Tradice a souΦasnost stßtnφch vyznamenßnφ ╚eskΘ republiky

Vyznamenßnφ jsou viditelnou odm∞nou za zßsluhy o stßt. Jsou projevem jeho suverenity a jejich udφlenφ pat°φ mezi zßkladnφ prßva hlav stßt∙. Vyznamenßnφ ukazujφ historick² v²voj stßtu a orientaci jeho vnit°nφ a zahraniΦnφ politiky. Ka₧dß zßsadnφ zm∞na ve struktu°e stßtu nebo v podmφnkßch jeho existence se projevuje na °ßdech a medailφch.

1814û1939
1939û1989
Od roku 1989

1814û1939

╪ßdy jsou obecn∞ v²razem tradice a kontinuity. Jedin²m Φesk²m vyznamenßnφm, kterΘ mß p°φmΘ p°edch∙dce, je ╪ßd BφlΘho lva. Prvnφm vyznamenßnφm, v jeho₧ nßzvu se objevuje Bφl² lev, byl ╚eskoslovensk² °ßd BφlΘho lva, zalo₧en² roku 1922.
Rok 1918 a zrod samostatnΘ ╚eskoslovenskΘ republiky znamenal nejen zßnik rakousko-uherskΘ monarchie, ale takΘ jejφho systΘmu stßtnφch vyznamenßnφ. Jednφm z prvnφch zßkonn²ch akt∙ RevoluΦnφho nßrodnφho shromß₧d∞nφ bylo schvßlenφ zßkona Φ. 61/1918 Sb., ze dne 10. prosince, jφm₧ se zruÜilo Ülechtictvφ, °ßdy a tituly. ZruÜena byla takΘ veÜkerß prßva z toho plynoucφ. V platnosti z∙staly pouze tituly, na kterΘ bylo mo₧no nab²t prßvnφho nßroku spln∞nφm p°edepsan²ch podmφnek (doktorsk², in₧en²rsk² titul apod.), tituly vyjad°ujφcφ skuteΦn∞ zastßvanou ·°ednφ hodnost a vyznamenßnφ ud∞lovanß vysok²mi Ükolami. ObΦan∙m ╚eskoslovenskΘ republiky bylo v²slovn∞ znemo₧n∞no platn∞ p°ijφmat takΘ cizφ vyznamenßnφ, pokud se na n∞ vztahovalo citovanΘ ustanovenφ zßkona.
Vzhledem k okolnostem vzniku Republiky ΦeskoslovenskΘ i ost°e odmφtavΘmu postoji ve°ejnosti k poz∙statk∙m starΘho re₧imu se tato radikßlnφ opat°enφ jevφ jako pochopitelnß. Jak se ale ukßzalo, nebylo mo₧no zcela odstranit tak tradicφ prov∞°enou instituci, jakou je stßtnφ vyznamenßnφ. Zn∞nφ zßkona takΘ nebralo ohled na ji₧ existujφcφ vyznamenßnφ, z°φzenß prozatφmnφ vlßdou v Pa°φ₧i a ministrem vßlky M. R. ètefßnikem pro ΦeskoslovenskΘ legionß°e.
O nßpravu se m∞l postarat zßkon Φ. 243/1920 Sb., z 10. dubna 1920. Z ·Φinnosti zßkona o zruÜenφ Ülechtictvφ, °ßd∙ a titul∙ byly vy≥aty ΦestnΘ odznaky zavedenΘ na pam∞¥ boj∙ o svobodu ΦeskoslovenskΘho nßroda nebo jako uznßnφ za zßsluhy o vznik samostatnΘho ΦeskoslovenskΘho stßtu. P°edevÜφm Ülo o ╚eskoslovensk² vßleΦn² k°φ₧, z°φzen² dekretem prozatφmnφ vlßdy zemφ Φeskoslovensk²ch v Pa°φ₧i, dne 7. listopadu 1918, jako nejvyÜÜφ vojenskΘ vyznamenßnφ. Dßle byla povolena ╚eskoslovenskß revoluΦnφ medaile, zalo₧enß dekretem podepsan²m za prezidenta republiky T. G. Masaryka ministrem zahraniΦφ v Pa°φ₧i dne 1. prosince 1918. Medaile byla z°φzena jako odm∞na za zßsluhy o Φeskoslovensk² odboj. Z p∙sobnosti zßkona Φ. 61/1918 Sb., ze dne 10. prosince 1918, byly vy≥aty takΘ ΦestnΘ odznaky z°φzenΘ pro Φeskoslovenskou revoluΦnφ armßdu na Sibi°i odboΦkou ╚eskoslovenskΘ nßrodnφ rady pro Rusko nebo ministerstvem vßlky prozatφmnφ vlßdy zemφ Φeskoslovensk²ch a ╪ßd Sokola (╪ßd ètefßnik∙v), zalo₧en² a navr₧en² generßlem Milanem Rastislavem ètefßnikem. KoneΦnΘ zn∞nφ stanov ètefßnikova °ßdu bylo vydßno v Pa°φ₧i roku 1919. Zßkon takΘ vyhov∞l ₧ßdosti zßstupc∙ mφrovΘ komise, aby Φeskoslovenskß vlßda p°istoupila k ud∞lovßnφ Medaile vφt∞zstvφ (La medaille de la victoire) pro spojeneckΘ a p°idru₧enΘ mocnosti, podle rozhodnutφ mφrovΘ konference v Pa°φ₧i ze dne 24. ledna 1919. Po°adφ uznßvan²ch vyznamenßnφ shrnul ob°adnφk Kancelß°e prezidenta republiky Guth-Jarkovsk² takto: ╚eskoslovensk² vßleΦn² k°φ₧, ╪ßd Sokola, ╚eskoslovenskß revoluΦnφ medaile a ╚eskoslovenskß medaile vφt∞zstvφ. Guth-Jarkovsk² se nezmi≥uje o Medaili Jana Äi₧ky z Trocnova zalo₧enΘ v °φjnu roku 1918 vedenφm rusk²ch legiφ jako prvnφ a nejstarÜφ ΦeskoslovenskΘ vyznamenßnφ. Ud∞lovßna m∞la b²t o t°ech stupnφch. Znßm je p°φpad jejφho jednorßzovΘho ud∞lenφ p°φsluÜnφk∙m 6. st°eleckΘho pluku rusk²ch legiφ v Jekat∞rinburgu. K t∞mto vyznamenßnφm je t°eba doplnit i Pam∞tnφ odznak ΦeskoslovenskΘho dobrovolce z let 1918- 1919. Zalo₧en byl v dob∞ ohro₧enφ ╚eskoslovenskΘ republiky roku 1938 a ud∞len vÜem dobrovolnφk∙m, kte°φ se v dob∞ od 28. °φjna 1918 do 31. Φervence 1919 ·Φastnili vojensk²ch akcφ na Slovensku. Naz²vßn je takΘ K°φ₧em "v t∞₧k²ch dobßch". Vydanß vyznamenßnφ byla noÜena na p°φsluÜnΘ stu₧ce na levΘ stran∞ prsou. ╚eskoslovenÜtφ obΦanΘ nosili podle obvyklΘho pravidla odznaky vlastnφho stßtu p°ed vÜemi cizφmi vyznamenßnφmi.

