áááááSφdlem vlßdy ╚eskΘ republiky je novobaroknφ budova rozklßdajφcφ se na levΘm b°ehu Vltavy pod Letenskou plßnφ. Budova, dodnes znßmß pod nßzvem Strakova akademie, byla postavena v roce 1896 podle nßvrhu architekta Vßclava RoÜtlapila jako studentskß kolej pro Φleny Φesk²ch Ülechtick²ch rodin. K vlßdnφm ·Φel∙m byla urΦena poprvΘ za okupace, definitivn∞ pak v roce 1945.
áááááHistorie tΘto stavby, stejn∞ jako osud Strakovy nadace, pro jejφ₧ ·Φely byla stavba realizovßna, je vÜak mnohem delÜφ. K jejφm ko°en∙m se musφme vrßtit a₧ do roku 1710, kdy cφsa°sk² tajn² rada hrab∞ Jan Petr Straka, pßn z Nedabylic a LibΦan, svou zßv∞tφ ustanovil z°φzenφ akademie pro äcviΦenφ mlßde₧e chudΘ, stavu vyÜÜφho nßrodu ΦeskΘho". FinanΦn∞ m∞l nadßnφ zajistit v²t∞₧ek ze statk∙ St°ezetice a LibΦany, Hornφ Teplice a Janovice a zahrady na NovΘm M∞st∞. K realizaci nadßnφ m∞lo podle poslednφ v∙le dojφt 5 let po smrti poslednφho potomka mu₧skΘho rodu, p°iΦem₧ t∞chto p∞t let m∞ly prßvo u₧φvat majetku ₧ijφcφ ₧eny ze Strakova rodu. Hrab∞ Straka zem°el 28.9.1720, ale skuteΦnost p°edpoklßdanß v zßv∞ti nastala a₧ v roce 1776, p∞t let po smrti Adama Vßclava Ji°φho. V duchu Strakova p°ßnφ byla provedenφm odkazu pov∞°ena komise slo₧enß z rad∙ gubernia, Φlen∙ nadaΦnφ komise a zemsk²ch desk, jejφm₧ ·kolem bylo vypracovat sm∞rnice a zajistit schvßlenφ nadaΦnφho listu. O tom, jak slo₧itß byla jednßnφ s vφde≥sk²mi ·°ady, pod kterΘ spadaly veÜkerΘ sprßvnφ kompetence, sv∞dΦφ on∞ch vφce ne₧ sto let, ne₧ se akademie doΦkala svΘho vzniku.
áááááObdobφ p°edchßzejφcφ stavb∞ budovy vÜak neznamenalo naprostou ignoraci zßv∞ti. Podpora Φesk²ch Ülechtick²ch syn∙ byla od roku 1780 realizovßna prost°ednictvφm stipendiφ vyplßcen²ch z nadaΦnφho fondu 30 a₧ 70 student∙m. Komu a v jakΘ v²Üi mß b²t stipendium vyplßceno bylo vÜak Φasto p°edm∞tem spor∙. Na roustoucφ zßsahy stßtu do kompetencφ stav∙ ve sprßv∞ Strakova nadaΦnφho fondu upozor≥ujφ znßmß stavovskß desideria z roku 1790. StavovΘ zd∙raz≥ovali p°ßnφ z∙stavitele neomezovat stavy ze strany dvorskΘ pokladny a ₧ßdaly p°evzetφ Strakov²ch statk∙ do vlastnφ sprßvy, z°φzenφ akademie a v neposlednφ °ad∞ volnou ruku ve v²b∞ru uchazeΦ∙ o stipendium. A₧ na stavbu budovy se po₧adavk∙m stav∙ vyhov∞lo, avÜak s podmφnkou pravidelnΘ kontroly ·Φt∙. NicmΘn∞ v pr∙b∞hu let 1801 - 1807 byl na p°φm² zßsah stßtu poΦet stipendist∙ snφ₧en z 69 na pouh²ch 12. Pozd∞ji se jejich poΦet op∞t zv²Üil, ale spornΘ zßle₧itosti, kterΘ lze vpodstat∞ shrnout do nßsledujφcφch okruh∙: kdo mß prßvo nadßnφ u₧φvat, kdo je sprßvcem nadßnφ a komu p°φsluÜφ dohled na tuto sprßvu, z∙staly nedo°eÜeny. Obhajoby stavovsk²ch prßv se ujali takovΘ osobnosti, jako byl FrantiÜek Palack², Karel Helminger Φi Antonφn Gindely, jen₧ je takΘ autorem novΘho nßvrhu nadaΦnφho listu. Na po°ad jednßnφ zemskΘho sn∞mu se otßzka zm∞ny nadaΦnφho listu dostala op∞t v roce 1876, a to v souvislosti s kontrolou ·Φt∙. V²Üe rezervnφho fondu, zalo₧enΘho v roce 1868, dßvala toti₧ mo₧nost p°istoupit ke stavb∞ tolik ₧ßdanΘ budovy. V²sledkem sn∞movnφho jednßnφ se stal nßvrh na z°φzenφ ä·stavu pro jφzdu, Üerm a t∞locvik", kter² se v rozÜφ°enΘ podob∞ stal podkladem pro organizaΦnφ statut schvßlen² cφsa°em FrantiÜkem Josefem I. dne 25.zß°φ 1889.
