ProgramovΘ prohlßÜenφ

vlßdy ╚eskΘ republiky

1. ┌vod

áááááVlßda ╚eskΘ republiky p°edklßdß PoslaneckΘ sn∞movn∞ Parlamentu ╚eskΘ republiky svΘ programovΘ prohlßÜenφ jako podklad pro hlasovßnφ PoslaneckΘ sn∞movny o d∙v∞°e vlßd∞. Na rozdφl od minulosti, kdy toto programovΘ prohlßÜenφ bylo p°edklßdßno souΦasn∞ s hlasovßnφm o d∙v∞°e, pova₧uje vlßda za svou povinnost seznßmit Poslaneckou sn∞movnu s programov²m prohlßÜenφm v takovΘm ΦasovΘm p°edstihu, kter² by umo₧≥oval toto prohlßÜenφ zevrubn∞ analyzovat. Tφmto zp∙sobem vyjad°uje vlßda svoji ·ctu k zßkonodßrnΘmu sboru a svΘ p°ßnφ s Poslaneckou sn∞movnou ·Φinn∞ komunikovat.

áááááProgramovΘ prohlßÜenφ je rozΦlen∞no do p∞ti zßkladnφch Φßstφ. Ve druhΘ Φßsti definuje vlßda cφle, k jejich₧ napln∞nφ chce svou politikou p°isp∞t. Ve t°etφ Φßsti je definovßna v²chozφ situace vlßdy. KoneΦn∞ ve ΦtvrtΘ, nejpodrobn∞jÜφ Φßsti, p°edklßdß vlßda svoji p°edstavu konkrΘtnφch opat°enφ, je₧ chce zejmΘna formou nßvrh∙ zßkon∙ p°edlo₧it PoslaneckΘ sn∞movn∞ a nßsledn∞ Senßtu tak, aby bylo mo₧nΘ uskuteΦnit p°echod od v²chozφ situace kávytyΦen²m cφl∙m. Vlßda si je v∞doma, ₧e u ka₧dΘho z t∞chto nßvrh∙ zßkon∙ se sv²m zp∙sobem bude muset znovu uchßzet o d∙v∞ru PoslaneckΘ sn∞movny. MenÜinovß vlßda nem∙₧e uskuteΦ≥ovat sv∙j program jinak, ne₧ na zßklad∞ komunikace se vÜemi parlamentnφmi stranami. Vlßda v∞°φ, ₧e jφ p°edklßdanΘ nßvrhy zßkon∙ budou posuzovßny podle jejich v∞cnΘho obsahu, a ₧e se jφ v podmφnkßch parlamentnφ demokracie poda°φ pot°ebn² souhlas zφskat.

2. Cφle

áááááVlßda pova₧uje za sv∙j integrßlnφ cφl p°isp∞t k tomu, aby se Φeskß spoleΦnost stala spoleΦnostφ vzd∞lßnφ, spolu·Φasti a solidarity a v tomto smyslu se p°em∞nila v modernφ spoleΦnost jednadvacßtΘho stoletφ. Vlßda si je v∞doma toho, ₧e tohoto cφle nelze dosßhnout bez aktivnφ souΦinnosti vÜech obΦan∙ ╚eskΘ republiky, a je si v∞doma i omezenφ vlßdnφ politiky, vypl²vajφcφch ze svobodnΘ individußlnφ Φinnosti t∞chto obΦan∙. Dlouhodob² proces nutnΘ modernizace ΦeskΘ spoleΦnosti krom∞ toho nelze uskuteΦnit pouze v horizontu Φty°letΘho funkΦnφho obdobφ tΘto vlßdy. P°esto je vlßda p°esv∞dΦena, ₧e bez p°φtomnosti dlouhodobΘ vize rozvoje ΦeskΘ spoleΦnosti by jejφ politika byla nedostateΦn∞ zakotvena, a ₧e je jejφ povinnostφ pokusit se takovou vizi formulovat.

áááááMyÜlenka spoleΦnosti vzd∞lßnφ vychßzφ z p°edpokladu, ₧e zßkladnφm produkΦnφm faktorem se v souΦasnΘ dob∞ stßvß kvalifikace obΦan∙. Jen takovß spoleΦnost bude dlouhodob∞ ·sp∞Ünß v mezinßrodnφ sout∞₧i, kterß dokß₧e investovat do celo₧ivotnφho vzd∞lßvßnφ sv²ch obΦan∙ a v tomto smyslu do rozvφjenφ jejich schopnostφ. Vlßda odmφtß myÜlenku, ₧e by naÜφ zßkladnφ komparativnφ v²hodou v celosv∞tovΘ sout∞₧i globalizovanΘ spoleΦnosti mohla b²t levnß pracovnφ sφla. Naopak, domnφvß se, ₧e m∙₧eme prorazit efektivnφm vyu₧φvßnφm kvalifikovanΘ a dob°e placenΘ pracovnφ sφly s vysokou produktivitou prßce. Socißlnφ investice, investice do lidskΘho kapitßlu Φi do rozvoje lidskΘho potencißlu vlßda pova₧uje za nej·Φinn∞jÜφ formu vlßdnφch investic. Tuto formu, zejmΘna v podob∞ investic do vzd∞lßnφ, chce vyjßd°it i ve sv²ch rozpoΦtov²ch prioritßch tak, aby se naÜe spoleΦnost postupn∞ stßvala znalostnφ spoleΦnostφ.

áááááSpolu·Φast obΦan∙ na sprßv∞ v∞cφ ve°ejn²ch pak vlßda poklßdß za zp∙sob vyu₧itφ lidskΘho potencißlu, jeho odblokovßnφ oproti podmφnkßm odcizenΘ, v podstat∞ pasφvnφ spoleΦnosti. Spolu·Φast chßpe jako motivaΦnφ a inspiraΦnφ faktor, p°ispφvajφcφ ke zvyÜovßnφ produktivity prßce rozÜφ°enφm poΦtu nositel∙ inovacφ, ale i jako zßkladnu pro sebev∞domφ obΦan∙, projevujφcφ se jejich participacφ na °φzenφ politick²ch celk∙. Spolu·Φast vy₧aduje decentralizaci, uplatn∞nφ principu subsidiarity, obvyklΘho v EvropskΘ unii, komunikaci mezi zam∞stnanci a zam∞stnavateli, navazujφcφ mimo jinΘ na ·sp∞ÜnΘ podnikatelskΘ tradice ba¥ovskΘho typu. Lze °φci, ₧e prßv∞ spoleΦnost spolu·Φasti je plnohodnotnou obΦanskou spoleΦnostφ.

áááááKoneΦn∞ spoleΦnost solidarity je uplatn∞nφm principu socißlnφ soudr₧nosti, vyh²bßnφm se zbyteΦn²m konflikt∙m p°i jednostrannΘ polarizaci zßjmov²ch skupin. Vlßda se hlßsφ k zßsad∞ solidarity mladÜφch se starÜφmi, proto₧e ka₧d² z nßs jednou zestßrne. Hlßsφ se k solidarit∞ zdrav²ch s nemocn²mi, proto₧e ka₧d² z nßs m∙₧e onemocn∞t. Proklamuje solidaritu bohatÜφch s chudÜφmi, proto₧e nikdo nem∙₧e b²t zbaven svΘ lidskΘ d∙stojnosti. Z tohoto hlediska chce vlßda rozvφjet myÜlenku trvalΘho a mnohostrannΘho socißlnφho dialogu a jako jeden z partner∙ se tohoto dialogu aktivn∞ ·Φastnit. Nenφ mo₧nΘ, aby nap°φklad p°φstup ke vzd∞lßnφ nebo poskytnutß zdravotnφ pΘΦe zßvisely na jin²ch parametrech, ne₧ jsou schopnosti uchazeΦe o vzd∞lßnφ nebo stav zdravotnφho ohro₧enφ. EkonomickΘ mo₧nosti zem∞ budou p°itom samoz°ejm∞ v₧dy omezovat kapacitu poskytovan²ch ve°ejn²ch slu₧eb v t∞chto oblastech.

áááááTrval²m sporem mezi levicov²mi a pravicov²mi vlßdami je spor o proporcφch mezi ve°ejn²m a soukrom²m sektorem. Vlßda odmφtß ideologick² fundamentalismus, kter² v komunistickΘ podob∞ vedl k eliminaci soukromΘho sektoru. Vlßda vÜak nesdφlφ ani ultraliberßlnφ nßzory na omezovßnφ ve°ejnΘho sektoru. Hlßsφ se k myÜlence EvropskΘ unie o trvalΘm partnerstvφ mezi ob∞ma sektory a je si v∞doma toho, ₧e v konkrΘtnφ praktickΘ politice je nutnΘ v₧dy znovu hledat k°ehkou a v Φase se m∞nφcφ rovnovßhu mezi nimi. Nedomnφvßme se, ₧e je vhodnΘ, aby ekonomickΘ subjekty, jejich₧ poslßnφm je maximalizace zisku, z∙stßvaly v rukou stßtu, a stejn∞ tak se nedomnφvßme, ₧e subjekty, poskytujφcφ ve°ejnΘ slu₧by, by m∞ly neomezen∞ podlΘhat neviditelnΘ ruce trhu. Vlßda zastßvß nßzor, ₧e tr₧nφ mechanismus je ·Φinn² p°edevÜφm p°i krßtkodobΘ alokaci zdroj∙. Oblasti, kde je v²raznΘ ΦasovΘ zpo₧d∞nφ mezi investicφ a jejφm efektem - jako je nap°φklad vzd∞lßnφ nebo zßkladnφ v²zkum - by podle nßzoru vlßdy m∞ly b²t souΦßstφ ve°ejnΘho sektoru. P°itom si je vlßda v∞doma toho, ₧e hranice mezi ob∞ma sektory je neostrß, a ₧e jejφ vymezenφ bude p°edm∞tem trval²ch diskusφ.

áááááD∙raz na dlouhodobΘ zakotvenφ svΘ politiky hodlß vlßda demonstrovat tφm, ₧e v p°φpad∞ vyslovenφ d∙v∞ry rozpracujφ jednotlivß ministerstva do konce prvnφho Φtvrtletφ 1999 dlouhodobΘ rozvojovΘ koncepce sv²ch resort∙ vΦetn∞ Φty°letΘho legislativnφho plßnu. Pot°ebujeme koncepci bytovΘ, energetickΘ i dalÜφch politik stejn∞ tak, jako vedle jednoroΦnφho zßkona o stßtnφm rozpoΦtu pot°ebujeme alespo≥ st°edn∞dob² rozpoΦtov² v²hled. K tomu nßs ostatn∞ zavazujφ i po₧adavky EvropskΘ unie, p°edpoklßdajφcφ existenci takov²ch koncepcφ.

3. V²chozφ situace

áááááSouΦasn² stav ΦeskΘ spoleΦnosti je d∙sledkem v²vojov²ch tendencφ, kterΘ jednak charakterizovaly p°ibli₧n∞ Φty°icetiletΘ obdobφ komunistickΘho re₧imu, jednak prvnφch osm let po svr₧enφ tohoto re₧imu. V dob∞ komunismu se trvale prohlubovala a nar∙stala diskrepance mezi ekonomickou v²konnostφ tehdejÜφho ╚eskoslovenska na jednΘ stran∞ a vysp∞l²mi zem∞mi na stran∞ druhΘ. Jestli₧e p°ed druhou sv∞tovou vßlkou pat°ilo ╚eskoslovensko mezi deset nej·sp∞Ün∞jÜφch zemφ sv∞ta, komunistick² re₧im toto po°adφ postupn∞ v²razn∞ zhorÜil. Nenφ zapot°ebφ opakovat d∙vody, kterΘ k tomu vedly: vytvo°enφ nesvobodnΘ spoleΦnosti byrokratickΘ diktatury, spoleΦnosti s absentujφcφ zp∞tnou vazbou, kterß by spoΦφvala na demokratickΘ kontrole moci, spoleΦnosti, otevφrajφcφ prostor pr∙m∞rn²m a podpr∙m∞rn²m a potlaΦujφcφ ka₧dΘho, kdo si dovolil projevit odliÜn² nßzor.

áááááDosud nßm chybφ systematickΘ zhodnocenφ prvnφch osmi let po listopadovΘ revoluci roku 1989. Je pochopitelnΘ, ₧e po Φty°icetiletΘ p°etr₧ce komunistickΘ diktatury byly oslabeny demokratickΘ instinkty a otev°el se prostor pro mnohdy naivnφ a jednostrannß °eÜenφ. P°φliÜ brzo jsme se prohlßsili za jakΘhosi premianta st°ednφ Evropy, ani₧ by pro to existovaly racionßlnφ d∙vody. Vyjdeme-li z dneÜnφ situace, musφme konstatovat, ₧e zem∞, kterΘ jsme d°φve trvale p°edstihovali - zejmΘna Polsko a Ma∩arsko - se v souΦasnosti vyznaΦujφ rychl²m ekonomick²m r∙stem, zatφmco v ╚eskΘ republice dnes v zßsad∞ existuje ekonomickß stagnace, n∞kdy pova₧ovanß za hospodß°skou krizi.

áááááNastupujφcφ vlßda zd∞dila situaci, charakterizovanou poklesem ekonomickΘho v²konu (hrub² domßcφ produkt rostl pouze o jedno procento v roce 1997 a v I. Φtvrtletφ 1998 byl tento r∙st dokonce zßporn²), sni₧ovßnφm ₧ivotnφ ·rovn∞, m∞°enΘ poklesem reßln²ch mezd (zejmΘna ve ve°ejnΘm sektoru), nßr∙stem nezam∞stnanosti s p°φsluÜn²mi regionßlnφmi d∙sledky a zdvojnßsobenφm stßtnφho dluhu oproti p°ed rokem uvßd∞n²m oficißlnφm ·daj∙m (ztrßty KonsolidaΦnφ banky, ╚eskΘ inkasnφ, ╚eskΘ finanΦnφ a dalÜφch institucφ). Nepr∙hlednost kapitßlovΘho trhu vedla k odlivu zahraniΦnφch investor∙. Äivotnφ ·rove≥ v²znamn²ch socißlnφch skupin - zejmΘna starobnφch d∙chodc∙ a mlad²ch rodin - je dnes ni₧Üφ ne₧ v roce 1990. Nar∙stß socißlnφ nap∞tφ, projevujφcφ se zejmΘna v akcφch odborov²ch svaz∙. Byly vyΦerpßny prost°edky, soust°ed∞nΘ z v²nos∙ tzv. velkΘ privatizace, ani₧ by doÜlo k ₧ßdoucφ restrukturalizaci pr∙myslu a zem∞d∞lstvφ. RozpoΦtov² deficit pro konec roku 1998 byl minulou vlßdou odhadnut na dvacet miliard korun. Krßtce °eΦeno, jsme u sn∞denΘho krßmu.

áááááVlßda neuvßdφ tyto ·daje, aby si vytvo°ila alibi pro ·spornou rozpoΦtovou a obecn∞ hospodß°skou politiku. Pova₧uje pouze za nutnΘ seznßmit ve°ejnost se skuteΦn²m stavem v∞cφ a proto je odhodlßna do konce roku 1998 p°edlo₧it ve°ejnosti i PoslaneckΘ sn∞movn∞ komplexnφ inventuru stavu ΦeskΘ spoleΦnosti, nezatφ₧enou ideologick²m balastem a op°enou o tvrdß statistickß data. Tato inventura mß zmapovat i mφru naÜeho vnit°nφho dluhu a definovat vzdßlenost, kterß nßs d∞lφ od pr∙m∞rnΘ ·rovn∞ zemφ EvropskΘ unie, abychom nepropadali iluzφm o mφ°e naÜeho zaostßvßnφ. Vlßda vychßzφ z toho, ₧e jakßkoli, by¥ sebeslo₧it∞jÜφ situace je °eÜitelnß: pouze nesmφme lakovat v∞ci nar∙₧ovo, budovat Pot∞mkinovy vesnice a musφme si um∞t p°iznat by¥ i velmi nep°φjemnou pravdu.

