Olga Havlovß
Ve°ejnß Φinitelka, aktivistka ΦeskoslovenskΘho disentu, man₧elka prezidenta Vßclava Havla Olga, rozenß èplφchalovß, se narodila 11.Φervence 1933 v Praze.
Olga Havlovß vyr∙stala v d∞lnickΘm prost°edφ pra₧skΘho Äi₧kova. Po zßkladnφ Ükole se vyuΦila v Ba¥ov∞ tovßrn∞, kde takΘ pozd∞ji pracovala. B∞hem padesßt²ch let vyst°φdala °adu r∙zn²ch zam∞stnßnφ, pracovala nap°φklad jako ·Φetnφ nebo prodavaΦka. V letech 1961-1969 byla zam∞stnßna jako uvad∞Φka v Divadle Na zßbradlφ, kde v tΘ dob∞ p∙sobil i Vßclav Havel.
S Vßclavem Havlem se seznßmila ji₧ v roce 1956 a provdala se za n∞j po osmiletΘ znßmosti v roce 1964. Od tΘ doby provßzela Olga Havlovß svΘho man₧ela nejt∞₧Üφmi ₧ivotnφmi zkouÜkami. Vßclav Havel o nφ pozd∞ji Φasto hovo°il jako o svΘ nepostradatelnΘ ₧ivotnφ opo°e.
Po potlaΦenφ Pra₧skΘho jara vpßdem vojsk VarÜavskΘ smlouvy do ╚eskoslovenska vystupovala po boku svΘho man₧ela proti politickΘ represi komunistickΘ normalizace. Vyvrcholenφm tΘto Φinnosti bylo v lednu 1977 publikovßnφ Charty 77. V dubnu 1979 se oba stali spoluzakladateli V²boru na obranu nespravedliv∞ stφhan²ch.
Od roku 1979 se Olga Havlovß podφlela na vydßvßnφ Edice Expedice, od roku 1986 jako Φlenka redakΦnφ rady na vydßvßnφ Φasopisu O divadle a od roku 1987 na vydßvßnφ samizdatovΘho Originßlnφho videojournalu.
Po zvolenφ Vßclava Havla hlavou stßtu v prosinci 1989 se jako prvnφ v polistopadovΘm ╚eskoslovensku zaΦala intenzivn∞ v∞novat posti₧en²m spoluobΦan∙m formou charitativnφ nadaΦnφ Φinnosti. Inspirovßna pracφ ve V²boru na obranu nespravedliv∞ stφhan²ch, zalo₧ila v dubnu 1990 V²bor dobrΘ v∙le, jeho₧ Φinnost se zam∞°ila na pomoc t∞lesn∞ a mentßln∞ posti₧en²m. Sv²m zaujetφm zmobilizovala solidaritu s handicapovan²mi spoluobΦany, do tΘ doby komunistick²m re₧imem spφÜe potlaΦovanou.
27.ledna 1996 podlehla Olga Havlovß dlouhΘ t∞₧kΘ chorob∞, kterou stateΦn∞ nesla do poslednφch dnφ. MnohahodinovΘ fronty p°ed jejφ rakvφ vystavenΘ na Pra₧skΘm hrad∞, se staly neoficißlnφ manifestacφ obdivu k jejφ ne·navnΘ a neokßzalΘ celo₧ivotnφ prßci, prosazovanΘ Φasto p°es velkou nep°φze≥ okolnostφ.
Za dramaturgii a produkci Originßlnφho videojournalu zφskala prΘmii ╚eskΘho literßrnφho fondu za rok 1989. Za svoji charitativnφ prßci ve V²boru dobrΘ v∙le byla v Norsku vyhlßÜena "Äenou roku 1991" a za prßci pro d∞ti p°evzala v lΘt∞ 1995 v Nizozemφ d∞tskou cenu "baronka ze Zem∞ vÜech Φas∙". V roce 1997 jφ byl prop∙jΦen ╪ßd TomßÜe Garrigue Masaryka in memoriam za vynikajφcφ zßsluhy o demokracii a lidskß prßva.