím textu jsme se pokusili upozornit na nejdůležitější ustanovení, které mají charakter změn stávající úpravy a jejich praktické dopady. Pro velkou rozsáhlost novely pozornost nemohla být věnována všem změnám a jejich dopadům.
Změny jsme rozdělili do několika oblastí :
1) ustanovení, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona,
2) ustanovení, která se použijí již pro zdaňovací období roku 1997,
3) ustanovení, která jsou účinná od 1. 1. 1998.
Ustanovení účinná ode dne vyhlášení zákona, tj. od 3. Září 1997
Ztráta z prodeje majetkových cenných papírů
Do § 24, odst. 2, písm. r) bylo zakotveno ustanovení, že úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení ostatních cenných papírů prodaných ve zdaňovacím období, je považován za daňově uznatelný výdaj jen do výše celkových příjmů z nich. Pro rok 1997 se toto ustanovení týká majetkových cenných papírů, tj. akcií, podílových listů a zatímních listů, mezi ostatní cenné papíry bychom mohli zařadit také opční listy. Pro dluhopisy, vkladové listy a kupóny platí do konce zdaňovacího období § 23, odst. 4, písm. b), které vylučuje z daňového základu dosažené zisky a ztráty z prodeje dlužných cenných papírů. Od roku 1998 se toto ustanovení použije na všechny prodané cenné papíry.
Pokud úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení ostatních cenných papírů přesahuje za zdaňovací období příjmy z těchto prodaných cenných papírů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj nejdéle v následujících třech zdaňovacích obdobích, a to v jednotlivých zdaňovacích obdobích maximálně ve výši částky, o kterou příjmy z prodaných cenných papírů převýší úhrn nabývacích cen akcií a cen pořízení ostatních cenných papírů v příslušném zdaňovacím období.
Úmyslem zákonodárce bylo zamezit snižování základu daně prostřednictvím operací s cennými papíry.
Prakticky bude nutno rozdělit zisky a ztráty z prodeje majetkových cenných papírů na období od počátku roku 1997 do dne předcházejícího den vyhlášení novely a na období ode dne vyhlášení novely do konce zdaňovacího období. Účetní jednotky účtující v podvojném účetnictví k tomu mohou využít analytickou evidenci zejména zavedením nových analytických účtů u účtů 561 - Prodané cenné papíry a vklady a 661 - Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů. Ztráty realizované v prvním období budou obecně daňově uznatelné a na ztráty realizované v druhém období se již bude vztahovat novela zákona.
Ztráta z prodeje podílů
Do § 24, odst. 2, písm. w) byla zakotvena daňová uznatelnost nabývací ceny podílu na obchodní společnosti nebo na družstvu při jeho prodeji, a to jen do výše příjmů z prodeje, s výjimkou nabývací ceny podílu akciové společnosti (akcie). Bude se tedy jednat vždy o individuální posouzení každé jednotlivé operace stím, že případná ztráta nebude nikdy daňově uznatelná. Důvodem pro přijetí této úpravy je, že nejde o veřejné obchodování a stanovení prodejní ceny je vždy závislé na dohodě účastníků transakce.
Ztráta z prodeje směnek
Při prodeji směnky o níž je účtováno podle zvláštních předpisů jako o cenném papíru (viz Postupy účtování pro podnikatele, Úvodní ustanovení, čl. XVI, odst. 6) se za daňový výdaj považuje cena pořízení, a to jen do výše příjmu z prodeje směnky, zvýšeného o poměrnou část úrokových výnosů zúčtovaných do příjmů.
Časová hodnota práva opce
Pro posuzování daňové uznatelnosti vynaložených nákladů na právo opce bylo zakotveno do § 24, odst. 2, písm. zg), které uznává jako daňový náklad časovou hodnotu práva opce podle zvláštního předpisu při prodeji, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Vzhledem k odkazu na účetní předpisy je možno termínu „časová hodnota práva opce“ přikládat význam jakési „zůstatkové hodnoty“ práva opce v účetnictví (tj. části opční prémie, která ještě nebyla časově rozlišena do nákladů).