4. Navrhovanß opat°enφ vlßdy

áááááVlßda ╚eskΘ republiky se pln∞ hlßsφ k myÜlenkßm spoleΦenskΘ transformace, zahßjenΘ listopadovou revolucφ 1989. SouΦasn∞ je odhodlßna ve svΘm programu p°isp∞t ke korekci t∞ch chyb a omyl∙, kterΘ se v pr∙b∞hu tΘto transformace nakupily a kterΘ p°isp∞ly ke zmφn∞nΘ ztrßt∞ ekonomickΘ dynamiky aánar∙stajφcφmu socißlnφmu nap∞tφ. V nßsledujφcφch subkapitolßch vlßda p°edklßdß konkrΘtnφ navrhovanß opat°enφ v jednotliv²ch oblastech. P°esto vÜak pova₧uje za ·ΦelnΘ shrnout ta opat°enφ, je₧ pova₧uje za zßsadnφ:

1. Zesφlenφ boje proti ekonomickΘ kriminalit∞, kterß se projevuje da≥ov²mi a ·v∞rov²mi podvody, pranφm Üpinav²ch pen∞z, korupcφ a dalÜφmi formami. Odstran∞nφ situace, kdy dlu₧nφk je zv²hod≥ovßn p°ed v∞°itelem, a kdy neplatiΦi jsou nedostateΦn∞ postihovßni. D∙sledn∞jÜφ kontrola kapitßlovΘho trhu sácφlem zv²Üenφ jeho pr∙hlednosti, zp°φsn∞nφ sankcφ a vynutitelnosti zßkon∙, uzav°enφ legislativnφch mezer, umo₧≥ujφcφch obohacovßnφ se v rozporu s tradiΦnφ podnikatelskou etikou. Prov∞°enφ podez°el²ch finanΦnφch operacφ vΦetn∞ minul²ch privatizaΦnφch kauz. Zßkonnß ·prava financovßnφ politick²ch stran, brßnφcφ jejich zßvislosti na hospodß°sk²ch nßtlakov²ch skupinßch, boj proti politickΘ korupci, provßd∞n² obdobn²m zp∙sobem, jako v zemφch EvropskΘ unie (viz nap°φklad italskß akce ╚istΘ ruce). Vlßda p°itom jednoznaΦn∞ zd∙raz≥uje, ₧e tyto aktivity nesmφ mφt charakter jak²chkoli politick²ch Φistek. Iáproto pova₧ovala vlßda za podstatnΘ, aby ministrem spravedlnosti nebyl Φlen ₧ßdnΘ politickΘ strany.
2. Reforma ve°ejnΘ sprßvy, zahrnujφcφ p°edlo₧enφ °ady zßkon∙, napl≥ujφcφch ji₧ p°ijat² ·stavnφ zßkon o vytvo°enφ vyÜÜφch ·zemn∞ samosprßvn²ch celk∙. Odpolitizovßnφ stßtnφ sprßvy p°ijetφm zßkona o stßtnφ slu₧b∞ tak, aby byl stabilizovßn stßtnφ aparßt, zv²Üena jeho v²konnost a odstran∞na jeho zßvislost na krßtkodob²ch politick²ch tlacφch. Redukce stßtnφ sprßvy v t∞ch oblastech, kde se projevuje jejφ byrokratickß p°ebujelost. P°edlo₧enφ nßvrh∙ zßkon∙, umo₧≥ujφcφch rozÜφ°enφ spolu·Φasti obΦan∙ (referendum, ombudsman, zam∞stnaneckß participace). Da≥ovß a rozpoΦtovß reforma, posilujφcφ ekonomickΘ kompetence mφstnφch a regionßlnφch samosprßv.
3. O₧ivenφ ekonomickΘho r∙stu aktivnφ pr∙myslovou, zem∞d∞lskou a proexportnφ politikou. Podpora vstupu zahraniΦnφch investic. DokonΦenφ privatizace bankovnφho sektoru do konce roku 2000 s vyu₧itφm privatizaΦnφch v²nos∙ p°edevÜφm pro podporu bytovΘ v²stavby. DokonΦenφ deregulace cen do konce roku 2002 socißln∞ pr∙chodn²m zp∙sobem a na zßklad∞ regulace p°irozen²ch monopol∙. Zm∞na rozpoΦtov²ch priorit zv²Üenφm podφlu v²daj∙ na Ükolstvφ a infrastrukturnφ investice s vysok²m multiplikaΦnφm efektem.
4. Zrychlenφ adaptace naÜφ legislativy na normy EvropskΘ unie. Spoluprßce v rßmci NATO nejen ve vojenskΘ oblasti, ale i v oblasti v∞dy, v²zkumu aáhospodß°stvφ vΦetn∞ uplatn∞nφ nov²ch mo₧nostφ naÜeho zbrojnφho pr∙myslu. RozÜφ°enφ regionßlnφ st°edoevropskΘ spoluprßce vΦetn∞ ·silφ o vytvo°enφ nadstandardnφch vztah∙ se Slovenskou republikou.
5. P°ijetφ Socißlnφ charty Rady Evropy. Zv²Üenφ minimßlnφ mzdy takov²m zp∙sobem, aby v souladu s touto chartou zajiÜ¥ovala ₧ivot nezßvisl² na socißlnφch dßvkßch a motivovala k p°ijetφ prßce. RozÜφ°enφ nabφdky pracovnφch p°φle₧itostφ systematickou organizacφ ve°ejn∞ prosp∞Ün²ch pracφ. Posφlenφ mechanismu tripartitnφho vyjednßvßnφ a vytvo°enφ trvalΘho socißlnφho dialogu s cφlem zabezpeΦit i v obtφ₧n²ch ekonomick²ch podmφnkßch socißlnφ smφr.

4.1 Demokratick² prßvnφ stßt

áááááVlßda pova₧uje za prvo°adou prioritu svΘho ·silφ napln∞nφ vÜech atribut∙ demokratickΘho prßvnφho stßtu v ╚eskΘ republice. Demokratick² prßvnφ stßt vnφmß jako stßt, kter² sv²m prßvnφm °ßdem a jeho skuteΦnou uplatnitelnostφ poskytuje vÜem obΦan∙m i prßvnick²m osobßm rovn² p°φstup k prßv∙m a svobodßm zaruΦen²m Listinou zßkladnφch prßv a svobod a ratifikovan²mi ·mluvami o lidsk²ch prßvech, jako stßt, kter² je bezv²jimeΦn∞ vßzßn zßkony a slou₧φ obΦan∙m a poskytuje jim jistotu svobodnΘho rozhodovßnφ o jejich p°φtomnosti i budoucnosti. Jako stßt, ve kterΘm ·st°ednφ mφsto zaujφmajφ tyto hodnoty: svoboda, rovnost, spravedlnost, demokracie, tolerance k odliÜnostem a p°edevÜφm solidarita se slabÜφmi, ohro₧en²mi a bezbrann²mi, jako zßkladnφ princip politiky usilujφcφ o vytvo°enφ emancipovanΘ spoleΦnosti. Jde o vytvo°enφ prßvnφho rßmce, kter² omezφ produkci nejr∙zn∞jÜφch diskriminacφ, nezam∞stnanosti a vyluΦovßnφ v∞tÜφch skupin obΦan∙ z civilizaΦnφho prost°edφ. Cφlem vlßdy je humanizace spoleΦensk²ch vztah∙ a zm∞ny, kterΘ povedou k prohlubovßnφ socißlnφho rozm∞ru transformace i demokracie, jako zßruky svobodnΘho sebeurΦenφ obΦan∙.

áááááVlßda si je v∞doma hlubokΘho deficitu v procesu celkovΘ harmonizace prßvnφho °ßdu ve vztahu k prßvu EvropskΘ unie a nehodlß se smφ°it se souΦasn²m naprosto neuspokojiv²m stavem vynutitelnosti prßva. Stejn∞ tak si je v∞doma oprßvn∞nΘ kritiky naÜφ i zahraniΦnφ ve°ejnosti, vztahujφcφ se k nedostatku prßvnφ regulace privatizace, podnikßnφ a naklßdßnφ s majetkem stßtu, kterΘ se spolu s dalÜφmi faktory podφlely na poklesu hrubΘho domßcφho produktu, zastavenφ ekonomickΘho r∙stu a ztrßt∞ konkurenΦnφ schopnosti domßcφch podnik∙, provßzenΘ ned∙v∞rou zahraniΦnφch investor∙. Za nejaktußln∞jÜφ ·kol proto vlßda pova₧uje okam₧it² zßsah proti ekonomickΘ kriminalit∞ a proti pror∙stßnφ organizovanΘho zloΦinu do dalÜφch spoleΦensk²ch struktur a vÜem formßm ekonomickΘ kriminality. Vlßda je rozhodnuta v mezφch vÜech dostupn²ch prost°edk∙ zlepÜit fungovßnφ justiΦnφ soustavy d°φve ne₧ p°edlo₧φ legislativnφ nßvrhy k jejφmu celkovΘmu zefektivn∞nφ. V rßmci nezbytnΘ p°estavby prßvnφho °ßdu zpracuje komplexnφ plßn legislativnφ Φinnosti na obdobφ Φty° let, p°iΦem₧ mezi zßkladnφ legislativnφ kroky, se kter²mi se obrßtφ na Parlament ╚eskΘ republiky, budou pat°it i kroky vy₧adujφcφ ·stavnφ zßkony:

• p°ijetφ ╚eskΘ republiky za °ßdnΘho Φlena EvropskΘ unie bude vy₧adovat zm∞nu ┌stavy, kterß vyjßd°φ princip priority evropskΘho komunitßrnφho prßva p°ed prßvem vnitrostßtnφm;
• vlßda p°edlo₧φ nßvrh na dopln∞nφ ┌stavy o institut ve°ejnΘho ochrßnce lidsk²ch prßv a svobod (tzv. ombudsman), kter² bude stejn∞ jako ve v∞tÜin∞ Φlensk²ch stßt∙ EvropskΘ unie soustavn∞ sledovat stav a ·rove≥ dodr₧ovßnφ lidsk²ch prßv, bude navrhovat pot°ebnΘ zm∞ny prßvnφho °ßdu a v konkrΘtnφch p°φpadech bude iniciovat °φzenφ p°ed sprßvnφm, obecn²m nebo ·stavnφm soudem;
• vlßda p°ipravφ celkovou reformu sprßvnφho °φzenφ a v nßvaznosti na nφ i reformu sprßvnφho soudnictvφ tak, aby bylo jednak obecn∞ dostupnΘ a aby p°ezkoumßvalo i akty samosprßvn²ch celk∙ (obcφ i kraj∙). V tΘto souvislosti zvß₧φ, zda bude nezbytnΘ z°φdit NejvyÜÜφ sprßvnφ soud, kter² ┌stava p°edpoklßdß anebo zda po₧ßdß Parlament o jeho vypuÜt∞nφ z ┌stavy s tφm, ₧e sprßvnφ soudnictvφ z∙stane souΦßstφ soustavy obecnΘho soudnictvφ.

áááááV oblasti tvorby a aplikace prßvnφho °ßdu pova₧uje vlßda za hlavnφ prioritu posφlenφ prßvnφho v∞domφ cestou nastolenφ skuteΦnΘ vynutitelnosti prßva. Hlavnφ p°φΦinu souΦasnΘho zcela nep°ijatelnΘho stavu vlßda spat°uje jednak v nep°ehlednΘm a nesystematickΘm prßvnφm °ßdu a v nemenÜφ mφ°e i v ne·nosn²ch pr∙tazφch soudnφch °φzenφ, kterΘ vedly ke ztrßt∞ d∙v∞ry obΦan∙ v prßvo a po°ßdek. Vlßda je proto rozhodnuta p°istoupit k °ad∞ opat°enφ vedoucφch k zßsadnφ zm∞n∞ souΦasnΘho stavu. P∙jde p°edevÜφm o tyto kroky:

• p°i tvorb∞ prßvnφho °ßdu bude vlßda preferovat novΘ komplexnφ zßkony namφsto neustßl²ch novelizacφ, bude dbßt na jejich soulad s ·stavnφm po°ßdkem aámezinßrodnφmi smlouvami o lidsk²ch prßvech a svobodßch. Navß₧e na dosavadnφ prßce na nov²ch kodifikacφch soukromΘho i trestnφho prßva tak, aby nßvrhy nov²ch kodex∙ mohly b²t p°edlo₧eny Parlamentu do Φty° let. Tvorbu a transformaci prßvnφho °ßdu pod°φdφ nepominutelnΘmu po₧adavku na harmonizaci ΦeskΘho prßva s prßvem EvropskΘ unie;
• zlepÜenφ situace v oblasti hospodß°skΘ i nßsilnΘ kriminality a v boji proti organizovanΘmu zloΦinu hodlß vlßda dosßhnout jednak legislativnφmi zm∞nami (obnovenφ institutu trestnφho stφhßnφ ve v∞ci, zavedenφ trestnosti nedbalostnφch hospodß°sk²ch delikt∙, p°enesenφ pravomoci k vyÜet°ovßnφ trestn²ch Φin∙ policist∙ na stßtnφ zastupitelstvφ a obnovenφ institutu vÜeobecnΘho dozoru stßtnφho zastupitelstvφ v netrestnφ oblasti) a dßle personßlnφm posφlenφm ozbrojen²ch slo₧ek policie a d∙slednou kontrolou jejich Φinnosti. Od Policie ╚R i od vÜech orgßn∙ stßtnφ sprßvy bude po₧adovßn nekompromisnφ postup ke vÜem projev∙m rasismu a etnickΘ nesnßÜenlivosti;
• k napln∞nφ ·stavnφho prßva na informace budou p°edlo₧eny nßvrhy schßzejφcφch zßkon∙ (o hromadn²ch sd∞lovacφch prost°edcφch, o rozsahu chrßn∞n²ch osobnφch ·daj∙ a o kontrole informaΦnφch systΘm∙), kterΘ vytvo°φ prostor pro uplatn∞nφ prßva na informace o Φinnosti ve°ejnΘ sprßvy a o hospoda°enφ stßtu se spoleΦn²mi prost°edky. Vlßda podpo°φ senßtnφ nßvrh zßkona o svobodnΘm p°φstupu k informacφm;
• ke zv²Üenφ ·Φinnosti soudnφ soustavy bude vlßda na jednΘ stran∞ podporovat vznik a rozvoj soudcovskΘ samosprßvy a na druhΘ stran∞ nebude vßhat i p°ed systΘmov²mi opat°enφmi, kterß povedou ke zrychlenφ a zkvalitn∞nφ soudnφho °φzenφ (novela obΦanskΘho soudnφho °ßdu a trestnφho °ßdu event. i novela zßkona o soudech a soudcφch a zßkona o kßrnΘ odpov∞dnosti soudc∙) a ke sjednocenφ soudnφho rozhodovßnφ tak, aby se posφlila d∙v∞ra v prßvo a prßvnφ jistota. Kontrolu kvality soudnφch rozhodnutφ v netrestnφ oblasti bude t°eba zajistit obnovenφm stφ₧nosti pro poruÜenφ zßkona anebo rozÜφ°enφm prßvnφch podmφnek i lh∙t pro dovolßnφ. ZvlßÜtnφ pozornost bude v∞novßna oblasti v²konu soudnφch rozhodnutφ tak, aby stßt skuteΦn∞ poskytoval obΦan∙m ·Φinnou ochranu jejich prßv a jejich dosa₧itelnost v rozumnΘ lh∙t∞;
• novou prßvnφ ·pravou vlastnictvφ stßtu a hospoda°enφ s jeho majetkem, kontroly stßtnφ sprßvy i orgßn∙ mφstnφ samosprßvy hodlß vlßda zamezit libov∙li, zneu₧φvßnφ pravomoci, obohacovßnφ a korupci stßtnφch ·°ednφk∙ i p°edstavitel∙ samosprßvy;
• zvlßÜtnφ a trvalou pozornost si zaslou₧φ prßvnφ ·prava konfliktnφch vztah∙ - mezi zam∞stnavateli a zam∞stnanci, mezi v²robci a spot°ebiteli, mezi majiteli dom∙ a nßjemnφky atd., zabezpeΦujφcφ demokratickΘ, prßvn∞ regulovatelnΘ °eÜenφ konflikt∙, vΦetn∞ jejich krajnφch projev∙;
• vlßda hodlß vytvo°it specializovanΘ t²my na potφrßnφ hospodß°skΘ a kapitßlovΘ trestnΘ Φinnosti, tj. z°φdit finanΦnφ policii. Pro ochranu majetkov²ch zßjm∙ stßtu z°φdφ finanΦnφ prokuraturu.

áááááVlßda pova₧uje d∙slednΘ napl≥ovßnφ lidsk²ch prßv a svobod za nedφlnou souΦßst ·silφ o budovßnφ demokratickΘho prßvnφho stßtu. Vlßda bude usilovat o vytvß°enφ co nejÜirÜφho prostoru pro spoleΦnost svobody a solidarity, zalo₧enou na vzßjemnΘ toleranci a ·ct∞, nßbo₧enskΘ svobod∞ a politickΘ pluralit∞. Bude proto prosazovat vytvo°enφ mechanizmu pro sledovßnφ stavu dodr₧ovßnφ lidsk²ch prßv, propojenΘho s legislativnφm procesem. Zajistφ, aby stßtnφ orgßny sledovaly poruÜovßnφ lidsk²ch prßv a zajiÜ¥ovaly ·Φinnou ochranu p°ed ·toky na zßkladnφ lidskß prßva a svobody.

áááááVlßda navrhne novelizaci zßkona o nab²vßnφ a pozb²vßnφ ΦeskΘho stßtnφho obΦanstvφ tak, aby mohli zφskat ΦeskΘ obΦanstvφ vÜichni b²valφ ΦeskoslovenÜtφ obΦanΘ, kte°φ v dob∞ rozpadu ╚SFR ₧ili a dodnes ₧ijφ na ·zemφ ╚eskΘ republiky. V souladu s existujφcφ prßvnφ ·pravou vlßda pova₧uje za nepochybnΘ ΦeskΘ stßtnφ obΦanstvφ n∞kolika desφtek tisφc ╚ech∙, kte°φ po rozpadu ╚eskoslovenska nabyli volbou takΘ slovenskΘ stßtnφ obΦanstvφ. Vlßda zvß₧φ p°edlo₧enφ nßvrhu zßkonnΘ zm∞ny, podle nφ₧ by mohlo b²t v od∙vodn∞n²ch p°φpadech p°iznßvßno dvojφ obΦanstvφ. Chce tak pomoci p°edevÜφm Φesk²m obΦan∙m, kte°φ ₧ijφ trvale od rozpadu ╚SFR jako cizinci na Slovensku, a kte°φ nikoli vlastnφ vinou majφ v ╚echßch i na Slovensku mΘn∞ prßv ne₧ ostatnφ obΦanΘ. V tΘto souvislosti bude vlßda vß₧n∞ zva₧ovat i zßkonnΘ vytvo°enφ mo₧nosti zφskat ΦeskΘ stßtnφ obΦanstvφ pro ty obΦany, kte°φ v exilu zφskali novou stßtnφ p°φsluÜnost, kterß se stala po r. 1992 p°ekß₧kou pro znovuobnovenφ ΦeskΘho obΦanstvφ.

