Gustßv Husßk

Gustßv Husßk byl nadan²m, piln²m a cti₧ßdostiv²m studentem bratislavskΘho gymnßzia, funkcionß°em Ükolnφ samosprßvy. Jeho slohovΘ prßce a projevy k v²roΦφ 28. °φjna Φi k narozeninßm T. G. Masaryka mu vynßÜely uznßnφ °editelstvφ Ükoly. V Üestnßcti letech vstoupil do KomunistickΘho svazu mlßde₧e a roku 1933, jeÜt∞ jako student bratislavskΘ prßvnickΘ fakulty, do KS╚. Psal do revue DAV, kolem kterΘ se sdru₧ovali slovenÜtφ levicovφ intelektußlovΘ. Sv²m vzd∞lßnφm, obratnostφ v zφskßvßnφ politick²ch p°ßtel i schopnostφ reagovat na aktußlnφ politickΘ otßzky - tedy tφm, co v∞tÜina intelektußl∙ beznad∞jn∞ postrßdß - se v²razn∞ odliÜoval od v∞tÜiny komunistick²ch funkcionß°∙.

Pat°il ke generaci, kterß do komunistickΘ strany vstupovala s bezmeznou vφrou v politiku SSSR a KomunistickΘ internacionßly; v dob∞, kdy ╚eskoslovenskß republika byla pro Gottwaldovu stranu "versaillesk²m zmetkem" a "obnovenφm takovΘho ₧alß°e nßrod∙ jako byla Rakousko". Z°ejm∞ tehdy, v prvnφ polovin∞ 30.let, si Husßk vyp∞stoval p°φmo fobii k prvnφmu ΦeskoslovenskΘmu stßtu a a₧ patologickou nenßvist k dr. E. BeneÜovi.

Za 2. sv∞tovΘ vßlky se stal odp∙rcem klerofaÜistickΘ SlovenskΘ republiky, Φlenem hnutφ odporu, kterΘ vy·stilo ve SlovenskΘ nßrodnφ povstßnφ. Byl mφstop°edsedou povstaleckΘ SlovenskΘ nßrodnφ rady, pov∞°encem vnitra a mφstop°edsedou KomunistickΘ strany Slovenska. Z doby povstßnφ se zachovalo n∞kolik pφsemn²ch sv∞dectvφ o Husßkov²ch nßzorech na perspektivu Slovenska. "Je t°eba, aby slovensk² Φlov∞k pova₧oval za svoji vlast... ·zemφ od AÜe a₧ po Vladivostok," napsal v zß°φ 1944. Zachoval se i dopis, v n∞m₧ doporuΦoval, aby se problΘmy Slovenska °eÜily jeho zaΦlen∞nφm do svazku nßrod∙ SSSR. Jindy svΘ nßzory, aby byly p°ijateln∞jÜφ, °edil p°esn∞ stanoven²mi dßvkami nacionalismu. Vznikal z toho specifick² politologick² jev, jakΘsi "rudΘ lu∩ßctvφ". Ale bur₧oaznφm nacionalistou, za kterΘho byl vydßvßn v 50.letech, skuteΦn∞ nebyl.

O p∙l roku pozd∞ji od nabφdek Slovenska Stalinovi upustil. V b°eznu 1945 v Moskv∞, v dob∞ tvorby ΦeskoslovenskΘ vlßdy a jejφho programu ("koÜickΘho"), Husßk zastßval stanovisko, ₧e Slovensko je nedφlnou souΦßstφ ╚eskoslovenska a ₧e mß mφt v tomto svazku znaΦnou autonomii. AvÜak brzy se pod°φdil zßjm∙m cesty komunist∙ k nastolenφ totalitnφ moci. A jakoby mimochodem zaΦal opouÜt∞t svΘ demokratickΘ partnery z doby povstßnφ.

Ve volbßch v kv∞tnu 1946 daly dv∞ t°etiny slovensk²ch voliΦ∙ svΘ hlasy DemokratickΘ stran∞. U₧ v Φervnu tΘho₧ roku se jednotnΘ front∞ Φesk²ch politick²ch stran s Husßkovou podporou poda°ilo donutit Demokratickou stranu k podpisu tzv. t°etφ pra₧skΘ dohody. Od tΘto chvφle podlΘhala usnesenφ SlovenskΘ nßrodnφ rady schvßlenφ Φeskoslovenskou vlßdou, pov∞°enci rady byli p°φmo pod°φzeni jednotliv²m ministr∙m pra₧skΘ vlßdy. Husßk se stal p°edsedou Sboru pov∞°enc∙. Ani to vÜak nestaΦilo.