Ustanovenφ zßkona platila pro ΦeskoslovenskΘ obΦany v p°φpad∞, ₧e zßkladem k ud∞lenφ p°φsluÜn²ch vyznamenßnφ byly vynikajφcφ vßleΦnΘ v²kony a zßsluhy z doby p°ed 31. Φervnem 1919. V p°φpad∞ p°φsluÜnφk∙ cizφch armßd nebylo uplat≥ovßno ΦasovΘ omezenφ. Pokud p°φsluÜnφci Φeskoslovensk²ch vojsk obdr₧eli vyznamenßnφ za vßleΦnΘ zßsluhy od spojeneck²ch vlßd, sm∞li si je ponechat. Äßdost vlßdy o z°φzenφ nov²ch stßtnφch vyznamenßnφ byla vy°eÜena ustanovenφm o mo₧nosti zalo₧enφ vyznamenßnφ pro vojφny za stateΦnost prokßzanou p°ed nep°φtelem, nebo pro cizince za zßsluhy o Φeskoslovensk² stßt. Zßkon dal takΘ poΦßtek vnit°nφmu uspo°ßdßnφ budoucφho systΘmu stßtnφch vyznamenßnφ.
Novß vyznamenßnφ m∞la b²t ustavena na°φzenφm vlßdy, se souhlasem prezidenta republiky. Prop∙jΦovßnφ vyznamenßnφ nßle₧elo prezidentu republiky, p°φpadn∞ ministrovi nebo veliteli vojska, kterΘ k tomu prezident zmocnφ. V §5 zßkona se v²slovn∞ pravilo, ₧e obΦansk²m osobßm, p°φsluÜnφk∙m Republiky ΦeskoslovenskΘ, nemohou b²t nov∞ ud∞lena vyznamenßnφ, na kterß se vztahuje v²jimka zßkona, ani vyznamenßnφ novß. Zßkon takΘ nepovoloval Φeskoslovensk²m obΦan∙m p°ijφmat cizφ °ßdy a vyznamenßnφ.

S p°φpravou novΘho stßtnφho vyznamenßnφ ╚eskoslovenskΘ republiky bylo zapoΦato krßtce po vydßnφ zßkona Φ. 243/1920 Sb., z 10. dubna 1920. Dne 22. dubna 1921 vypsalo ministerstvo Ükolstvφ a nßrodnφ osv∞ty ve°ejnou sout∞₧ na nßvrhy odznaku °ßdu BφlΘho lva. V prvnφm kole sout∞₧e byly posouzeny a shledßny nevyhovujφcφmi dva nßvrhy. Pro druhΘ kolo byly vypracovßny podrobn∞jÜφ instrukce t²kajφcφ se poΦtu t°φd a zßkladnφ symboliky °ßdu. Porota, kterß se seÜla dne 30. Φervna 1921, konstatovala, ₧e doÜlo celkem 43 podpr∙m∞rn²ch nßvrh∙. Tehdy zasßhl do procesu vzniku °ßdu v²znamn∞ J. S. Guth-Jarkovsk², kter² byl dne 27. ·nora 1922 pov∞°en °φzenφm °ßdovΘho referßtu Kancelß°e prezidenta republiky. Bylo mu ulo₧eno: podnφtit definitivnφ rozhodnutφ ve v∞ci nßvrhu °ßdu za ·Φasti ministerstva zahraniΦφ a osv∞tovΘho odd∞lenφ ministerstva Ükolstvφ, sestavit statut °ßdu a dohodnout s ministerstvem zahraniΦnφch v∞cφ, komu mß prezident °ßd prop∙jΦit. Toto opat°enφ definitivn∞ p°eneslo sprßvu °ßdov²ch v∞cφ na Kancelß° prezidenta republiky, kde z∙stala a₧ do dneÜnφch dn∙.
Byla vypsßna novß sout∞₧ na podobu odznak∙, ale ani novΘ nßvrhy nebyly p°ijatelnΘ. Guth-Jarkovsk² konzultoval problΘm s ÜΘfem zßvodu Karnet a Kysel² na Äi₧kov∞, kter² vyhotovoval vzorky nßvrh∙. Rudolfa Karneta seznßmil s v²sledky sv²ch zahraniΦnφch cest i se star²m Φesk²m vyznamenßnφm, kter²m byl ╚esk² Ülechtick² k°φ₧ z roku 1814. "5. kv∞tna 1922 veΦer navÜtφvil mne pan Karnet. Mßlo dnφ p°ed tφm, 2. kv∞tna 1922 m∞l jsem p°φle₧itost ukßzat star² rakousko-Φesk² °ßd z roku 1814 vyslanci rumunskΘmu Hiottovi, kterΘmu se Ülechtick² k°φ₧ek velice zamlouval a mφnil, ₧e by mohl slou₧iti za podklad °ßdu novΘmu, jen s nepatrnou ·pravou. Arci vyslanec Hiott nev∞d∞l, ₧e jako °ßd rakousk², k tomu Ülechtick² a k tomu k°φ₧ je pro nßs naprosto neupot°ebiteln², ale p°ece sotva bude mo₧no ud∞lati n∞co naprosto jinΘho. Bφl² lev, kter² na °ßdu starorakouskΘm byl, musφ takΘ b²ti na °ßdu ΦeskoslovenskΘm." (Guth-Jarkovsk², Pam∞ti III., str.370)
╚esk² Ülechtick² k°φ₧, z°φzen² cφsa°em FrantiÜkem I. roku 1814, byl jedin²m znßm²m star²m Φesk²m °ßdem, nehled∞ k tzv. °ßdu Sv. Vßclava, kter² byl jen Φestn²m titulem. Cφsa° FrantiÜek I. nezalo₧il p°φmo °ßd v ·zkΘm slova smyslu, ale ΦestnΘ vyznamenßnφ pro vßleΦnΘ zßsluhy ve form∞ °ßdovΘho odznaku - ╚esk² Ülechtick² k°φ₧. Odznakem Boehmisches Adelskreuz, ve francouzsk²ch pramenech La croix de Noblesse de Boheme, je zlat² Φty°ramenn² k°φ₧, 30 mm vysok², tmavoΦerven∞ smaltovan². Na aversu je umφst∞n zlat∞ vrouben², bφle smaltovan² Φesk² lev. Revers mß zlat∞ vrouben² medailon, kde je v bφlΘm poli Φern∞ smaltovan² nßpis: "Nobilibus Bohemis bello gallico fidis corporis custoribus Franciscus Augustus MDCCCXIV" (╚esk²m Ülechtic∙m, za vßlek francouzsk²ch v∞rn²m t∞lesn²m strß₧c∙m, cφsa° FrantiÜek 1814). Odznak vyznamenßnφ se nosil na prsou na stu₧ce o t°ech stejn²ch pruzφch. Prost°ednφ byl Φerven², oba krajnφ bφlΘ. Cφsa° FrantiÜek ud∞lil toto vyznamenßnφ Φlen∙m ΦeskΘ Ülechty, kte°φ za napoleonsk²ch vßlek utvo°ili vlastnφ Ülechtickou gardu (v ╚echßch zvanou Noblgarde) a po celΘ vßleΦnΘ ta₧enφ doprovßzeli cφsa°ovu osobu. PotΘ u₧ vyznamenßnφ nebylo nikdy udφleno a upadlo v zapom∞nφ. Guth-Jarkovsk² zap∙jΦil k°φ₧ od BohuÜe Kolowrata-KrakowskΘho, jeho₧ prad∞d, FrantiÜek Xaver hrab∞ Kolowrat-Krakowsk², byl prvnφm velitelem "Noblgardy".
Rytec Rudolf Karnet se anonymn∞ z·Φastnil sout∞₧e a p°i tvorb∞ svΘho nßvrhu na Φeskoslovensk² °ßd byl zjevn∞ inspirovßn podobou tohoto nejstarÜφho ΦeskΘho vyznamenßnφ. Jeho nßvrh byl dne 12. zß°φ 1922 p°ijat porotou za p°edsednictvφ akademickΘho malφ°e Vojt∞cha Hynaise. P°i tΘ p°φle₧itosti byla zd∙razn∞na vysokß ·rove≥ nßvrhu ₧ivnostnφka, kter² v pochopenφ specifick²ch pot°eb stßtnφho vyznamenßnφ p°edΦil renomovanΘ um∞lce. V²roba nov²ch odznak∙ ΦeskoslovenskΘho °ßdu BφlΘho lva byla zadßna firm∞ Karnet a Kysel². SouΦasn∞ dokonΦil Guth-Jarkovsk² nßvrh statutu °ßdu, kter² byl zrevidovßn a zdokonalen legislativnφm odd∞lenφm KPR.
╚eskoslovensk² °ßd BφlΘho lva byl spolu s medailemi BφlΘho lva z°φzen vlßdnφm na°φzenφm ze dne 7. prosince 1922 pod Φ. 362 Sb. Vlßdnφm na°φzenφm Φ. 261 Sb. ze dne 13. listopadu 1924 byl °ßd dopln∞n o °et∞z. DalÜφ zm∞ny byly v dob∞ p°ed II. sv∞tovou vßlkou provedeny vlßdnφmi na°φzenφmi ze dne 23. srpna 1930 Φ. 120 Sb., ze dne 19. Φervna 1936 Φ. 170 Sb. a zßkonem o °ßdech a titulech Φ. 268 Sb. ze dne 21. °φjna 1936.