áááááStavba v prostorßch b²valΘ jezuitskΘ zahrady probφhala v letech 1891 - 1896 a jejφ celkovΘ nßklady p°esßhly 1 milion korun. Jenom budova stojφ na rozloze 4000 m2 a zahrada, jejφ₧ ·pravou byl pov∞°en FrantiÜek Thomayer, zabφrß dalÜφch 17000 m2. Na v²zdob∞ budovy se podφleli socha°i Josef Mauder a Celda KlouΦek, malφ° Emanuel Dφt∞ byl autorem oltß°nφho obrazu sv. Vßclava. V p°φzemφ budovy byly umφst∞ny studovny, kancelß°e sprßvy, slavnostnφ sφ≥ a kabinety se sbφrkami uΦebnφch pom∙cek. Prvnφ a druhΘ patro bylo vyhrazeno student∙m. Krom∞ dalÜφch studoven zde byly p°edevÜφm lo₧nice a domßcφ kaple. Akademie byla vybavena ·st°ednφm topenφm a konfortnφmi lßzn∞mi, studenti m∞li k dispozici letnφ a zimnφ t∞locviΦnu a vlastnφ nemocnici.
áááááPodle organizaΦnφho °ßdu bylo °φzenφm akademie pov∞°eno kuratorium jeho₧ Φleny byli: prezident jmenovan² cφsa°em, zßstupce vlßdy jmenovan² mφstodr₧itelem, zßstupce pra₧skΘho arcibiskupstvφ, ävynikajφcφ osoba" vybranß nejvyÜÜφm marÜßlkem, referent pro nadaci hr. Straky v zemskΘm v²boru a dva odbornφci pro oblast Ükolstvφ. Bezprost°ednφm °φzenφm akademie byl pov∞°en °editel jmenovan² cφsa°em na nßvrh kuratoria. Ten zastupoval akdemii na ve°ejnosti, sestavoval rozpoΦet a poukazoval penφze, navrhoval k p°ijetφ novΘ chovance a vykonßval disciplinßrnφ moc. Do pΘΦe kuratoria nßle₧el domßcφ °ßd a p°edpisy pro chovance, dohled na Φinnost °editele a disciplinu chovanc∙.
áááááOrganizaΦnφ statut takΘ jasn∞ vymezoval pravidla pro p°ijφmßnφ chovanc∙. AΦkoli nezbytnou podmφnkou pro p°ijetφ byla prokazatelnß nemajetnost, akademie se neuzavφrala ani movit²m student∙m. Ti si vÜak nßklady na sv∙j pobyt hradili bu∩ zcela sami nebo se na nich alespo≥ podφleli. Podle t∞chto kritΘriφ byli studenti rozd∞leni do t°φ kategoriφ, kterΘ se °φdily vlastnφmi pravidly. OvÜem pouze v otßzce p°ijφmßnφ, vnit°nφ °ßd se vztahoval na vÜechny studenty bez rozdφlu.
áááááZßkladnφm p°edpokladem pro ud∞lenφ plnΘho stipendia byla prokazatelnß p°φsluÜnost k n∞kterΘmu z Φesk²ch Ülechtick²ch rod∙. Prokßzßna musela b²t i nemajetnost, nelze vÜak dnes s urΦitostφ °φct, jakß v²Üe p°φjm∙ platila pro toto kritΘrium. Studenti se dßle prokazovali dokladem o nabytΘm vzd∞lßnφ a o mravnΘm chovßnφ a museli b²t t∞lesn∞ zdravφ. Pro platφcφ studenty platila pravidla vesm∞s stejnß. Jedin²m rozdφlem bylo, ₧e jimi mohli b²t i cizinci. To pochopiteln∞ vyluΦovalo i dalÜφ podmφnku, tj. p°φsluÜnost k ΦeskΘ Ülecht∞. Äe je ·stav urΦen pouze hoch∙m bylo tehdy natolik samoz°ejmΘ, ₧e ani tv∙rci stanov necφtili pot°ebu tento po₧adavek stvrdit pφsemn∞.
