Antonφn Novotn²

Hlavnφ p°edstavitel prvnφ krize komunistickΘho re₧imu v ╚eskoslovensku pat°il ke generaci, kterß vyr∙stala v prvnφ republice, do pop°edφ KS╚ se dostßvala po "bolÜevizaci" v roce 1929 a k moci po 2.sv∞tovΘ vßlce. VyuΦil se strojnφm zßmeΦnφkem a v letech 1918-35 pracoval u r∙zn²ch firem, naposled v dru₧stvu VΦela v Praze-VysoΦanech. Ji₧ v roce 1921, po jejφm zalo₧enφ, vstoupil do KS╚ a postupn∞ v nφ vykonßval r∙znΘ funkce v rßmci stranickΘ organizace v Praze. V letech 1937-38 se stal jako tajemnφk KV KS╚ v Hodonφn∞ poprvΘ placen²m pracovnφkem aparßtu KS╚. Po zßkazu strany v roce 1938 byl znovu d∞lnφkem VΦely v Praze-VysoΦanech, ·Φastnil se ilegßlnφ prßce KS╚, byl zatΦen a v letech 1941-45 v∞zn∞n v nacistickΘm koncentraΦnφm tßbo°e Mauthausen.

Hned po vßlce zaΦal pracovat ve stranickΘm aparßt∞ a stal se vedoucφm tajemnφkem KV KS╚ v Praze (1945-51). Roku 1946 byl poprvΘ zvolen do ┌V KS╚, jeho₧ Φlenem z∙stal a₧ do kv∞tna 1968. Jako vedoucφ funkcionß° d∙le₧itΘ pra₧skΘ organizace KS╚ m∞l v²znamn² podφl na udßlostech v ·noru 1948 a na zavßd∞nφ a upev≥ovßnφ komunistickΘho re₧imu. V obdobφ krvav²ch vnitrostranick²ch Φistek a likvidace R.SlßnskΘho zaΦal jeho nßstup do centra moci: v zß°φ 1951 byl zvolen do nov∞ ustavenΘho organizaΦnφho sekretarißtu a v prosinci 195l do politickΘho sekretarißtu a p°edsednictva ┌V KS╚. V zß°φ 1953 byl zvolen prvnφm tajemnφkem ┌V KS╚.

Bylo to po smrti J. V. Stalina a K. Gottwalda, tedy na poΦßtku zmφr≥ovßnφ mezinßrodnφho nap∞tφ a po skonΦenφ nejhorÜφho obdobφ komunistickΘho teroru doma. Po Gottwaldov∞ smrti nebyla obsazena funkce p°edsedy strany a v ╚eskoslovensku zaΦal vznikat klasick² model komunistickΘho re₧imu, v n∞m₧ prvnφ mu₧ stranickΘho aparßtu je takΘ prvnφm mu₧em ve stran∞ a tφm i ve stßt∞. V roce 1957, po smrti A.ZßpotockΘho, to bylo zd∙razn∞no takΘ tφm, ₧e A. Novotn² byl zvolen rovn∞₧ prezidentem republiky. Personßlnφ rozd∞lovßnφ obou funkcφ bylo pozd∞ji vn∞jÜφm projevem krizφ re₧imu na konci 60. a 80. let.

V p°φpad∞ A. NovotnΘho k tomu doÜlo za 15 let po jeho nßstupu do vedoucφ funkce ve stßt∞. Na poΦßtku tohoto obdobφ jeÜt∞ doznφvaly politickΘ procesy - v dubnu 1954 byl G. Husßk jako "bur₧oaznφ nacionalista" odsouzen na do₧ivotφ, pozd∞ji se konaly procesy se socißlnφmi demokraty - ale tlak spoleΦnosti na liberalizaci pom∞r∙ stßle sφlil, zvlßÜt∞ po roce 1956, kdy N. ChruÜΦov poodhalil zloΦiny stalinismu. V roce 1960 vyhlßsil A. Novotn², ₧e v ╚eskoslovensku byl vybudovßn socialismus a toto slovo se dostalo i do nßzvu stßtu. V souvislosti s tφm uskuteΦnil rozsßhlou amnestii, po nφ₧ se z v∞zenφ vrßtila p°evß₧nß Φßst lidφ odsouzen²ch v politick²ch procesech 50. let. Pak se se st°φdav²m ·sp∞chem stßle v²razn∞ji prosazovaly r∙znΘ opoziΦnφ proudy v oblasti kultury a spoleΦensk²ch v∞d. V d∙sledku neustßlΘho poklesu v²konnosti ekonomiky musel A. Novotn² hledat v²chodiska takΘ v tΘto oblasti. V roce 1963 vyst°φdal ve funkci p°edsedy vlßdy pragmatiΦt∞jÜφ J. Lenßrt stalinistu V. èirokΘho, a v roce 1965 byly dokonce p°ijaty reformnφ nßvrhy ekonoma O. èika. V roce 1967 cht∞l Novotn² nastoupit znovu tvrdÜφ kurs, ale bylo ji₧ pozd∞. Ostatn∞ intelektußln∞ nestaΦil ·kol∙m doby a jeho spontßnnφ vystoupenφ vyvolßvala osvobozujφcφ smφch (kdy₧ nap°φklad po jednΘ prvomßjovΘ manifestaci v improvizovanΘm rozhovoru slφbil, ₧e "maso bude vbrzku", byla ihned republika plna dotaz∙, "kde₧e to Brzko je".

Od jeho nßstupu do vedoucφ funkce se znaΦn∞ zm∞nila struktura stranickΘho aparßtu i vedenφ. P°evlßdali v n∞m funkcionß°i, kte°φ se narodili v obdobφ kolem vzniku ╚eskoslovenska a do KS╚ vstupovali v∞tÜinou po skonΦenφ 2.sv∞tovΘ vßlky. P°edstavovali tak jinou generaci ne₧ A. Novotn². Pod tlakem spoleΦnosti, ve spojenφ s funkcionß°i ze Slovenska, v∙Φi kterΘmu A. Novotn² vystupoval velmi necitliv∞. a v domn∞nφ, ₧e systΘm lze reformovat, jej 5. ledna 1968 odvolali z funkce I. tajemnφka ┌V KS╚ a zvolili mφsto n∞ho A. DubΦeka.

V nßsledujφcφm obdobφ "pra₧skΘho jara" musel A. Novotn² pod tlakem ve°ejnosti v b°eznu abdikovat z funkce prezidenta republiky. V kv∞tnu 1968 byl dokonce odvolßn ze vÜech funkcφ a bylo mu pozastaveno Φlenstvφ v KS╚. Vrßceno mu bylo v obdobφ normalizace roku l971 tajn²m usnesenφm ┌V KS╚, ale vrßtit se zp∞t do politickΘho ₧ivota nemohl a snad ani necht∞l. (mch)

Nakl. Libri: "Kdo byl kdo v naÜich d∞jinßch 20. stoletφ"
Se svolenφm vydavatele