Pra₧sk² hrad - programov² Φtvrtletnφk
Podzim 1998
Z obsahu:
 | Na anketnφ otßzku odpovφdajφ Eda Kriseovß a Zden∞k Mahler |
| Dny vzniku ╚eskoslovenska a Pra₧sk² hrad |
| Defenestrace na Pra₧skΘm hrad∞ p°ed 380 lety |
| Zahrada Na BaÜt∞ |
| ╚eskΘ korunovaΦnφ klenoty |
| O v²stavßch: AnatolskΘ koberce II., Josef Lada, Architektka Eva Ji°iΦnß, DrahΘ kameny v gotickΘm um∞nφ |
| O hudb∞: KorunovaΦnφ oratorium Jana Dismase Zelenky, Struny podzimu |
| Fejeton: A slunce pßlilo... |
Dny vzniku ╚eskoslovenska a Pra₧sk² hrad
Nov² stßt se zrodil zßkonit∞. U jeho kolΘbky stßla touha ΦeskΘho nßroda po samostatnosti, vyjßd°enß boji legiφ, Φiny jeho p°edßk∙ v zahraniΦφ a nakonec i ve vlasti, spojenß s v²jimeΦnou situacφ sklonku vßlky. Ta vy·stila v porß₧ku Rakouska-Uherska i N∞mecka a rozvrat Ruska. Datum jeho vzniku vÜak ovlivnila, jak to Φasto v d∞jinßch chodφ, nßhoda.
Kdy₧ v pond∞lφ 28. °φjna 1918 zaΦali v Äenev∞ jednat domßcφ a zahraniΦnφ p°edßci, Edvard BeneÜ p°edvφdal zrod ╚eskoslovenska a₧ na jaro p°φÜtφho roku - d°φv tam spojeneckß vojska neproniknou. Nezasv∞cenφ vÜak netuÜili hloubku rozkladu rakousko-uherskΘ monarchie a jejφ armßdy. TΘho₧ dopoledne byla v Praze zve°ejn∞na n≤ta ministra zahraniΦφ mocnß°stvφ Julia Andrßssyho, adresovanß prezidentu USA W. Wilsonovi. Vyjad°ovala ochotu vlßdy jednat dle Wilsonova p°ßnφ o "prßvech nßrod∙ rakousko-uhersk²ch, zejmΘna ... ╚echoslovßk∙ a Jihoslovan∙" na samostatn² v²voj (kter² si ale Vφde≥ p°ßla vid∞t ve spolkovΘm rakouskΘm stßt∞ pod ₧ezlem Habsburk∙), a ₧ßdala urychlenΘ "vyjednßvßnφ o p°φm∞°φ a mφru".
Pra₧anΘ to myln∞ pochopili jako kapitulaci. VzruÜenΘ hlouΦky obΦan∙ se slΘvaly v jßsajφcφ pr∙vody, nßm∞stφ v centru nakonec zaplnily statisφcovΘ davy, provolßvala se slßva samostatnΘmu stßtu. Do Φela akcφ se postavilo vedenφ vrcholovΘho orgßnu ΦeskΘ politiky - Nßrodnφho v²boru: Antonφn èvehla, Kamil RaÜφn, Jan St°φbrn², FrantiÜek Soukup, k nim₧ se p°ipojil slovensk² politik Vavro èrobßr. Odpoledne p°ijal Nßrodnφ v²bor zßkon, jeho₧ ·vodnφ v∞ta zn∞la: "Samostatn² stßt Φeskoslovensk² vstoupil v ₧ivot". VojenskΘ vedenφ monarchie poslalo do m∞sta uherskΘ oddφly, avÜak demoralizovanΘ ozbrojenΘ sφly se neodvß₧ily zakroΦit a do konce m∞sφce kapitulovaly, stejn∞ jako mφstodr₧φcφ hrab∞ Coudenhove - ten 29. °φjna "odeÜel na dovolenou". Obdobn∞ se d∞lo v dalÜφch Φesk²ch m∞stech, s v²jimkou pon∞mΦenΘho pohraniΦφ. ╚eskoslovensko, jeho₧ uznßnφ vφt∞zi za°φdil Masaryk∙v zahraniΦnφ odboj jeÜt∞ p°ed vznikem stßtu - jev v diplomacii nevφdan², se stalo skuteΦnostφ.