Novela neobsahuje obecné ustanovení o neuznatelnosti nákladů na pořízení opce do dne realizace nebo prodeje opce. Z toho lze dovodit, že do daňových nákladů bude bez omezení vstupovat časově rozlišená opční prémie zaplacená za nerealizovanou opci, ale již ne část opční prémie zaplacené za opci prodanou se ztrátou. Při prodeji opce se ztrátou bude nákladem pouze část časově rozlišené opční prémie. Tento postup není příliš logický a není zřejmé, zda odpovídá úmyslu zákonodárce.
Příklad č. 1
Společnost uzavírá dne 20. září 1997 kupní smlouvu na prodej cenných papírů s právem opce, tj. nabývá právo opce za částku 100 000,- Kč. Dne 10. října 1997 má písemně prohlásit, že na uzavřené smlouvě trvá a prodat cenné papíry za smluvní cenu. Společnost právo opce nevyužila, neboť se jí naskytl výhodnější prodej. Účetní jednotka bude využívat analytický účet 373/02 - Nakoupené opce - na prodej cenných papírů.
| Účetní operace | Částka | Má dáti | Dal | |
| 1. | Pořízení opce na prodej cenných papírů | 100 000 | 373/02 | 379 |
| 2. | Úhrada částky | 100 000 | 379 | 221 |
| 3. | Opce nebyla realizována, rozpuštění částky do nákladů | 100 000 | 568 | 373/02 |
Částka zaúčtovaná do nákladů bude považována za daňově uznatelný výdaj.
Příklad č. 2
Společnost nabývá 1. října 1997 opci na nákup cenných papírů za 600 000,- Kč. Realizace práva opce na nákup cenných papírů za smluvenou cenu se má uskutečnit 1. března 1998. Dne 13. listopadu 1997 byla opce prodána jiné společnosti za 340 000,- Kč. Účetní jednotka bude využívat analytické účty 373/01 - Nakoupené opce - na nákup cenných papírů, 568/01- Časově rozlišené náklady na opce, 568/02 - Zůstatková hodnota opce při prodeji.
Časové rozlišení bude stanoveno s přesností na dny :
říjen - únor, tj. 5 měsíců po 30 dnech, tj. na 150 dnů
600 000,- Kč děleno 150 dny , tj. na 1 den připadá částka 4 000,- Kč
| Účetní operace | Částka | Má dáti | Dal | |
| 1. | Pořízení opce na prodej cenných papírů - přímá úhrada | 600 000 | 373/01 | 221 |
| 2. | Časové rozlišení do nákladů za měsíc říjen, tj. 30 dnů | 120 000 | 568/01 | 373/01 |
| 3. | Časové rozlišení do nákladů za část měsíce listopadu, tj. za 13 dnů | 52 000 | 568/01 | 373/01 |
| 4. | Tržba za prodej opce | 340 000 | 311 | 668 |
| 5. | Zúčtování zůstatku časově nerozlišené opce do nákladů | 428 000 | 568/02 | 373/01 |
Náklady zaúčtované na účet 568/01 představují časové rozlišení zaplacené opční prémie a jsou daňově uznatelné. Náklady zaúčtované na účet 568/02 budou daňově uznatelné do výše tržby za prodej, tj. do výše 340 000,- Kč, společnost vykáže nedaňový náklad ve výši 88 000,- Kč.
Opční listy
Po novele opět nevíme, a to od data účinnosti novely zákona č. 210/1997 Sb., jak daňově posuzovat cenu pořízení nakoupených opčních listů. Z § 25, odst. 1, písm. c), které vylučuje z daňových výdajů cenu pořízení cenného papíru byla vypuštěna výjimka pro opční listy. Opční listy jako produkt obchodního zákoníku § 217 jsou tedy daňově neošetřeny pro případ jejich nákupu a následného uplatnění k nákupu akcií či dluhopisů či v případě jejich nevyužití. Při prodeji opčních listů bude zisk či ztráta z jejich prodeje posuzován v komplexu všech obchodů s cennými papíry dle § 24, odst.2, písm. r).