áááááStudenti m∞li navÜt∞vovat ve°ejnΘ gymnßzium a v koleji pouze pod dohledem vychovatel∙ opakovat v²uku. Jejich vzd∞lßnφ bylo dopl≥ovßno pouze o takovΘ p°edm∞ty, kterΘ nebyly b∞₧nou souΦßstφ ve°ejnΘho Ükolstvφ, jako byl nap°φklad Üerm, tanec, jφzda na koni, kreslenφ, hudba a jazyky. ZajφmavΘ je, ₧e v akademii panovala naprostß jazykovß rovnoprßvnost. V jakΘm jazyce mß v²uka probφhat rozhodovali rodiΦe, volba gymnßzia byla pak na °editeli akademie. Studenti tak navÜt∞vovali bu∩ ΦeskΘ nebo n∞meckΘ malostranskΘ gymnßzium, zßrove≥ vÜak m∞li dob°e ovlßdat oba jazyky. I kdy₧ hr. Straka ovlßdal ΦeÜtinu a i jeho zßv∞¥ je psßna Φesky, rozhodn∞ nep°edpoklßdal, ₧e by se nßrodnφ jazyk stal v kruzφch Ülechty obecn∞ u₧φvan²m. Jeho vlastenectvφ je nutno chßpat z dobovΘho pohledu jako odpor proti centralismu vφde≥skΘho dvora a obavu z odcizovßnφ se Φesk²m zemsk²m a stavovsk²m zßjm∙m.
áááááRe₧im chovanc∙ byl pom∞rn∞ p°φsn². Studenti museli zaznamenßvat podrobn∞ vÜechna svß vydßnφ a p°edklßdat je ke kontrole. PeΦlivΘmu dohledu podlΘhala veÜkerß literatura a Φasopisy a noviny si studenti sm∞li objednat pouze se souhlasem °editele. Podobn∞ tomu bylo s korespondencφ, kterß sm∞la b²t vedena pouze s rodiΦi nebo jimi vybran²mi osobami. TakΘ nßvÜt∞vy byly velmi omezenΘ - v ned∞li od 11 do 13 hodin a op∞t jen s rodinn²mi p°φsluÜnφky. V doprovodu rodiΦ∙ se u mladÜφch chovanc∙ odb²valy i vychßzky, starÜφ sm∞li opustit budovu bez doprovodu. DobrΘ chovßnφ a prosp∞ch byly podmφnkou nejen p°ijetφ, ale i pobytu student∙ v akademii a stanovy znajφ i pojem vylouΦenφ.
áááááPo dvou letech provozu se souΦßstφ studentskΘ koleje stalo gymnßzium. Jeho vznik opodstatnil °editel akademie Josef Trkal lepÜφ organizacφ volnΘho a pracovnφho Φasu student∙ a lepÜφ spolupracφ vychovatel∙ a vyuΦujφcφch. Bylo rozd∞leno na t°φdy ΦeskΘ a n∞meckΘ, znalost obou jazyk∙ z∙stala vÜak i nadßle nutn²m p°edpokladem studia.P°esto₧e gymnßzium sm∞li navÜt∞vovat i externistΘ, poΦet zßjemc∙ s lΘty postupn∞ klesal. V roce 1911 zde studovalo pouze 28 student∙, z nich₧ nap°φklad v ΦeskΘ prim∞ z∙stal jeden ₧ßk. Naproti tomu stejn² poΦet uΦitel∙ zajiÜ¥oval v²uku, kterß musela pochopiteln∞ odpovφdat ·rovni b∞₧nΘ u ve°ejn²ch ·stav∙. Nejvφc hodin v∞novali studenti latin∞, dßle m∞li Φesk² a n∞meck² jazyk, matematiku, fyziku, d∞jepis a zem∞pis. Krom∞ toho dalÜφch 12 uΦitel∙ zajiÜ¥ovalo v²uku nepovinn²ch p°edm∞t∙: AleÜ Hofbauer vyuΦoval kreslenφ, FrantiÜek Heyduk zp∞v, Gustav Hergselt Üerm atd. Okolo osmi duchovnφch vedlo hodiny nßbo₧enstvφ. Nepom∞r vynalo₧en²ch nßklad∙, kdy na jednoho ₧ßka p°ipadl jeden uΦitel, vedl k rozhodnutφ gymnßzium zruÜit.