Nov² Φeskoslovensk² °ßd byl podle stanov z°φzen jako vyznamenßnφ pro p°φsluÜnφky cizφch stßt∙ za zßsluhy o Φeskoslovensk² stßt. Stanovy ╚eskoslovenskΘho °ßdu BφlΘho lva z roku 1922 ustavujφ po vzoru ╚estnΘ Legie rozd∞lenφ °ßdu do 5 t°φd, z nich₧ prvß je nejvyÜÜφ. Tß₧ osoba nem∙₧e mφt souΦasn∞ vyznamenßnφ vφce t°φd. ╪ßd se ud∞luje ve dvou skupinßch: vojenskΘ a obΦanskΘ. Toto rozd∞lenφ se projevuje v zßv∞su dekorace. ObΦanskΘ skupin∞ nßle₧φ palmovΘ listy, vojenskΘ pak meΦe. K jednotliv²m t°φdßm byly po francouzskΘm vzoru p°i°azeny takΘ nßzvy: I. - velkok°i₧nφci, II. - velkod∙stojnφci, III. - komandΘ°i, IV. - d∙stojnφci, V. - rytφ°i.
Zßkladem °ßdovΘ dekorace je °ßdov² odznak, kter² se opakuje ve vÜech t°φdßch. M∞nφ se pouze jeho velikost, zp∙sob zav∞Üenφ nebo zp∙sob provedenφ. Klenot °ßdu mß 2 strany. P°ednφ stranu naz²vßme avers, zadnφ revers. Na ΦestnΘ p°ednφ stran∞ b²vß obvykle zobrazen symbol vyznamenßnφ. Po vzoru ╚eskΘho ÜlechtickΘho k°φ₧e byla za zßklad ╚s. °ßdu BφlΘho lva zvolena figura lva. Obecnß p°irozenß heraldickß figura lva je symbolem sφly, odvahy a stateΦnosti. V ΦeskΘ heraldice se lev ve skoku objevuje v roce 1158, kdy byl Vladislav II. odm∞n∞n Fridrichem I. Barbarossou za vojenskou pomoc v severnφ Itßlii krßlovsk²m titulem pro svou osobu.
Tv∙rci °ßdu se museli vyrovnat takΘ s otßzkou zßkladnφho tvaru klenotu. TradiΦnφ k°φ₧ se jim nezdßl b²t nejvhodn∞jÜφm symbolem pro nov² republikßnsk² °ßd. Hledali proto jin² symbol, na kter² by bylo mo₧no umφstit lva z malΘ varianty stßtnφho znaku. Guth-Jarkovsk² doporuΦil Rudolfu Karnetovi tvar inspirovan² ╚estnou Legiφ. ╪ßd BφlΘho lva tak mß tvar p∞tiramennΘ hv∞zdice. Ve spojenφ se zemsk²mi znaky je p∞t ramen hv∞zdice symbolem jednotliv²ch zemφ Republiky ΦeskoslovenskΘ. Barva smaltu je tradiΦnφ - Φervenß. Mezi paprsky hv∞zdice jsou umφst∞ny lφstky nßrodnφho symbolu - lφpy. Motiv lφpy se opakuje i na zßv∞su hv∞zdice, kterß je pov∞Üena na lipovΘm v∞nci, na n∞m₧ jsou p°ek°φ₧eny tradiΦnφ symboly jednotliv²ch skupin °ßdu. Revers °ßdu je vyveden slo₧it∞ji. St°ednφ kruh hv∞zdice je Φerven∞ smaltovßn a ve st°edu nese zlat² monogram republiky. Tento kruh je vrouben okrajem s ryt²m a mod°e smaltovan²m heslem °ßdu: "Pravda vφt∞zφ". Na paprscφch hv∞zdice jsou umφst∞ny zemskΘ znaky ╚ech, Moravy, Slezska, Slovenska a PodkarpatskΘ Rusi.

DalÜφmi v²znamn²mi souΦßstmi °ßdu jsou °ßdovß hv∞zda a stuha. Hv∞zda b²vß obvykle souΦßstφ I. stupn∞ °ßdu a nosφ se p°ipevn∞na na hrudi. V p°φpad∞ ╚s. ╪BL p°φsluÜφ takΘ II. stupni. Stuha ╚s. ╪BL je provedena v nßrodn&; medaile BφlΘho lva byla rozd∞lena do 2 stup≥∙. Tß₧ osoba nemohla mφt souΦasn∞ vφce t°φd °ßdu, ale ke druhΘmu stupni medaile mohl b²t p°ipojen stupe≥ prvnφ.

Vlßdnφm na°φzenφm ze dne 13. listopadu 1924, Φφs. 261 Sb. byl dopln∞n v²poΦet znaku u I. t°φdy o °ßdov² °et∞z. Ten je nejslavnostn∞jÜφ souΦßstφ °ßdov²ch dekoracφ. Na °et∞zu je zav∞Üena °ßdovß dekorace (klenot) a jednotlivΘ opakujφcφ se Φlßnky °et∞zu p°ipomφnajφ symboliku °ßdu (lev, monogram, heslo). U ╚s. ╪BL mohl b²t °et∞z ud∞len souΦasn∞ s ostatnφmi znaky I. t°φdy, nebo pozd∞ji zvlßÜ¥, a to p°edevÜφm hlavßm cizφch stßt∙ a "v mimo°ßdn∞ pozoruhodn²ch p°φpadech" takΘ jin²m p°φsluÜnφk∙m cizφch stßt∙.