áááááDneÜnφ Φlenstvφ ╚eskΘ republiky v Rad∞ Evropy a naÜe budoucφ integrace v EvropskΘ unii pomohou ΦeskΘ spoleΦnosti p°ekonßvat n∞kterΘ negativnφ postoje k jinak hovo°φcφm, vyhlφ₧ejφcφm a ₧ijφcφm lidem, jimi₧ trpφ ka₧dΘ izolovanΘ spoleΦenstvφ. Vlßda uΦinφ vÜe pro to, aby se Φeskß spoleΦnost v co nejv∞tÜφ p°ijatelnΘ mφ°e otevφrala Evrop∞ i sv∞tu a p°etvß°ela se ve spoleΦnost multikulturnφ. DokonΦφ prßce na novΘ legislativnφ ·prav∞ t²kajφcφ se uprchlφk∙, kterou se uvede souΦasn² zßkon do souladu s mezinßrodnφmi normami. Cφlem je dosa₧enφ stavu, kter² bude vyva₧ovat respekt k humanitßrnφm p°φstup∙m s po₧adavky na omezenφ negativnφch vliv∙ migraΦnφch tok∙.

áááááVlßda se zasadφ o plnΘ uplat≥ovßnφ prßv p°φsluÜnφk∙ nßrodnostnφch a etnick²ch menÜin. Bude dbßt na d∙slednΘ dodr₧ovßnφ a napl≥ovßnφ zßvazk∙ a povinnostφ vypl²vajφcφch z Listiny zßkladnφch prßv a svobod a p°edevÜφm z RßmcovΘ ·mluvy o ochran∞ nßrodnostnφch menÜin. Pozornost proto v∞nuje vÜem etnick²m skupinßm ₧ijφcφm v ╚eskΘ republice, nicmΘn∞ nejvß₧n∞jÜφ a nesporn∞ nejslo₧it∞jÜφ problΘm v tΘto souvislosti vlßda vidφ v sou₧itφ majoritnφ Φßsti spoleΦnosti sár≤mskou menÜinou. R≤mskou komunitu vlßda pova₧uje za p°irozenou souΦßst ΦeskΘ spoleΦnosti. ObΦansk² princip jako zßklad °eÜenφ tohoto problΘmu bude dopl≥ovßn specifick²mi programy urΦen²mi pro r≤mskou menÜinu v t∞ch p°φpadech, kdy dosavadnφ handicapy nelze p°ekonat p°φstupy uplat≥ovan²mi v∙Φi spoleΦnosti jako celku. P°ipravφ programy, kterΘ povedou ke zlepÜenφ informovanosti ΦeskΘ v∞tÜiny o R≤mech a ke zv²Üenφ vzd∞lanosti R≤m∙. P°i °eÜenφ t∞chto otßzek vlßda hodlß spolupracovat s nejÜirÜφ r≤mskou komunitou.

áááááZa nezastupitelnou souΦßst zßkladnφch lidsk²ch prßv pova₧uje vlßda prßvo na ochranu ₧ivota, majetku a zdravφ p°ed pachateli trestnΘ Φinnosti a proto hodlß energicky Φelit vÜem formßm trestnΘ Φinnosti bez ohledu na postavenφ nebo p∙vod pachatele. Pro uplat≥ovßnφ prßvnφ i faktickΘ ochrany proti rasovΘ diskriminaci a dalÜφm rasov∞ motivovan²m Φin∙m bude prosazovat vyu₧φvßnφ nejen trestnφho postihu zvlßÜ¥ nebezpeΦn²ch ·tok∙ podle ji₧ platn²ch ustanovenφ trestnφho zßkona, n²br₧ i sprßvnφch zp∙sob∙ ochrany p°ed diskriminacφ. Vlßda je odhodlßna d∙sledn∞ plnit vÜechny zßvazky plynoucφ z Mezinßrodnφ ·mluvy o odstran∞nφ vÜech forem rasovΘ diskriminace a prosazovat jejich dodr₧ovßnφ. Bude dßvat p°ednost prevenci a nejr∙zn∞jÜφm socißlnφm a kulturnφm program∙m urΦen²m nejen R≤m∙m, ale i jin²m etnick²m skupinßm obyvatelstva. Rozhodn∞ a d∙sledn∞ bude vystupovat proti xenofobii, kulturnφ a socißlnφ netoleranci a jak²mkoli rasistick²m projev∙m. Bude dbßt na to, aby stßtnφ orgßny postupovaly d∙sledn∞ v represi v∙Φi pachatel∙m rasov∞ motivovan²ch trestn²ch Φin∙.

4.2 Hospodß°skß politika

áááááZßkladnφm p°edpokladem dosa₧enφ ₧ßdoucφho obratu ve v²voji ekonomiky je podstatnΘ zv²Üenφ transparentnosti ekonomickΘho prost°edφ a ekonomick²ch vztah∙ v ΦeskΘ ekonomice. Vedle nastolenφ vlßdy prßva pat°φ mezi podstatnΘ prvky vytvo°enφ transparentnφho ekonomickΘho prost°edφ, urychlenΘ dobudovßnφ stßtnφho informaΦnφho systΘmu (SIS), kter² zp°φstupn∞nφm ·daj∙ o vÜech podnikatelsk²ch subjektech, jejich aktivitßch a majetkov²ch vazbßch v rozsahu, kter² je b∞₧n² v zemφch EU v²znamn∞ zlepÜφ postavenφ podnikatelskΘ a obΦanskΘ ve°ejnosti p°i uzavφrßnφ obchodnφch a dalÜφch hospodß°skoprßvnφch vztah∙. Vlßda zßrove≥ zßsadnφm zp∙sobem zpr∙hlednφ ve°ejnΘ finanΦnφ toky vΦetn∞ dotacφ, vlßdnφch garancφ za ·v∞ry a finanΦnφ toky v tzv. transformaΦnφch institucφch, granty, aárovn∞₧ ve°ejnΘ finanΦnφ toky z nevlßdnφch zdroj∙ vΦetn∞ zdroj∙ EU (v rßmci programu PHARE a v budoucnosti z dalÜφch fond∙ EU).

áááááDalÜφm podstatn²m prvkem zv²Üenφ transparentnosti ekonomick²ch vztah∙ je oblast vlastnick²ch prßv. Vlßda se pevn∞ ujme sprßvy zb²vajφcφch majetkov²ch podφl∙ stßtu v obchodnφch spoleΦnostech. Za tφmto ·Φelem p°ipravφ a uskuteΦnφ transformaci Fondu nßrodnφho majetku, jejφm₧ obsahem bude jeho p°em∞na aáp°φpadn∞, pokud se to ukß₧e jako vhodnΘ, tΘ₧ vytvo°enφ zcela novΘ instituce za ·Φelem aktivnφho v²konu vlastnick²ch prßv stßtu. D∙slednΘ prosazovßnφ vlastnick²ch prßv stßtu a jejich aktivnφ v²kon budou p°edpokladem pro dalÜφ restrukturalizaci a revitalizaci podnik∙ se stßtnφ ·Φastφ a pro jejich privatizaci, kterß zpravidla bude souΦßstφ procesu restrukturalizace. V procesu privatizace se vlßda bude °φdit osv∞dΦen²mi postupy, znßm²mi z vysp∞l²ch tr₧nφch ekonomik. Vlßda zßrove≥ vyvine ·silφ k odstran∞nφ zb²vajφcφch negativnφch vliv∙ experimentu kup≤novΘ privatizace. Vlßda zrovnoprßvnφ jednotlivΘ vlastnickΘ sektory váekonomice, p°iΦem₧ zejmΘna odstranφ p°etrvßvajφcφ diskriminaci dru₧stevnictvφ a uvede v ₧ivot modernφ evropskou koncepci spoluprßce a vzßjemnΘ souΦinnosti soukromΘho a ve°ejnΘho sektoru. V souladu s trendem posilovßnφ participativnφch forem °φzenφ a vlastnictvφ ve sv∞t∞ vlßda posφlφ prvky zam∞stnaneckΘ spolu·Φasti v obchodnφch spoleΦnostech a navrhne zßkon o da≥ovΘ podpo°e zam∞stnaneckΘho vlastnictvφ akciφ v akciov²ch spoleΦnostech. Vlßda se zasadφ o projasn∞nφ pravidel sprßvy korporacφ, a to zejmΘna jejich uvedenφm do souladu s evropsk²mi modely sprßvy korporacφ, kter² odpovφdß naÜim historick²m tradicφm aázkuÜenostem.

áááááD∙le₧itou souΦßstφ zv²Üenφ transparentnosti ekonomick²ch vztah∙ bude politika postupnΘ deregulace tzv. p°irozen²ch monopol∙ a vytvo°enφ konkurenΦnφho tr₧nφho prost°edφ. V oblasti tzv. p°irozen²ch monopol∙ (zejmΘna rozvody energiφ, tepla, vody apod.) bude vlßda prosazovat prßvnφ ·pravu, kterß umo₧nφ prßvn∞ regulovat ceny tak, aby nebyly nep°im∞°enΘ, a v²hledov∞ navrhne legislativnφ ·pravu, kterß umo₧nφ podnikßnφ v t∞chto oblastech i na neziskovΘm principu aázachovß rentabilitu v zßvislosti na mno₧stvφ, kvalit∞ produktu a co nejni₧Üφ cen∞ pro spot°ebitele. V oblasti ostatnφch monopol∙ se vlßda zasadφ o d∙slednΘ dodr₧ovßnφ p°edpis∙ sout∞₧nφho prßva a ochranu trhu antidumpingov²m zßkonem. Oba druhy monopol∙ bude t°eba d∙sledn∞ cenov∞ i nßkladov∞ kontrolovat. Vlßda urychlen∞ p°ipravφ vytvo°enφ efektivnφho regulaΦnφho rßmce a z°φdφ instituci nezßvislΘho regulßtora v oblasti telekomunikacφ a v oblasti v²roby a distribuce elektrickΘ energie a zemnφho plynu. Regulace lokßlnφch monopol∙ ve v²rob∞ tepla bude p°enesena v maximßlnφ mo₧nΘ mφ°e na orgßny regionßlnφ samosprßvy. Na tyto kroky navß₧e uvoln∞nφ vstupu konkurence do uveden²ch odv∞tvφ a postupnß cenovß deregulace. P°edpokladem pro uskuteΦn∞nφ deregulacφ tzv. p°irozen²ch monopol∙ bude zpracovßnφ dlouhodob²ch stßtnφch koncepcφ rozvoje uveden²ch oblastφ. K zajiÜt∞nφ uveden²ch ·kol∙ p°edlo₧φ vlßda v roce 1999 nov² telekomunikaΦnφ a energetick² zßkon.

áááááZßsadnφm ·kolem vlßdy bude koncepΦnφ zalo₧enφ nßrodohospodß°skΘ politiky na st°edn∞dobΘm makroekonomickΘm a fiskßlnφm rßmci a dlouhodob²ch strategick²ch koncepcφch v jednotliv²ch oblastech nßrodnφho hospodß°stvφ (energetika, doprava, bytovß v²stavba). Za tφmto ·Φelem vlßda z°φdφ stßl² orgßn vlßdy pro hospodß°skou strategii jako koordinaΦnφ orgßn pro prßce na dlouhodob²ch a st°edn∞dob²ch progn≤zßch, od nich₧ bude v budoucnosti nezbytnΘ v souladu s po₧adavky a praxφ EU odvφjet formovßnφ ucelenΘ hospodß°skΘ politiky stßtu.

4.2.1 Ve°ejnΘ finance

áááááV oblasti ve°ejn²ch financφ bude vlßda usilovat o dlouhodob∞ vyrovnanou soustavu ve°ejn²ch rozpoΦt∙. Zßrove≥ vlßda p°ipravφ nezbytnou reformu systΘmu ve°ejn²ch financφ.

áááááPro reformu soustavy ve°ejn²ch financφ vlßda navrhne zßkladnφ prßvnφ rßmec, definovan² nov²mi rozpoΦtov²mi pravidly pro stßt, regiony i obce. Integrßlnφ souΦßstφ rozpoΦt∙ budou n∞kolikaletΘ rozpoΦtovΘ v²hledy. Zcela nezbytnΘ je korektn∞ stanovit v²Üi stßtnφho dluhu a jednoznaΦnß pravidla pro jeho obsluhu, stejn∞ jako v rßmci inventarizace souΦasnΘ hospodß°skΘ situace ╚R kvantifikovat rozsah tzv. skrytΘho, v∞cnΘho zadlu₧enφ ekonomiky, spoΦφvajφcφho zejmΘna vádlouhodobΘ podkapitalizaci ve°ejnΘ infrastruktury.

áááááZßsadnφm prvkem reformy ve°ejn²ch financφ bude reforma da≥ovΘ soustavy. Cφlem reformy da≥ovΘ soustavy je vedle zohledn∞nφ p°ipravovanΘho vzniku samosprßvn²ch region∙ p°edevÜφm aproximace ΦeskΘ da≥ovΘ soustavy k postupn∞ harmonizovan²m da≥ov²m soustavßm v EU. Regiony budou ve velkΘ mφ°e financovßny p°φmo, a to prost°ednictvφm podφl∙ na p°φm²ch danφch. Vlßda si je v∞doma toho, ₧e zßm∞ry reformy da≥ovΘ soustavy vy₧adujφ zm∞ny platnΘho zßkonodßrstvφ, kterΘ vlßda Parlamentu ╚R postupn∞ p°edlo₧φ. Ve sv²ch nßvrzφch bude vlßda vychßzet z t∞chto princip∙:

• vlßda nezam²Ülφ zvyÜovat sazby dan∞ z p°φjmu. V dlouhodobΘm horizontu za p°edpokladu dostateΦnΘ mφry samofinancovßnφ regionßlnφch a mφstnφch samosprßv hodlß vytvß°et prostor pro jejich p°φpadnΘ snφ₧enφ. P°itom alokace v²nos∙ dan∞ z p°φjmu fyzick²ch osob ze zßvislΘ Φinnosti bude provßd∞na podle mφsta stßlΘ provozovny zam∞stnavatele; obdobn² klφΦ bude pou₧it rovn∞₧ v p°φpad∞ Φßsti v²nosu dan∞ z p°φjmu prßvnick²ch osob. Vlßda bude prosazovat rychlΘ zavedenφ systΘmu zrychlenΘho odpisovßnφ investic a podstatnΘ zv²hodn∞nφ leasingu komplexnφch investic (vΦetn∞ stavebnφ Φßsti);
• u dan∞ z p°idanΘ hodnoty bude usilovat o postupnou harmonizaci sazeb s normami EU. Strategick²m cφlem vlßdy je p°itom posun sazeb dan∞ z p°idanΘ hodnoty do pßsma, odpovφdajφcφho p°φsluÜn²m sm∞rnicφm EU;
• vlßda navrhne takovΘ ·pravy spot°ebnφch danφ, aby se mφra zdan∞nφ, zejmΘna u paliv, dlouhodob∞ p°iblφ₧ila standard∙m EU;
• da≥ z nemovitostφ jako₧to jeden z v²znamn²ch p°φjm∙ obcφ bude vlßdou p°ehodnocena tak, aby tento zdroj byl posφlen, nikoliv vÜak na ·kor ne·m∞rn²ch socißlnφch dopad∙;
• v souladu s dovrÜenφm da≥ovΘ reformy do podoby vyhovujφcφ sm∞rnicφm EU vlßda p°edpoklßdß vyu₧itφ mechanismu ekologick²ch danφ.

áááááSpolu s reformou da≥ovΘ soustavy vlßda p°ipravφ zßsadnφ zefektivn∞nφ sprßvy danφ a poplatk∙. Vedle novelizace zßkonnΘ ·pravy je t°eba uskuteΦnit d∙slednΘ organizaΦnφ zm∞ny ve sprßv∞ danφ s postupn²m p°echodem k modelu nezßvislΘho stßtnφho orgßnu. SouΦßstφ reformy sprßvy danφ bude i obnovenφ majetkov²ch p°iznßnφ u majetk∙ p°esahujφcφch 10 mil. KΦ formou vlßdnφho nßvrhu novely zßkona o sprßv∞ danφ a poplatk∙.

áááááDßle vlßda navrhne zßkon o povinnΘm zavedenφ registraΦnφch pokladen s cφlem minimalizace ·niku dan∞ z p°idanΘ hodnoty. Pro zjednoduÜenφ v²b∞ru dan∞ záp°φjm∙ fyzick²ch osob vlßda navrhne uplatn∞nφ da≥ov²ch pauÜßl∙. V tΘto souvislosti pova₧uje vlßda za nezbytnΘ p°edlo₧it Parlamentu ╚R nßvrh zßkonnΘ ·pravy povinnΘho bezhotovostnφho platebnφho styku nad hranici stanovenou podle analogick²ch ·prav v Φlensk²ch zemφch EvropskΘ unie.

