Historie Malého Fürstenberského paláce

Drobná barokní stavba vilového charakteru s rozsáhlou architektonicky řešenou zahradou (tzv. Kolovratskou) na úpatí Hradčan. Složitý členitý půdorys dnešního paláce, zapuštěného do svažitého terénu, obráží stavební vývoj objektu. Ten vznikl na místě dvou renesančních domů, jejichž osudy lze zpětně sledovat až do 16. století. V r. 1732 oba domky i s rozsáhlou zahradou (dnešní tzv. Kolovratská zahrada) koupila Marie Barbora Černínová z Chudenic. Hraběnka uskutečňovala do své smrti (1789) rozsáhlou přestavbu obou domů v rokokovém slohu. Objekt byl tehdy poprvé stavebně spojen s Kolovratským palácem.

Koncem 18. století vlastnil palác synovec hraběnky Černínové Jan Arnnošt hrabě Schaffgotsch, který dal oba paláce opět oddělit. Během 19. století změnil objekt častěji majitele, až r. 1866 připadl Maxmiliánu Egonovi III. knížeti z Fürstenberka. Fürstenberkové palác vlastnili až do roku 1945, kdy připadl československému státu. Od té doby je účelově využíván státními úřady.

Zahrada i budovy byly rekonstruovány po roce 1952, kdy byl mimo jiné opět stavebně spojen Malý Fürstenberský palác s Kolovratským.

Půvabná rokoková stavba je více zahradním palazzettem než okázalou městskou aristokratickou rezidencí. Otevírá se příchozím vstříc jižním jednopatrovým průčelím s vloženým mansardovým patrem. Meziokenní pilíře zdobí ploché výplně s vykrajovanými rohy, jimž odpovídají ozdobné šambrány a parapety. Nad plastickou korunní římsou se zdvihají čtyři vikýře. Obdobně je uspořádáno i východní průčelí. Zajímavě vyřešil architekt západní fasádu, do jejíchž zlomů vložil prvky zahradního stavitelství: lodžii, schodiště a kaštany.

(Z textu knihy Pražské paláce, vydavatelství Akropolis 1995)