Ustanovení účinná pro celé zdaňovací období roku 1997
Úroky ze zahraničních půjček
Novelou zákona č. 316/1996 Sb. byla s účinností od 1.1.1997 přijata úprava postihující jak velmi nízko úročené půjčky, tak i půjčky úročené nad běžnou míru. Vzhledem k tomu, že u půjček ze zahraničí je v řadě případů úrok sjednáván nižší než je běžné mezi tuzemskými subjekty, což je pro tuzemského dlužníka výhodné z hlediska dopadu do jeho základu daně, byla schválena doplňující úprava, že kriterium obvyklé výše úroků při poskytování půjček (dle § 23, odst. 7) nebude uplatňováno v případech, kdy věřitelem je zahraniční osoba a je sjednán úrok nižší než 140 % úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy.
Jinak spojené osoby
V § 23, odst. 7 došlo k rozšíření možností, ve kterých by správce daně mohl upravit základ daně poplatníka o rozdíl, o který se ceny sjednané liší od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích. Doplněné znění:
Liší-li se ceny sjednané mezi ekonomicky nebo personálně nebo jinak spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných anebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Jinak spojenými osobami se rozumí osoby, které vytvořily obchodní vztah převážně jen za účelem snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty.
Toto ustanovení má zamezit daňovým únikům při obchodování za ceny, které se výrazně odchylují od cen obvyklých v případech, kdy spojení obchodních partnerů je založeno jinak než kapitálově či personálně. Postihnout by mělo i případy, kdy obchodní transakce mezi kapitálově či personálně spojenými osobami jsou realizovány prostřednictvím třetí osoby, jejíž zapojení do obchodního řetězce nemá jiný podstatný ekonomický účel než zkrátit daňovou povinnost. Jde např. o prodeje v tuzemsku za velmi nízké ceny ziskového poplatníka ztrátovému poplatníkovi nebo za velmi vysoké ceny ztrátového poplatníka ziskovému poplatníkovi anebo nákupy zboží a služeb za velmi vysoké ceny v porovnání s obvyklými cenami od poplatníků se sídlem nebo bydlištěm ve státech s nízkým nebo neexistujícím zdaněním zisku („daňové ráje“).
V praxi lze předpokládat procesní problémy s tímto ustanovením. Důkazní břemeno je i v tomto případě na straně daňového poplatníka a ten bude muset prokázat, že konkrétní obchodní vztah nebyl vytvořen převážně za uvedeným účelem.
Uplatnění ztráty u podílových fondů
Investiční společnost vytvářející podílové fondy mají díky § 20, odst. 3 možnost u jednotlivých podílových fondů umořovat záporné výsledky hospodaření. Vzhledem k tomu, že podílový fond není poplatníkem daně z příjmů, nelze mu vyměřit ani daňovou povinnost ani daňovou ztrátu. V zájmu srovnatelných podmínek je podle přijaté úpravy umožněno také u podílového fondu snížit základ daně o rozdíl, o který v předchozím zdaňovacím období výdaje převyšovaly vykázané příjmy podílového fondu. O takto zjištěný rozdíl lze u jednotlivého podílového fondu snížit základ daně nejdéle ve třech zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, ve kterém byl tento rozdíl vykázán. Uvedený režim se týká vždy každého jednotlivého podílového fondu a nadále platí, že nelze kompenzovat výsledky podílových fondů mezi sebou, ani zahrnovat do výsledků hospodaření investiční společnosti, která je vytvořila.
Sleva na dani u podílového fondu
Došlo také k legislativnímu upřesnění § 35, odst. 3, který stanoví mimo jiné postup při uplatnění slevy na dani u podílového fondu ve výši jedné poloviny daně srážené z dividendových příjmů z podílových listů tohoto fondu. Schválená úprava potvrzuje, že investiční společnost vytvářející podílový fond musí respektovat individuelní slevy u každého jednotlivého podílového fondu.
