Antonφn Zßpotock²

Byl synem pr∙kopnφka ΦeskΘho d∞lnickΘho hnutφ Ladislava ZßpotockΘho. VyuΦil se kamenφkem a od poΦßtku stoletφ do roku 1914 p∙sobil jako funkcionß° socißlnφ demokracie na Kladensku a redaktor jejφho tisku. Za 1. sv∞tovΘ vßlky byl vojßkem rakousko-uherskΘ armßdy. Po vzniku ╚eskoslovenska se stal jednφm ze zakladatel∙ levice v socißlnφ demokracii a organizßtorem d∞lnick²ch rad. Roku 1920 se ·Φastnil II. kongresu KomunistickΘ internacionßly. V prosinci 1920 pat°il k hlavnφm organizßtor∙m generßlnφ stßvky na Kladensku a spolu·Φastnil se pokusu o levicov² puΦ. Za tuto Φinnost byl 9 m∞sφc∙ v∞zn∞n.

Ve 20.letech pat°il ke èmeralov∞ skupin∞ ve vedenφ KS╚. V letech 1922-25 byl generßlnφm tajemnφkem komunistickΘ strany. Ve vedenφ KS╚ se udr₧el i po V. sjezdu v ·noru 1929, kdy₧ jeho zvolenφ prosadil - proti kritik∙m z °ad Gottwaldov²ch stoupenc∙ - delegßt Kominterny. Ve 30. letech byl p°edstavitelem komunistick²ch Rud²ch odbor∙ a organizßtorem mosteckΘ stßvky (1932), kterß byla nejv∞tÜφm stßvkov²m bojem na evropskΘm kontinentu v letech sv∞tovΘ hospodß°skΘ krize. Ve druhΘ polovin∞ 30.let usiloval o sjednocenφ Φeskoslovensk²ch odbor∙ na protifaÜistickΘ platform∞.

Kdy₧ byla krßtce po Mnichovu zastavena Φinnost KS╚, byl Zßpotock² spolu s J.Dolansk²m p°edstavitelem legßlnφho vedenφ strany a₧ do jejφho ·°ednφho rozpuÜt∞nφ 27.12.1938. Krßtce po okupaci byl v dubnu 1939 zatΦen p°i pokusu o ilegßlnφ p°echod hranic do Polska a a₧ do ·nora 1940 v∞zn∞n na Pankrßci. Po v∞znici v Drß₧∩anech ho Φekal pobyt v koncentraΦnφm tßbo°e Sachsenhausen-Oranienburg.

Po kv∞tnu 1945 byl p°edsedou ┌st°ednφ rady odbor∙, Φlenem p°edsednictva ┌V KS╚ a poslancem Nßrodnφho shromß₧d∞nφ.

Od ·nora 1948, na jeho₧ p°φprav∞ i pr∙b∞hu se podφlel (mimo jinΘ proslul²m sjezdem p°edstavitel∙ zßvodnφch rad), byl do Φervna 1948 mφstop°edsedou a potΘ do roku 1953 p°edsedou ΦeskoslovenskΘ vlßdy. Po Gottwaldov∞ ·mrtφ, od 21.b°ezna 1953 a₧ do svΘ smrti, zastßval funkci prezidenta republiky.

Jako vedoucφ funkcionß° stßtostrany i z titulu stßtnφch funkcφ nese - spolu s K. Gottwaldem, R. Slßnsk²m, A. ╚epiΦkou, J. Dolansk²m, V. èirok²m a dalÜφmi - plnou odpov∞dnost za nastolenφ a provßd∞nφ organizovanΘho nßsilφ v ╚eskoslovensku. Spolurozhodoval o zatΦenφch, internacφch, podφlel se na p°φprav∞ politick²ch proces∙ a zavßd∞nφ vÜech forem po·norovΘho teroru. ZßpotockΘho odpov∞dnost nemohou smazat jeho "lidovß" vystoupenφ a pom∞rnß obliba mezi Φßstφ obΦan∙ stßtu, kte°φ oce≥ovali ZßpotockΘho osobnφ skromnost a obΦanskΘ "zabou°enφ" proti drobn²m nepravostem ka₧dodennφho ₧ivota a rozmßhajφcφ se byrokracii. Je ovÜem pravda, ₧e se tφm aspo≥ vn∞jÜkov∞ odliÜoval od v∞tÜiny komunistick²ch odlidÜt∞n²ch aparßtnφk∙ a pohlavßr∙, a¥ u₧ typu SlßnskΘho Φi ╚epiΦky, anebo v pozd∞jÜφch vydßnφch v podob∞ Hendrych∙, Kouck²ch, Indr∙ a Bilak∙. Na druhΘ stran∞ jeho sliby - a¥ u₧ se t²kaly m∞novΘ reformy v roce 1953 anebo odvolßnφ nßsilnΘho provßd∞nφ kolektivizace vesnice - z∙staly jen plan²mi slovy. Zßsah armßdy v roce 1953 v Plzni proti protestujφcφm d∞lnφk∙m èkodovky ukßzal, jak daleko je ochoten zajφt "odborß°sk² a d∞lnick²" prezident.

V 50. letech vychßzely ZßpotockΘho autobiografickΘ romßny o poΦßtcφch a v²voji ΦeskΘho d∞lnickΘho hnutφ. Pr∙kopnφk d∞lnickΘho hnutφ Ladislav Zßpotock², hlavnφ hrdina romßnu "Vstanou novφ bojovnφci", by se asi s odporem dφval na Φinnost svΘho syna a na teror, na jeho₧ zavßd∞nφ se podφlel a byl za n∞j odpov∞dn². Proti tomu byla rakouskß policie a justice, kterΘ ZßpotockΘho otce pronßsledovaly a soudily, nevinn∞ humßnnφmi institucemi. (nk)

Nakl. Libri: "Kdo byl kdo v naÜich d∞jinßch 20. stoletφ"
Se svolenφm vydavatele