áááááDalÜφ zßsadnφ kultivaci vy₧adujφ finanΦnφ trhy, o jejich₧ ·Φinnou regulaci a dalÜφ rozvoj bude vlßda intenzφvn∞ usilovat. Zdokonalenφ regulace a prßvnφ ·pravy finanΦnφch trh∙ si vy₧ßdß rozsßhlou legislativnφ prßci (bankovnφ zßkon, zßkon o pojiÜ¥ovnictvφ, zßkon o dluhopisech, zßkon o cenn²ch papφrech a °ada dalÜφch) vΦetn∞ dobudovßnφ dozoru nad finanΦnφmi trhy. V tΘto souvislosti je rovn∞₧ t°eba zd∙raznit nutnost dalÜφ privatizace Φßsti stßvajφcφch podφl∙ stßtu v komerΦnφch bankßch, jejich₧ zßkladnφm kritΘriem bude zajiÜt∞nφ dlouhodob²ch nßrodnφch zßjm∙ ╚R v rßmci jejφ integrace do EU.

áááááMezi p°ednφ ·koly resortu financφ bude koneΦn∞ pat°it kontrola sporn²ch p°φpad∙ privatizace a boj s korupcφ.

4.2.2 Pr∙myslovß politika a podpora podnikßnφ

áááááHospodß°skß politika vlßdy se bude orientovat, ani₧ by ztrßcela ze z°etele v²znam vnit°nφ a vn∞jÜφ rovnovßhy, na podporu hospodß°skΘho r∙stu, zalo₧enΘho na modernizaΦnφch investicφch a jimi vyvolanΘm r∙stu souhrnnΘ nßrodohospodß°skΘ produktivity i vÜech dφlΦφch produktivit.

áááááZa tφmto ·Φelem vlßda p°ijme opat°enφ sm∞°ujφcφ k podpo°e p°φm²ch investic, a to jak zahraniΦnφch, tak domßcφch. Navazujφce na politiku p°edchozφch vlßd bude vlßda rozvφjet existujφcφ systΘm podpory zahraniΦnφch p°φm²ch investic vΦetn∞ rozvoje Φinnosti agentury CzechInvest. Zßrove≥ vlßda provede reformu politiky odpis∙ hmotn²ch a nehmotn²ch investic spoΦφvajφcφ ve v²znamnΘm urychlenφ odpis∙.

áááááVlßda vytvo°φ ucelen² systΘm proexportnφ politiky, zalo₧en² na rozvoji Φinnosti agentury CzechTrade, Exportnφ, garanΦnφ a pojiÜ¥ovacφ spoleΦnosti (EGAP) aá╚eskΘ exportnφ banky (╚EB). Vlßda vypracuje koncepci teritorißlnφ exportnφ politiky. V souvislosti s nφ vlßda posφlφ v²znam obchodnφch zastoupenφ na zastupitelsk²ch ·°adech a podpo°φ vznik a rozvoj zahraniΦnφch zastoupenφ (kancelß°φ) agentury CzechTrade. Vlßda bude usilovat o ·Φast ╚R v mezinßrodnφch teritorißlnφch rozvojov²ch bankßch (Asijskß rozvojovß banka aj.). Vlßda dßle vybuduje systΘm podpory exportu prost°ednictvφm dlouhodob²ch ·v∞r∙ za v²hodn²ch podmφnek na konkrΘtnφ v²voznφ projekty, jako₧ i prost°ednictvφm ostatnφch p°φm²ch i nep°φm²ch forem podpory, je₧ jsou v souladu s mezinßrodnφmi zßvazky ╚R.

áááááVlßda urychlen∞ vypracuje koncepci politiky podpory konkurenceschopnosti Φesk²ch v²robc∙ a poskytovatel∙ slu₧eb se zvlßÜtnφm z°etelem na zpracovatelsk² pr∙mysl jako₧to rozhodujφcφ zdroj exportnφ v²konnosti ΦeskΘ ekonomiky. KlφΦovou souΦßstφ politiky podpory konkurenceschopnosti bude program restrukturalizace a revitalizace skupiny rozhodujφcφch pr∙myslov²ch podnik∙, jeho₧ souΦßstφ bude rovn∞₧ privatizace p°φpadn²ch vlastnick²ch ·Φastφ stßtu na t∞chto podnicφch. Vlßda podpo°φ dalÜφ Φinnost ╚eskomoravskΘ zßruΦnφ a rozvojovΘ banky a v p°φpad∞ pot°eby bude iniciovat vznik dalÜφch specializovan²ch rozvojov²ch institucφ.

áááááVlßda dßle vypracuje ucelen² program podpory malΘho a st°ednφho podnikßnφ v souladu s praxφ vytvo°enou v zemφch EvropskΘ unie. ZvlßÜtnφ z°etel bude vlßda klßst na podporu mal²ch inovativnφch podnik∙. Vlßda podpo°φ Φinnost Agentury pro rozvoj podnikßnφ a regionßlnφch rozvojov²ch agentur. Podporu drobnΘho a st°ednφho podnikßnφ vlßda pova₧uje za jednu ze zßkladnφch souΦßstφ svΘ regionßlnφ politiky.

áááááVlßda bude v rßmci svΘ vnit°nφ a zahraniΦnφ politiky posilovat presti₧ ΦeskΘho pr∙myslu a zpracuje konkrΘtnφ pr∙myslovou, energetickou a obchodnφ politiku, jejφ₧ souΦßstφ budou konkrΘtnφ rozvojovΘ programy. Bude posilovßna ·loha vlastnφho pr∙myslovΘho v²zkumu a v²voje. ZejmΘna zpracovatelsk² pr∙mysl bude podpo°en cφlen∞ vytvß°en²mi mimorozpoΦtov²mi fondy, vΦetn∞ strukturßlnφch. V tomto sm∞ru se poΦφtß s vyu₧φvßnφm finanΦnφch prost°edk∙ EU poskytovan²ch várßmci p°φstupovΘho partnerstvφ. Vlßda se zßrove≥ zam∞°φ na takovΘ modernφ formy pr∙myslovΘ politiky a politiky podpory konkurenceschopnosti, jako je vytvo°enφ systΘmu nßrodnφ politiky jakosti.

áááááVlßda urychlen∞ vypracuje dlouhodobou energetickou koncepci orientovanou na sni₧ovßnφ energetickΘ nßroΦnosti v podnikovΘ sfΘ°e i v domßcnostech a respektujφcφ strategickΘ zßjmy stßtu i zßjmy koneΦn²ch spot°ebitel∙. S energetickou politikou ·zce souvisφ konkretizace surovinovΘ politiky se zam∞°enφm na sni₧ovßnφ surovinovΘ nßroΦnosti v²roby.

áááááD∙le₧itou oblastφ, kterΘ bude vlßda v∞novat systematickou pΘΦi, je ochrana spot°ebitele a p°ijetφ takovΘ spot°ebitelskΘ politiky, je₧ odpovφdß praxi obvyklΘ v EU. DovrÜenφ harmonizace legislativy a institucφ v oblasti normalizace, metrologie a zkuÜebnictvφ je dalÜφ odpov∞dnostφ vlßdy.

ááááá╚esk² pr∙mysl musφ participovat na p°φle₧itostech, kterΘ se nabφzejφ v souvislosti se vstupem do NATO. Vlßda bude podporovat prosazenφ ·Φasti ΦeskΘho pr∙myslu na dodßvkßch nejen pro vlastnφ armßdu, ale i pro potencißlnφ uspokojenφ pot°eb armßd Φlensk²ch zemφ NATO. ZejmΘna v tΘto oblasti bude d∙sledn∞ uplat≥ovat politiku tzv. ôoffset∙ö.

áááááD∙le₧it²m cφlem ΦeskΘho hospodß°stvφ a pr∙myslu je zaΦlen∞nφ naÜφ zem∞ do hospodß°sk²ch a politick²ch struktur EvropskΘ unie. Vlßda bude pokraΦovat v harmonizaci prßvnφch p°edpis∙, v p°izp∙sobovßnφ obchodnφ politiky a pr∙myslovΘ sfΘry. Tyto kroky musφ b²t voleny tak, aby p°i zaΦle≥ovßnφ nedoÜlo k destrukci cel²ch oblastφ domßcφho pr∙myslu, ani dalÜφch odv∞tvφ nßrodnφho hospodß°stvφ a k ot°es∙m ve spoleΦnosti. Proto bude vlßda pozorn∞ sledovat postup vyjednßvßnφ a porovnßvat jej se skuteΦnou realitou vnit°nφch podmφnek integraΦnφho procesu.

4.2.3 Doprava a spoje

áááááVlßda zajistφ v sektoru dopravy a spoj∙ rozpracovßnφ a dopracovßnφ dopravnφ politiky v oblasti ₧elezniΦnφ, silniΦnφ, vodnφ, leteckΘ dopravy a integrovanΘ osobnφ i nßkladnφ p°epravy. P°ijme dßle rozsßhlß opat°enφ pro zkvalitn∞nφ slu₧eb v oblasti telekomunikacφ, radiokomunikacφ a poÜt.

áááááProvede transformaci ╚esk²ch drah respektujφcφ podmφnky ·Φetnφho odd∞lenφ ₧elezniΦnφ infrastruktury od vlastnφho provozu. Umo₧nφ souΦasn∞ partnerstvφ ve°ejnΘho a soukromΘho sektoru v oblasti rozvoje û soukrom² kapitßl umo₧nφ nahradit jinak nedostupnΘ ve°ejnΘ prost°edky.

áááááVlßda bude v∞novat pozornost zvyÜovßnφ bezpeΦnosti dopravnφho provozu, zkvalit≥ovßnφ dopravnφ obslu₧nosti a ekologizaci dopravy.

áááááK zajiÜt∞nφ uveden²ch cφl∙ vlßda nad rßmec ji₧ p°ijat²ch souhrnn²ch opat°enφ k realizaci usnesenφ vlßdy ╚R o dopravnφ politice:

1. p°edlo₧φ nßvrh zßkona na vytvo°enφ Fondu dopravy ╚R v nßvaznosti na etapovΘ plnΘ zpoplatn∞nφ dopravnφ cesty (s d∙razem zejmΘna na silniΦnφ dopravu) a dalÜφ prvky harmonizace da≥ovΘho systΘmu se systΘmem EU. SouΦasn∞ umo₧nφ zkvalitnit zßkladnφ dopravnφ obslu₧nost, na nφ₧ mß ka₧d² obΦan nßrok jako na souΦßst sv²ch socißlnφch a obΦansk²ch prßv. Vytvo°enφ vlastnφch prost°edk∙ stßtu je p°edpokladem vyu₧itφ nabφzenΘ pomoci EvropskΘ unie;
2. dopracuje podmφnky ·Φasti ve°ejn²ch rozpoΦt∙ na dopravnφ obslu₧nosti ·zemφ v nßvaznosti na zßsady, p°ijatΘ EU;
3. vypracuje na zßklad∞ p°ijatΘ dopravnφ politiky dlouhodobou strategii rozvoje ₧elezniΦnφ, silniΦnφ, vodnφ, leteckΘ a integrovanΘ dopravy, zahrnujφcφ p°φsluÜnou legislativu a ekonomickΘ a jinΘ nßstroje k jejich prosazenφ;
4. bude dbßt o dodr₧ovßnφ technick²ch parametr∙ vozidel, jejich p°φpustnΘho vyt∞₧ovßnφ a opat°enφ proti nadm∞rnΘmu p°evisu nabφdky kapacity dopravnφch prost°edk∙ nad poptßvkou.

áááááTakΘ spoje poklßdß vlßda za oblast ve°ejn²ch slu₧ebá dostupn²ch pro ka₧dΘho obΦana. SouΦasn∞ bude vytvß°et p°edpoklady pro p°echod káinformaΦnφ spoleΦnosti a pro rozvoj telematiky jako vyu₧itφ informacφ pro zkvalitn∞nφ a zhospodßrn∞nφ dopravnφch proces∙. Vlßda klade d∙raz na zkvalitn∞nφ komunikaΦnφho systΘmu, postupnΘ uplat≥ovßnφ informaΦnφch dßlnic, maximßlnφ zp°φstupn∞nφ internetu a v²raznΘ zkvalitn∞nφ poÜtovnφch slu₧eb.

áááááK zajiÜt∞nφ uveden²ch ·kol∙ p°edlo₧φ vlßda Parlamentu ╚R novelu zßkona o drahßch, o transformaci ╚D, novelu zßkona o pozemnφch komunikacφch, zßkon oáintegrovan²ch p°epravnφch systΘmech, zßkon o telekomunikacφch a zßkon o poÜtovnφch slu₧bßch. V doprav∞ a spojφch zabezpeΦφ dopl≥ky vÜech ji₧ p°ijat²ch zßkon∙, kterΘ jsou nutnΘ k odstran∞nφ odchylek proti legislativ∞ EU a kterΘ by byly na p°ekß₧ku Φerpßnφ grant∙ z EU na programy a projekty k podpo°e nßrodnφho programu p°φpravy na vstup do EU. PoslΘze p∙jde i o p°edpoklad zajiÜt∞nφ kompenzace za nßklady a ekologickou zßt∞₧, kterΘ bude vystavena ╚R zádopravnφch d∙sledk∙ integrace Evropy.

4.2.4 Zem∞d∞lstvφ

áááááZßkladnφm programov²m cφlem vlßdy ╚R v oblasti zem∞d∞lstvφ je ukonΦit zmenÜovßnφ rozm∞ru a ekonomickΘho propadu zem∞d∞lstvφ a zabrßnit dalÜφ devastaci venkovskΘho prostoru. Vlßda bude proto v souladu s regionßlnφmi rozvojov²mi programy vytvß°et podmφnky pro zv²Üenφ ·rovn∞ a rozsahu kvalitnφ zem∞d∞lskΘ produkce p°edevÜφm v produkΦnφch oblastech. Na druhΘ stran∞ podpo°φ ekologickou stabilitu, osφdlenφ a funkΦnost venkovsk²ch oblastφ i v zem∞d∞lsky nev²hodn²ch p°φrodnφch podmφnkßch.

áááááS ohledem na p°ibli₧ujφcφ se termφn vstupu ╚R do EU bude provedena harmonizace prßvnφch norem a p°edpis∙. V zem∞d∞lstvφ a zpracovatelskΘm pr∙myslu budou rozvφjeny programy investiΦnφch a modernizaΦnφch podpor s cφlem p°iblφ₧it ·rove≥ konkurenceschopnosti t∞chto odv∞tvφ ·rovni EU.

áááááVychßzejφc z princip∙ SpoleΦnΘ zem∞d∞lskΘ politiky EU vlßda zpracuje koncepci agrßrnφ politiky sm∞°ujφcφ ve sv²ch cφlech p°edevÜφm k:

• zabezpeΦenφ potravinovΘ bezpeΦnosti z domßcφch zdroj∙;
• vyrovnßnφ nerovnoprßvnΘho postavenφ zem∞d∞lsk²ch prvov²robc∙ jako cenov²ch p°φjemc∙ na trhu;
• zohledn∞nφ podnikatelskΘho znev²hodn∞nφ zem∞d∞lstvφ danΘho stanoviÜtnφmi podmφnkami, omezenφmi z d∙vodu ve°ejnΘho zßjmu a p°ikßzan²mi re₧imy hospoda°enφ;
• podpo°e mimoprodukΦnφch a environmentßlnφch funkcφ zem∞d∞lstvφ vΦetn∞ ekologickΘho zem∞d∞lstvφ a nepotravinß°skΘho vyu₧itφ zem∞d∞lskΘ produkce.

áááááVlßda bude usilovat o uplatn∞nφ efektivnφ regulace trhu se zßkladnφmi agrßrnφmi komoditami p°i zajiÜt∞nφ p°ijatelnΘ cenovΘ ·rovn∞ pro v²robce i spot°ebitele. Za tφm ·Φelem bude vytvo°ena novß intervenΦnφ organizace nahrazujφcφ Stßtnφ fond tr₧nφ regulace. Rovn∞₧ bude podpo°en proces vytvß°enφ odbytov²ch dru₧stev, obchodnφch sdru₧enφ a organizacφ za ·Φelem narovnßnφ vztah∙ mezi producenty, zpracovateli a obchodnφmi sφt∞mi. Budou navr₧ena legislativnφ opat°enφ k nßprav∞ platebnφho re₧imu za zem∞d∞lskΘ produkty a potravinß°skΘ zbo₧φ.

áááááSouΦßstφ koncepce agrßrnφ politiky bude rovn∞₧ zv²Üenφ ·Φinnosti a rozsahu podpor a dotacφ slou₧φcφch jako systΘmov² mimocenov² nßstroj ·hrady multifunkΦnosti zem∞d∞lstvφ, stabilizace cen potravin a udr₧enφ p°φjm∙ zem∞d∞lc∙. V rßmci srovnßnφ podmφnek s EU bude navr₧eno p°ijetφ tzv. zelenΘ nafty.