Daňová povinnost u transformovaného investičního fondu
Předchozí novela zákona o daních z příjmů reagovala také na transformace investičních fondů na akciové společnosti a naopak, a stanovila rozdělení základu daně při těchto přeměnách v průběhu zdaňovacího období (§ 20a). Doplnění tohoto ustanovení o snížení vykázaného základu daně o poskytnuté dary na veřejně prospěšné účely, odpočty daňové ztráty a na reinvestování u transformovaných investičních fondů na klasické akciové společnosti zajišťuje stejné podmínky jako platí pro ostatní právnické osoby.
Zůstatková cena ve vazbě na novou investici
S účinností od 1.1.1997 došlo v zákoně o daních z příjmů ke změně, která se týká případů likvidace části hmotného, ale i nehmotného majetku. Z novely § 24 odst. 2 písm. b) vyplývá, že při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Až potud je vše v pořádku. Dále je však uvedeno, že: "Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je hmotný majetek nebo jeho část likvidován v souvislosti s pořizováním nového hmotného majetku."
Toto ustanovení by bylo možné aplikovat i na případy, kdy poplatník zlikviduje např. dosud neodepsaný nákladní automobil v souvislosti s pořízením nákladního automobilu nového a zůstatkovou cenu automobilu původního by nemohl uplatnit do daňově uznatelných výdajů podle § 24 odst. 2 písm. b) bod 2. To ovšem nebyl záměr, text novely byl směrován zejména na stavební díla. Proto novela zákona o daních z příjmů zákonem č. 210/1997 Sb., tuto větu nahrazuje upřesňujícím textem a to zpětně, s účinností již pro zdaňovací období roku 1997: "Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením."
Co to znamená v praxi. Představme si dvoupodlažní dům pro administrativu a řízení, sestávající ze čtyř na sebe navazujících bloků (čtyř vchodů), každý z bloků má stejnou velikost. V účetnictví daňového poplatníka je dům evidován jako jeden hmotný majetek v daňové zůstatkové ceně 10 mil. korun. Poplatník se rozhodne (samozřejmě se souhlasem stavebního úřadu), že jeden z bloků zbourá, tj. zlikviduje. Nic víc, neplánují se žádné další stavební práce na uvolněné části pozemku. Daňově uznatelným výdajem je v tomto případě poměrná část zůstatkové ceny, v modelovém případě jedna čtvrtina zůstatkové ceny (odstranění jednoho ze čtyř stejných bloků), tj. 2,5 mil. korun. Pokud by ale likvidace bloku byla motivována přístavbou výrobní haly na uvolněné části pozemku, šlo by o technické zhodnocení původního domu a daňová zůstatková cena jedné čtvrtiny domu (tj. oněch 2,5 mil. korun) by vstupovala do ceny technického zhodnocení. Ještě přesněji: technické zhodnocení by sestávalo z výdajů na vlastní výstavbu výrobní haly, z daňové zůstatkové ceny zlikvidované části domu (2,5 mil. korun) a výdajů na likvidaci části domu. V praxi nejde o nic daňově výhodného.
Výdaje na sociální a zdravotní pojištění
Cílem změn v této oblasti bylo, aby pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění byly daňově uznatelným nákladem u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví jen tehdy, pokud byly skutečně zaplaceny a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání.
Do zákona byly provedeny dva zásahy. První by se měl dotýkat případů, kdy pojistné je přímo nákladem zaúčtovaným do 5. účtové třídy, tedy na :
a) účet 524 - Zákonné sociální pojištění, pokud jde o pojistné hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance,
b) účet 526 - Sociální náklady individuálního podnikatele, pokud jde o pojistné hrazené za fyzickou osobu mající příjmy z podnikání nebo pronájmu, příp. i pojistné hrazené veřejnou obchodní společností za společníky a komanditní společností za komplementáře.
Pokud toto pojistné nebude zaplaceno, není možno zaúčtovaný náklad považovat za daňový podle § 24, odst. 2, písm. f), kam se připojila tato věta :
Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků účtujících v soustavě podvojného účetnictví výdajem (nákladem) jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání.