Zßkonem Φ. 268 Sb. ze dne 21. °φjna 1936, o °ßdech a titulech, doÜlo k n∞kter²m zßva₧n²m zm∞nßm, zvlßÜt∞ ve vztahu k hlav∞ stßtu. Prezidentu republiky m∞ly nadßle p°φsluÜet nejvyÜÜφ t°φdy vyznamenßnφ. Tyto si podr₧el, i kdy₧ prezidentem b²t p°estal, "leΦ by ztratil ·°ad presidentsk² podle § 67 ·stavnφ listiny".
ZvlßÜtnφ charakter °ßdu byl urΦen omezenφm poΦtu prop∙jΦen²ch vyznamenßnφ v jednotliv²ch t°φdßch (stanoven² numerus clausus). PoΦet °ßdov²ch °et∞z∙ a medailφ nebyl nikdy kontingentovßn. PoΦet Φeskoslovensk²ch °ßdov²ch vyznamenßnφ byl postupn∞ upravovßn vlßdnφmi na°φzenφmi z r. 1924, 1930 a 1936 a ustßlil se na: v I. t°φd∞ - 250, II. t°φd∞ - 400, III. t°φd∞ - 900, iV. t°φd∞ - 1500, V. t°φd∞ 3000 mφst. Celkov² poΦet "Φlen∙ °ßdu" tak mohl b²t 6050.
Hlava stßtu °ßd zprvu v₧dy prop∙jΦovala. Medaile byly ud∞lovßny. Prop∙jΦenφ vyznamenßnφ zd∙raz≥uje jeho hodnotu. Samo vyznamenßnφ z∙stßvß i nadßle majetkem stßtu a po ·mrtφ nositele se vracφ °ßdovΘmu sprßvci a m∙₧e b²t znovu ud∞leno. V p°φpad∞ cizinc∙ takovΘ ustanovenφ p∙sobilo KPR velkΘ problΘmy a nikdy nebylo °ßdn∞ pln∞no. ╪ßdovΘ odznaky zem°el²ch, kterΘ se d°φve vraceli KPR, z∙stßvaly proto v d∙sledku vlßdnφho na°φzenφ Φ. 120 Sb., ze dne 23. srpna 1930, rodinn²m p°φsluÜnφk∙m. Jedin²m p°φpadem, kdy se odznaky vracely, bylo odsouzenφ pro takov² trestn² Φin, jen₧ m∞l za nßsledek ztrßtu Φeskoslovensk²ch i cizφch °ßd∙ a Φestn²ch odznak∙. Zßkon Φ. 268 Sb. stanovil, ₧e vyznamenßnφ prezident prop∙jΦuje k nßvrhu vlßdy. Prezident takΘ mohl k prop∙jΦenφ vyznamenßnφ zmocnit jinΘho p°edstavitele stßtu.
Z hlediska p°ednosti vyznamenßnφ p°ev²Üil ╚s. ╪BL vßleΦn² k°φ₧. V po°adφ ve°ejn∞ noÜen²ch distinkcφ proto mohl vßleΦn² k°φ₧ zaujmout mφsto mezi III. a IV. t°φdou °ßdu. Tφm ovÜem vznikl podivn² p°φpad, ₧e se naÜe dosud nejvyÜÜφ vojenskΘ vyznamenßnφ ocitlo na druhΘm mφst∞ a ₧ßdn² Φeskoslovensk² obΦan se podle symboliky vyznamenßnφ nemohl zaslou₧it o vlast tou m∞rou jako cizinec zφskßvajφcφ vyÜÜφ zßslu₧n² °ßd. Pokud by vÜak m∞l mφt prvenstvφ k°φ₧, znamenalo by to ud∞lit jej spolu s prvnφ t°φdou °ßdu s °et∞zem takΘ vÜem hlavßm stßt∙, nebo¥ jinak by byli prostφ legionß°i vyznamenßni v²Üe ne₧ suverΘnovΘ. Tento p°φpad dokumentuje skuteΦnost, ₧e se ji₧ v poΦßtcφch ╚s. °ßdu BφlΘho lva projevila nutnost zavedenφ zßslu₧nΘho vyznamenßnφ i pro domßcφ stßtnφ p°φsluÜnφky.
Novß vyznamenßnφ mohla b²t podle zßkona Φ. 268 Sb., ze dne 21. °φjna 1936, o °ßdech a titulech, dßle zaklßdßna se souhlasem prezidenta vlßdnφm na°φzenφm. Vlßda mohla sv²m usnesenφm zaklßdat pam∞tnφ odznaky. M∞nit stanovy °ßdu bylo mo₧no jen na°φzenφm vlßdy se souhlasem prezidenta. ╚eskoslovensk²m obΦan∙m bylo nadßle povoleno p°ijφmati cizozemskΘ °ßdy, ΦestnΘ odznaky a tituly, avÜak v₧dy jen se svolenφm prezidenta republiky k nßvrhu vlßdy.
╚eskoslovensk² °ßd BφlΘho lva se zformoval ve vyznamenßnφ, kterΘ respektovalo tradiΦnφ uzance a instituty zßslu₧n²ch °ßd∙. Hv∞zdicovitou podobou, podle ╚estnΘ Legie, byl takΘ zd∙razn∞n jeho republikßnsk² charakter. Ve ztvßrn∞nφ °ßdu byly pou₧ity nejd∙le₧it∞jÜφ tradiΦnφ stßtnφ a nßrodnφ symboly. Pou₧itφm zemsk²ch znak∙ byla zd∙razn∞na soudr₧nost jednotliv²ch Φßstφ republiky i jejich obyvatel. Obsah °ßdu byl urΦen jeho zßslu₧n²m charakterem a p°edevÜφm urΦenφm pro cizφ stßtnφ p°φsluÜnφky. ╪ßd se vyvynul v uznßvanou instituci s organizaΦnφmi pravidly v intencφch zßslu₧n²ch °ßd∙. Jeho vyjφmeΦnost, kterß do jistΘ mφry odkazovala na sev°enost spoleΦenstvφ star²ch °ßdov²ch korporacφ, byla zd∙razn∞na omezenφm poΦtu vyznamenßnφ v jednotliv²ch t°φdßch i vedenφm matrik Φlen∙ °ßdu.

Politick² v²znam °ßdu BφlΘho lva jako symbolu suverΘnnφ stßtnosti se z°eteln∞ projevil v dob∞ II. sv∞tovΘ vßlky. Ke zm∞n∞ v podob∞ i obsahu °ßdu m∞lo dojφt v letech 1939-1940. Ji₧ 12. dubna 1939 si °φÜsk² protektor vy₧ßdal podrobnΘ informace o °ßdu. PoslΘze baron von Neurath informoval °φÜskΘho kanclΘ°e, kter² v zßsad∞ projevil souhlas se zachovßnφm °ßdu - s podmφnkou jeho p°epracovßnφ v duchu nov²ch stßtoprßvnφch pom∞r∙. Znamenalo to: zm∞nit nßzev, heraldickΘ uspo°ßdßnφ a ustanovenφ o prop∙jΦovßnφ cizφm stßtnφm p°φsluÜnφk∙m. NovΘ statutßrnφ uspo°ßdßnφ m∞lo b²t schvßleno °φÜsk²m protektorem ve form∞ jednßnφ s protektorßtnφ vlßdou. Prßvo prop∙jΦovat °ßd i nosit jeho nejvyÜÜφ odznaky m∞lo z∙stat stßtnφmu prezidentovi, ovÜem m∞lo b²t p°iznßno v²nosem °φÜskΘho kanclΘ°e. Stanovy vyznamenßnφ tak m∞ly b²t inspirovßny °ßdem N∞meckΘho orla, nacistick²m vyznamenßnφm urΦen²m pouze cizφm stßtnφm p°φsluÜnφk∙m, u kterΘho byla v²jimka p°iznßna n∞meckΘmu ministru zahraniΦφ. Ten byl souΦasn∞ velmistrem °ßdu.

NovΘ stßtoprßvnφ pom∞ry se m∞ly v²razn∞ promφtnout do podoby vyznamenßnφ. Pr∙tahy se stanovenφm novΘ podoby °ßdu byly zp∙sobeny dlouh²m hledßnφm p°esnΘ heraldickΘ podoby protektorßtnφho znaku, od n∞ho₧ se m∞la podoba vyznamenßnφ odvφjet stejn∞ jako v p°edeÜl²ch p°φpadech. Znak Protektorßtu byl uzßkon∞n a₧ v prosinci 1939. K vypracovßnφ nßvrh∙ byl op∞t vyzvßn Rudolf Karnet. Pro novΘ vyznamenßnφ m∞ly b²t pou₧ity p°epracovanΘ odznaky ╚s. ╪BL. Hlavnφ navrhovanΘ zm∞ny odrß₧ely snahu absolutn∞ potlaΦit upomφnky na suverΘnnφ Φeskoslovenskou stßtnost: z prsou lva m∞l b²t odstran∞n slovensk² Ütφtek, nßpis "╚SR" nahrazen protektorßtnφm stßtnφm znakem, m∞lo b²t odstran∞no heslo "Pravda vφt∞zφ" i znaky b²val²ch zemφ ╚SR. V alternativnφch nßvrzφch byl pou₧it symbol Sv. Vßclava, devalvovan² oficißlnφm protektorßtnφm v²kladem jeho odkazu.
N∞meckß strana projevila velk² zßjem o zachovßnφ °ßdu ve zm∞n∞nΘ podob∞ a o jeho ud∞lovßnφ °φÜsk²m stßtnφm p°φsluÜnφk∙. Je t°eba ocenit postoj ΦeskΘ strany, kterß se mnoh²mi pr∙tahy a v²jimeΦn∞ pasφvnφm p°φstupem do znaΦnΘ mφry zaslou₧ila o koneΦnΘ rozhodnutφ Adolfa Hitlera, kter² v prosinci roku 1940 na°φdil odlo₧it otßzku novΘho vyznamenßnφ do konce vßlky. Z°φzenφ protektorßtnφho ╪ßdu BφlΘho lva by jist∞ znamenalo zruÜenφ ╚s. ╪BL naÜφ vlßdou v Lond²n∞. ╪ßdovß tradice i °ßdovΘ symboly by byly znehodnoceny a °ßd sßm by pozbyl smyslu svΘ existence. Rozhodnutφ °φÜskΘho kanclΘ°e bylo proto p°ijato s ulehΦenφm a prezident BeneÜ mohl od poΦßtku roku 1942 zaΦφt v Lond²n∞ nov∞ prop∙jΦovat ╚eskoslovensk² °ßd BφlΘho lva.
Rok 1945 znamenß v d∞jinßch ╪ßdu BφlΘho lva i v ΦeskoslovenskΘ °ßdovΘ praxi velk² zlom. PoprvΘ byla vojenskß v∞tev °ßdu ud∞lovßna ve form∞ nov∞ zalo₧enΘho vyznamenßnφ takΘ Φeskoslovensk²m obΦan∙m. Dne 9. ·nora 1945 bylo Φeskoslovenskou vlßdou v zahraniΦφ z°φzeno nejvyÜÜφ vojenskΘ vyznamenßnφ republiky, ╪ßd bφlΘho lva "Za vφt∞zstvφ". Vyznamenßni jφm mohli b²t ΦeskoslovenÜtφ obΦanΘ a p°φsluÜnφci jin²ch stßt∙ za vynikajφcφ vojenskΘ zßsluhy, kterΘ zφskali o Φeskoslovensk² stßt a jeho vφt∞zstvφ. ╪ßd bylo mo₧no ud∞lit, pokud navrhovan² prokßzal: I. osobnφ stateΦnostφ takov² mimo°ßdn² bojov² Φin, kter² m∞l v zßp∞tφ rozhodujφcφ vliv na ·sp∞ÜnΘ provedenφ bojovΘho ·kolu jednotky, ve kterΘ byl za°azen, nebo kterΘ byl velitelem, p°φpadn∞ za ·sp∞ÜnΘ provedenφ ·kolu jednotek nad°azen²ch nebo sousednφch, II. velitelsk² Φin takovΘho mimo°ßdnΘho rßzu, ₧e byl rozhodujφcφ pro ·sp∞ch operace vlastnφ vyÜÜφ jednotky.
V²tvarnΘ zpracovßnφ vyznamenßnφ vychßzφ z podoby ╚eskoslovenskΘho °ßdu BφlΘho lva, ale jeho rozd∞lenφ naÜlo vzor ve formßch sov∞tsk²ch vyznamenßnφ. Do naÜφ °ßdovΘ tradice p°ineslo samostatnou hv∞zdu, jako insignii stupn∞ °ßdu. T°φdy zde nejsou uplat≥ovßny. ╪ßd bφlΘho lva "Za vφt∞zstvφ" se d∞lφ na hv∞zdu I. stupn∞, hv∞zdu II. stupn∞, k°φ₧ °ßdu a zlatou a st°φbrnou medaili.

