E-MAIL NOVINY nakladatelství Verlag Dashöfer

pro mzdové účetní a
personalisty

4/1998 od 13. do 27. listopadu

Obsah:

	Právní úprava zjišťování a používání průměrného výdělku
	Postup při čerpání dovolené
	Postup při podpoře v nezaměstnanosti

Právní úprava zjišťování a používání průměrného výdělku

Průměrný výdělek upravuje zákon č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění, který stanoví, že průměrný výdělek se zjišťuje pro pracovněprávní účely. Nelze jej proto používat pro jiné účely, např. pro nemocenské pojištění.

Průměrný výdělek se zjišťuje vždy jako průměrný hrubý výdělek a jen v případě, že tak pracovněprávní předpisy pro určitý účel stanoví (např. pro poskytování hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání), se zjišťuje průměrný čistý výdělek (§ 275 zákoníku práce).

Podle § 17 zákona č. 1/1992 Sb. se úprava průměrného výdělku pro pracovněprávní účely vztahuje obecně na všechny zaměstnavatele (tj. i na ty zaměstnavatele, kteří jsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi) a jejich zaměstnance a je zcela nerozhodné, v jakém pracovním vztahu zaměstnanec vykonává u zaměstnavatele práci, zda na základě pracovního poměru, služebního poměru, členského poměru k družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah, nebo zda koná práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Právní úprava průměrného výdělku stanoví pouze rámcová pravidla a předpokládá, že bližší podmínky budou dojednány podle specifik u jednotlivých zaměstnavatelů v kolektivní smlouvě a pokud u zaměstnavatele nepůsobí odbory, stanoveny ve vnitřním předpisu zaměstnavatele. Bližší úprava průměrného výdělku nesmí jít nad rámec zákona nebo nesmí s ním být v rozporu (např. nemůže stanovit jiné rozhodné období nebo odlišnou délku).

Do průměrného výdělku se zahrnují plnění, která odpovídají definici mzdy podle § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 1/1992 Sb., tj. všechna peněžitá i nepeněžitá plnění závislá na výkonu práce, resp. definici platu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 143/1992 Sb.

Do průměrného výdělku nelze zahrnout plnění, které ve smyslu výše uvedeném není poskytováno za vykonanou práci, např. plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním podle zvláštních předpisů (zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů nebo obligací, odměna za pracovní pohotovost.

U zaměstnavatelů, kteří odměňují zaměstnance podle zákona č. 1/1992 Sb., v platném znění, se do průměrného výdělku nezahrnují ani plnění, která se neposkytují podle obecně závazných právních předpisů, ale např. podle vnitropodnikových předpisů, která nejsou závislá na výkonu práce a která nejsou podle § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, výdajem k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a nelze je účtovat do mzdových nákladů, např. některá plnění věrnostního a stabilizačního charakteru. Jelikož tato plnění nejsou mzdou, nelze je ani zahrnout do průměrného výdělku.

Zaměstnavatelé, kteří poskytují zaměstnancům plat podle zákona č. 143/1992 Sb., v platném znění, mají situaci při posuzování položek zahrnovaných do hrubé mzdy pro výpočet průměrného výdělku, jednodušší. Co je platem, totiž jednoznačně stanoví zákona příslušná nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců a nic jiného platem být nemůže.

Postup při čerpání dovolené

Zaměstnavatel určit zaměstnanci čerpání dovolené v době od 20. června do 10. července. Jaké je rozhodné období pro náhradu mzdy za dovolenou ve výši průměrného výdělku?

Dovolená v tomto případě je čerpána ve druhém a část ve třetím čtvrtletí. Pro náhradu mzdy za dobu od 20. 6. do 30. 6. Se použije průměrný výdělek zjištěný k 1. 4. Za rozhodné období 1. čtvrtletí a za dobu od 1. 7. Do 10. 7. se použije průměrný výdělek zjištěný k 1. 7. za rozhodné období 2. čtvrtletí.

Postup při podpoře v nezaměstnanosti

Zaměstnavatel má zjistit pro potřebu úřadu práce průměrný měsíční čistý výdělek pro výplatu hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání, tzv. podporu v nezaměstnanosti u zaměstnance, který skončil pracovní poměr dnem 31. 3. 1998 a jemuž se v měsíci lednu téhož roku narodilo dítě, na které uplatnil nárok na snížení základu daně z příjmů (podle § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění). Jak postupovat?

Podle § 275 zákoníku práce se průměrný čistý měsíční výdělek zjišťuje z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením zálohy na daň z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se tento výdělek zjišťuje.

V daném případě se průměrný výdělek zjišťuje ke dni skončení pracovního poměru, tj. ke dni 31. 3. 1998. Zaměstnavatel proto použije průměrný měsíční hrubý výdělek zjištění k 1. 1. 1998 za rozhodné období 4. čtvrtletí 1997. Z tohoto průměrného měsíčního hrubého výdělku provede odpočty (daně, pojistného atd.) platné pro zaměstnance v měsíci březnu 1998 (tj. přihlédne k narození dítěte), čímž získá průměrný měsíční čistý výdělek.

E-mailové noviny si můžete zdarma objednat zde.