Proto₧e doma nebylo znßmo, zda exilovφ p°edßci u₧ nesmluvili formu stßtu s mocnostmi Dohody, republika byla oficißln∞ vyhlßÜena a₧ 14. listopadu.
Symbolem ΦeskΘ stßtnosti vÜak byl pra₧sk² krßlovsk² hrad. Kdy₧ 30. °φjna jednalo ve Vφdni Nßrodnφ shromß₧d∞nφ vznikajφcφho tzv. N∞meckΘho Rakouska, do n∞ho₧ se podle jeho p°ßnφ m∞ly zaΦlenit i pohraniΦnφ oblasti Φesk²ch zemφ, prohlßsil socißln∞ demokratick² poslanec Ellenbogen: "Nikdy nep°ipustφme, aby se o osudu n∞meckΘho nßroda rozhodovalo na HradΦanech... " Zmφn∞nß historickß ·zemφ zemφ Koruny ΦeskΘ ale byla Φesk²mi jednotkami do konce roku 1918 obsazena a mφrovß konference je republice p°i°kla.
Hlavnφ manifestace se v Praze odehrßvaly na VßclavskΘm a Starom∞stskΘm nßm∞stφ a v okolφ, centrem akcφ pak zpoΦßtku bylo sφdlo Nßrodnφho v²boru, Obecnφ d∙m. U₧ 28. °φjna vÜak jeden z pr∙vod∙ - i s hudbou - zamφ°il do blφzkosti Hradu. èel aplaudovat p°ed byt Masarykovy rodiny poblφ₧ Bφlkovy vily. Dne 29. °φjna v 11 hodin pak byla nad Pra₧sk²m hradem vztyΦena Φeskoslovenskß, jeÜt∞ bφloΦervenß vlajka. Strß₧ zaujaly sokolskΘ hlφdky, nebo¥ Φesk²ch vojßk∙ bylo v Praze mßlo a dobrovolnφci nezkuÜenφ.
Pot°ebu strß₧φ vyvolaly obavy, ₧e z Hradu mohou b²t odvezeny cennosti, ale i napjatß situace a nevyhnutelnΘ zmatky, provßzejφcφ p°evrat. Tak nap°φklad noviny varovaly, ₧e v noci na 30. °φjna "uteklo z posßdkovΘ v∞znice na Krßl. HradΦanech 60... vesm∞s nebezpeΦn²ch zloΦinc∙. Mezi uprchlφky jest podvodn² ₧enich Karel Bechyn∞, k 12letΘmu t∞₧kΘmu ₧alß°i odsouzen² loupe₧n² vrah Rudolf Pechan..., zloΦinec Josef Beitl, odsouzen² k osmiletΘmu t∞₧kΘmu ₧alß°i" a dalÜφ podobnß kvφtka. Pom∞ry zlepÜilo, kdy₧ generßl Φetnictva V. ╪ezßΦ, kter² se p°idal k revoluci, vyslal na ₧ßdost prvΘho naÜeho "generalissima", nßΦelnφka Sokola J. Scheinera, na HradΦany svΘ mu₧e.
