ZPET Bohemia Patent

Licence 		ZPET na Hlavni stranku

  LICENCNI SMLOUVA

Licence je jednou z moznosti, jak komercne vyuzit prumyslova prava a dusevni vlastnictvi. Licencni smlouvou je poskytovano pravo k vyuzivani predmetu vynalezu, uzitneho nebo prumysloveho vzoru nebo ochranne znamce. Specifickou formou licence je poskytnuti nechranenych, ale utajenych vyrobnich a jinych poznatku - tj. know-how. Jedna licencni smlouva muze kombinovat vsechny druhy licencnich predmetu.
Existuje nekolik kriterii pro rozliseni licenci. Zakladni rozdeleni je podle toho, zda predmet licence poskytujeme - aktivni licence - nebo zda predmet licence nabyvame - pasivni licence.

Dalsim kriteriem je rozsah poskytovanych prav , podle ktereho rozeznavame:

  • vylucnou licenci, ve ktere je nabyvatel ve smluvnim uzemi jedinym uzivatelem poskytnutych prav a poskytovatel neni opravnen uzavirat s tretimi osobami dalsi smlouvy, ktere by vylucnost nabyvatele narusovaly;
  • nevylucnou licenci, pri ktere si poskytovatel vyhrazuje pravo uzavirat obdobne licencni smlouvy s dalsimi partnery ve smluvnim uzemi. Vedle nabyvatele licence bude vyuzivat stejny predmet smlouvy i jiny subjekt. Nabyvateli se tak nedostava monopolni vyhody jako je tomu v pripade vylucne licence.

Zvlastnim pripadem je situace, kdy poskytovatel uzavre s nabyvatelem vylucnou licenci, zaroven si vsak vyhradi pravo vyroby nebo prodeje sam pro sebe.

Podle predmetu licencni smlouvy mohou byt:

  • patentova licence: predmetem je vynalez chraneny patentem, pricemz do teto kategorie se radi i licence k uzitnemu a prumyslovemu vzoru.
  • znamkova licence: jejim predmetem je poskytnuti uzivaciho prava k ochranne znamce. Tyto licence jsou v prevazne mire nevylucne, nebot vedle nabyvatele je opravnen uzivat ochrannou znamku i jeji majitel. Vylucne znamkove licence jsou uzavirany napr. pro urcita smluvni uzemi. Pri kazdem uzavreni znamkove licence je treba vzit v uvahu riziko, ze muze dojit ke zhorseni jakosti vyrobku nebo sluzeb touto znamkou oznacovanych, k rozmelnovani ochranne znamky nebo ke klamani spotrebitelu. Je vhodne, aby si majitel ochranne znamky vyhradil ve smlouve povinnost nabyvatele oznacovat vyrobky a sluzby s uvedenim slova "licence".
  • licence na know-how: predmetem smlouvy jsou ruzna technicka a technologicka zlepseni a vyrobni zkusenosti, ktere nemohou byt predmetem patentove ochrany. Pokud know-how zustane utajeno, poskytuje stejny monopol jako patent, avsak v pripade, ze se stane znamym, jeho hodnota klesa umerne s okruhem osob, jimz se stalo znamym.
  • smisene licence: jsou nejrozsirenejsim typem licencni smlouvy. Predmetem techto licenci jsou patentova prava a vyrobne technicke poznatky (know-how), bez jejichz znalosti, by nabyvatel v mnoha pripadech ani nemohl patent vyuzivat. Predmetem muze byt napr. i pravo na vyrobu urciteho vyrobku (s tim, ze nabyvatel bude moci tyto vyrobky oznacovat ochrannou znamkou poskytovatele). Mezi smisene licence by bylo mozne zaradit i franchisingove smlouvy.
Licencni smlouvy k predmetum prumysloveho vlastnictvi jsou obecne upraveny v obchodnim zakoniku. Nejsou zde upraveny smlouvy o prodeji nebo poskytnuti nechranenych znalosti, ani smlouvy o prevodu predmetu prumysloveho vlastnictvi. Je-li tedy predmetem licencni smlouvy know-how, vztahuji se na tuto smlouvu ustanoveni obchodniho zakoniku pouze tehdy, jestlize se smluvni strany dohodnou, ze jejich zavazkovy vztah se bude ridit obchodnim zakonikem.

V patentovem zakonu je ulozena povinnost zapisovat licenci k vynalezu do patentoveho rejstriku, licence k uzitnemu vzoru do rejstriku uzitnych vzoru a licence k prumyslovemu vzoru se zapisuje do rejstriku prumyslovych vzoru. Licence nabyva ucinnosti vuci tretim osobam az timto zapisem. Mezi poskytovatelem a nabyvatelem je licencni smlouva ucinna i bez zapisu do rejstriku. Do rejstriku se zapisuji jen ty licence, jejichz predmetem je vyuziti vynalezu nebo uzitneho a prumysloveho vzoru chraneneho v Ceske republice a pokud k vyuziti dojde na uzemi Ceske republiky.

