D∞jiny Pra₧skΘho hradu
KrßlovΘ dalÜφ dynastie na ΦeskΘm tr∙nu, HabsburkovΘ, zahßjili p°estavbu Hradu v renesanΦnφ sφdlo. DobovΘmu vkusu odpovφdalo, ₧e jako prvnφ byla zalo₧ena Krßlovskß zahrada, v nφ₧ byly v pr∙b∞hu 16. stoletφ budovßny stavby slou₧φcφ zßbav∞: letohrßdek, mφΦovna, st°elnice, lvφ dvorek. Postupn∞ byla upravena katedrßla a krßlovsk² palßc. NovΘ obytnΘ budovy se zaΦaly stav∞t na zßpad od StarΘho krßlovskΘho palßce, podΘl ji₧nφ hradby.
P°estavba Hradu vyvrcholila za vlßdy Rudolfa II. Cφsa° se na Pra₧skΘm hrad∞ natrvalo usφdlil a zaΦal jej prom∞≥ovat v d∙stojnΘ a velkolepΘ st°edisko °φÜe, p°ita₧livΘ pro diplomaty, um∞lce i vzd∞lance. K umφst∞nφ sv²ch bohat²ch um∞leck²ch a v∞deck²ch sbφrek zalo₧il cφsa° severnφ k°φdlo palßce s dneÜnφm èpan∞lsk²m sßlem.
Baroknφ hudba na Pra₧skΘm hrad∞ (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)
Defenestrace na Pra₧skΘm hrad∞ (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)
Pra₧skß defenestrace v roce 1618 zahßjila dlouhΘ obdobφ vßlek, b∞hem nich₧ byl Pra₧sk² hrad poÜkozen a vyloupen. Pro pobyt panovnφka byl vyu₧φvßn jen v²jimeΦn∞ a p°echodn∞.
Hudebnφ klasicismus a romantismus (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)
Ve druhΘ polovin∞ 18. stoletφ byla provedena poslednφ velkß p°estavba Hradu, kterß jej prom∞nila v reprezentaΦnφ sφdlo zßmeckΘho typu. V tΘ dob∞ vÜak byla hlavnφm m∞stem °φÜe Vφde≥ a Praha m∞la jen provinΦnφ rßz. Hrad postupn∞ chßtral a jeho um∞leckΘ poklady byly ochuzeny rozprodejem zbytk∙ rudolfφnsk²ch sbφrek.
Po svΘ abdikaci v roce 1848 si Pra₧sk² hrad vybral jako svΘ sφdlo cφsa° Ferdinand V. P°i tΘto p°φle₧itosti byla p°estav∞na kaple svatΘho K°φ₧e na II. nßdvo°φ. Pro chystanou, ale neuskuteΦn∞nou korunovaci FrantiÜka Josefa I. byl upraven èpan∞lsk² sßl a Rudolfova galerie.
Hudba 2. poloviny 18. a 19. stoletφ (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)
Velkou stavebnφ akcφ byla dostavba katedrßly, kterß vÜak nebyla podnφcena panovnφkem, ale vlasteneckou Jednotou pro dostav∞nφ chrßmu sv. Vφta. Katedrßla byla dokonΦena v roce 1929.
Dny vzniku ╚eskoslovenska a Pra₧sk² hrad (╚tvrtletnφk Pra₧sk² hrad)
Po vzniku samostatnΘ ╚eskoslovenskΘ republiky v roce 1918 se Pra₧sk² hrad stal op∞t sφdlem hlavy stßtu. NutnΘ ·pravy byly v roce 1920 sv∞°eny slovinskΘmu architektu Josipu PleΦnikovi.TakΘ dnes probφhajφ rekonstrukce a ·pravy areßlu Pra₧skΘho hradu. Nejde p°itom jen o nutnou stavebnφ ·dr₧bu. Zßkladnφm cφlem je otevφrat areßl Pra₧skΘho hradu p°φchozφm. Po roce 1989 tak byly zp°φstupn∞ny mnohΘ dosud uzav°enΘ prostory nap°. Krßlovskß zahrada s MφΦovnou, ji₧nφ zahrady, Cφsa°skß konφrna, TerezißnskΘ k°φdlo StarΘho krßlovskΘho palßce.
Pra₧sk² hrad je dnes krom∞ sφdla hlavy stßtu takΘ v²znamnou kulturnφ a historickou pamßtkou. Na Pra₧skΘm hrad∞ jsou uchovßvßny korunovaΦnφ klenoty, poz∙statky Φesk²ch krßl∙, vzßcnΘ k°es¥anskΘ relikvie, um∞leckΘ poklady a takΘ historickΘ dokumenty. V jeho zdech se odehrßvaly udßlosti v²znamnΘ pro celou zem. Pra₧sk² hrad je tedy zhmotn∞nφm historickΘ tradice ΦeskΘho stßtu, spojenφ souΦasnosti s minulostφ.
Foto: Ji°φ Kop°iva, Stanislav Bolo≥sk²