PovßleΦnΘ obdobφ je z hlediska stßtnφ symboliky i symboliky stßtnφch vyznamenßnφ obdobφm pln²m zvrat∙. Zm∞ny v politickΘ orientaci ΦeskoslovenskΘho stßtu se promφtly do podoby i obsahu velkΘho mno₧stvφ nov∞ zalo₧en²ch °ßd∙ a dekoracφ za zßsluhy v boji proti okupant∙m. Z°φzeno bylo takΘ mnoho Φestn²ch titul∙, standart a odznak∙. Vn∞jÜφ podoba nov²ch vyznamenßnφ byla spolu s jejich vnit°nφm systΘmem stßle vφce p°izp∙sobovßna sov∞tsk²m vzor∙m. Zlomem byl samoz°ejm∞ rok 1948, ale ji₧ od roku 1945 lze pozorovat ·padek tradiΦnφch princip∙ tvorby °ßd∙. Novß vyznamenßnφ byla omezena na t°i stupn∞, d∙raz byl kladen na hv∞zdy jako samostatnΘ insignie a typologicky dochßzelo k zßm∞n∞ °ßdov²ch odznak∙ za pouhΘ medaile. K prvnφmu v²roΦφ komunistickΘho puΦe byl pak zalo₧en ╪ßd 25. ·nora 1948, na kter² navßzaly dalÜφ nechvaln∞ znßmß vyznamenßnφ: ╪ßd socialismu, ╪ßd republiky, ╪ßd prßce, ╪ßd Klemeta Gottwalda atd. Nenφ t°eba podrobn∞ rozebφrat symbolickou hodnotu komunistick²ch vyznamenßnφ. Z hlediska °ßdovΘ tradice, na kterou navazuje ╚eskß republiky, jsou bezcennß.

┌padek systΘmu stßtnφch vyznamenßnφ pokraΦoval jejich devalvacφ v nßsledujφcφch desetiletφch, kdy vzniklo velkΘ mno₧stvφ resortnφch, odbojov²ch, odborß°sk²ch, vojensk²ch a bezpeΦnostnφch Φestn²ch a pam∞tnφch odznak∙, plaket a medailφ. Zßkon Φ. 62/1962 Sb. ze dne 5. Φervence 1962, o prop∙jΦovßnφ vyznamenßnφ, jasn∞ definoval jejich obsah. Vyznamenßnφ byla "v²razem uznßnφ a vd∞Φnosti ΦeskoslovenskΘho pracujφcφho lidu za zßsluhy o vφt∞zstvφ socialismu a o budovßnφ vysp∞lΘ socialistickΘ spoleΦnosti, o rozvoj p°ßtelstvφ a spoluprßce a o upev≥ovßnφ mφrovΘho sou₧itφ nßrod∙, za zßsluhy o obranu vlasti, za ob∞tavou prßci a za vynikajφcφ v²kony na poli hospodß°skΘ a kulturnφ v²stavby a rozvoje v∞dy a techniky anebo za p°φkladnou ob∞tavost v obΦanskΘm ₧ivot∞". Vyznamenßnφ mohla b²t ud∞lovßna a prop∙jΦovßna jednotlivc∙m, ale takΘ pracovnφm kolektiv∙m, podnik∙m, dru₧stv∙m a ·tvar∙m ozbrojen²ch sil, p°iΦem₧ jejich p°φsluÜnφci a zam∞stnanci nem∞li individußlnφ prßvo nosit insignie vyznamenßnφ. Vyvrßcenφ tradiΦnφho systΘmu °ßd∙ a medailφ bylo dovrÜeno v obdobφ normalizace po roce 1968, kdy si ┌V KS╚ vyhradil nejen udφlenφ, ale takΘ zaklßdßnφ pam∞tnφch medailφ, kterΘ jinak pat°ilo do pravomoci prezidenta republiky a stßtnφch orgßn∙.
Nßvrhy na prop∙jΦenφ a ud∞lenφ vyznamenßnφ a stßtnφch Φestn²ch uznßnφ prezidentem republiky mohli podle zßkona Φ. 62/1962 Sb. ve zn∞nφ ·stavnφho zßkona Φ. 143/1968 Sb. oficißln∞ p°edklßdat ┌V KS╚, ┌st°ednφ rada odbor∙ a ┌V Nßrodnφ fronty, a₧ v dalÜφ °ad∞ p°edsednictvo Federßlnφho shromß₧d∞nφ, p°edsednictva ╚NR a SNR a vlßdy ╚SSR, ╚SR a SSR. Sprßvcem v∞cφ stßtnφch vyznamenßnφ byla prezidentskß kancelß°.