Toto pojistné musí být uhrazeno do termínu pro podání daňového přiznání, tj. poprvé do 31. března 1998 nebo do 30. června 1998. Pokud nebude zaplaceno, není považováno za daňový výdaj. Zákon neobsahuje žádnou další úpravu, která by umožňovala po zaplacení uvedených částek mimořádně a zpětně uznat tyto náklady jako daňový výdaj. Hrozí tedy nebezpečí, že tyto částky nezaplaceného pojistného nebudou nikdy uznány za daňový výdaj.
Ustanovení účinná od 1.1.1998
Pojistné hrazené zaměstnancem
Druhý zásah do zákona upravující daňovou neuznatelnost pojistného se týká pouze zaměstnavatelů. Pokud zaměstnavatel částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění srazí zaměstnanci z hrubé mzdy a tyto částky neodvede, bude postupovat v souladu s § 23, odst. 3, do kterého se připojila tato věta: Hospodářský výsledek se dále zvýší o částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem sraženy, avšak nezaplaceny do 31. ledna roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období.
Pokud budou v následujícím zdaňovacím období tyto částky uhrazeny, je možno je v následujícím zdaňovacím období od základu daně opět odečíst (§ 23, odst. 4, písm. d, doplněna věta).
Snížení sazby daně u právnických osob
Snížení obecné sazby daně z příjmů právnických osob ze 39 % na 35 % využijí všichni poplatníci vykazující základ daně. Toto výrazné snížení sazby by mělo omezit snahy po transferech zisku do zemí s nižší sazbou daně.
Zvýšení odpisu starého bloku pohledávek
Počínaje rokem 1998 je zvýšena sazba odpisu bloku starých pohledávek (tj. splatných do konce roku 1994) z původních 10 % na 20 %.
Možnost jednorázového odpisu pohledávek
Počínaje rokem 1998 je možno jednorázově odepsat pohledávky, které vznikly do konce roku 1990 zahraničně obchodním společnostem za dlužníky ze zemí, vůči kterým bylo uplatněno embargo OSN nebo které byly rozvráceny válečnými konflikty a pohledávky jsou zcela nedobytné.
Zvýšení odčitatelné položky
Pro poplatníky s převážně zemědělskou a lesní výrobou byla zavedena zvýšená odčitatelná položka na reinvestování ve výši 20 % z pořizovací ceny strojů pro zemědělství a lesnictví, označených ve Standardní klasifikaci produkce kódem 29.3 za obecně platných podmínek stanovených pro využití této úlevy.
Sleva na dani při zaměstnávání zaměstnanců se změněnou pracovní schopností
Pro využití slevy na dani podle § 35 odst. 1, písm. c), která spočívá v poloviční sazbě daně bude postačovat již jen více něž 50 % podíl zaměstnanců se změněnou pracovní schopností na celkovém průměrném počtu zaměstnanců při zaměstnání více než 20 pracovníků. Za zdaňovací období 1997 je však podmínkou ještě více než 60 % podíl.
Zahrnutí úroků do obecného základu daně
Jednou z nejvýznamnějších změn je nový režim zdaňování úrokových příjmů právnických osob a úroků, které se zahrnují do obchodního majetku podnikajících fyzických osob.
Úvodem k této úpravě je nutno uvést, že úrokové výnosy z vkladových účtů připsané do konce roku 1997, stejně jako úrokové výnosy z dluhopisů vydaných do konce roku 1997 budou zdaněny v režimu platném do konce roku 1997, tj. srážkovou daní ve výši 25 %, kterou je daňová povinnost poplatníka vyrovnána.
Úrokové výnosy z vkladů naběhlé po 1.1.1998 a z dluhopisů vydaných po 1.1.1998 budou zahrnovány do obecného základu daně. Zahrnování úroků do obecného základu u podnikatelských subjektů odpovídá standardnímu řešení v zemích ES. Dosavadní uplatňování srážkové daně vycházelo z dobré spravovatelnosti daně a okamžitého zajištění daňového výnosu. Pro zachování plynulého inkasa daně z příjmů bude i nadále uplatňována srážková daň, která se však bude započítávat na celkovou daňovou povinnost právnické osoby, popř. podnikající fyzické osoby. Z toho vyplývá, že u poplatníků právnických osob vykazujících daňovou povinnost bude konečné zdanění ve výši 35 %, naopak u poplatníků, kteří vykáží daňovou ztrátu, bude sražená daň považována za přeplatek na dani s možností jeho vrácení.