Na podzim 1947 byl Husßk hlavnφm re₧isΘrem onΘ "generßlky na ·nor", kterΘ se °φkalo slovenskß politickß krize. Organizoval politickΘ provokace proti demokrat∙m, nßtlakov²mi akcemi vyhßn∞l nekomunistickΘ pov∞°ence z jejich ·°ad∙. Jist∞ se domnφval, ₧e na dlouhou dobu posiluje takΘ svoji moc. V₧dy¥ na Slovensku p°φmo °φdil jak SNB, tak StB. Nemohl tuÜit, ₧e i on sßm se brzy stane p°edm∞tem zßjmu posledn∞ jmenovanΘ instituce. A pat°ilo k jeho pojetφ politickΘ morßlky, ₧e o dvacet let pozd∞ji - v roce 1968 - se v mnoha projevech sna₧il vyvolat dojem, ₧e k okleÜt∞nφ a k likvidaci pravomocφ slovensk²ch nßrodnφch orgßn∙ doÜlo bez jeho p°iΦin∞nφ a souhlasu, snad dokonce proti jeho v∙li.

Po ·noru 1948, kdy u₧ k °φzenφ ve°ejn²ch zßle₧itostφ postaΦovali ·°ednφci a policie, nebylo ani na Slovensku t°eba schopn²ch a inteligentnφch politik∙. Tyto vlastnosti se staly nejenom ne₧ßdoucφ, ale pro Gottwaldovu stranu p°φmo nebezpeΦnΘ. Vzd∞lan² mou°enφn vykonal svΘ dφlo. U₧ p°edtφm ho vÜichni nenßvid∞li, nynφ p°iÜel jeho Φas.

Na ja°e roku 1950 byl Husßk, spolu s V. Clementisem, L. Novomesk²m a dalÜφmi, obvin∞n z bur₧oaznφho nacionalismu a odvolßn z funkce p°edsedy Sboru pov∞°enc∙. V ·noru 1951 byl zatΦen a v dubnu 1954, ve vykonstruovanΘm soudnφm procesu s tzv. bur₧oaznφmi nacionalisty, odsouzen na do₧ivotφ. Stal se jednou z mnoha ob∞tφ systΘmu, kter² sßm budoval.

"Vy ho neznßte," °φkal bojovnφk∙m za spravedlnost o Husßkovi A.Novotn², "kdy₧ se dostane k moci, uvidφte, co on je zaΦ." Nakonec i tento Φesk² gΘnius pr∙m∞rnosti povolil a Husßk byl roku 1960 propuÜt∞n z v∞zenφ a roku 1963 rehabilitovßn. Nemalou zßsluhu na tom m∞li ΦeÜtφ reformnφ historici, a z nich hlavn∞ Milan Hⁿbl. V 70.letech se mu Husßk "odm∞nil" sedmilet²m v∞zenφm. Jinφ byli za jeho vlßdy "pouze" vyhozeni ze zam∞stnßnφ.

V 60.letech byl Husßk jednou z hlavnφch osobnostφ reformnφho proudu. Za pra₧skΘho jara vystupoval jako v∞rn² stoupenec A. DubΦeka. V dubnu 1968 se stal mφstop°edsedou vlßdy. Byl jednφm z p°ednφch inicißtor∙ ·stavnφho zßkona o federativnφm uspo°ßdßnφ republiky. AvÜak u₧ dva m∞sφce p°ed p°ijetφm tohoto zßkona provedl jeden z mnoha sv²ch politick²ch obrat∙.

Na moskevsk²ch jednßnφch v srpnu 1968 poznal Bre₧n∞v, ₧e Husßk by se mohl stßt politikem, kter² zachrßnφ ztracenou reputaci SSSR a zajistφ spln∞nφ cφle agrese do ╚eskoslovenska. V dubnu 1969 se Husßk dostal do Φela KS╚ (do kv∞tna 1971 prvnφ tajemnφk, od kv∞tna l971 do prosince 1987 generßlnφ tajemnφk ┌V KS╚). V kv∞tnu 1975 se tento b²val² bojovnφk za rozd∞lenφ nejvyÜÜφ stranickΘ a stßtnφ funkce stal - se sov∞tsk²m souhlasem - prezidentem republiky. Obklopen smeΦkou neschopn²ch vynaklßdal veÜkerΘ svΘ ·silφ, aby co nejdΘle z∙stal prvnφm z aparßtΦφk∙. Pod°izoval se vÜemu absurdnφmu, co si p°ßla Moskva. V zßjmu uchovßnφ moci zradil mnoho p°ßtel a spojil se s lidmi typu JakeÜe, Indry, Kapka, Bilaka aj., tedy s t∞mi, o jejich₧ kvalitßch nemohl mφt nejmenÜφ iluze.

Po 17.listopadu 1989 mu nezbylo nic jinΘho, ne₧ aby 10. prosince jmenoval ╚alfovu "vlßdu nßrodnφho porozum∞nφ" a vzßp∞tφ abdikoval z funkce prezidenta republiky. (nk)

Nakl. Libri: "Kdo byl kdo v naÜich d∞jinßch 20. stoletφ"
Se svolenφm vydavatele