K v²razn²m zm∞nßm, kterΘ zavrÜily p°izp∙sobovßnφ stßtnφch symbol∙, vΦetn∞ stßtnφch vyznamenßnφ, doÜlo v souvislosti se schvßlenφm socialistickΘ ·stavy v Φervenci roku 1960. Zßkonem Φ. 163/1960 Sb., ze dne 17. listopadu 1960, byl zaveden nov² stßtnφ znak. Za zßklad jeho tv∙rci zvolili star² st°ednφ znak republiky. Novß podoba vÜak byla zcela nehistorickß a neheraldickß, vznikla bez konzultacφ s odbornφky a vybrßna byla neve°ejn∞, politick²m byrem ┌V KS╚ z omezenΘho poΦtu nßvrh∙ politicky spolehliv²ch v²tvarnφk∙. ╚esk² lev p°iÜel o jeden z p°irozen²ch atribut∙ - korunu, kterß byla nahrazena symbolem proletß°skΘho internacionalismu - p∞ticφpou Φervenou hv∞zdou. ètφt byl nahrazem neheraldick²m odkazem na husitskΘ tradice - pavΘzou, a na hrudi lva se objevil um∞le vytvo°en² znak Slovenska. Zm∞na stßtnφch symbol∙ se promφtla do podoby ╚s. ╪BL a ke zm∞nßm doÜlo i ve struktu°e °ßdu.
Dne 11. ledna 1961 vydala vlßda ╚SSR se souhlasem prezidenta republiky vlßdnφ na°φzenφ Φ. 10 (zve°ejn∞nΘ ve Sbφrce zßkon∙ ╚SSR Φßstka 4, dne 6. ·nora 1961) o ud∞lovßnφ ╚eskoslovenskΘho °ßdu BφlΘho lva. Tφmto na°φzenφm bylo zruÜeno na°φzenφ vlßdy Φ. 362/1922 Sb., Φ. 261/1924 Sb., Φ. 120/1930 Sb. a Φ. 170/1936 Sb. Prezident republiky nadßle ud∞loval °ßd p°φsluÜnφk∙m jin²ch stßt∙ za mimo°ßdnΘ zßsluhy o Φeskoslovensk² stßt, o rozvoj p°ßtelsk²ch
vztah∙ jinΘho stßtu s ╚SSR, jako₧ i za zßsluhy o rozvoj p°ßtelstvφ a spoluprßce mezi nßrody. Ud∞lovßn m∞l b²t zejmΘna v²znamn²m politick²m a jin²m ve°ejn²m Φinitel∙m, p°edstavitel∙m mezinßrodnφch organizacφ i hospodß°sk²m a kulturnφm p°edstavitel∙m. ╪ßd m∞l t°i t°φdy a tß₧ osoba nesm∞la mφt souΦasn∞ vyznamenßnφ vφce t°φd. Ustanovenφ, kterΘ prezidentu republiky p°isuzovalo nejvyÜÜφ °ßdovΘ dekorace i ustanovenφ o kontingentaci bylo vypuÜt∞no. V∞ci °ßdu spravovala KPR.
Podoba vÜech t°φ t°φd °ßdu vychßzela z p∙vodnφch stanov. Lev ovÜem zφskal novou podobu dle stßtnφho znaku, bez hv∞zdy, z rubu zmizely znaky historick²ch zemφ a nßpis "╚SR" byl upraven na "╚SSR". ╪et∞z °ßdu proÜel pouze drobnou ·pravou. Kolana mohla b²t nadßle ud∞lena bu∩ souΦasn∞ s ostatnφmi znaky prvΘ t°φdy, nebo pozd∞ji zvlßÜ¥ - a to p°edevÜφm hlavßm cizφch stßt∙, v p°φpadech hodn²ch zvlßÜtnφho z°etele i jin²m p°φsluÜnφk∙m cizφch stßt∙.
Charakter °ßdu a jeho historick² p°esah naÜt∞stφ neumo₧≥oval jeho masovΘ pou₧itφ a zabrßnil tak v∞tÜφ devalvaci symbolu BφlΘho lva. NaÜt∞stφ pro tradici tohoto vyznamenßnφ nebyla "novß doba" p°φliÜ naklon∞na vyu₧φvßnφ historicky prov∞°enΘho modelu °ßdu BφlΘho lva. Pro obΦany a kolektivy bratrsk²ch socialistick²ch zemφ byl zalo₧en ╪ßd p°ßtelstvφ, kter² p°ejal vÜechny panujφcφ neÜvary a v mφ°e vrchovatΘ naplnil p°edstavy komunistickΘho re₧imu o stßtnφm vyznamenßnφ.
Do konce roku 1989 bylo prop∙jΦovßno celkem 34 druh∙ stßtnφch vyznamenßnφ a Φestn²ch uznßnφ a vysok² poΦet vyznamenßnφ snφ₧il hodnotu i vß₧nost tohoto druhu ocen∞nφ obΦan∙. Sov∞tskß struktura °ßdov²ch medailφ o jednom stupni kladla velk² nßrok na jednotlivß vyznamenßnφ a jejich vyu₧it² poΦet se rok od roku zvyÜoval. V n∞kter²ch p°φpadech se pohyboval a₧ kolem 33 000 ud∞len²ch exemplß°∙ jednoho vyznamenßnφ roΦn∞.

Krßtce po 17. listopadu 1989, po zhroucenφ komunistickΘho re₧imu a po zvolenφ Vßclava Havla prezidentem republiky byla otev°ena otßzka nov²ch stßtnφch symbol∙. Ta v sob∞ zahrnovala takΘ rekonstrukci celΘho systΘmu stßtnφch vyznamenßnφ tak, aby odpovφdal demokratickΘmu duchu stßtu i tradiΦnφm formßm °ßd∙ a medailφ. Pracovnφ skupina federßlnφ vlßdy provedla ve spoluprßci s vedoucφm Kancelß°e prezidenta republiky anal²zu dosavadnφho systΘmu prop∙jΦovßnφ a ud∞lovßnφ stßtnφch vyznamenßnφ a vytvo°ila koncepci jejich novΘ struktury. Komise federßlnφ vlßdy za ·Φasti zßstupc∙ federßlnφ a republikov²ch vlßd, KPR, VojenskΘho historickΘho ·stavu i zßkonodßrn²ch sbor∙ federace a obou nßrodnφch republik se shodla na nutnosti nßvratu k tradicφm demokratickΘho ╚eskoslovenska od roku 1918.
Vzhledem ke svΘmu historickΘmu v²voji a vÜem dobr²m tradicφm m∞lo b²t p°edevÜφm zachovßno nejstarÜφ dosud ud∞lovanΘ stßtnφ vyznamenßnφ - ╚eskoslovensk² °ßd BφlΘho lva. M∞l b²t ovÜem oΦiÜt∞n od nesprßvn²ch ·prav a takΘ uveden do souladu s nov²mi symboly stßtu. ╚lenovΘ komise se shodli na tom, ₧e p°es deformaci obsahu vyznamenßnφ v dob∞ komunistickΘho re₧imu, kdy byla nap°φklad nejvyÜÜφ °ßdovß dekorace, kolana, ud∞lovßna totalitnφ vlßdou nejen hlavßm stßt∙, ale takΘ generßlnφm tajemnφk∙m komunistick²ch stran, vyjad°uje °ßd i nadßle symbolickΘ spojenφ s hodnotami svobody a demokracie. Nakonec bylo po dlouh²ch diskusφch a projednßnφ velkΘho mno₧stvφ nßvrh∙ na stßtnφ vyznamenßnφ navr₧eno zvß₧it z°φzenφ 3 °ßd∙ a 2 medailφ: 1) ╪ßd BφlΘho lva - vynechßno m∞lo b²t oznaΦenφ "╚eskoslovensk²" a p°i v²stavb∞ °ßdovΘho odznaku nem∞l b²t na lφci umφst∞n lev ze stßtnφho znaku, ale pouze heraldickß figura lva jako vyjßd°enφ moci, sφly a vzneÜenosti, doporuΦeno bylo dßle obnovit p∙vodnφ strukturu °ßdu; 2) ╪ßd TomßÜe Garrigua Masaryka; 3) Vojensk² °ßd Milana Rastislava ètefßnika; 4) Medaile "Za zßsluhy"; 4) Medaile "Za hrdinstvφ".
Tyto nßvrhy slou₧ily za podklad pro prßci komise p°i KPR, jejφ₧ z°φzenφ si p°edem vyhradil prezident republiky. Nov² nßvrh zßkona o stßtnφch vyznamenßnφch p°edlo₧ila Kancelß° prezidenta republiky Federßlnφmu shromß₧d∞nφ ╚SFR v zß°φ 1990. Byl vytvo°en v duchu nejlepÜφch tradic ΦeskoslovenskΘ stßtnosti. Ud∞lenφm nebo prop∙jΦenφm stßtnφch vyznamenßnφ stßt nadßle oce≥oval vynikajφcφ obΦanskΘ zßsluhy o budovßnφ svobodnΘ demokratickΘ spoleΦnosti, v²sledky prßce, ·silφ o obranu vlasti a hrdinskΘ a v²jimeΦnΘ Φiny. Vyznamenßnφ byla urΦena jednotlivc∙m a nebylo ji₧ mo₧nΘ je udφlet kolektiv∙m a organizacφm.
Zßkon 404/1990 Sb. ze dne 2. °φjna 1990, o stßtnφch vyznamenßnφch ╚eskΘ a SlovenskΘ Federativnφ Republiky, vyÜel z ·stavnφho zßkona Φ. 102/1990 Sb. o stßtnφch symbolech federace, kterΘ se rodily ve vzruÜenΘ atmosfΘ°e, ale ustßlily se ve velmi kvalitnφ podob∞ vychßzejφcφ ze znak∙ republik. Federßlnφ stßtnφ znak tvo°il klasick² Ütφt d∞len² na Φty°i Φßsti. 1. a 4. pole obsahovalo malou variantu ΦeskΘho znaku - tradiΦnφho lva, 2. a 3. tradiΦnφ slovensk² znak.
╪ßd BφlΘho lva byl nov²m zßkonem definovßn jako nejvyÜÜφ vyznamenßnφ ╚SFR, ale zßkonodßrci mu ponechali charakter vyznamenßnφ ud∞lovanΘho cizinc∙m, kte°φ se v²znamn∞ zaslou₧ili o Φeskoslovensk² stßt. Opakovala se tak situace, kdy Φeskoslovensk² obΦan nemohl zφskat nejvyÜÜφ °ßd svΘ zem∞. V²jimka byla p°iznßna prezidentu republiky, kterΘmu p°φsluÜela I. t°φda a °et∞z. Ud∞lovat a prop∙jΦovat vyznamenßnφ z∙stalo v²sadnφm prßvem hlavy stßtu. ╪ßd BφlΘho lva byl obnoven v 5 t°φdßch a ve 2 skupinßch. V²tvarnΘ pojetφ °ßdu se v²razn∞ odliÜilo od historickΘ p°edlohy. Dßle byl zalo₧en ╪ßd TomßÜe Garrigua Masaryka jako vyznamenßnφ osob, kterΘ se vynikajφcφm zp∙sobem zaslou₧ily o demokracii a lidskß prßva. ╪ßd Milana Rastislava ètefßnika byl urΦen osobßm, kterΘ se v²znamn²m zp∙sobem zaslou₧ily o obranu a bezpeΦnost ╚SFR. Z°φzeny byly Medaile Za hrdinstvφ a Medaile Za zßsluhy.
NejvyÜÜφ vyznamenßnφ stßtu si nestaΦilo dob²t uznßnφ. Ve st°edu pozornosti byly p°edevÜφm oba °ßdy udφlenΘ Φeskoslovensk²m obΦan∙m. Nositeli ╪BL se za dobu trvßnφ federace staΦili stßt pouze prof. Krajina (I.t°. o.s. / 1990), Zdena a Josef èkvoreΦtφ (oba III.t°. o.s. / 1990) a prof. H. Gordon Skilling (III.t°. o.s. / 1992). Profesor Skilling takΘ jako jedin² obdr₧el evidovan² exemplß° °ßdu.