Zakotvení této úpravy je v zákoně v § 36, odst. 6).
Plynou -li
a) úrokové příjmy z dluhopisů, vkladních listů a vkladů jim na roveň postaveným, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a vkladových účtech poplatníkovi uvedenému v § 2, odst. 2., pokud je zdroj těchto příjmů zahrnut v jeho obchodním majetku, poplatníkovi uvedenému v § 17, odst. 3, s výjimkou penzijního fondu; a dále stálé provozovně (§ 22, odst. 2) započte se sražená daň na celkovou daňovou povinnost.
Pokud nelze sraženou daň nebo její část započíst na celkovou daňovou povinnost proto, že poplatníkovi daňová povinnost nevznikla nebo vykázal daňovou ztrátu anebo jeho celková daňová povinnost je nižší než daň sražená, posuzuje se tato daň nebo její část podle zvláštního předpisu.
Výši sražené daně musí poplatník prokázat správci daně potvrzením o sražené dani. Toto potvrzení má na žádost poplatníka povinnost vystavit plátce daně, který daň srazil. Podle § 38d, odst. 4 potvrzením může být i výpis z bankovního účtu, pokud na něm bude uvedena sražená daň. Bez tohoto potvrzení nebude moci poplatník uplatnit zápočet sražené daně na daňovou povinnost nebo požádat o vrácení přeplatku.
Úroky u mnoha poplatníků souvisejí s dočasně volnými finančními zdroji, a proto nemusí představovat trvalý zdroj příjmů pro vykázání základu daně. Aby nedocházelo k neodůvodněně vysokým zálohám na daň z příjmů, nebude do poslední známé daňové povinnosti pro účely placení záloh zahrnována částka daně sražená z úrokových příjmů, která byla započtena na celkovou daňovou povinnost (§ 38a, odst. 1)
Postup účtování v podvojném účetnictví podnikatelských subjektů :
- zavedení analytického členění syntetického účtu 662 - Úroky, (popř. 665 nebo 666) pro úroky z dluhopisů emitovaných do konce roku 1997 (analytický účet bude obsahovat čistou výši úroku nezahrnovaného do základu daně) a pro úroky z dluhopisů emitovaných po 1.1.1998 a pro úroky z termínovaných vkladů (analytický účet bude obsahovat hrubou výši úroku zahrnovaného do základu daně)
- celková částka hrubého úroku se zachytí na stranu Dal analytického účtu 662 - Úroky, (popř. 665 nebo 666)
- skutečná výše přijaté částky bude zachycena na stranu Má dáti účtu 221 - Běžný účet, (popř. zvolený účet pohledávek)
- částka sražené srážkové daně bude zachycena na stranu Má dáti účtu 341 - Daň z příjmu.
Příklad
Společnost ABC obdržela v roce 1998 úroky z termínovaného vkladu v čisté výši 75 000,- Kč, sražená daň činila 25 000,- Kč. Celková daňová povinnost společnosti za rok 1998 na dani z příjmu právnických osob činí 90 000,- Kč, v průběhu roku nebyly zaplaceny žádné zálohy.
Postup účtování :
| Účetní operace | Částka | Má dáti | Dal | |
| 1. | Přijatá výše čistého úroku na běžný účet | 75 000 | 221 | 662/2 |
| 2. | Sražená výše srážkové daně z úroku | 25 000 | 341 | 662/2 |
| 3. | Celková daňová povinnost na daň z příjmu právnických osob | 90 000 | 591 | 341 |
| 4. | Doplatek daně z příjmu právnických osob | 65 000 | 341 | 221 |
Částka úroku zachycená na účet 662 bude v plné výši vstupovat do základu daně.
Toto ustanovení neplatí pro fyzické osoby u kterých zdroj příjmu úroku není zahrnut do obchodního majetku. U nich bude provedením srážky daně celková daňová povinnost vyrovnána.