U ochrannych znamek je ucinnost licencni smlouvy vazana na zapis teto smlouvy do rejstriku ochrannych znamek. Na rozdil od licence k patentu apod. je zapis znamkove licence podminkou pro vznik platnosti licencni smlouvy.

Urad prumysloveho vlastnictvi pri zapisu licence do rejstriku nezkouma podminky uzavreni smlouvy, jeji vyhodnost, vysi licencniho poplatku apod., ale zjistuje, zda existuje pravo (patent dosud plati, ochranna znamka neni zanikla) a zda licenci uzavira opravneny subjekt, tj. majitel tohoto prava.

Struktura licencni smlouvy - obecna uprava:

  • uvod - presna specifikace smluvnich stran a cile licencni smlouvy,
  • definice pojmu a vymezeni rozsahu smlouvy,
  • uzemni rozsah,
  • prevod prav a zavazku, sublicence,
  • predani dokumentace, know-how,
  • zlepseni a jejich vymena,
  • zaskoleni pracovniku nabyvatele,
  • vyse, forma a terminy licencni platby,
  • povinnost utajeni, zaruky, ucast ve sporech, nahrada skody,
  • oznacovani licencnich vyrobku,
  • trvani smlouvy, stav po skonceni smlouvy,
  • reseni pripadnych sporu, pravo smlouvy,
  • zmeny a doplnky smlouvy.

Franchising

Za franchising jsou obvykle povazovany takove licencni smlouvy, podle kterych je nabyvatel licence opravnen provozovat specifickou podnikatelskou cinnost pod obchodnim nazvem, ochrannou znamkou aj., a ktere nalezi poskytovateli licence. Poskytovatel kontroluje, jak nabyvatel podnika, poskytuje mu prubezne pomoc a rady tykajici se jeho podnikatelske cinnosti. Oba podniky jsou vsak samostatne.

Hlavni rysy franchisingu (fransizingu):

  1. Jde o licenci na podnikani, po urcitou dobu, v urcene geograficke oblasti, pod nazvem poskytovatele a s pouzitim jeho ochrannych znamek.
  2. Predmetem fransizingove smlouvy je obvykle obchodni cinnost ve forme sluzby, ktera jiz byla vyzkousena a testovana na trhu v tzv. pilotnich projektech. Jedna se o metodu, ktera je za urcitych podminek proveditelna kdekoliv a kymkoliv.
  3. Fransizor (poskytovatel) poskytuje fransizantovi celkovy obchodni koncept teto metody. Tento koncept umoznuje provozovani podnikatelske cinnosti. Souhrnny koncept nebo navod musi nabyvatel presne dodrzovat. Napriklad v oblasti rychleho obcerstveni musi nabyvatel dbat na dodrzovani tajnych receptur, specifikujicich veskere prisady a suroviny, jakoz i na vzhled prostredi, kde se obcerstveni podava. Koncept je obvykle obsazen v manualu, ktery nabyvatel obdrzi po uzavreni fransizingove smlouvy.
  4. Poskytovatel zaskoli nabyvatele v provozovani fransizingoveho podniku podle metody rozpracovane v manualu.
  5. Poskytovatel rovnez poskytuje nabyvateli „zajistovaci“ sluzby a pomaha mu, aby podnikal uspesne. Tyto sluzby by mely zahrnovat propagacni cinnost a marketing tykajici se obecne nazvu fransizingoveho podniku i konkretni provozovny v danem miste. Jejich predmetem by melo byt rovnez poradenstvi tykajici se ziskani potrebnych financnich prostredku na pocatecni nutne investice, poradenstvi v oblasti pruzkumu trhu, podpora pri jednani o pronajmu vhodnych prostor pro zrizeni provozovny nabyvatele, pomoc pri vyrizovani administrativy, pri vedeni ucetnictvi apod., tedy vsechny zalezitosti spojene se zahajenim podnikani.
  6. Za poskytnuti prav k uzivani obchodniho formatu a metody a za poskytovani sluzeb se nabyvatel zavazuje provest uvodni investice do fransizingoveho podniku a potom platit pravidelne poskytovateli procenta (honorar) z dosazeneho obratu sveho podniku. Nabyvatel navic muze byt povinen odebirat vybaveni, suroviny a sluzby pro chod podniku od dodavatelu urcenych poskytovatelem nebo primo od poskytovatele.
  7. Ucast poskytovatele na podnikatelske cinnosti nabyvatele a na rozjezdu jeho podniku vsak neznamena, ze poskytovatel tento podnik vlastni. Fransizingovy podnik patri nabyvateli, ktery podnika na vlastni riziko a se svym podnikem naklada podle sveho. Poskytovatel vsak obvykle vyzaduje prednostni pravo na odkoupeni podniku nabyvatele nebo na schvaleni jineho kupce pro tento podnik.

[ ZPET ] [ HLAVNI STRANKA ]