Rozpad ΦeskoslovenskΘ federace znamenal zßnik spoleΦn²ch stßtnφch symbol∙ a systΘm stßtnφch symbol∙ ╚eskΘ republiky z∙stal i po 1. lednu 1993 ne·pln². Otßzka stßtnφch vyznamenßnφ se stala nanejv²Ü aktußlnφ ve chvφli, kdy byl obsazen ·°ad prezidenta republiky. V Φele stßtu stanul Vßclav Havel a podle ╚l. 63 ┌stavy zφskal v²luΦnΘ prßvo prop∙jΦovat a ud∞lovat stßtnφ vyznamenßnφ, nezmocnφ-li k tomu jin² orgßn. Odpov∞dnost za tento akt byla ustanovenφm o kontrasignaci rozhodnutφ prezidenta republiky o ud∞lenφ nebo prop∙jΦenφ stßtnφho vyznamenßnφ i rozhodnutφ o zmocn∞nφ jinΘho orgßnu k tomuto ·konu p°enesena na vlßdu.
Prezident republiky inicioval opakovanΘ konzultace na p∙d∞ Kancelß°e prezidenta republiky, kterΘ vy·stily v PoslaneckΘ sn∞movn∞ Parlamentu ╚R v nßvrh skupiny poslanc∙ P. Tollnera, K. Ledvinky, J. Kasala, J. PavlφkovΘ a V. Koronthßlyho na vydßnφ zßkona o stßtnφch vyznamenßnφch ╚eskΘ republiky. Poslankyn∞ Pavlφkovß pozd∞ji od nßvrhu ustoupila.
Nßvrhem zßkona se Poslaneckß sn∞movna zab²vala na svΘ 21. plenßrnφ sch∙zi dne 9. Φervence 1994. Po hlasovßnφ o pozm∞≥ovacφch nßvrzφch byl nßvrh zßkona o stßtnφch vyznamenßnφch ╚eskΘ republiky p°ijat 89 hlasy. 6 poslac∙ hlasovalo proti, 43 se zdr₧elo.
P°ijat² zßkon rozd∞lil vyznamenßnφ ╚eskΘ republiky do dvou skupin. Prezidentu republiky p°φsluÜφ ud∞lovat a prop∙jΦovat 2 °ßdy (╪ßd BφlΘho lva, ╪ßd TomßÜe Garrigua Masaryka) a 2 medaile (Medaile Za zßsluhy, Medaile Za hrdinstvφ). ╪ßdy jsou vyÜÜφ formou vyznamenßnφ; prop∙jΦujφ se obΦan∙m ╚eskΘ republiky a ud∞lujφ se t∞m, kte°φ obΦany ╚R nejsou. Medaile, kterΘ jsou ni₧Üφ formou vyznamenßnφ, se ud∞lujφ. NejvyÜÜφ mφsto bylo v systΘmu stßtnφch vyznamenßnφ p°isouzeno ╪ßdu BφlΘho lva. § 2 zßkona p°isuzuje toto vyznamenßnφ osobßm, kterΘ se zvlßÜ¥ vynikajφcφm zp∙sobem zaslou₧ily o ╚eskou republiku. P°edpoklßdajφ se osoby fyzickΘ. P°φlohou zßkona jsou stanovy jednotliv²ch vyznamenßnφ. Jak je obvyklΘ, podrobn∞ definujφ jejich obsah i formu.

Nov² zßkon o stßtnφch vyznamenßnφch navßzal v naprostΘ v∞tÜin∞ sv²ch ustanovenφ na tradice demokratickΘho ΦeskoslovenskΘho stßtu a ve vÜech podstatn²ch v∞cech se shoduje s tradicemi udr₧ovan²mi v civilizovan²ch stßtech. NejlepÜφm d∙kazem tΘto kontinuity je prßv∞ ╪ßd BφlΘho lva (╪BL). Prßvo prop∙jΦovat a ud∞lovat ╪BL p°φsluÜφ hlav∞ stßtu. Ji₧ bylo uvedeno, ₧e zßsadnφ zm∞nou proti p∙vodnφm podobßm °ßdu je mo₧nost prop∙jΦit ╪BL obΦan∙m ╚eskΘ republiky. Pokud je °ßd prop∙jΦen ₧ivΘ osob∞, vracejφ poz∙stalφ insignii instituci, kterß ze zßkona spravuje v∞ci Φesk²ch stßtnφch vyznamenßnφ, tedy Kancelß°i prezidenta republiky. V p°φpad∞ ud∞lenφ vyznamenßnφ z∙stßvß insignie i listina o ud∞lenφ poz∙stal²m.
ObΦanΘ ╚R jsou omezeni v zßle₧itosti noÜenφ cizφch vyznamenßnφ. Nenφ sice t°eba, aby ₧ßdali o svolenφ k jejich p°ijetφ, ale p°i noÜenφ musφ v₧dy up°ednostnit vyznamenßnφ vlastnφho stßtu. ╪ßdy, k°φ₧e a medaile ΦeÜtφ stßtnφ p°φsluÜnφci nosφ v tomto po°adφ: ╪ßd BφlΘho lva, ╪ßd TomßÜe Garrigua Masaryka, ΦeskoslovenskΘ °ßdy, zahraniΦnφ °ßdy v po°adφ podle t°φd a po°adφ, v jakΘm byly ud∞leny, Medaile Za hrdinstvφ, Medaile Za zßsluhy, ΦeskoslovenskΘ k°φ₧e, medaile a dalÜφ dekorace, zahraniΦnφ k°φ₧e medaile a dalÜφ dekorace - v₧dy v po°adφ podle stup≥∙ a po°adφ, v jakΘm byly ud∞leny.

