Průměrný výdělek se zjišťuje vždy jako průměrný hrubý výdělek a
jen v případě, že tak pracovněprávní předpisy pro určitý účel stanoví
(např. pro poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání), se
zjišťuje průměrný čistý výdělek (§ 275 zákoníku práce).
Podle § 17 zákona č. 1/1992 Sb. se úprava průměrného výdělku pro
pracovněprávní účely vztahuje obecně na všechny zaměstnavatele (tj.
i na ty zaměstnavatele, kteří jsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi)
a jejich zaměstnance a je zcela nerozhodné, v jakém pracovním vztahu zaměstnanec
vykonává u zaměstnavatele práci, zda na základě pracovního poměru, služebního
poměru, členského poměru k družstvu, kde součástí členství je též
pracovní vztah, nebo zda koná práci na základě některé z dohod o pracích
konaných mimo pracovní poměr.
Právní úprava průměrného výdělku stanoví pouze rámcová pravidla a
předpokládá, že bližší podmínky budou dojednány podle specifik u jednotlivých
zaměstnavatelů v kolektivní smlouvě a pokud u zaměstnavatele nepůsobí odbory,
stanoveny ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Bližší úprava průměrného
výdělku nesmí jít nad rámec zákona nebo nesmí s ním být v rozporu
(např. nemůže stanovit jiné rozhodné období nebo odlišnou délku).
Do průměrného výdělku se zahrnují plnění, která odpovídají definici
mzdy podle § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 1/1992 Sb., tj. všechna peněžitá i
nepeněžitá plnění závislá na výkonu práce, resp. definici platu podle § 3 odst.
1 a 2 zákona č. 143/1992 Sb.
Do průměrného výdělku nelze zahrnout plnění, které ve smyslu výše
uvedeném není poskytováno za vykonanou práci, např. plnění poskytovaná
v souvislosti se zaměstnáním podle zvláštních předpisů (zejména náhrady
mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů nebo
obligací, odměna za pracovní pohotovost.
U zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance podle zákona č. 1/1992 Sb.,
v platném znění, se do průměrného výdělku nezahrnují ani plnění, která se
neposkytují podle obecně závazných právních předpisů, ale např. podle
vnitropodnikových předpisů, která nejsou závislá na výkonu práce a která nejsou
podle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném
znění, výdajem k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a
nelze je účtovat do mzdových nákladů, např. některá plnění věrnostního a
stabilizačního charakteru. Jelikož tato plnění nejsou mzdou, nelze je ani zahrnout do
průměrného výdělku.