áááááVlßda se zasadφ o podporu agrßrnφho exportu a pronikßnφ produkce na novΘ trhy, a to licenΦnφ politikou a vytvß°enφm srovnateln²ch podmφnek pro zahraniΦnφ obchod se zem∞d∞lsk²mi a potravinß°sk²mi v²robky jako v ostatnφch vysp∞l²ch zemφch. Za vyu₧itφ zem∞d∞lskΘho zßkona a uzav°en²ch mezinßrodnφch dohod bude uplatn∞na ·Φinn∞jÜφ ochrana domßcφho agrßrnφho trhu p°ed pronikßnφm nekvalitnφ, nadstandardn∞ subvencovanΘ nebo podvodn∞ deklarovanΘ zem∞d∞lskΘ aápotravinß°skΘ produkce na nßÜ trh.

áááááBudou p°ijata pot°ebnß legislativnφ a dalÜφ opat°enφ pro dokonΦenφ restituΦnφch a transformaΦnφch proces∙. Budou vytvo°eny podmφnky pro prodej stßtnφ p∙dy za v²hodn²ch podmφnek pro u₧ivatele - prvov²robce. Bude zpracovßna pot°ebnß legislativa pro eliminaci spekulativnφch prodej∙ a nßkup∙ na trhu s p∙dou.

áááááVlßda ╚R pova₧uje lesy za v²znamnΘ celospoleΦenskΘ vlastnictvφ s jejich nejen hospodß°sk²m, ale i ekologick²m a socißlnφm rozm∞rem. Lesnφ hospodß°stvφ bude orientovat na trval² rozvoj produkΦnφch a mimoprodukΦnφch funkcφ lesa. Podpo°φ ·Φelnou restrukturalizaci domßcφho d°evozpracujφcφho pr∙myslu.

áááááVlßda si je rovn∞₧ v∞doma nutnosti harmonizace zßjm∙ ochrany vod jako nenahraditelnΘ slo₧ky ₧ivotnφho prost°edφ a jejich v²znamu k uspokojovßnφ individußlnφch a celospoleΦensk²ch pot°eb. Prioritnφm ·kolem bude p°φprava nßvrhu novΘ vodohospodß°skΘ legislativy vΦetn∞ zkvalitn∞nφ systΘmu protipovod≥ovΘ ochrany.

áááááPro zajiÜt∞nφ kontinuity i perspektivy podnikßnφ v zem∞d∞lstvφ, lesnφm a vodnφm hospodß°stvφ bude podpo°eno odbornΘ Ükolstvφ, v²zkum a v∞da.

4.2.5 Regionßlnφ rozvoj a bydlenφ

áááááVlßda zpracuje strategii regionßlnφho rozvoje ╚R, kterß vezme v ·vahu i v²znam ekonomicky a socißln∞ stabilizovanΘho venkova. Regionßlnφ politika, kterß je v²znamn²m faktorem ekonomickΘho r∙stu se stane, jako tomu je v zemφch EU, jejφ v²raznou prioritou. Vlßda bude v rßmci svΘ nßrodohospodß°skΘ politiky uskuteΦ≥ovat t∞snou evropskou regionßlnφ a p°eshraniΦnφ spoluprßci. Zßrove≥ zajistφ prost°ednictvφm program∙ problΘmov²ch region∙ racionßlnφ a ·ΦelnΘ vyu₧itφ prost°edk∙ PHARE a strukturßlnφch fond∙ EvropskΘ unie. ┌loha vlßdy v regionßlnφm rozvoji bude realizovßna ve spoluprßci vÜech p°φsluÜn²ch ministerstev aávát∞snΘ souΦinnosti s ·zemnφmi orgßny.

áááááV²znamn²m nßstrojem regionßlnφ politiky je financovßnφ ve°ejn²ch investic, jejich prostorovß alokace a efektivnφ vyu₧φvßnφ odv∞tvφ stavebnictvφ.

áááááByt a bydlenφ jsou pro rozvoj obΦana nezastupitelnou hodnotou, kterou nelze p°enechat jen ₧ivelnΘmu p∙sobenφ trhu. ZabezpeΦenφ bydlenφ je zßjmem ve°ejn²m i soukrom²m. Trh s byty musφ b²t proto trhem stßtem usm∞r≥ovan²m. Politika bydlenφ bude vychßzet z povinnosti stßtu uΦinit vÜe pro zabezpeΦenφ dostupnΘho a p°ijatelnΘho bydlenφ pro vÜechny obΦany. SouΦßstφ zßm∞r∙ vlßdy je rozsßhlß prßvnφ ·prava bydlenφ, kterß je obvyklß ve vÜech vysp∞l²ch stßtech.

áááááPrvo°ad²m ·kolem je p°ekonßnφ dlouhodobΘ krize bytovΘ v²stavby p°i respektovßnφ vÜech forem vlastnictvφ. Proto vlßda bude usilovat o v²raznΘ zv²Üenφ podφlu investic do bydlenφ na HDP formou nep°φmΘ i p°φmΘ podpory v²stavby soukrom²ch i nßjemnφch a dru₧stevnφch byt∙.

áááááZßrove≥ vlßda p°edlo₧φ nßvrh zßkona na z°φzenφ stßtnφho fondu rozvoje bydlenφ a p°ijme opat°enφ k ÜirÜφmu vyu₧itφ fond∙ rozvoje bydlenφ v obcφch. Z jejich prost°edk∙ lze poskytovat podporu nßsledujφcφm program∙m:

• obcφm na v²stavbu technickΘ infrastruktury;
• na podporu v²stavby dostupn²ch nßjemnφch byt∙;
• vlastnφk∙m zdevastovan²ch bytov²ch dom∙ pro financovßnφ jejich oprav a modernizaci vΦetn∞ oprav vad panelov²ch dom∙. Prost°edky budou poskytovßny na zßklad∞ objektivnφho posouzenφ stavu dom∙ a zd∙vodn∞nΘ individußlnφ ₧ßdosti.

áááááVlßda dßle zpracuje:

• souhrn nßvrh∙ v da≥ovΘ oblasti zv²hod≥ujφcφ investice do bytovΘ v²stavby, oprav a modernizace bytovΘho fondu;
• nßvrh prßvnφ ·pravy bydlenφ, kterß umo₧nφ efektivnφ fungovßnφ trhu s byty, vyvß₧en∞ zakotvφ prßva a povinnosti pronajφmatel∙ a nßjemnφk∙ a prßva aápovinnosti podnßjemnφk∙. Zßrove≥ p°ijme opat°enφ proti spekulacφm s bytov²m fondem;
• opat°enφ k zajiÜt∞nφ ucelenΘho systΘmu informacφ o bytovΘm fondu a jeho vyu₧itφ;
• nßvrh novelizace zßkona Φ. 72/1994 Sb., o vlastnictvφ byt∙, s cφlem odstranit nedostatky v ·prav∞ postavenφ spoleΦenstvφ vlastnφk∙ a dru₧stev;
• opat°enφ k v²raznΘmu zv²Üenφ podpory v²stavby nßjemnφch byt∙ s vyu₧itφm neziskovΘho principu;
• nßvrh novΘ prßvnφ ·pravy a vytvo°enφ ekonomickΘho prost°edφ pro p°φstup dru₧stev ke stßtnφ podpo°e v²stavby i investic do stßvajφcφho dru₧stevnφho bytovΘho fondu;
• nßvrh racionßlnφ regulace cen v bydlenφ v souladu se mzdov²m v²vojem a novelizace zßkona o p°φsp∞vku na bydlenφ s respektovßnφm skuteΦn²ch nßklad∙, ale i se zachovßnφm motivaΦnφ funkce k hledßnφ p°im∞°en∞jÜφho bydlenφ;
• opat°enφ k posφlenφ spoluzodpov∞dnosti obcφ za bytovou politiku;
• opat°enφ, kterß z°eteln∞ zlepÜφ p°φstup k bydlenφ p°edevÜφm mlad²m lidem (startovacφ malometrß₧nφ byty);
• ve spoluprßci s p°edstaviteli mφstnφch samosprßv dlouhodob² komplexnφ program bytovΘ v²stavby a politiky, kter² bude vychßzet z naÜich ekonomick²ch mo₧nostφ a pot°eb.

áááááVlßda ╚R pova₧uje odv∞tvφ stavebnictvφ za v²znamnΘ r∙stovΘ odv∞tvφ nßrodnφho hospodß°stvφ. Jeho rozvoj p°inßÜφ v²znamnΘ multiplikaΦnφ efekty v navazujφcφch odv∞tvφch pr∙myslu. P°edpokladem je obnovenφ jeho hospodß°skΘho r∙stu a dosa₧enφ intenzity stav∞nφ obvyklΘ v zemφch EvropskΘ unie. K tomu p°isp∞je podpora investovßnφ do bytovΘ v²stavby, dopravnφ a technickΘ infrastruktury a ve°ejn²ch investic.

áááááCestovnφ ruch p°edstavuje v²znamnou Φßst zdroj∙ stßtnφho rozpoΦtu. Proto vlßda ╚R zpracuje koncepci stßtnφ politiky cestovnφho ruchu, zajiÜ¥ujφcφ jeho rozvoj. Pro zajiÜt∞nφ tohoto cφle vytvo°φ vlßda legislativnφ prost°edφ, systΘm ekonomick²ch nßstroj∙ a zßsady mezirezortnφho p°φstupu.

4.3 Socißlnφ oblast

4.3.1 Socißlnφ politika

áááááVlßda pova₧uje vyvß₧en² socißlnφ systΘm za klφΦov² faktor zdravΘho rozvoje spoleΦnosti. V zßjmu ·zkΘ spoluprßce se socißlnφmi partnery zv²Üφ v²znam tripartitnφch jednßnφ a hodlß s nimi uzav°φt dlouhodob² pakt socißlnφ stability. Vlßda p°edlo₧φ Parlamentu ╚R urychlen∞ ke schvßlenφ Evropskou socißlnφ chartu. P°ipravφ nßvrh novΘho zßkonφku prßce.

áááááPodporou vytvß°enφ nov²ch pracovnφch p°φle₧itostφ bude vlßda usilovat o co nejni₧Üφ mφru nezam∞stnanosti. ZvlßÜtnφ pozornost bude v∞novat region∙m posti₧en²m vysokou mφrou nezam∞stnanosti a skupinßm obΦan∙ ohro₧en²ch dlouhodobou nezam∞stnanostφ. Vlßda p°izp∙sobφ systΘm rekvalifikacφ nov²m pot°ebßm trhu prßce. Vytvo°φ komplexnφ systΘm vzd∞lßvßnφ, rehabilitace a celo₧ivotnφ pracovnφ a spoleΦenskΘ integrace zdravotn∞ posti₧en²ch obΦan∙.

áááááPrioritami vlßdy v p°φjmovΘ politice je dosa₧enφ stavu, kdy se na nßkladech i na v²nosech ekonomickΘ transformace budou rovnom∞rn∞ji podφlet vÜechny skupiny obyvatelstva, a r∙st reßln²ch mezd. Vlßda spolu se socißlnφmi partnery dohodne systΘm vyjednßvßnφ o platech v rozpoΦtovΘ a p°φsp∞vkovΘ sfΘ°e. Vlßda postupn∞ zv²Üφ minimßlnφ mzdu nad ·rove≥ ₧ivotnφho minima. Vlßda podpo°φ zßm∞r zv²Üit ·rove≥ dßvek nemocenskΘho pojiÜt∞nφ jejich p°izp∙sobovßnφm mzdovΘmu v²voji a p°ipravφ nov² systΘm ·razovΘho pojiÜt∞nφ.

áááááVlßda bude p°i valorizacφch usilovat o zv²Üenφ kupnφ sφly d∙chodc∙ a jejφ postupn² nßvrat na ·rove≥ roku 1989. Pova₧uje pr∙b∞₧n∞ financovan² zßkladnφ systΘm d∙chodovΘho pojiÜt∞nφ za rozhodujφcφ nßstroj pro zajiÜt∞nφ d∙stojnΘ ₧ivotnφ ·rovn∞ lidφ v d∙chodovΘm v∞ku. Bude p°itom pokraΦovat v odstra≥ovßnφ jeho nedostatk∙ a usilovat o jeho dlouhodobou stabilitu. Vlßda odd∞lφ financovßnφ a organizaci d∙chodovΘho pojiÜt∞nφ od stßtnφho rozpoΦtu p°i zachovßnφ garanΦnφch funkcφ stßtu. Umo₧nφ vznik zam∞stnavatelsk²ch penzijnφch fond∙ zalo₧en²ch na neziskovΘm principu.

áááááVlßda bude usilovat o odstran∞nφ vÜech forem diskriminace, zejmΘna o to, aby ₧eny m∞ly nejen prßvn∞, ale i reßln∞ rovnΘ p°φle₧itosti na trhu prßce, v rodin∞ i ve ve°ejnΘm ₧ivot∞. Stßt se bude podφlet spolu s rodiΦi na vytvß°enφ p°φzniv²ch podmφnek pro v²chovu mladΘ generace a jejφ ·sp∞Ün² start do ₧ivota, proto mj. obnovφ poskytovßnφ p°φdavku na dφt∞ vÜem d∞tem.

áááááSocißlnφ pomocφ bude prostupovat zßsada vytvß°enφ lidsky d∙stojn²ch ₧ivotnφch podmφnek p°i pozitivnφm principu svobodnΘ volby socißlnφch slu₧eb vÜem obΦan∙m, vΦetn∞ etnick²ch a ostatnφch menÜin. Vlßda zvß₧φ ·pravu systΘmu socißlnφch dßvek a socißlnφ pomoci tak, aby vφce motivoval ke vzd∞lßvßnφ, ke zvyÜovßnφ kvalifikace a k ·silφ o zφskßnφ prßce.

4.3.2 Vzd∞lßnφ

áááááPΘΦi o vzd∞lßvßnφ pova₧uje vlßda za svou prioritu. Vytvß°enφ podmφnek k tomu, aby co nejvφce lidφ mohlo, cht∞lo a um∞lo maximßln∞ rozvφjet svΘ schopnosti je klφΦem ke vzd∞lanostnφ a informaΦnφ spoleΦnosti t°etφho tisφciletφ.

áááááVlßda chßpe vzd∞lanost jako v²sledek optimßlnφ Φinnosti institucφ i osobnφho ·silφ. Pova₧uje ji za rozhodujφcφ faktor hospodß°skΘho rozvoje a za zdroj politickΘ stability spoleΦnosti. Vnφmß jejφ urΦujφcφ vliv na hodnotovou orientaci obΦana, zp∙sob uva₧ovßnφ, chovßnφ a jednßnφ. Proto se pln∞ hlßsφ k odpov∞dnosti za Ükolskou a vzd∞lßvacφ politiku i za jejφ v²sledky. Role stßtu p°i vytvß°enφ podmφnek pro zajiÜt∞nφ rovnosti v p°φstupu ke vzd∞lßvßnφ, kvality a koncepce vzd∞lßvßnφ iáochranu d∞tφ a mlßde₧e p°ed ne₧ßdoucφmi vlivy je nezastupitelnß.

áááááPrioritu vzd∞lßvßnφ vlßda konkrΘtn∞ promφtne do svΘ rozpoΦtovΘ politiky posilovßnφm kapitoly Ükolstvφ s cφlem dosßhnout do roku 2002 jejφho 6 % podφlu na HDP. Nav²ÜenΘ rozpoΦtovΘ zdroje budou urΦeny zejmΘna pro:

• rozvoj v∞dy a vysokΘho Ükolstvφ;
• °eÜenφ motivace a mzdovΘ situace pedagogick²ch pracovnφk∙;
• °eÜenφ dlouhodobΘho deficitu a stabilizaci situace v oblasti provoznφch nßklad∙;
• posφlenφ investic do infrastruktury.

áááááVlßda bude usilovat o to, aby vzd∞lßvacφ systΘm ╚R p°isp∞l sv²m dφlem k zφskßnφ plnΘho Φlenstvφ zem∞ v EU, a to zejmΘna vyu₧itφm ·Φasti ve vzd∞lßvacφch programech EU. Bude podporovat dalÜφ rozvoj vÜeobecnΘho i odbornΘho vzd∞lßvßnφ s cφlem usnadnit plnΘ uplatn∞nφ kvalifikacφ na evropskΘm trhu prßce. Dopracuje transformaci ÜkolskΘho systΘmu tak, aby vyhovoval m∞nφcφm se pot°ebßm socißln∞ a ekologicky orientovanΘho tr₧nφho hospodß°stvφ a souΦasn∞ odpovφdal p°ipravovanΘmu regionßlnφmu uspo°ßdßnφ ╚R.

áááááProto vlßda:

• provede - v souΦinnosti se socißlnφmi partnery na regionßlnφ ·rovni - takovΘ zm∞ny v sφti Ükol a oborech vzd∞lßvßnφ, kterΘ odpovφdajφ reßln²m po₧adavk∙m s d∙razem na rozvoj technickΘho a uΦ≥ovskΘho Ükolstvφ a pot°ebßm trhu prßce;
• p°edlo₧φ zßkon o vzd∞lßvßnφ, kter²m bude °eÜit problematiku regionßlnφho vzd∞lßvßnφ komplexn∞ a nahradφ opakovan∞ novelizovanΘ t°i ÜkolskΘ zßkony;
• v nßvaznosti na letos p°ijat² zßkon o vysok²ch Ükolßch dokonΦφ legislativnφ a organizaΦnφ zm∞ny v oblasti vysokoÜkolskΘho vzd∞lßvßnφ.

4.3.3 V∞da a v²zkum

áááááSchopnost spoleΦnosti nalΘzat novΘ poznatky a osvojovat si je, vyu₧φvat modernφ technologie a vychovßvat odbornφky na sv∞tovΘ ·rovni je p°edpokladem zvyÜovßnφ hmotnΘ i duchovnφ ·rovn∞ stßtu.