Dne 31. °φjna dorazila na Pra₧sk² hrad komise Nßrodnφho v²boru ve slo₧enφ V. V. ètech a Z. Wirth, aby "p°evzala od zßmeckΘho hejtmana veÜkeren hradnφ inventß°", odhadnut² na 20 milion∙ tehdejÜφch korun, a soupis v∞cφ zap∙jΦen²ch do Vφdn∞. Hodnota se zdß sm∞Ün∞ nφzkß. OvÜem poslednφ rakousk² cφsa°, kter² se zde dal korunovat na ΦeskΘho krßle, byl Ferdinand I. (V.) a to bylo v zß°φ 1836. Hrad, nov∞ urΦen² za sφdlo prezident∙, byl, jak si st∞₧oval i T. G. Masaryk, zpustl², zanedban². Dalo hodn∞ ·silφ jej upravit - a jeho zvelebovßnφ pokraΦuje i dnes.
PhDr. Antonφn Klimek, CSc.
Autor je v∞deck² pracovnφk HistorickΘho ·stavu Armßdy ╚R
Defenestrace na Pra₧skΘm hrad∞
P°i prochßzce v ji₧nφch zahradßch Pra₧skΘho hradu jste se mo₧nß zastavili u pomnφk∙ ze 17. stoletφ p°ed Ludvφkov²m k°φdlem StarΘho krßlovskΘho palßce. P°ipomφnajφ udßlost, kterß se zde odehrßla p°ed 380 lety. Tehdy jeÜt∞ nikdo netuÜil, co bude nßsledovat. Touto druhou pra₧skou defenestracφ, jak je oznaΦovßna v uΦebnicφch d∞jepisu, zaΦalo ΦeskΘ stavovskΘ povstßnφ a zßrove≥ t°icet let trvajφcφ vßlka, kterß zachvßtila celou Evropu. Co se vlastn∞ tenkrßt stalo?
Hlavnφmi aktΘry byli p°edevÜφm v∙dΦφ p°edstavitelΘ ΦeskΘ stavovskΘ opozice v Φele s Jind°ichem MatyßÜem Thurnem a Vßclavem Budovcem. SeÜli se 23. kv∞tna 1618 krßtce po p∙lnoci na tajnΘ sch∙zce v dom∞ Smi°ick²ch na MalΘ Stran∞, aby p°ipravili plßn na nßsilnΘ odstran∞nφ nenßvid∞n²ch mφstodr₧φcφch VilΘma Slavaty a Jaroslava Bo°ity z Martinic.
VilΘm Slavata z Chlumu a KoÜumberka, zap°isßhl² katolφk, byl prezidentem ΦeskΘ dvorskΘ komory, nejvyÜÜφm sudφm a krßlovsk²m radou, Jaroslav Bo°ita z Martinic zastßval krom∞ funkce krßlovskΘho rady i ·°ad karlÜtejnskΘho purkrabφ. Oba mφstodr₧φcφ jakoby zapomn∞li, ₧e pat°φ k ΦeskΘ Ülecht∞ a velmi Φasto nevßhali p°iko°enit vφde≥skou politiku proti evangelφk∙m. P°itom se sna₧ili vyt∞₧it ze svΘ oddanosti Vφdni co nejvφce pro sebe. Pod panovnφkovou ochranou se cφtili bezpeΦn∞ a neuv∞domovali si, ₧e se proti nim obracφ nenßvist tφm v²razn∞ji, Φφm vφce se rozr∙stß konflikt mezi Φesk²mi stavy a Vφdnφ.
Po porad∞ v dom∞ Smi°ick²ch pokraΦovalo jednßnφ nynφ ji₧ poΦetn∞jÜφ skupiny Ülechtic∙ v soudnφ, tzv. ZelenΘ sv∞tnici ve StarΘm krßlovskΘm palßci na Pra₧skΘm hrad∞. Odtud pak rozvßÜn∞n² dav Ülechtic∙ vtrhl mezi 10. a 11. hodinou dopoledne do ΦeskΘ dvorskΘ kancelß°e. Krom∞ Slavaty a Martinice tam stavovΘ zastihli jeÜt∞ dva z mφstodr₧φcφch, nejvyÜÜφho purkrabφ Adama ze èternberka a maltΘzskΘho p°evora D∞polta MatouÜe z Lobkovic. Vß₧nß obvin∞nφ se mφsila s posm∞Üky a pohr∙₧kami a proud ob₧aloby vyvrcholil rozsudkem, ₧e Slavata a Martinic jsou zjevnφ nep°ßtelΘ svornosti a pokoje v ΦeskΘm krßlovstvφ. Thurn vyzval Adama ze èternberka a D∞polta z Lobkovic, aby z kancelß°e odeÜli, a zatφmco je dva z pßn∙ vyvßd∞li st°edem zßstupu, Slavata a Martinic, bledφ strachem, "₧alostiv∞ volali na n∞, aby jich jako otcovΘ syn∙ neopouÜt∞li a tu mezi stavy samotn²mi nezanechßvali..."