áááááKrßtce po vypuknutφ prvnφ sv∞tovΘ vßlky byla budova akademie dßna k dispozici ╚ervenΘmu k°φ₧i jako nßhradnφ nemocnice. P°estavba na nemocnici byla pom∞rn∞ jednoduchß: lo₧nice a uΦebny zaplnilo 470 l∙₧ek, v p°φzemφ byly umφst∞ny kancelß°e, z auly se stal operaΦnφ sßl a personßl se ubytoval v obou k°φdlech. Pouze zavedenφ plynu si vy₧ßdalo v∞tÜφ stavebnφ ·pravy. Internßt byl sice p°est∞hovßn do nßhradnφch prostor ve ValdÜtejnskΘm palßci, ale v²uka musela b²t znaΦn∞ omezena. V roce 1918 se na p°φkaz soudu internßt vyst∞hoval z ValdÜtejnskΘho palßce, vlastnφ prostory ale zp∞t nezφskal, a tak nezbylo, ne₧ student∙m op∞t vyplßcet stipendia. Prßvn∞ akademie zruÜena nebyla, nebylo vÜak myslitelnΘ udr₧et ji v takovΘm duchu, v jakΘm byla zalo₧ena. ZruÜenφ Ülechtick²ch titul∙ a vÜech v²hod s tφm spojen²ch samo o sob∞ znemo₧≥ovalo znovuzahßjenφ provozu. V danΘ chvφli nebyl tΘm∞° nikdo, kdo by se za jejφ existenci anga₧oval, navφc ve°ejnΘ mφn∞nφ prvnφ republiky bylo nalad∞no spφÜe v jejφ neprosp∞ch. Pouze Josef Mrkos - poslednφ °editel akademie - doufal v nßpravu v∞cφ.
áááááMezitφm se o prostory v budov∞ Strakovy akademie uchßzela celß °ada institucφ.Po zruÜenφ nemocnice byla obsazena Ministerstvem pro zßsobovßnφ lidu a Ministerstvem nßrodnφ obrany, doΦasn∞ zde sφdlila hospodß°skß sekce Ministerstva zahraniΦnφch v∞cφ a od roku 1934 statistick² ·°ad. Nejv∞tÜφ Φßst budovy vÜak zφskali op∞t studenti. Z nevyhovujφcφch prostor ve SpßlenΘ ulici se toti₧ do akademie p°est∞hoval ┌st°ednφ svaz Φsl. studenstva spolu s akademickou knihovnou a vÜestudentsk²m archivem. Strakova akedemie se tak sice stala provisoriem namφsto slibovanΘho nov∞ postavenΘho AkademickΘho domu, ale p°eci jen, alespo≥ vzdßlen∞, slou₧ila svΘmu p∙vodnφmu ·Φelu. V²Üe uvedenΘ instituce platily °ßdn², by¥ ne p°φliÜ vysok² nßjem, avÜak souhlas a mo₧nost jakΘhokoli zßsahu ze strany pronajφmatele byly jen formßlnφ. Prakticky o vÜem rozhodovala Zemskß sprßvnφ komise (pozd∞ji Zemsk² ·°ad) a ministerstvo Ükolstvφ. Zato nßklady spojenΘ s opravou budovy nesl Strak∙v nadaΦnφ fond.
áááááO tom, ₧e tato situace nebyla zcela v souladu s prßvnφmi p°edpisy, kterΘ se v obdobφ prvnφ republiky jen pozvolna p°izp∙sobovaly nov²m pom∞r∙m a n∞kterΘ problΘmy v∙bec nepostihly, sv∞dΦφ iniciativa ZemskΘho v²boru proÜet°it celou zßle₧itost na zßklad∞ historick²ch pramen∙ a p°ijmout koneΦnΘ °eÜenφ. V²sledkem byl v²m∞r ZemskΘho ·°adu ze dne 25. kv∞tna 1938, kter² znamenal prßvnφ zßnik ji₧ fakticky neexistujφcφ Strakovy nadace.
áááááZa okupace se budova Strakovy akademie stala sφdlem protektorßtnφ vlßdy. Ta zde vÜak nepobyla dlouho, proto₧e ji₧ v lednu roku 1942 jsou tyto prostory uvoln∞ny °φÜskΘmu soudu. VelkΘ stavebnφ ·pravy, provedenΘ v letech 1939 - 1941 za ·Φelem p°izp∙sobit budovu nov²m reprezentaΦnφm ·Φel∙m p°iÜly vhod i po vßlce. K vlßdnφm ·Φel∙m byla budova vyhrazena ji₧ 15. kv∞tna 1945 a slou₧φ jim dodnes.