áááááVlßda proto spoleΦn∞ s v∞deckou obcφ, podniky a u₧ivateli p°ipravφ nßrodnφ politiku v²zkumu a v²voje vychßzejφcφ z mezinßrodn∞ p°ijat²ch zßvazk∙, kterß bude srovnatelnß s politikami vysp∞l²ch zemφ a bude orientovßna zejmΘna na:

• nalezenφ priorit v²zkumu a v²voje, zam∞°en²ch v pr∙myslu na proexportn∞ nejv²konn∞jÜφ obory a na obory nezbytnΘ pro dlouhodob² ekologicky orientovan² hospodß°sk² rozvoj;
• podporu obor∙ s vysokou mezinßrodnφ ·rovnφ zejmΘna na vysok²ch Ükolßch, pot°ebn²ch pro rozvoj vzd∞lanosti nßroda, zdravφ a bezpeΦnosti obΦan∙ aádalÜφch pot°eb spoleΦnosti;
• podporu transfer∙ v∞deck²ch a technick²ch poznatk∙;
• slad∞nφ systΘmu stßtnφ podpory a legislativy s Evropskou uniφ formou novΘho zßkona o v²zkumu a v²voji a zajiÜt∞nφ podmφnek pro jeho dodr₧ovßnφ.

4.3.4 T∞lesnß v²chova a sport

áááááVlßda si je v∞doma v²znamu sportu a t∞lesnΘ v²chovy. Pova₧uje je za v²znamn² spoleΦensk² fenomΘn a prost°edek prevence zdravφ obΦan∙, tedy i ni₧Üφch nßrok∙ na zdravotnφ pΘΦi. Z tohoto d∙vodu bude podporovat aktivnφ provozovßnφ sportu jako prost°edku ·ΦelnΘho vyu₧φvßnφ volnΘho Φasu se zvlßÜtnφm z°etelem na aktivity mlßde₧e, kter² v²znamnou m∞rou napomßhß v prevenci socißln∞ patologick²ch jev∙. Sportovnφ reprezentaci stßtu chßpe jako v²znamn² prost°edek propagace ╚eskΘ republiky i jako motivaΦnφ faktor nßrodnφ hrdosti a vlastenectvφ. Vzhledem ke sm∞°ovßnφ do EU pova₧uje za nezbytnΘ p°istoupit k EvropskΘ chart∞ sportu. Aktivity t∞lov²chovn²ch sdru₧enφ a sportovnφch svaz∙ bude podporovat p°edevÜφm ·pravou legislativy i da≥ovΘ soustavy tak, aby uspokojovala povahu sportovnφch organizacφ jako neziskov²ch a usnad≥ovala finanΦn∞ jejich Φinnost, zejmΘna provozovßnφ t∞lov²chovn²ch a sportovnφch za°φzenφ. Za prvo°ad² ·kol proto pova₧uje, v nßvaznosti na reformu ve°ejnΘ sprßvy, p°ipravit ucelen² systΘm podpory sportu a t∞lesnΘ v²chovy i oblasti mimoÜkolnφ zßjmovΘ Φinnosti d∞tφ a mlßde₧e (vΦetn∞ do°eÜenφ majetku spravovanΘho FDM) se vÜemi legislativnφmi, finanΦnφmi a institucionßlnφmi nßstroji.

4.3.5 Zdravotnictvφ

áááááZdravφ obΦan∙ vlßda chßpe jako ve°ejn² zßjem, zdroj a bohatstvφ spoleΦnosti a podmφnku dobrΘ kvality ₧ivota, nikoli pouze jako soukrom² zßjem a statek. Cφle stanovenΘ Sv∞tovou zdravotnickou organizacφ pro evropskΘ zem∞ poklßdß za zßvaznΘ, zejmΘna dosa₧enφ v∞tÜφ rovnosti jednotliv²ch skupin obΦan∙ ve zdravφ. V²znamn∞jÜφ omezenφ solidarity ve financovßnφ zdravotnφ pΘΦe je proto pro vlßdu ve vztahu k obΦan∙m s nφzk²mi p°φjmy, nemocn²m a star²m, nep°ijatelnΘ. Naproti tomu odmφtß solidaritu p°i poskytovßnφ prost°edk∙ a slu₧eb z ve°ejn²ch prost°edk∙ urΦen²ch na zdravotnictvφ, pokud jsou p°epychovΘ nebo v²znamn∞ nep°ispφvajφ k zachovßnφ ₧ivota a udr₧enφ zdravφ.

áááááR∙stu nßklad∙ a poklesu kvality poskytovanΘ pΘΦe chce vlßda zabrßnit racionalizaΦnφmi opat°enφmi. Prioritou bude odstran∞nφ trvajφcφho chaosu a libov∙le. Ve°ejnΘ prost°edky vklßdanΘ do zdravotnictvφ musφ b²t pod d∙slednou ve°ejnou kontrolou. Proto vlßda bude dbßt na hospodßrnost zdravotnick²ch za°φzenφ vánaklßdßnφ s ve°ejn²mi prost°edky. Vlßda hodlß zavßd∞t standardizaci dostupnosti, personßlnφho a materißlnφho vybavenφ a kvality poskytovanΘ pΘΦe. Bude klßst d∙raz na racionalizaci sφt∞ zdravotnick²ch za°φzenφ s koncentracφ nßkladnΘ pΘΦe s jejich jasn²m postavenφm a definovanou odpov∞dnostφ. Vlßda bude prosazovat zßkonnΘ garance dostupnosti zdravotnφ pΘΦe s odpov∞dnostφ stßtu a p°φsluÜn²ch ·zemnφch celk∙ a ·Φelnou rajonizaci zdravotnick²ch za°φzenφ p°i zachovßnφ mo₧nosti svobodnΘ volby zdravotnickΘho za°φzenφ. ZvlßÜtnφ pozornost bude v∞novat racionalizaci v oblasti lΘkovΘ politiky. Plßnovßnφ a regulace sφt∞ musφ b²t korektnφ s objektivnφmi pravidly. Vlßda bude dbßt na zajiÜt∞nφ dostupnosti slu₧eb a poskytnutφ mo₧nostφ pracovnφho uplatn∞nφ kvalifikovan²ch zdravotnφk∙ i po event. zruÜenφ za°φzenφ.

áááááVlßda bude klßst d∙raz na dlouhodob² rozvoj pΘΦe na zßklad∞ koncepce jednotliv²ch obor∙ a systematickΘ celo₧ivotnφ vzd∞lßvßnφ zdravotnφk∙.

áááááVlßda bude dbßt na minimalizaci neefektivnφch nßklad∙, nap°. spojen²ch se sprßvou fondu pojiÜt∞nφ a to i cestou slouΦenφ zdravotnφho a nemocenskΘho pojiÜt∞nφ.

áááááVlßda bude podporovat rozvoj vyu₧φvßnφ informaΦnφch technologiφ ve zdravotnictvφ p°i zajiÜt∞nφ ochrany osobnφch dat.

áááááVlßda bude zlepÜovat podmφnky pro uplat≥ovßnφ prevence, propagaci zdravΘho ₧ivotnφho stylu, podporu zdravΘho ₧ivotnφho prost°edφ a jejich kontrolu. Vlßda bude prosazovat evropskΘ normy prßv pacient∙ do legislativy a praxe. Cφlem vlßdy je, aby zdravotnictvφ kvalitn∞ slou₧ilo obΦan∙m, aby byla zaruΦena odbornost, etickΘ jednßnφ a respektovßna lidskß d∙stojnost pacient∙.

áááááVlßda bude usilovat o p°iblφ₧enφ pom∞ru mezd zdravotnφk∙ ve vztahu k pr∙m∞rnΘ mzd∞ k pom∞ru, kter² je obvykl² v zemφch EvropskΘ Unie.

4.3.6 Kultura

ááááá╚eskß kultura je svobodnß a demokratickß, neuv∞°iteln∞ Üirokß, pestrß a mnohovrstevnß. Zdaleka p°itom nejde pouze o kulturnφ aktivity podporovanΘ stßtem, jeho₧ ·kolem samoz°ejm∞ nadßle z∙stßvß vytvß°et podmφnky pro pluralitu kultury a pro jejφ rozvoj, vΦetn∞ kultury neprofesionßlnφ.

áááááI kdy₧ v souΦasnΘ t∞₧kΘ hospodß°skΘ situaci nenφ mo₧no oΦekßvat podstatn² nßr∙st finanΦnφch prost°edk∙ do resortu kultury, na stran∞ druhΘ si ale vlßda uv∞domuje, ₧e sni₧ovßnφ rozpoΦtu na kulturu by mohlo vß₧n∞ ohrozit samotnou existenci n∞kter²ch stßtnφch kulturnφch organizacφ, jeÜt∞ vφce zhorÜit souΦasnΘ nedostateΦnΘ financovßnφ obnovy a ·dr₧by pamßtkovΘho fondu, zp∙sobit rozpad kulturnφ infrastruktury a vy°adit ze ₧ivota spoleΦnosti zßkladnφ kulturnφ funkce.

áááááP°ed vlßdou tak stojφ jeden ze zßkladnφch ·kol∙ v oblasti kultury a to je zajiÜt∞nφ jejφho vφcezdrojovΘho financovßnφ. Z tohoto d∙vodu hodlß vlßda p°edlo₧it parlamentu zßkony, kterΘ by tuto situaci pomohly °eÜit a jejich₧ p°ijetφ by umo₧nilo financovßnφ kultury i ze zdroj∙ mimo stßtnφ rozpoΦet.

áááááDalÜφm d∙le₧it²m ·kolem vlßdy bude vnΘst °ßd a po°ßdek do oblasti legislativy zab²vajφcφ se kulturou, doplnit chyb∞jφcφ prßvnφ normy, novelizovat p°e₧itΘ reßln∞ socialistickΘ zßkony a zajistit kompletnφ vypracovßnφ medißlnφ legislativy vΦetn∞ stanovenφ ·ΦinnΘ kontroly mΘdiφ parlamentem, ani₧ by byla na stran∞ druhΘ ohro₧ena jejich nezßvislost a zßrove≥ zajistit kompatibilitu vÜech t∞chto zßkon∙ s podmφnkami EU.

áááááP°ed vlßdou stojφ v oblasti kultury takΘ zßsadnφ transformace vÜech jejich rozpoΦtov²ch a p°φsp∞vkov²ch organizacφ a to ji₧ s v²hledem na z°φzenφ V┌SC.

áááááPokud se t²Φe zßchrany kulturnφho d∞dictvφ, stojφ p°ed vlßdou sice nepopulßrnφ, ale nutnΘ rozhodnutφ. KritΘriem pro posouzenφ nemovitΘ kulturnφ pamßtky by nem∞lo b²t pouze jejφ stß°φ, ale takΘ jejφ kulturn∞ historickß hodnota. Vlßda v re₧imu pamßtkovΘ pΘΦe nebude d∞lat rozdφly mezi pamßtkami cφrkevnφmi a ostatnφmi a pln∞ bude v tomto sm∞ru respektovat odbornß posouzenφ. V tΘto souvislosti odmφtß jakΘkoli ideovΘ Φi ideologickΘ ovliv≥ovßnφ a politizaci tohoto problΘmu.

áááááVlßda nehodlß pokraΦovat v exekutivnφm p°evodu stßtnφho majetku na cφrkve s v²jimkou arizovanΘho majetku. P°evod podmi≥uje p°ijetφm zßkona o stßtnφm majetku. Vyz²vß cφrkve k dialogu a diskusi, jejich₧ v²sledkem by m∞l b²t i legislativnφ nßvrh °eÜenφ vztahu stßtu a cφrkvφ vΦetn∞ zp∙sobu jejich financovßnφ.

4.3.7 Äivotnφ prost°edφ

áááááV ochran∞ ₧ivotnφho prost°edφ bude vlßda prosazovat princip trvale udr₧itelnΘho rozvoje p°i souΦasnΘm respektovßnφ souvislostφ ekonomick²ch, socißlnφch aámezinßrodnφch. Na zßklad∞ jednoho z princip∙ zemφ EvropskΘ unie - principu integrity ochrany ₧ivotnφho prost°edφ s ekonomick²mi aktivitami - zahrne aspekty ochrany ₧ivotnφho prost°edφ v p°ipravovan²ch hospodß°sk²ch koncepcφch.

áááááVlßda navß₧e na vÜe pozitivnφ, co bylo dosud vykonßno v oblasti ₧ivotnφho prost°edφ a ÜetrnΘho naklßdßnφ s p°φrodnφmi zdroji. Uv∞domuje si vÜak, ₧e stanovenφ konkrΘtnφch, adresn²ch krok∙ prßv∞ v oblastech hospoda°enφ se surovinami Φi v programech ·spor energiφ nßs teprve Φekajφ. Tak, jako nelze ₧φt nad pom∞ry, nenφ ani v oblasti naklßdßnφ s p°φrodnφmi zdroji p°φpustnΘ ₧φt na ·kor p°φÜtφch generacφ. Proto jako prvnφ opat°enφ p°iá novelizaci prßvnφch p°edpis∙ urΦujφcφch naklßdßnφ s neobnoviteln²mi p°φrodnφmi zdroji - nerostn²mi surovinami - bude vlßda novelizovat zßkon o ochran∞ a vyu₧itφ nerostnΘho bohatstvφ aázßkon o geologick²ch pracφch. Tφm zd∙raznφ racionßlnφ vyu₧itφ nerostn²ch surovin a zßrove≥ posφlφ vliv obcφ i majitel∙ pozemk∙ na rozhodovßnφ o pr∙zkumu aát∞₧b∞ lo₧isek nerostn²ch surovin.

áááááV oblasti odpadovΘho hospodß°stvφ a vyu₧itφ druhotn²ch surovin je nezbytnΘ vedle ·pravy naklßdßnφ komunßlnφm odpadem definovat v rßmci novely stßvajφcφho zßkona o odpadech pojem druhotnß surovina. Tφmto nezbytn²m krokem napom∙₧e vlßda v podmφnkßch tr₧nφho hospodß°stvφ k vyu₧itφ odpad∙.

áááááUvß₧livΘ vyu₧itφ krajiny a Φerpßnφ p°φrodnφch zdroj∙ je podmφnkou trvale udr₧itelnΘho ₧ivota jednotlivce, obce i celΘ spoleΦnosti. Proto bude p°ehodnocena p∙sobnost ·st°ednφch orgßn∙ stßtnφ sprßvy v ·zemnφm plßnovßnφ a lesnφm a vodnφm hospodß°stvφ s d∙razem na vyvß₧enΘ p°φrodnφ podmφnky akceptujφcφ vyu₧itφ stßle vzßcn∞jÜφho p°φrodnφho zdroje - prostoru. Ve vazb∞ na toto p°ehodnocenφ bude p°edlo₧en nov² zßkon o vodßch. V souladu s tφm, vlßda p°edlo₧φ nßvrh zm∞ny zßkonnΘ ·pravy ·zemnφho plßnovßnφ, kterß nov∞ vymezφ p∙sobnost ministerstva ₧ivotnφho prost°edφ ve vyu₧φvßnφ ·zemφ. Takto zßkonem danou regulacφ vyu₧itφ ·zemφ, provßzanou s dalÜφmi slo₧kami ₧ivotnφho prost°edφ - ochranou p∙dy a vodnφm hospodß°stvφm - je mo₧nΘ zp°φsnit pravidla pro vyu₧φvßnφ ·zemφ vΦetn∞ zßtopov²ch ploch.

áááááV rßmci posuzovßnφ dopad∙ Φinnostφ a staveb na ₧ivotnφ prost°edφ bude p°edlo₧en nov² zßkon o posuzovßnφ vliv∙ na ₧ivotnφ prost°edφ.

ááááá╚esk² pr∙mysl nemß na nutnou obnovu technologiφ, kterΘ by mΘn∞ Φerpaly p°φrodnφ zdroje a zneΦiÜ¥ovaly ₧ivotnφ prost°edφ, dostateΦnΘ finanΦnφ zdroje. Ke snφ₧enφ ·v∞rovΘ zßt∞₧e na tyto ·Φely bude v mnohem v∞tÜφ mφ°e n∞₧ doposud vyu₧it stßvajφcφ mimorozpoΦtov² zdroj - Stßtnφ fond ₧ivotnφho prost°edφ.

áááááJednφm z nßstroj∙, jimi₧ lze podpo°it zßrove≥ ochranu ₧ivotnφho prost°edφ i efektivitu v²roby jsou environmentßlnφ systΘmy °φzenφ podnik∙. Vlßda podpo°φ zavßd∞nφ t∞chto systΘm∙ a p°edlo₧φ prßvnφ ·pravu prevence pr∙myslov²ch havßriφ.

áááááBudou p°ijaty novΘ zßsady poskytovßnφ finanΦnφ pomoci p°i ₧iveln²ch pohromßch. Budou p°ijaty p°edpisy, kterΘ zaΦlenφ ochranu p°φrodnφch zdroj∙ do p°ipravovanΘho zßkona o krizov²ch situacφch. Zßkon o krizov²ch situacφch bude zahrnovat nejen ochranu lidsk²ch ₧ivot∙, ale bude popisovat i ochranu d∙le₧it²ch p°φrodnφch zdroj∙, jako jsou nap°. zdroje vod.

