Projev p°edsedy vlßdy MiloÜe Zemana p°i pietnφm aktu k v²roΦφ 17. listopadu 1939, po°ßdanΘm ╚esk²m svazem bojovnφk∙ za svobodu, v prostoru pamßtnφku ob∞tφ faÜismu váKasßrnßch 17. listopadu v Praze-Ruzyni

Vß₧enφ spoluobΦanΘ,

áááááb²vß zvykem vzpomφnat na 17.listopad ve dvou etapßch. V tΘ prvnφ etap∞ vzpomφnßme na boj proti n∞meckΘ okupaci, v tΘ druhΘ na boj proti komunistickΘ totalit∞. Jsou dva 17. listopady, a p°esto jsou Φφmsi spojeny. B²vß ve zvyku, ₧e v prvnφm i druhΘm p°φpad∞ vzpomφnßme p°edevÜφm na naÜe studenty, kte°φ - jako zdßnliv∞ naivnφ a ve skuteΦnosti prßv∞ touto zdßnlivou naivitou nesmφrn∞ rozumnß generace - jako prvnφ naÜli odvahu postavit se zlu. Cht∞l bych vÜak zde na dvo°e ruzy≥sk²ch kasßren uΦinit v²jimku.

áááááCht∞l bych vedle student∙ vzpomenout na ty o nich₧ se tak Φasto nemluvφ. Na p°edstavitele ΦeskoslovenskΘ armßdy, kte°φ nezradili, kte°φ rovn∞₧ naÜli odvahu postavit se zlu, a kte°φ za tuto odvahu mnohdy zaplatili tφm nejcenn∞jÜφm, co Φlov∞k mß - sv²m vlastnφm ₧ivotem. Cht∞l bych se s ·ctou sklonit p°ed pamßtkou Φeskoslovensk²ch d∙stojnφk∙ a Φeskoslovensk²ch vojßk∙, kte°φ nezradili a nezklamali tam, kde zklamali mnozφ ΦeskoslovenÜtφ politici.

áááááZßv∞rem chci °φci u₧ jen jednu jedinou v∞c. Ka₧dß ob∞¥ mß smysl., ale smysl tΘto ob∞ti dodßvßme prßv∞ my ₧ijφcφ tφm, ₧e na ni nezapomeneme, tφm, ₧e je nepono°φme do propadliÜt∞ d∞jin. A proto bych nßs vÜechny cht∞l vyzvat, abychom nikdy nezapomn∞li na ob∞ti, kterΘ vedly k naÜφ svobod∞.