Klement Gottwald

Klement Gottwald byl neman₧elsk²m synem chudΘ zem∞d∞lskΘ d∞lnice. P°ed 1.sv∞tovou vßlkou se ve Vφdni vyuΦil truhlß°em a ·Φastnil se Φinnosti v d∞lnickΘm t∞lov²chovnΘm hnutφ a mezi socißln∞ demokratickou mlßde₧φ. V letech 1915-18 byl vojßkem rakousko-uherskΘ armßdy. V lΘt∞ 1918 z armßdy dezertoval. Po 28.°φjnu 1918 dva roky slou₧il v ╚eskoslovenskΘ armßd∞.
Ve 20.letech byl funkcionß°em komunistickΘ strany na Slovensku a redaktorem jejφho tisku. V letech 1926-29 pracoval v pra₧skΘm sekretarißtu KS╚ a zformoval d∙sledn∞ kominternovskou opozici proti jejφmu tehdejÜφmu vedenφ. Podle mφsta sekretarißtu, pra₧skΘ Φtvrti Karlφn, se jeho mlad²m stoupenc∙m zaΦalo °φkat "karlφnÜtφ kluci". V ·noru 1929, na jednßnφ V. sjezdu KS╚, se t°iat°icetilet² Gottwald a jeho karlφnÜtφ kluci (Guttmann, èverma, Slßnsk², Kopeck², Reiman aj.) dostali do vedenφ strany. Gottwald byl zvolen generßlnφm tajemnφkem. P°itom u₧ od roku 1928 byl Φlenem vedoucφho orgßnu KomunistickΘ internacionßly, jejφ exekutivy.

Sv∙j vztah k ╚eskoslovensku a p°edstavitel∙m republiky Gottwald a jeho nejbli₧Üφ v ka₧dΘ dob∞ formulovali v duchu sm∞rnic Kominterny a sov∞tskΘ zahraniΦnφ politiky. Tak v prvnφ polovin∞ 30.let ╚eskoslovensko pova₧ovali za v²plod imperialistickΘ sv∞tovΘ vßlky a versailleskΘho systΘmu. DemokratickΘmu re₧imu prvnφ republiky p°isuzovali faÜizaΦnφ tendence (jednu dobu dokonce mluvili o faÜistickΘ diktatu°e) a za jejich koncentraΦnφ bod pova₧ovali Masaryk∙v "Hrad". Socißlnφm demokrat∙m spφlali socißlfaÜist∙ a prezentovali je jako p°φpadnΘ "nositele faÜistickΘho p°evratu". Jakoukoliv socißlnφ reformu odmφtali jako pokus o "otupeni revoluΦnφch snah sm∞°ujφcφch k nastolenφ diktatury proletarißtu".

Dne 21. prosince 1929 vystoupil v ΦeskoslovenskΘ poslaneckΘ sn∞movn∞ Nßrodnφho shromß₧d∞nφ poslanec a p°edstavitel KS╚ Gottwald s °eΦφ, v nφ₧ otev°en∞ sd∞lil, jak²m zp∙sobem a jak² re₧im chce jeho strana nastolit: "A my jsme stranou ΦeskoslovenskΘho proletarißtu a naÜφm nejvyÜÜφm Ütßbem je skuteΦn∞ Moskva. A my se chodφme do Moskvy uΦit, vφte co? My se od rusk²ch bolÜevik∙ do Moskvy chodφme uΦit, jak vßm zakroutit krk. A vy vφte, ₧e ruÜtφ bolÜevici jsou v tom mistry...P°ejde vßs smφch!" MnohΘ sliby Gottwald za svΘ kariΘry hrub∞ poruÜil. AvÜak ten, ₧e je rozhodnut zlikvidovat demokratick² systΘm a nahradit jej diktaturou komunistickΘ strany bolÜevickΘho vzoru, splnil do puntφku.

Ve druhΘ polovin∞ 30.let provedl Gottwald v politice KS╚ °adu zm∞n. Odpovφdaly zm∞nßm v zahraniΦnφ politice SSSR a politice lidovΘ fronty a obrany demokracie proti faÜismu, urΦenΘ na VII. kongresu KomunistickΘ internacionßly v lΘt∞ roku 1935. OvÜem i ona lidovß fronta se m∞la stßt pouze mezistupn∞m k diktatu°e proletarißtu sov∞tskΘho typu. A kdo to v komunistickΘm hnutφ necht∞l pochopit, se zlou se potßzal.

V zß°φ a °φjnu 1938 Gottwald pat°il k hlavnφm p°edstavitel∙m opozice proti p°ijetφ mnichovskΘho diktßtu. V listopadu 1939 emigroval do Sov∞tskΘho svazu, kde a₧ do poloviny roku 1941 zastßval politiku odpovφdajφcφ sov∞tsko-n∞meckΘmu paktu ze srpna 1939. Zm∞ny po p°epadenφ SSSR nacistick²m N∞meckem v Φervnu 1941 a vytvß°enφ protihitlerovskΘ koalice pochopil jako velkou p°φle₧itost a Üanci. U₧ roku 1941 zaΦal prom²Ület pozd∞jÜφ p°evzetφ moci. Z BeneÜova velvyslance v Moskv∞ Fierlingera uΦinil svΘho donaÜeΦe a "trojskΘho kon∞" mezi socißlnφmi demokraty. Zajistil si i budoucφho "nepolitickΘho" ministra nßrodnφ obrany L.Svobodu. V n∞m ΦeÜtφ komunistΘ v sov∞tskΘ emigraci shledali vhodnΘho mu₧e ke "spojeni ΦeskoslovenskΘ vojenskΘ slßvy s velkou v∞ci Sov∞tskΘho svazu".
Tak jako se Stalin dohodl s Churchillem a Rooseveltem na protihitlerovskΘ koalici, dohodl se v prosinci 1943 komunista Gottwald s p°edstavitelem lond²nskΘ emigrace BeneÜem na sjednocenφ domßcφho a zahraniΦnφho protinacistickΘho odboje. Mezinßrodnφ pom∞ry a v²voj vßlky umo₧nily Gottwaldovi a jeho skupin∞ zßsadnφm zp∙sobem promluvit do povßleΦnΘho uspo°ßdßnφ ╚eskoslovenska. Projekt Nßrodnφ fronty a KoÜickΘho vlßdnφho programu, pochßzejφcφ z Gottwaldovy dφlny, zaruΦoval vy°azenφ p°edstavitel∙ domßcφho odboje i p°edvßleΦnΘ agrßrnφ, nßrodn∞ demokratickΘ a ₧ivnostenskΘ strany z podφlu na moci v obnovenΘm stßt∞. BeneÜ a jeho nekomunistiΦtφ p°ßtelΘ si na jednßnφch v Moskv∞ v b°eznu 1945 neuv∞domili, ₧e "omezenß pluralita" Nßrodnφ fronty v sob∞ skr²vß zßrodky v²voje k totalit∞.