áááááV ochran∞ p°φrody zam∞°φ vlßda svou Φinnost na zkvalitn∞nφ role stßtu. P°edlo₧φ nap°φklad zßkon o sprßv∞ chrßn∞n²ch krajinn²ch oblastφ. Po zvß₧enφ navrhne dalÜφ velkoploÜnß chrßn∞nß ·zemφ, jako je nap°. nßvrh na z°φzenφ nßrodnφho parku ╚eskΘ èv²carsko. Vlßda bude prosazovat ochranu ekosystΘmu.

áááááMinulß lΘta nßm vÜak zanechala i zßsadnφ a doposud ne°eÜenΘ otßzky. Jednou z nejslo₧it∞jÜφch je otßzka dostavby jadernΘ elektrßrny Temelφn. Vlßda bude p°i svΘm rozhodovßnφ vychßzet p°edevÜφm ze zßv∞r∙ komise, ustavenΘ na zßklad∞ usnesenφ vlßdy Φ. 465 z 1. Φervence t.r. a slo₧enΘ z naÜich i zahraniΦnφch expert∙.

4.4 Vnit°nφ bezpeΦnost, obrana, zahraniΦnφ politika

áááááJmenovßnφm pov∞°enΘho mφstop°edsedy vlßda vytvo°ila zßkladnφ p°edpoklad pro ·zkou a trvalou koordinaci odpov∞dn²ch rezort∙ pro tuto oblast.

áááááPrioritou je projednßnφ a schvßlenφ Nßrodnφ bezpeΦnostnφ strategie a z nφ vychßzejφcφch legislativnφch opat°enφ. Jsou to p°edevÜφm zßkony navazujφcφ na ·stavnφ zßkon o bezpeΦnosti ╚R. Tφm se vy°eÜφ jeden z dluh∙ p°edchßzejφcφch vlßd. BezpeΦnostnφ rada stßtu bude p°ipravovat a p°edklßdat kvalifikovanΘ podklady pro rozhodovßnφ vlßdy v oblasti zahraniΦnφ politiky, obrany a vnit°nφ bezpeΦnosti.

4.4.1 BezpeΦnost

áááááOchrana prßv obΦan∙, jejich svobod, ₧ivota, zdravφ a majetku je jednou ze zßkladnφch povinnostφ stßtu a vlßda je pevn∞ rozhodnuta tuto povinnost splnit. Stejn∞ rßzn∞ vÜak bude chrßnit i zßjmy celospoleΦenskΘ, zßjmy stßtu, vΦetn∞ ochrany stßtnφho majetku a zßjmy zahraniΦnφch subjekt∙, osob, investor∙ a stßt∙ várßmci pln∞nφ mezinßrodnφch zßvazk∙.

áááááVlßda urychlen∞ p°ipravφ novelizace a p°ijetφ p°φsluÜn²ch zßkon∙ za ·Φelem zrychlenφ a zkvalitn∞nφ trestnφho °φzenφ a zv²Üenφ mo₧nosti postihu ekonomick²ch trestn²ch Φin∙, organizovanΘho zloΦinu a obchodu s drogami, jako₧ i zßkon∙ chrßnφcφch kapitßlov² trh, malΘ i velkΘ investory a vkladatele. Vlßda bude usilovat oázv²Üenφ souΦinnosti vyÜet°ovacφch a soudnφch orgßn∙, aby doÜlo ke zkrßcenφ doby rozhodnutφ o vin∞ a trestu od skonΦenφ vyÜet°ovßnφ a p°edßnφ obvin∞nΘho soudu.

áááááVlßda uΦinφ opat°enφ ke zlepÜenφ Φinnosti policie, jejφho personßlnφho slo₧enφ a odbornΘ p°φpravy a takΘ socißlnφho a finanΦnφho zajiÜt∞nφ policist∙. UskuteΦnφ razantnφ opat°enφ proti p°ebujelΘmu byrokratickΘmu aparßtu Ministerstva vnitra a policie, odstranφ dvoukolejnost v jejich Φinnostech a zajistφ naopak spoluprßci jejich slo₧ek. K zajiÜt∞nφ tohoto ·kolu budou vytvo°eny p°φsluÜnΘ systΘmovΘ, organizaΦnφ i personßlnφ podmφnky.

áááááVlßda zajistφ trval² a ·Φinn² boj proti korupci na vÜech ·rovnφch a bude trvat v₧dy na vyvozenφ trestn∞prßvnφ, finanΦnφ a politickΘ odpov∞dnosti. Zajistφ, aby boj proti obchodu s drogami a organizovanΘmu zloΦinu byl provßd∞n se vÜφ rozhodnostφ odpovφdajφcφ sv∞tov²m standard∙m. Zajistφ, aby v p°φpadech privatizaΦnφch a jin²ch rozhodnutφ o p°evodech majetku stßtu, ve kter²ch byl ke Ükod∞ takovΘho majetku zßkon poruÜen, byly vyvozeny p°φsluÜnΘ prßvnφ d∙sledky. Zajistφ, aby takovß Üet°enφ a opat°enφ nenaruÜila jistoty majetkov²ch vztah∙ v ╚R.

áááááVlßda pova₧uje prevenci za ·kol vÜech slo₧ek obΦanskΘ spoleΦnosti. Pozornost bude v∞novat zejmΘna ohro₧en²m a problΘmov²m skupinßm a teritoriφm se zv²Üenou zloΦinnostφ. Vlßda p°ipravφ systΘm usnad≥ujφcφ zaΦlen∞nφ propuÜt∞n²ch odsouzen²ch osob do spoleΦnosti. Vlßda bude d∙sledn∞ postupovat proti projev∙m rasismu, xenofobie a jin²m projev∙m nesnßÜenlivosti.

áááááP°izp∙sobφ takΘ vφzovou a p°ist∞hovaleckou politiku evropsk²m standard∙m ochrany zßjm∙ stßtu a podnikne nezbytnß opat°enφ k odhalovßnφ trestnΘ Φinnosti mezi cizineck²mi komunitami.

áááááVlßda zajistφ vyu₧itφ mo₧nostφ ÜirokΘ mezinßrodnφ spoluprßce na vÜech ·secφch boje proti kriminalit∞ a pranφ Üpinav²ch pen∞z.

áááááVlßda zajistφ trvalou p°ipravenost a akceschopnost integrovanΘho zßchrannΘho systΘmu, slo₧ek civilnφ obrany a Sprßvy stßtnφch hmotn²ch rezerv ke zvlßdnutφ pr∙myslov²ch havßriφ a p°φrodnφch katastrof. P°ipravφ systΘm trvalΘho v²cviku zßchranß°∙ a t²m∙ poskytujφcφch humanitßrnφ pomoc. Pro spln∞nφ tohoto cφle budou p°edlo₧eny Parlamentu p°φsluÜnΘ zßkonnΘ normy a na Ministerstvu vnitra bude vybudovßno koordinaΦnφ centrum IntegrovanΘho zßchrannΘho systΘmu.

áááááPodstatnou podmφnkou pro vstup do NATO je d∙slednΘ napln∞nφ novΘho zßkona o ochran∞ utajovan²ch skuteΦnostφ, kter² vstoupφ v platnost na podzim tohoto roku. V tΘto souvislosti je vlßda p°ipravena p°ijmout zßsadnφ opat°enφ, kterß se t²kajφ z°φzenφ, postavenφ a vlastnφho chodu Nßrodnφho bezpeΦnostnφho ·°adu, kter² bude garantovat odpovφdajφcφ systΘm ochrany utajovan²ch skuteΦnostφ. Tento systΘm bude vy₧adovat pln∞nφ ·kol∙ kvantitativn∞ i kvalitativn∞ odliÜn²ch od t∞ch, kterΘ byly dosud v oblasti ochrany utajovan²ch skuteΦnostφ realizovßny.

áááááZjednoduÜenφ a zefektivn∞nφ zpravodajskΘho systΘmu bude srovnatelnΘ s obdobn²mi systΘmy evropsk²ch stßt∙. Vlßda p°edlo₧φ nßvrhy novel zßkon∙ o zpravodajsk²ch slu₧bßch, o BezpeΦnostnφ informaΦnφ slu₧b∞, o VojenskΘm obrannΘm zpravodajstvφ a nßvrh zßkona o kontrole zpravodajsk²ch slu₧eb Parlamentem ╚R.

áááááVlßda bude vyu₧φvat zpravodajsk² aparßt k boji proti organizovanΘmu zloΦinu, hospodß°skΘ a finanΦnφ kriminalit∞, Üφ°enφ jadern²ch, chemick²ch a biologick²ch materißl∙, nelegßlnφmu obchodu s konvenΦnφmi zbran∞mi a mezinßrodnφmu terorismu.

áááááK tomuto cφli je nutnΘ zdokonalit systΘm koordinace a ·kolovßnφ zpravodajsk²ch slu₧eb.

áááááNa zßklad∞ v²Üe stanoven²ch priorit a pro zefektivn∞nφ Φinnosti zpravodajsk²ch slu₧eb a vytvo°enφ komplexnφho legislativnφho rßmce pro jejich Φinnost vlßda:

• zpracuje anal²zu efektivity hospoda°enφ zpravodajsk²ch slu₧eb;
• zpracuje anal²zu struktury zpravodajskΘho systΘmu a navrhne jeho rekonstrukci z hlediska stanovenφ jednoznaΦnΘ politickΘ odpov∞dnosti za Φinnost jednotliv²ch zpravodajsk²ch slu₧eb;
• zlepÜφ spoluprßci mezi parlamentnφmi kontrolnφmi orgßny a vlßdou;
• navrhne optimßlnφ zp∙sob zapojenφ zpravodajsk²ch slu₧eb do systΘmu krizovΘho °φzenφ;
• p°edlo₧φ Parlamentu nßvrhy novel zßkon∙ t²kajφcφch se zpravodajsk²ch slu₧eb;
• p°edlo₧φ Parlamentu nßvrh zßkona o kontrole zpravodajsk²ch slu₧eb Parlamentem;
• navrhne jednotn² legislativnφ rßmec upravujφcφ vÜechny oblasti t²kajφcφ se zpravodajsk²ch slu₧eb zp∙sobem kompatibilnφm se standardy NATO a EU.

4.4.2 Obrana

áááááZa prvo°adΘ p°i zajiÜ¥ovßnφ vn∞jÜφ bezpeΦnosti stßtu pova₧uje vlßda vstup ╚eskΘ republiky do struktur SeveroatlantickΘ aliance v roce 1999 a jejφ nßslednΘ plnohodnotnΘ Φlenstvφ. ╚eskß republika p°itom bude vychßzet ze zßvazk∙ p°ijat²ch v pr∙b∞hu akcesnφch rozhovor∙ v roce 1997 a ze zßvazk∙ vypl²vajφcφch záWashingtonskΘ smlouvy. Spolu s Φlensk²mi stßty NATO bude usilovat o uchovßnφ mφru a stability ve sv∞t∞. Bude poskytovat pot°ebnΘ sφly pro kolektivnφ obranu a jednotlivΘ mise aliance vΦetn∞ p°im∞°enΘho zapojenφ do jejφ vojenskΘ struktury a kolektivnφho plßnovßnφ obrany. V souladu s nov²mi ·koly NATO se bude podφlet na humanitßrnφch operacφch Aliance.

ááááá╚eskß republika bude pokraΦovat v podpo°e programu Partnerstvφ pro mφr a v rozvoji spoluprßce se vÜemi stßty, se kter²mi nßs spojujφ spoleΦnΘ demokratickΘ principy. ZvlßÜtnφ pozornost bude vlßda v∞novat rozvoji vztah∙ s Polskou republikou a Ma∩arskou republikou. Spolu s t∞mito stßty bude °eÜit konkrΘtnφ otßzky ve vojenskΘ oblasti, kterΘ majφ bezprost°ednφ vztah ke vstupu naÜich t°φ zemφ do euroatlantick²ch a evropsk²ch integraΦnφch struktur.

áááááObranu ╚eskΘ republiky vlßda nepova₧uje za zßle₧itost pouze armßdy, ale za ·kol celΘ spoleΦnosti, vÜech obΦan∙. Proto p°edpoklßdß zachovßnφ brannΘ povinnosti. K zajiÜt∞nφ ·kol∙ obrany bude vlßda prosazovat budovßnφ modernφ armßdy, kterß bude schopna zabezpeΦit suverenitu stßtu, pln∞nφ jeho mezinßrodnφch zßvazk∙ a bude kompatibilnφ s armßdami Φlensk²ch stßt∙ NATO. Bude realizovat zßvazek postupnΘho zvyÜovßnφ vojensk²ch v²daj∙ o 0,1% roΦn∞ tak, aby dosßhly v roce 2000 v²Üi 2% HDP. P°itom bude vytvß°et podmφnky pro rozvoj domßcφho obrannΘho pr∙myslu.

áááááVlßda p°ijme zßsadnφ dokumenty t²kajφcφ se bezpeΦnostnφ, obrannΘ a vojenskΘ strategie ╚eskΘ republiky a koncepci v²stavby rezortu obrany (do roku 2003 s v²hledem do roku 2008). P°edlo₧φ Parlamentu nßvrh komplexnφ prßvnφ ·pravy t²kajφcφ se obrany stßtu, ozbrojen²ch sil a vojßk∙. VΦasnΘ p°ijetφ t∞chto zßkladnφch dokument∙ a jejich praktickß realizace p°isp∞je i k hodnov∞rnosti ╚eskΘ republiky jako budoucφho Φlena NATO.

áááááHlavnφm ·kolem armßdy bude p°φprava velitelskΘho sboru a vojsk k realizaci ·kol∙ souvisejφcφch s jejφm zaΦlen∞nφm do vojensk²ch struktur NATO, a takovß modernizace v²zbroje a techniky, kterß zajistφ jejφ kompatibilitu s v²zbrojφ NATO. SouΦasn∞ se budou realizovat socißlnφ programy, kterΘ povedou k celkovΘ zm∞n∞ vojenskΘho prost°edφ tak, aby se podmφnky pro slu₧bu a ₧ivot vojßk∙ postupn∞ p°iblφ₧ily na ·rove≥ srovnatelnou s armßdami NATO.

4.4.3 ZahraniΦnφ politika

áááááZßkladnφm ·kolem ΦeskΘ zahraniΦnφ politiky je obhajoba a prosazovßnφ nßrodnφch zßjm∙ ╚eskΘ republiky. Vlßda bude usilovat o to, aby se ╚R za°adila mezi aktivnφ Φinitele evropskΘ, a v mezφch mo₧nostφ, i sv∞tovΘ politiky na bßzi spoluprßce, solidarity, lidsk²ch prßv a kooperativnφ bezpeΦnosti.

áááááVlßda se hlßsφ k vizi sjednocenΘ, demokratickΘ, prosperujφcφ a mφrovΘ Evropy bez nap∞tφ a konflikt∙, Evropy svobodn²ch obΦan∙ a spolupracujφcφch region∙.

áááááVlßda se zam∞°φ na zkvalitn∞nφ informaΦnφ Φinnosti tak, aby byla zahraniΦnφ politika v²razn∞ podpo°ena Φeskou ve°ejnostφ, zejmΘna pokud jde o zaΦlen∞nφ ╚R do SeveroatlantickΘ aliance a EvropskΘ unie. Spolu s dobr²mi a stabilnφmi vztahy k sousednφm stßt∙m jsou zaΦlen∞nφ ╚R do EvropskΘ unie a Φlenstvφ váSeveroatlantickΘ alianci hlavnφmi prioritami ΦeskΘ zahraniΦnφ politiky.

áááááVlßda bude usilovat o to, aby dojednanΘ podmφnky vstupu do Unie odpovφdaly Φesk²m nßrodnφm zßjm∙m. Vstup do EvropskΘ unie ovlivnφ vÜechny oblasti ₧ivota ΦeskΘ spoleΦnosti i ka₧dΘho obΦana. S ohledem na zßva₧nost tohoto kroku je vlßda rozhodnuta p°edlo₧it ke schvßlenφ ·stavnφ zßkon o referendu a poslΘze iniciovat referendum o p°istoupenφ ╚R k EvropskΘ unii.

áááááVlßda rozpracuje strategii vstupu do EvropskΘ unie s cφlem orientovat jednotlivß odv∞tvφ na oΦekßvanΘ zm∞ny. Navß₧e na existujφcφ nßrodnφ program p°φpravy ╚R na Φlenstvφ v EU, p°iΦem₧ krßtkodobΘ i st°edn∞dobΘ priority v p°φprav∞ na Φlenstvφ v Unii budou ka₧doroΦn∞ zp°es≥ovßny . Vlßda zajistφ plnΘ a efektivnφ vyu₧itφ zv²ÜenΘ hospodß°skΘ pomoci, kterou Evropskß unie poskytne ╚R v rßmci programu Agenda 2000. ZejmΘna vytvo°φ podmφnky pro vznik samosprßvn²ch regionßlnφch orgßn∙, jejich₧ existence je nezbytnß pro to, aby ╚R zφskala a byla schopna absorbovat p°φsp∞vky ze strukturßlnφch fond∙ Unie. Vlßda je tΘ₧ rozhodnuta pln∞ vyu₧φt mo₧nostφ, kterΘ byly vytvo°eny v EvropskΘ investiΦnφ bance k financovßnφ projekt∙ v zemφch, kterΘ po₧ßdaly o Φlenstvφ v EvropskΘ unii.