Potom u₧ vÜe probφhalo velice rychle. V hroznΘ v°av∞ a k°iku byli vyhozeni z okna Slavata, Martinic i pφsa° Fabricius, kter² marn∞ prosil pßny o slitovßnφ. P°φkop pod oknem ΦeskΘ dvorskΘ kancelß°e byl tehdy hlubok² asi 16 metr∙ a pßd dol∙ by znamenal jistou smrt, kdyby tam nebylo smetiÜt∞, kam se po lΘta vyhazovaly odpadky prßv∞ z tΘto kancelß°e. Kdy₧ se ukßzalo, ₧e vÜichni vyhozenφ jeÜt∞ ₧ijφ, vyst°elil po nich kdosi n∞kolik ran z ruΦnice, ale ty sv∙j cφl minuly. Martinic a Fabricius utekli a Slavatu o n∞co pozd∞ji odnesli sluhovΘ do LobkovickΘho palßce na Hrad∞.
P°ekvapiv∞ malß zran∞nφ, kterß mφstodr₧φcφ nakonec utrp∞li, byla pozd∞ji p°ipisovßna Bo₧φmu zßsahu. Dokonce se objevilo a rychle rozÜφ°ilo sv∞dectvφ jakΘsi malostranskΘ ₧eny, kterß vypov∞d∞la, ₧e "prßv∞ v tu dobu, kdy₧ dol∙ lφtali, ukßzala se v tom mφst∞ Panna Marie Matka Bo₧φ v nßkladnΘm plßÜti barvy nebeskΘ a berouc jednoho ka₧dΘho z nich do k°φdla tΘho₧ plßÜt∞, p∞kn∞ a povlovn∞ je na zemi sklßdala".
PhDr. FrantiÜek Kadlec
Autor je vedoucφ odd∞lenφ turistickΘho ruchu Pra₧skΘho hradu
Pon∞kud stranou nejvφce navÜt∞vovan²ch mφst Pra₧skΘho hradu, nad Jelenφm p°φkopem v sousedstvφ arcibiskupskΘ zahrady a HradΦanskΘho nßm∞stφ, se nachßzφ nejmenÜφ z hradnφch zahrad, zvanß Na BaÜt∞. Tato Φßst p∙vodn∞ zßpadnφho p°edhradφ tvo°ila souΦßst opevn∞nφ Pra₧skΘho hradu a byla zcela nov∞ upravena po vzniku ╚eskoslovenskΘ republiky. Autorem nßvrhu byl hradnφ architekt Josip PleΦnik.