Zdanění zisků z prodeje dluhopisů
Od 1. ledna 1998 budou zisky z prodeje dluhopisů, kupónů a vkladních listů podléhat běžné sazbě daně. Na ztráty se uplatní stejný daňový režim jako v případě jiných cenných papírů (viz. Ztráta z prodeje cenných papírů).
Sjednocení zdaňování dividend plynoucích rezidentům z ČR a z ciziny
Nově byl zaveden samostatný základ daně do § 20b pro příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí poplatníkům uvedeným v § 17, odst. 3 (právnické osoby - rezidenti) ze zdrojů v zahraničí ve prospěch výnosů v příslušném zdaňovacím období. Příjmy z vypořádacích podílů a podílů na likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění zahrnovaná do samostatného základu daně lze snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstva. Tento samostaný základ daně bude dle § 21, odst. 4 zdaňován sazbou 25 % při zaokrouhlení na celé Kč dolů.
Pokud účetní jednotka přijímá dividendy či podíly na zisku ze zahraničí je vhodné pro zajištění informací pro samostatný základ daně zavést analytickou evidenci u účtů 665 nebo 666, v případě podílů na likvidačním zůstatku či vypořádacího podílu i u nákladového účtu 568.
Fyzické osoby si mohou zvolit, zda tyto příjmy přičtou k ostatním příjmům v rámci daňového přiznání a zdaní je progresívní sazbou daně v rozmezí 15 až 40 % nebo zda je zahrnou do samostatného základu daně zdaňovaného 25 % sazbou daně.
Změny v nehmotném majetku
S účinností od 1.1.1998 došlo k několika změnám v § 26, odst. 4, kde je definován pojem nehmotný majetek. Jde zejména o to, že:
a) nehmotný majetek může nabýt poplatník i darem nebo děděním,
b) nehmotným majetkem nejsou nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které jsou nehmotným investičním majetkem podle účetních předpisů. Může jít například o výsledky úspěšně provedených prací, které nejsou předmětem průmyslových a jiných ocenitelných práv (účet 012) nebo o výrobně technické poznatky (know-how), licence, předměty průmyslových práv a jiná ocenitelná práva (účet 014)
c) za nehmotný majetek se nepovažují zřizovací výdaje.
Obsahovou náplň zřizovacích výdajů vymezují Postupy účtování pro podnikatele, maximální dobu účetního odpisování zákon o účetnictví. Dosud zákonem o daních z příjmů bylo stanoveno daňové odpisování ve 2. odpisové skupině. S ohledem na nepatrný význam zřizovacích výdajů byla zrušena tato úprava a bude dále využíván § 24, odst. 2, písm. v), které stanoví, že jsou daňově uznatelným výdajem v tomto případě účetní odpisy. V přechodných ustanoveních novely zákona je uvedeno, že: Pro zřizovací výdaje vymezeny § 26, odst. 4, které byly do 31.12.1997 odpisovány jako nehmotný majetek, se použije způsob odpisování platný do 31.12.1997, a to až do doby ukončení jejich odpisování.
Technické zhodnocení pronajatého majetku
Ke změně u technického zhodnocení pronajatého majetku dochází v § 29 zákona o daních z příjmů s účinností od 1.1.1998. Doplňují se odstavec 6, který zní:
Odepisuje-li technické zhodnocení nájemce, - Budovy
| Účetní operace | Částka | Má dáti | Dal | |
| 1. | Nepeněžitý příjem jako zvýšení vstupní ceny | 5 432 000 | 021 | 648 |
Změny v hmotném majetku
Zákon č. 210/1997 Sb. částečně mění v zákoně o daních z příjmů s účinností od 1.1.1998 vymezení pojmu hmotný majetek. Jde zejména o to, že hmotným majetkem se rozumí i budovy, domy a byty nebo nebytové prostory podle zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů. Jde spíše o upřesnění, než o nové vymezení. I v současnosti se budovy, domy a tzv. jednotky (byty a nebytové prostory) podle tohoto zákona považovaly za samostatný hmotný majetek s odkazem zejména na § 3 zákona o vlastnictví bytů. začátek stránky