áááááVlßda bude pokraΦovat v zaΦle≥ovßnφ ╚R do ZßpadoevropskΘ unie.

áááááVlßda dokonΦφ p°φpravy ╚R na vstup do NATO. Je rozhodnuta uΦinit vÜe nezbytnΘ, aby se ╚R stala plnohodnotn²m Φlenem tΘto organizace a mohla se aktivn∞ zapojit do jednßnφ o strategickΘ koncepci NATO. Vlßda bude prosazovat politiku otev°enosti aliance.

áááááVlßda p°iklßdß velk² v²znam dobr²m vztah∙m se vÜemi sousednφmi stßty. Zam∞°φ se na rozvφjenφ nadstandardnφch styk∙ se Slovenskem, s nφm₧ nßs spojujφ spoleΦnß historie i spoleΦnΘ zßjmy a ekonomickΘ vazby. Zßsadnφ v²znam pro ╚R majφ vztahy s N∞meckem. Vlßda sdφlφ myÜlenku, ₧e perspektiva vzßjemn²ch Φesko-n∞meck²ch vztah∙ spoΦφvß v jejich zam∞°enφ do budoucnosti a zakotvenφ na dorozum∞nφ a vzßjemnΘ shod∞ v rßmci mφrovΘ, demokratickΘ a prosperujφcφ Evropy. Vlßda p°itom vychßzφ z nezpochybnitelnosti v²sledk∙ druhΘ sv∞tovΘ vßlky.

áááááVlßda bude pokraΦovat v rozvφjenφ a dalÜφm rozÜi°ovßnφ dosavadnφch dobr²ch vztah∙ s Polskem a s Rakouskem. SpoleΦn∞ s Polskou republikou a Ma∩arskou republikou bude koordinovat p°φpravu na vstup do NATO a EU. Zasadφ se o rozvφjenφ vÜestrannΘ spoluprßce se stßty st°ednφ Evropy, zejmΘna o prohloubenφ a rozÜφ°enφ St°edoevropskΘ dohody o volnΘm obchodu (CEFTA).

áááááVlßda p°iklßdß velk² v²znam rozvoji bilaterßlnφch vztah∙ s ostatnφmi zem∞mi, jak velmocemi, tak menÜφmi stßty. Trvalou pozornost bude v∞novat rozvφjenφ t∞sn²ch p°ßtelsk²ch vztah∙ s USA. Nebude opomφjet rozvoj partnersk²ch vztah∙ s Ruskem, Ukrajinou a stßty SNS. Navß₧e na tradiΦnφ spoluprßci s rozvojov²mi zem∞mi.

áááááVlßda je rozhodnuta posφlit multilaterßlnφ dimenzi ΦeskΘ zahraniΦnφ politiky.

áááááV rßmci svΘ evropskΘ politiky se bude ╚R aktivn∞ podφlet na Φinnosti Rady Evropy. PodepφÜe Evropskou ·mluvu o stßtnφm obΦanstvφ a ┌mluvu o ochran∞ osob p°i automatickΘm zpracovßnφ osobnφch ·daj∙. P°istoupφ k Fondu socißlnφho rozvoje Rady Evropy.

áááááVlßda podpo°φ reformnφ snahy k posφlenφ autority OSN. Je p°ipravena podφlet se v rßmci sv²ch mo₧nostφ na mφrov²ch operacφch schvßlen²ch Radou bezpeΦnosti OSN a posφlit nßrodnφ program humanitßrnφ a rozvojovΘ pomoci.

ááááá╚R bude aktivn∞ji vyu₧φvat Organizaci pro bezpeΦnost a spoluprßci v Evrop∞ jako v²znamnΘho f≤ra pro preventivnφ diplomacii a kooperativnφ bezpeΦnost.

áááááPro zv²Üenφ ·rovnφ a ·Φinnosti ΦeskΘ zahraniΦnφ politiky bude dbßt na zajiÜt∞nφ pot°ebnΘ koordinace jak mezi ·stavnφmi Φiniteli, tak mezi jednotliv²mi resorty. Zajistφ, aby Φeskß zahraniΦnφ slu₧ba byla ·Φinn∞ zapojena do vn∞jÜφch ekonomick²ch vztah∙ a orientovßna zejmΘna na podporu dvoustrannΘ hospodß°skΘ spoluprßce.

áááááVlßda se bude aktivn∞ podφlet na Φinnosti mezinßrodnφch hospodß°sk²ch organizacφ jako jsou Sv∞tovß obchodnφ organizace, OECD, a i Evropskß banka pro obnovu a rozvoj, Sv∞tovß banka, Mezinßrodnφ m∞nov² fond a jinΘ.

áááááP°φsluÜnΘ orgßny vlßdy budou udr₧ovat t∞snΘ kontakty s krajany v zahraniΦφ.

áááááVlßda p°ijme opat°enφ ke zv²Üenφ profesionßlnφ ·rovn∞ a stability v zahraniΦnφ slu₧b∞. Za v²znamn² nßstroj k tomu pova₧uje zßkon o zahraniΦnφ slu₧b∞, kter² p°edlo₧φ Parlamentu ╚R ke schvßlenφ.

áááááP°i napl≥ovßnφ tezφ zahraniΦnφ a bezpeΦnostnφ politiky je vlßda rozhodnuta usilovat o konsensus se vÜemi rozhodujφcφmi politick²mi silami zem∞ a vytvo°it k tomu pot°ebnΘ p°edpoklady. Hlßsφ se k otev°enΘmu stylu zahraniΦnφ politiky. V oblasti zahraniΦnφ a bezpeΦnostnφ politiky bude respektovat kontrolnφ funkci Parlamentu.

4.5 Ve°ejnß sprßva

áááááNejnalΘhav∞jÜφm ·kolem vlßdy i Parlamentu ╚eskΘ republiky je v oblasti ve°ejnΘ sprßvy napln∞nφ ·stavnφho zßkona o z°φzenφ vyÜÜφch ·zemnφch celk∙ (kraj∙) tak, aby nebyl ohro₧en termφn jeho ·Φinnosti stanoven² na 1.1.2000. Vlßda proto neprodlen∞ zahßjφ prßce na pot°ebn²ch ·zemnφch zm∞nßch i na vytvß°enφ pot°ebnΘho materißlnφho zßzemφ pro krajskΘ orgßny. SkuteΦn² tvar i podobu mohou budoucφ samosprßvnΘ kraje zφskat pouze p°ijetφm celΘ °ady zßkon∙, kterΘ vymezφ zejmΘna jejich financovßnφ a hospoda°enφ, pravomoci v oblastech jejich samostatnΘ i p°enesenΘ p∙sobnosti, strukturu krajsk²ch orgßn∙ a zp∙sob voleb do nich, jako₧ i p∙sobnost a postavenφ dosavadnφch ·zemnφch orgßn∙ stßtnφ sprßvy vΦetn∞ okresnφch ·°ad∙, kterΘ dosud plnφ zcela nezastupitelnou roli v oblasti v²konu ·zemnφ stßtnφ sprßvy. Vlßda si je v∞doma rozsahu tohoto ·kolu a pokud zjistφ, ₧e stav p°φpravn²ch pracφ proveden²ch p°edchozφ vlßdou neumo₧nφ odpov∞dnΘ dokonΦenφ legislativnφch i organizaΦnφch pracφ tak, aby bylo mo₧no ve stanovenΘm termφnu odpov∞dn∞ p°ikroΦit k napln∞nφ ·stavnφho zßkona, bude oátom informovat ve°ejnost i Parlament, kter² v takovΘm p°φpad∞ po₧ßdß o odlo₧enφ ·Φinnosti ·stavnφho zßkona. Pro takov² krok si stanovφ termφn projednßnφ nßvrhu stßtnφho rozpoΦtu na rok 1999.

áááááVlßda mß v oblasti ve°ejnΘ sprßvy v ·myslu zastavit trend k neod∙vodn∞nΘmu nßr∙stu a zßrove≥ byrokratizaci ve°ejnΘ sprßvy p°edevÜφm t∞mito opat°enφmi:

• p°esn²m a ve°ejn∞ kontrolovateln²m vymezenφm kompetencφ obou liniφ ve°ejnΘ sprßvy, tj. samosprßvy a stßtnφ sprßvy na ·rovni centra, kraje i obce. Stßtnφ sprßv∞ ponechß pouze ty kompetence, kterΘ zajiÜ¥ujφ jednotn² zp∙sob provßd∞nφ p°esn∞ vymezen²ch Φinnostφ na ·zemφ celΘho stßtu. K dosa₧enφ racionßlnφ d∞lby kompetencφ bude vlßda postupovat od obΦana a jeho pot°eb k vlßd∞ a parlamentu, nikoliv naopak;
• posφlenφm koncepΦnφ ·lohy vlßdy, kterß se cφtφ b²t fakticky odpov∞dnou za dalÜφ v²voj spoleΦnosti a prosazovßnφ pozitivnφch v²vojov²ch trend∙ v ekonomickΘ, socißlnφ a politickΘ ·rovni zem∞. Tuto ·lohu hodlß vlßda prosazovat bez dalÜφho nßr∙stu pracovnφk∙, a to p°edevÜφm tφm, ₧e dojde k novΘ d∞lb∞ kompetencφ mezi vlßdou centrßlnφ, krajskou a mφstnφ;
• vlßda je rozhodnuta ve svΘm funkΦnφm obdobφ vytvo°it a d∙sledn∞ zavΘst jednotn² stßtnφ informaΦnφ systΘm, p°φstupn² obΦan∙m i institucφm, kter² povede k celkovΘ racionalizaci stßtnφ sprßvy i rozhodovacφch proces∙ v jejφm rßmci. S vytvo°enφm stßtnφho informaΦnφho systΘmu hodlß vlßda spojit i propracovßnφ komplexnφho systΘmu profesionßlnφ i laickΘ ve°ejnΘ kontroly a podstatn∞ tak zv²Üit jejφ ·Φinnost bez nßr∙stu poΦtu orgßn∙ Φi pracovnφk∙;
• v systΘmu centrßlnφch orgßn∙ hodlß vlßda v²hledov∞ pov∞°it pouze jedno mφsto pΘΦφ o celkovou kvalitu ve°ejnΘ sprßvy, vΦetn∞ °eÜenφ otßzek jejφ apolitiΦnosti, odbornosti a koordinace. Jednφm z prvnφch a hlavnφch ·kol∙ je vytvo°enφ a realizace programu zm∞n ve ve°ejnΘ sprßv∞, kterΘ naÜe zem∞ nezbytn∞ pot°ebuje nejen v souvislosti s naÜφ p°φpravou a vstupem do EvropskΘ unie.

áááááVlßda vynalo₧φ maximßlnφ ·silφ na zastavenφ tendencφ vedoucφch k podce≥ovßnφ a₧ pohrdßnφ ve°ejnou sprßvou a p°isp∞nφ k obratu od ve°ejnΘ sprßvy jako byrokratickΘho orgßnu, kter² obt∞₧uje obΦany, k ve°ejnΘ sprßv∞, kterß obΦanovi slou₧φ p°i vytvß°enφ podmφnek jeho individußlnφho ₧ivota i jeho ₧ivota jako Φlena spoleΦnosti. K docφlenφ tohoto stavu vlßda:

• p°edlo₧φ zßkon o stßtnφ slu₧b∞, kter² bude na jednΘ stran∞ klßst vysokΘ nßroky na profesionßlnφ pracovnφky ve ve°ejnΘ sprßv∞, ale zßrove≥ je chrßnit p°i v²konu jejich nßroΦnΘ Φinnosti;
• vypracuje systΘm vzd∞lßvßnφ pracovnφk∙ ve ve°ejnΘ sprßv∞, a to jak budoucφch pracovnφk∙ na st°ednφch a hlavn∞ na vysok²ch Ükolßch, tak stßvajφcφch pracovnφk∙ v systΘmu celo₧ivotnφho vzd∞lßvßnφ. SystΘm vzd∞lßvßnφ bude koordinovßn z toho orgßnu, kter² bude pov∞°en pΘΦφ o kvalitu ve°ejnΘ sprßvy;
• na ·rovni ·zemnφch orgßn∙ ve°ejnΘ sprßvy vlßda soust°edφ pozornost na kvalitnφ propracovßnφ d∞lby kompetencφ ve ve°ejnΘ sprßv∞, tedy jak v samosprßv∞, tak ve stßtnφ sprßv∞ mezi centrßlnφmi orgßny, krajsk²mi a mφstnφmi orgßny. P°i d∞lb∞ t∞chto kompetencφ se bude vlßda °φdit zßsadou, ₧e stßtnφ sprßva mß °φdit to, co je t°eba zajistit ploÜn∞, tedy v celΘ spoleΦnosti a na celΘm ·zemφ stßtu stejn∞. Ostatnφ bude postupn∞ sv∞°eno do kompetencφ samosprßvy. Na ·rovni mφstnφch orgßn∙ ve°ejnΘ sprßvy hodlß vlßda podstatn∞ posφlit p°φmo v zßkonu o obcφch kompetence obcφ tak, aby mohly ·Φinn∞ji vytvß°et, p°φpadn∞ zasahovat do vytvß°enφ podmφnek pro uspokojovßnφ pot°eb obΦan∙. T²kß se to p°edevÜφm procesu sestavovßnφ a napl≥ovßnφ ·zemnφho plßnu, povolovßnφ podnikatelsk²ch aktivit a naklßdßnφ se za°φzenφmi socißlnφ a technickΘ infrastruktury. Vlßda pova₧uje za nezbytnΘ vymezit v zßkon∞ pojem ôzßkladnφ majetek obceö a podstatn∞ zp°φsnit a zpr∙hlednit pravidla pro naklßdßnφ s majetkem obcφ, zejmΘna vymezit druhy majetku, kterΘ obec nem∙₧e odprodat Φi zastavit bez odpovφdajφcφ nßhrady. V tΘto souvislosti bude vlßda zva₧ovat, zda by zßkon nem∞l stanovit strop mφry zadlu₧enosti obcφ;
• p°i ·prav∞ da≥ovΘho zßkonodßrstvφ zam²Ülφ vlßda upravit zp∙sob da≥ovΘho urΦenφ tak, aby vzrostla jak absolutnφ v²Üe p°φjm∙ obcφ (vzhledem k nßr∙stu jejich kompetencφ), tak mφra pravd∞podobnosti, ₧e nastane da≥ovß povinnost, tedy ₧e obec penφze zφskß. RozÜφ°it mo₧nost v²b∞ru mφstnφch danφ a poplatk∙ a zvß₧it mo₧nost rozÜφ°enφ podpory podnikßnφ obcφ v obecn∞ prosp∞Ün²ch oblastech, zejmΘna p°i v²stavb∞ a sprßv∞ bytovΘho fondu;
• cestou podpory sdru₧ovßnφ obcφ k v²konu urΦit²ch Φinnostφ, a to podpory p°edevÜφm ze strany krajsk²ch orgßn∙ samosprßvy hodlß vlßda postupn∞ vytvß°et podmφnky pro dobrovolnΘ spojovßnφ obcφ do v∞tÜφch celk∙ tak, aby doÜlo ke snφ₧enφ stßvajφcφ rozdrobenosti struktury obcφ ve prosp∞ch lepÜφho v²konu jejich kompetencφ.

áááááV °φzenφ ve°ejnΘho sektoru z ·rovn∞ ve°ejnΘ sprßvy hodlß vlßda:

• zpracovat celkovou koncepci ve°ejnΘho sektoru a jeho jednotliv²ch blok∙ i odv∞tvφ a vyhodnotit podmφnky jeho efektivnosti. Tato zpracovanß a stßle obnovovanß koncepce bude slou₧it jako rozhodujφcφ podklad pro sestavovßnφ dlouhodob∞jÜφch rozpoΦtov²ch program∙;
• postavit bariΘry tendencφm k prohlubujφcφm se rozdφl∙m mezi jednotliv²mi kraji a okresy vytvo°enφm systΘmu standard∙ vybavenosti ·zemφ za°φzenφmi socißlnφ a technickΘ infrastruktury, garantovanΘ ve°ejnou sprßvou. Standardy podrobovat soustavnΘ anal²ze a chßpat je jako dynamickΘ;
• p°epracovat da≥ov² systΘm tak, aby podporoval p°ijatou koncepci rozvoje ve°ejnΘho sektoru a posφlil finanΦnφ nezßvislost ·zemnφch a mφstnφch samosprßvn²ch orgßn∙. Tedy zahßjit politiku odvozovßnφ ve°ejn²ch p°φjm∙ od p°ijatΘ koncepce ve°ejn²ch v²daj∙.

5. Zßv∞r

áááááVlßda ╚eskΘ republiky p°edpoklßdß, ₧e o pln∞nφ tohoto programovΘho prohlßÜenφ bude Poslaneckou sn∞movnu ka₧doroΦn∞ informovat. Vlßda je p°ipravena k nejÜirÜφ komunikaci s odborn²mi v²bory PoslaneckΘ sn∞movny p°i p°φprav∞ nßvrh∙ zßkon∙. Vlßda v∞°φ, ₧e po uplynutφ jejφho Φty°letΘho funkΦnφho obdobφ bude moci svΘ nßstupkyni p°edat zemi v podstatn∞ lepÜφm stavu, ne₧ v jakΘm ji p°evzala.