Stavebnφ v²voj
PleΦnikovi byla zadßna ·loha rekonstruovat pon∞kud zpustl² baÜtovnφ dv∙r se zahradou, o kterΘ projevila hradnφ sprßva v²razn∞jÜφ zßjem naposled v souvislosti s p°ipravovanou, ale neuskuteΦn∞nou korunovacφ FrantiÜka Josefa I. Tehdy - v Üedesßt²ch a sedmdesßt²ch letech 19. stoletφ - bylo pot°eba vy°eÜit p°φjezd ke èpan∞lskΘmu sßlu. Podle zachovan²ch archivnφch plßn∙ dv∙r rozd∞lovala p°φΦnß ze∩ na dv∞ Φßsti. Ze∩ byla dvakrßt symetricky p°eruÜena ozdobn²mi m°φ₧ov²mi vraty. Projektovanß cesta probφhala od vrat k portiku èpan∞lskΘho sßlu a obloukem se vracela do p°ednφ Φßsti dvora druh²mi vraty. Novß cesta olemovala trßvnφk, ve kterΘm pozd∞ji voln∞ rostly stromy. Nad Jelenφm p°φkopem stßla ze∩ se st°φlnami. BaÜtovnφ dv∙r odd∞lovala od HradΦanskΘho nßm∞stφ ozdobnß m°φ₧.
PleΦnikem provedenß ·prava na p°elomu dvacßt²ch a t°icßt²ch let naÜeho stoletφ respektovala starÜφ Φlen∞nφ plochy. P°ednφ Φßst dvora, pro kter² se dnes tΘ₧ u₧φvß nßzev IV. hradnφ nßdvo°φ, nechal PleΦnik vydlß₧dit oblßzky. Zadnφ Φßst, d°φve skrytou za zdφ, vyrovnal zv²Üenφm terΘnu a zp°φstupnil polokruhov²m schodiÜt∞m. Na takto vzniklΘ hornφ terase zalo₧il zahradu. Dφky PleΦnikov∞ invenci, citua ·ct∞ k tradici vznikla uvnit° areßlu Pra₧skΘho hradu pozoruhodnß zahrada, kterß dob°e slou₧φ jako spojnice mezi PraÜn²m mostem a HradΦansk²m nßm∞stφm a nabφzφ p°φchozφmu p°φjemnΘ mφsto k odpoΦinku. BaÜtovnφ dv∙r takΘ spojuje HradΦanskΘ nßm∞stφ s II. hradnφm nßdvo°φm. Jak se poda°ilo PleΦnikovi vy°eÜit propojenφ historickΘho komplexu Pra₧skΘho hradu s volnou p°φrodou, m∙₧e posoudit ten, kdo se rozhodne sejφt z upravenΘ zahrady Na BaÜt∞ do Hornφho Jelenφho p°φkopu.
Vra¥me se jeÜt∞ do starÜφ historie dneÜnφ zahrady Na BaÜt∞. Ve vrcholnΘm st°edov∞ku se toto ·zemφ nachßzelo mezi dv∞ma hradnφmi p°φkopy a obrannou zdφ. K velk²m ·pravßm Hradu doÜlo po nßstupu Habsburk∙ na Φesk² tr∙n. Druh² hradnφ p°φkop byl tehdy zruÜen a nad hradΦanskou roklφ vybudovali zbrojnici. P°estavba za Marie Terezie poznamenala i tuto Φßst Hradu. Novß hradnφ k°φdla ohraniΦila baÜtovnφ dv∙r na v²chod∞ a na jihu, zbo°en byl objekt starΘ zbrojnice, zasypßna hradΦanskß rokle a zruÜen d°ev∞n² most, kter²m se vchßzelo do Hradu od zßpadu.
P°i archeologick²ch v²zkumech na Pra₧skΘm hrad∞ byly v t∞chto mφstech zjiÜt∞ny stavebnφ pamßtky z doby romßnskΘ. Pod dneÜnφm baÜtovnφm dvorkem se nalezly fragmenty romßnskΘho domu. Romßnsk² kostelφk P. Marie, objeven² nedaleko, je pova₧ovßn za v∙bec nejstarÜφ k°es¥anskou svatyni na Pra₧skΘm hrad∞ (m∙₧eme ho dnes vid∞t v suterΘnu hradnφ obrazßrny prosklen²mi pr∙hledy v pr∙chodu z II. na IV. nßdvo°φ). Na p∙vodnφ v²znam plochy zahrady Na BaÜt∞ jako souΦßsti opevn∞nφ hradu dnes upomφnß jen zdivo p°emyslovskΘ v∞₧e, skrytΘ pod pergolou u terezißnskΘho portiku èpan∞lskΘho sßlu.