Do Prahy se Gottwald vrßtil 10.kv∞tna 1945 jako mφstop°edseda vlßdy a p°edseda Nßrodnφ fronty. Od roku 1945 a₧ do svΘ smrti byl p°edsedou KS╚. 26.kv∞tna 1946 komunistΘ vyhrßli v podstat∞ demokratickΘ volby a 2.Φervence se Gottwald stal p°edsedou vlßdy. V letech 1945-47 se stylizoval do role rozvß₧nΘho stßtnφka a budovatele republiky. Dokonce si pohrßval i s ideou "specifickΘ ΦeskoslovenskΘ cesty k socialismu", kterou mu mimochodem v Φervenci 1946 podsunul sßm Stalin. Uklid≥oval rolnφky, ₧e "u nßs kolchozy nebudou", ₧ivnostnφk∙m sliboval jistoty pro jejich podnikßnφ. Zßrove≥ u₧ od lΘta 1945 nechal budovat svΘ agentury v nekomunistick²ch stranßch. Z jemu nejv∞rn∞jÜφch komunist∙ byl budovßn bezpeΦnostnφ aparßt, kter² na partnery v Nßrodnφ front∞ sbφral kdejakou informaci, aby je pozd∞ji mohl zav°φt do kriminßl∙. Gottwaldovi lidΘ ovlßdli jednotnΘ odbory i jednotnou organizaci mlßde₧e.

NekomunistiΦtφ ΦlenovΘ Nßrodnφ fronty teprve a₧ na podzim 1947 pochopili, ₧e hra na demokracii pomalu konΦφ, ₧e se z trp∞n²ch partner∙ stali pro Gottwalda "reakcφ", s nφ₧ je v zßjmu "lidovΘ demokracie" rozhodnut z·Φtovat. Jejich odpor v ·noru 1948 ve form∞ demise 12 ministr∙ byl nejenom diletantsk², ale hlavn∞ marn². Gottwald u₧ m∞l v ruce armßdu, bezpeΦnost a dalÜφ nßstroje k ·sp∞ÜnΘmu uskuteΦn∞nφ mocenskΘho p°evratu. A to bez eventußlnφ sov∞tskΘ pomoci, kterou mu nabφzel Stalin.

Po ·noru 1948 byla v ╚eskoslovensku pod Gottwaldov²m vedenφm a od 14.Φervna 1948 pod jeho prezidentovßnφm nastolena diktatura, ze kterΘ brzy p°eÜel smφch i mnohΘ z t∞ch, kte°φ 25.·nora 1948 nadÜen∞ Gottwaldovi tleskali na VßclavskΘm nßm∞stφ. Prvnφ komunistick² prezident vzal obΦan∙m ╚eskoslovenska vlast. V zemi zaΦali rozhodovat sov∞tÜtφ poradci. Ekonomice naordinovali "ocelovou koncepci", prap°φΦinu budoucφ hospodß°skΘ zaostalosti a ekologick²ch katastrof. Radili p°i nßsilnΘ kolektivizaci zem∞d∞lstvφ, p°i prosazovßnφ monopolu komunistickΘ moci do Ükolstvφ, v∞dy a kultury. Jejich zßjem se soust°edil hlavn∞ na bezpeΦnost, armßdu, prokuraturu, soudy, a v ╚eskoslovensku naÜli mnoho uΦenliv²ch ₧ßk∙. Na zßklad∞ zßkona na ochranu lidov∞ demokratickΘ republiky Φ.231/1948 Sb. bylo vyneseno p°es 230 rozsudk∙ smrti a 100 000 obΦan∙ bylo odsouzeno k mnohalet²m trest∙m v∞zenφ. Bez soud∙ bylo b∞hem p∞ti let deportovßno do tßbor∙ nucen²ch pracφ na 80 000 osob. Kßrn²mi jednotkami PTP proÜly desφtky tisφc "protistßtnφch ₧ivl∙". Nakonec Gottwald poslal na Üibenici i jedenßct ze sv²ch nejbli₧Üφch p°ednφch komunistick²ch funkcionß°∙ v Φele s R.Slßnsk²m. Zemi, a nakonec i alkoholem a chronickou pohlavnφ nemocφ zdemoralizovanΘho Gottwalda, zachvßtil strach. Zem°el brzy po nßvratu ze Stalinova poh°bu. Bezprost°ednφ p°φΦinou smrti byla prasklß v²du¥ srdeΦnφ aorty. (nk)

Nakl. Libri: "Kdo byl kdo v naÜich d∞jinßch 20. stoletφ"
Se svolenφm vydavatele