Emil Hßcha

P°i svΘm odjezdu do Berlφna 14.b°ezna 1939 byl Emil Hßcha jeÜt∞ prezidentem ╚esko-Slovenska, by¥ Mnichovskou dohodou a Vφde≥skou arbitrß₧φ z podzimu 1938 okleÜt∞nΘho a vnit°n∞ p°etvo°enΘho. Kdy₧ zaΦal jednat s Hitlerem, neexistoval u₧ ani tento stßt, nebo¥ sn∞m v Bratislav∞ vyhlßsil v poledne toho dne slovenskou samostatnost. Po brutßlnφm nßtlaku v noci ze 14.na 15.b°ezna vyΦerpßn, u₧ "div ne mrtev" Hßcha sv∞°il ╚echy a Moravu do "ochrany ╪φÜe". 16.b°ezna vyhlßsil Hitler v Praze Protektorßt ╚echy a Morava a Hßcha se stal jeho stßtnφm prezidentem.

Emil Hßcha byl zkuÜen² prßvnφk. Roku 1896 absolvoval prßvnickou fakultu pra₧skΘ university a p∙sobil pak p°evß₧n∞ jako ·°ednφk zemskΘho v²boru Krßlovstvφ ΦeskΘho a rada NejvyÜÜφho sprßvnφho soudnφho dvora ve Vφdni. Zde za 1.sv∞tovΘ vßlky spolupracoval s dr.Ferdinandem Pant∙Φkem, napojen²m na Maffii, kter² byl po vzniku ╚SR jmenovßn prezidentem senßtu NejvyÜÜφho sprßvnφho soudu. Hßcha se stal jeho Φlenem a po Pant∙Φkov∞ smrti ho T.G.Masaryk roku 1925 jmenoval prezidentem tohoto orgßnu. Hßcha publikoval v∞deckΘ prßce z oboru mezinßrodnφho prßva, byl expertem na anglosaskΘ prßvo a takΘ znalcem anglickΘ literatury; se sv²m bratrem p°elo₧il i znßm² humoristick² romßn "T°i mu₧i ve Φlunu" Jeroma Klapky Jeroma. Jako uznßvan² prßvnφk byl soudcem haagskΘho soudnφho dvora a p°ed Mnichovem p∙sobil po n∞kolik let jako Φlen legislativnφ rady, poradnφho orgßnu vlßdy.

Rok 1938 nebyl pro Hßchu Ü¥astn². V ·noru mu zem°ela cho¥ Marie, s nφ₧ m∞l Ü¥astnΘ a harmonickΘ man₧elstvφ a jejφ smrt (podobn∞ jako rozvod jeho dcery) na n∞j zap∙sobila tak, ₧e si p°ipadal osam∞l². Po Mnichovu, abdikaci E.BeneÜe na ·°ad prezidenta, p°ijetφ ·stavnφho zßkona o autonomii Slovenska a PodkarpatskΘ Rusi a zm∞n∞ nßzvu stßtu na ╚esko-Slovensko byl dne 30.11.1938 zvolen jako nezßvislß osobnost prezidentem republiky. E.BeneÜ mu ke zvolenφ gratuloval a Hßchova odpov∞∩ na sebe nenechala dlouho Φekat. S jejφm obsahem seznßmil tΘ₧ P.Drtinu, tehdejÜφho referenta prezidentskΘ kancelß°e. Kdy₧ po svΘm zvolenφ prezidentem ╚esko-Slovenska trßvil vßnoce na Slovensku, dostalo se mu od J.Tisa p°φslibu, ₧e dosa₧enß slovenskß autonomie je vrcholem snah Slovßk∙.

Po vyhlßÜenφ Protektorßtu se Hßcha ocitl ve velmi t∞₧kΘ situaci. Okupanti a gestapo byli pro n∞j "bestie a hyeny", K.H.Frank "odporn² krokod²l". Dokud mohl spolupracovat s A.ElißÜem - tedy do p°φchodu Heydricha do Prahy - jeho postup odpovφdal premiΘrov∞ politice retardace. Prezident odmφtl v °φjnu 1939 slib v∞rnosti Hitlerovi, °φÜskΘmu protektorovi K.von Neurathovi podßval protesty proti germanizaci, ₧ßdal o propuÜt∞nφ zatΦen²ch vlastenc∙ vΦetn∞ vysokoÜkolsk²ch student∙. P°es ElißÜe a Z. B. DohalskΘho byl ve spojenφ s BeneÜem. JeÜt∞ 12.dubna 1941 sd∞lil BeneÜovi: "Souhlasφm se spoleΦn²m postupem a pod°izuji se mu". Za p∞t dnφ odpov∞d∞l BeneÜ do Prahy: "Odpov∞∩ Hßchy a ElißÜe jsem obdr₧el. D∞kuji jim up°φmn∞. Je to odpov∞∩ mu₧nß, stateΦnß a d∙stojnß. Nebude jim zapomenuta."