Vegetace
Zele≥ zahrady Na BaÜt∞ je souΦßstφ jejφho architektonickΘho °eÜenφ. Z baÜtovnφho dvora nßs PleΦnikovo elegantnφ schodiÜt∞ p°ivede na nφzkou terasu. Na jejφ hran∞ je umφst∞na °ada dekorativnφch vßz s ·zkolist²mi dracΘnami. Podstatnou Φßst terasy pokr²vß drobn² bφl² Üt∞rk s n∞kolika °adami stßlozelen²ch zerav∙ (p∙vodn∞ zde byly cyp°iÜe). èt∞rkovou plochu po stranßch lemujφ pßsy zelen∞. Dekorativn∞ p∙sobφ roubovanΘ velkokv∞tΘ akßty. DalÜφ Φßst zahrady, obklopujφcφ vstupnφ portikus do severnφho k°φdla hradu se èpan∞lsk²m sßlem, p°ipomφnß japonskΘ zahrady. V dokonalΘm trßvnφku jsou rozmφst∞ny bφlΘ nßÜlapnΘ kameny, kterΘ vedou k pergole nad st°edov∞kou baÜtou. Pergola je porostlß pnoucφmi rostlinami - vistßriφ s modr²mi hrozny kv∞t∙ a podra₧cem s nßpadn²mi listy. Je zde vysazeno n∞kolik solitΘrnφch jehliΦnat²ch i listnat²ch strom∙ jako dub, jedle ojφn∞nß, tis Φerven² a dßle dekorativnφ ke°e, z nich₧ jmenujme kalinu vonnou a vrßsΦitou, skalnφky, tamaryÜky, d°iÜ¥ßl Juliin. Pod portikem sejdeme po Üirok²ch nφzk²ch stupnφch kolem jerlφnu p°evislΘho na konec travnatΘ plochy a ocitneme se p°ed °adou star²ch zerav∙ (thujφ). Zahradu zakonΦuje cesta p°ed ₧ulovou balustrßdou s vyhlφdkou na Jelenφ p°φkop. Tuto Φßst zahrady Na BaÜt∞ nechal J. PleΦnik podep°φt voln²mi arkßdami v mφstech, kde konΦil hradnφ nßsep. Za druhΘ sv∞tovΘ vßlky byly oblouky zazd∞ny a vznikl zde kryt pro prezidenta E. Hßchu. PleΦnikovou lßvkou, kterß je takΘ postavna na arkßdßch, se dostaneme na PraÜn² most. V rohu zahrady nad Jelenφm p°φkopem a v sousedsvφ arcibiskupskΘho palßce je dnes zahradnφ restaurace, postavenß v padesßt²ch letech p∙vodn∞ jako pavilon s otev°enou terasou.
SouΦasnost
V poslednφch letech, zvlßÜt∞ v souvislosti s rozsßhlou v²stavou architekta PleΦnika na Pra₧skΘm hrad∞ v roce 1996, probφhala obnova zahrady s cφlem co nejvφce ji p°iblφ₧it originßlnφmu autorovu pojetφ. Tehdy byla odstran∞na ₧ulovß kaÜniΦka è. Malatince, umφst∞nß v osmdesßt²ch letech na vstupnφ schodiÜt∞.
Velk² v²znam pro zahradu Na BaÜt∞ mß vybudovßnφ automatickΘho zavla₧ovßnφ. Pro zßlivku se tu nynφ vyu₧φvß voda z rekonstruovanΘho historickΘho hradnφho vodovodu stejn∞ jako v ji₧nφch zahradßch a v KrßlovskΘ zahrad∞.
PhDr. V∞ra Vßvrovß
Autorka je pracovnicφ Archivu Pra₧skΘho hradu