Katedrßla svatΘho Vφta

Katedrßla svatΘho Vφta je nejv∞tÜφm a nejv²znamn∞jÜφm pra₧sk²m chrßmem. Krom∞ bohoslu₧eb se zde odehrßvaly i korunovace Φesk²ch krßl∙ a krßloven. Je mφstem ulo₧enφ ostatk∙ svat²ch zemsk²ch patron∙, panovnφk∙, Ülechtic∙ a arcibiskup∙.

Chrßm je t°etφm kostelem stejnΘho zasv∞cenφ na tΘm₧e mφst∞. Kolem roku 925 zde knφ₧e Vßclav I. zalo₧il romßnskou rotundu, kterß byla po roce 1060 p°estav∞na v trojlodnφ baziliku se dv∞ma v∞₧emi. V²znam katedrßly vzrostl zejmΘna po z°φzenφ pra₧skΘho biskupstvφ (r. 973) a zalo₧enφ sboru kanovnφk∙ - kapituly svatovφtskΘ, pozd∞jÜφ v²znamnΘ kulturnφ i administrativnφ instituce.
Roku 1344 zahßjil Karel IV. stavbu gotickΘ katedrßly. Prvnφ stavitelΘ, MatyßÜ z Arrasu a pozd∞ji Petr ParlΘ°, postavili ch≤r s v∞ncem kaplφ, Svatovßclavskou kapli, Zlatou brßnu a spodnφ Φßst hlavnφ v∞₧e.
Po staletφ pak chrßm z∙stal nedokonΦen, p°esto₧e se n∞kte°φ panovnφci pokouÜeli pokraΦovat ve stavb∞. Hlavnφ v∞₧ byla zavrÜena renesanΦnφ helmicφ a byla postavena hudebnφ kruchta. Pr∙Φelφ chrßmu bylo provizorn∞ uzav°eno.
Teprve ve 2. polovin∞ 19. stoletφ zahßjila Jednota pro dostav∞nφ chrßmu sv. Vφta opravu p∙vodnφ Φßsti a dostavbu katedrßly v novogotickΘm slohu. V roce 1929 byl chrßm slavnostn∞ vysv∞cen. JeÜt∞ v pozd∞jÜφch letech byl upravovßn interiΘr katedrßly.
NßvÜt∞vnφci vstupujφ do katedrßly portßlem v zßpadnφm pr∙Φelφ, proti pr∙chodu mezi II. a III. nßdvo°φm Pra₧skΘho hradu. BronzovΘ dve°e jsou zdobeny reliΘfy s v²jevy z historie chrßmu a z legend o svatΘm Vßclavu a Vojt∞chu. Novogotickou Φßst katedrßly tvo°φ hlavnφ lo∩ a ·zkΘ boΦnφ lodi s postrannφmi kaplemi a severnφ k°φdlo p°φΦnΘ lodi. Kaple jsou osv∞tleny barevn²mi okny. Ji₧nφ velkou v∞₧ zaΦal stav∞t Petr ParlΘ°, ale nedokonΦil ji. Do p∙vodn∞ zam²ÜlenΘ v²Üky ji doplnila renesanΦnφ helmice ze 16. stoletφ. Do prostoru p°φΦnΘ lodi ΦßsteΦn∞ zasahuje kaple svatΘho Vßclava. OdliÜnΘ pojetφ architektury a nßdhernß v²zdoba kaple zd∙raz≥uje jejφ ·lohu ·st°ednφho bodu celΘho chrßmu. Ze III. nßdvo°φ vede ke kapli slavnostnφ vstup do katedrßly, Zlatß brßna.
V ch≤ru katedrßly, p°ed hlavnφm oltß°em stojφ krßlovskΘ mauzoleum a pod nφm, v podzemφ chrßmu krßlovskß hrobka. Ch≤r obklopuje v∞nec gotick²ch kaplφ. V n∞kter²ch z nich jsou pochovßni panovnφci a svatφ patroni ╚eskΘ zem∞.

 

Kaple svatΘho Vßclava

Kaple sv. Vßclava je kultovnφm centrem SvatovφtskΘ katedrßly. Nßdhernß v²zdoba a odliÜnΘ pojetφ architektury zd∙raz≥uje v²jimeΦnost kaple, ·st°ednφho bodu chrßmu s hrobem nejv²znamn∞jÜφho zemskΘho patrona. Obklad st∞n z drah²ch kamen∙ a nßst∞nnΘ malby paÜijovΘho cyklu jsou Φßstφ p∙vodnφ v²zdoby kaple ze 14. stoletφ. V²jevy ze ₧ivota sv. Vßclava, tvo°φcφ druh² pßs v²zdoby, jsou p°ipisovßny dφln∞ Mistra litom∞°ickΘho oltß°e (cyklus je datovßn rokem 1509).
Dve°e v jihozßpadnφm rohu kaple vedou do korunnφ komory, v nφ₧ jsou ulo₧eny ΦeskΘ korunovaΦnφ klenoty.

Historickß Φßst Katedrßly (ch≤r, podzemφ a v∞₧) je souΦßstφ prohlφdkovΘho okruhu pro nßvÜt∞vnφky Pra₧skΘho hradu. Zbylß Φßst je voln∞ p°φstupnß.
V∞₧ katedrßly sv. Vφta je otev°ena pouze od dubna do °φjna, jen za p°φznivΘho poΦasφ.
Bohoslu₧by v katedrßle se konajφ od pond∞lφ do soboty v 7 hodin, v ned∞li v 8, 9.30 (konventnφ mÜe), 11 (poutnφ mÜe) a 17 hodin (neÜpory).