Situace se zm∞nila po p°φchodu Heydricha do Prahy. Po zatΦenφ ElißÜe se zastupujφcφ °φÜsk² protektor sna₧il Hßchu zlomit rozpoutßnφm teroru (v rßmci prvnφho stannΘho prßva) a likvidacφ jemu blφzk²ch osob. Kdy₧ byl zatΦen J. Havelka, Hßcha pod hrozbou svΘ demise dosßhl jeho propuÜt∞nφ do domßcφho v∞zenφ, ale ElißÜe se mu u₧ zachrßnit nepoda°ilo. Navφc Heydrich odhalil Hßchovo spojenφ na Z. B. DohalskΘho a tlak jeÜt∞ vystup≥oval. Sφlil vÜak i tlak na "domßcφ" front∞ od skuteΦn∞ kolaborantsk²ch kruh∙, kterΘ vycφtily svou Üanci. Jmenovßnφ E.Moravce do vlßdy na Frank∙v nßvrh Hßcha jeÜt∞ v lednu 1942 odmφtl, ale nakonec se podvolil. Pak p°iÜel atentßt na Heydricha.

Dne 9.Φervna 1942, p°i poh°bu Heydricha, jednal Hßcha v Berlφn∞ znovu s Hitlerem. V∙dce byl nep°φΦetn². Otev°en∞ hrozil likvidacφ a vyst∞hovßnφm zbytku ΦeskΘho nßroda jeÜt∞ b∞hem vßlky. V dob∞ heydrichißdy, po vyhlazenφ Lidic a masov²ch popravßch a v²hru₧kßch Hitlera se Hßcha zlomil. Navφc u n∞j postupovala rychle arterioskler≤za, a jak po vßlce prohlßsil Nßrodnφ soud, kter² nebyl Hßchovi nijak p°φzniv∞ naklon∞n, od ledna 1943 nebyl fakticky odpov∞dn² za svΘ Φiny. Osam∞l², nemocn² a duÜevn∞ zlomen² star² mu₧ nem∞l d∙v∞ru okupant∙, ani Φesk²ch faÜist∙, ale u₧ ani domßcφho a zahraniΦnφho odboje. "HßchovÜtina" se stala synonymem pro kolaboraci.

Dne 13. kv∞tna 1945 byl Hßcha na pokyn ministerstva, v jeho₧ Φele stßl V. Nosek, zatΦen na lßnskΘm zßmku a dopraven do v∞ze≥skΘ nemocnice na Pankrßc, kde zem°el ve veΦernφch hodinßch 27.Φervna (nikoliv tedy 1. 6., jak myln∞ tvrdφ mnohΘ slovnφkovΘ i publicistickΘ prßce). Poh°eb se konal za p°φsn²ch bezpeΦnostnφch opat°enφ na vinohradskΘm h°bitov∞ o t°i dny pozd∞ji. Z p°φkazu ministra vnitra nesm∞lo b²t Hßchovo jmΘno vyryto na jeho nßhrobnφm kameni.

V dubnu 1939 popisoval Hßcha na Pra₧skΘm hrad∞ spisovateli K.HorkΘmu svΘ zß₧itky z Berlφna v noci na 15.b°ezen 1939 - to, jak mu G÷ring hled∞l do oΦφ "mazliv∞... jako n∞jakß ₧enskß" a p°itom vyhro₧oval, ₧e v n∞kolika hodinßch vÜechno vylΘtne do vzduchu. "Hradschin i d≤m, zkrßtka alles, alles". Hßcha pak pokraΦoval: "A potom tedy jsem podepsal... A podepsal jsem to sßm za sebe a v sßzce byla jen mß vlastni Φest, proto₧e, jak vßm znßmo, ani nßÜ parlament, ani nßÜ nßrod nem∞l s tφm co Φinit". Je pozoruhodnΘ, ₧e obdobn² nßzor na sebe m∞li ti, kdo Hßchu co nejtvrd∞ji odsuzovali. V kv∞tnu 1942 politick² tajemnφk BeneÜ∙v a v∞rn² mluvΦφ jeho nßzor∙ P.Drtina v rozhlasovΘm vysφlßnφ z Lond²na vysv∞tloval, ₧e vÜe, co se stalo od 21.zß°φ 1938 vΦetn∞ BeneÜovy abdikace, bylo vynuceno nßsilφm, a nenφ proto prßvn∞ a politicky platnΘ: "Proto si to takΘ nikdy dr.BeneÜ nedal ₧ßdn²m ·stavnφm orgßnem parlamentnφm schvßlit, aby tφm nßrod vßzßn nebyl." (tp)

Nakl. Libri: "Kdo byl kdo v naÜich d∞jinßch 20. stoletφ"
Se svolenφm vydavatele