Nßvrhy na prop∙jΦenφ nebo ud∞lenφ vyznamenßnφ p°edklßdajφ prezidentu republiky Poslaneckß sn∞movna, Senßt a vlßda. Je takΘ v²slovn∞ stanoveno, ₧e prezident republiky m∙₧e vyznamenat i bez takovΘho nßvrhu.

KoneΦnΘ rozhodnutφ o ud∞lenφ nebo prop∙jΦenφ stßtnφch vyznamenßnφ nßle₧φ pouze prezidentu republiky. Po podpisu p°φsluÜnΘho dokumentu je rozhodnutφ p°edlo₧eno ke spolupodpisu p°edsedovi vlßdy. Listinu o ud∞lenφ nebo prop∙jΦenφ vyznamenßnφ podepisuje prezident republiky.

Prezident ΦeskΘ republiky nem∙₧e o svΘ v∙li ani na n∞Φφ nßvrh odejmout ji₧ jednou prop∙jΦenΘ, nato₧ ud∞lenΘ, vyznamenßnφ. Ztrßtu Φestn²ch titul∙ a vyznamenßnφ upravuje trestnφ zßkonφk (§46). K tomuto trestu soud m∙₧e p°istoupit, odsuzuje-li pachatele za ·mysln² trestn² Φin spßchan² ze zvlßÜ¥ zavr₧enφhodnΘ pohnutky k nepodmφn∞nΘmu trestu odn∞tφ svobody nejmΘn∞ na dv∞ lΘta. Odsouzen² pak pozb²vß i prßva nosit cizφ vyznamenßnφ.

Stßtnφ vyznamenßnφ jsou obΦan∙m ╚eskΘ republiky udφlena a prop∙jΦovßna u p°φle₧itosti dvou °ßdov²ch dn∙: 1. ledna (v²roΦφ vznφku republiky) a 28. °φjna (s odkazem na tradice demokratickΘho ╚eskoslovenska - v²roΦφ vzniku republikßnskΘho stßtu). Cizinc∙ ud∞luje prezident republiky vyznamenßnφ v pr∙b∞hu celΘho roku. ZvlßÜtnφ kategorii t²kajφcφ se v²hradn∞ ╪ßdu BφlΘho lva tvo°φ hlavy stßt∙. Jak tomu bylo i v minulosti, prezident republiky ud∞luje hlavßm stßt∙ ╪BL I. t°φdy s kolanou (°ßdov²m °et∞zem). ╪ßdov² °et∞z nenφ udφlen zvlßÜ¥. V ΦeskΘ °ßdovΘ praxi platφ, ₧e p°i oficißlnφm setkßnφ prezidenta republiky s hlavou cizφho stßtu (stßtnφ nßvÜt∞va aj.) nenφ ╪BL s °et∞zem udφlen automaticky. Prezidentu ╚eskΘ republiky nßle₧φ z titulu funkce insignie I. t°φd °ßd∙, kterΘ mu mohou b²t po "skonΦenφ ·°adu" (╚l. 4 Stanov ╪BL) a po "ukonΦenφ ·°adu" (╚l. 3 Stanov ╪ßdu TomßÜe Garrigua Masaryka) prop∙jΦeny do₧ivotn∞
usnesenφm obou komor Parlamentu. V p°φpad∞ ╪BL prezidentu republiky nßle₧φ takΘ kolana, kterß m∙₧e b²t pova₧ovßna za jeden ze symbol∙ jeho ·°adu. ╪ßd TGM, druh² v po°adφ, °et∞z nemß. Na rozdφl od n∞kter²ch zahraniΦnφch hlav stßt∙ Φesk² prezident p°i oficißlnφch p°φle₧itostech °ßdovΘho °et∞zu obvykle neu₧φvß.

Symbolickou hodnotu °ßd∙ podtrhuje jejich um∞leckΘ ztvßrn∞nφ. Symbolika nejvyÜÜφho ΦeskΘho stßtnφho vyznamenßnφ vychßzφ z dlouhΘ tradice °ßdu a v mnohΘm sm∞ru ji dßle rozvφjφ. Kancelß° prezidenta republiky vyhlßsila v roce 1994 podle § 847 a₧ 849 ObΦanskΘho zßkonφku ve°ejnou anonymnφ sout∞₧ na nßvrhy v²tvarn²ch °eÜenφ stßtnφch vyznamenßnφ podle p°edpis∙ obsa₧en²ch v jejich stanovßch. K posouzenφ nßvrh∙ a vyhlß&#B>porota ve slo₧enφ: LuboÜ Dobrovsk² (vedoucφ KPR), Egon Ditmar (°editel Protokolu), Ivan Medek (°editel Odboru vnit°nφ politiky KPR), gen. Ladislav TomeΦek (nßΦelnφk VojenskΘ KPR), Pavel Tollner (mφstop°edseda PS P╚R), Ji°ina Pavlφkovß (poslankyn∞ PS P╚R), ZbyÜek Svoboda (historik), Zdenka Mφkovß (historik), Ji°φ Vlach (v²tvarnφk), Jan Hendrych (v²tvarnφk), Ji°φ èetlφk (historik um∞nφ). Konzultanty poroty byli jmenovßni: TomßÜ Oliva (°editel EkonomickΘho odboru KPR), Pavel Lindner (KPR), Anselm Roskovec (rytec) a Vlastislav Housa (ak. socha°). P°i druhΘm jednßnφ komise dne 2. prosince 1994 byly na Pra₧skΘm hrad∞ vyhlßÜeny v²sledky sout∞₧e. 1. cenu za nßvrh ╪ßdu BφlΘho lva ud∞lila akademickΘmu socha°i Michalu VitanovskΘmu, 2. cena nebyla ud∞lena, 3. cena byla ud∞lena Vladimφru Opplovi. Odm∞nu ud∞lila porota J. Harcubovi. Realizacφ nßvrhu byla pov∞°ena pra₧skß firma Triga.

SouΦasnß podoba °ßdu vychßzφ ze Stanov ╪BL a zda°ile navazuje na demokratickou tradici symboliky tohoto vyznamenßnφ. Uplatn∞n byl nov² stßtnφ znak a zachovßny byly i dalÜφ popsanΘ parametry nejvyÜÜφho stßtnφho vyznamenßnφ. Pot°ebnou zm∞nou proÜlo zpracovßnφ symbolu ΦeskΘho lva, kter² je nynφ sprßvn∞ vyveden ve st°φb°e, s korunou, bez dalÜφch ruÜiv²ch zßsah∙. Nejv∞tÜφ zm∞nou proÜel °ßdov² °et∞z. I zde vÜak z∙stala zachovßna idea stßtnφho monogramu, na n∞m₧ je zav∞Üen klenot °ßdu. JednotlivΘ Φlßnky jsou p°edstavovßny opakujφcφm se motivem zßkladnφho symbolu °ßdu - Φesk²m lvem. Kolana je vyvedena ve zlat∞.
Vyvrcholenφm procesu, kter² p°edchßzφ ud∞lenφ nebo prop∙jΦenφ °ßdu, je akt jeho p°edßnφ. Vyznamenßnφ p°edßvß osobn∞ prezident republiky, v²jimeΦn∞ pov∞°uje jinΘho stßtnφho p°edstavitele. Tak dne 1. ledna 1997 p°edßval z d∙vodu
prezidentovy nemoci stßtnφ vyznamenßnφ ministr obrany. V p°φpadech, kdy se vyznamenan² nem∙₧e z vß₧n²ch d∙vod∙ dostavit k p°evzetφ vyznamenßnφ ze zahraniΦφ, je p°edßnφm pov∞°en vedoucφ naÜeho zastupitelskΘho ·°adu. Mφstem, kde jsou vyznamenßnφ tradiΦn∞ p°edßvßna, je historickΘ sφdlo Φesk²ch krßl∙ a ·°ednφ rezidence prezidenta republiky - Pra₧sk² hrad.

Zp∞t