Pra₧sk² hrad - programov² Φtvrtletnφk
Podzim 1997
Z obsahu:
 | Kronika pod dla₧bou Pra₧skΘho hradu |
| Anketa - Pra₧sk² hrad oΦima spisovatele ArnoÜta Lustiga, profesorky J. MachovΘ |
| Udßlosti na Pra₧skΘm hrad∞ od ledna do Φervence 1997 |
| Stavebnφ ·pravy Obrazßrny Pra₧skΘho hradu |
| Pra₧sk² hrad v dob∞ hudebnφho klasicismu a romantismu |
| Historie Pra₧skΘho hradu v podzemφ III. nßdvo°φ |
| NejstarÜφ svφcen na Pra₧skΘm hrad∞ |
| Z dopis∙ Φtenß°∙ |
| Dokumenty, aktuality, kulturnφ program |
V roce 1990 byl z Obrazßrny na Pra₧skΘm hrad∞ odcizen obraz Lucase Cranacha PoÜetil² sta°ec. Krßtce na to byla Obrazßrna, obsahujφcφ nap°φklad vzßcnou sbφrku obraz∙ z doby Rudolfa II., dφla italsk²ch mistr∙ a podobn∞, uzav°ena. Zmφn∞nß krßde₧ toti₧ odhalila znaΦnΘ nedostatky v ochran∞ exponßt∙ a krom∞ toho se p°i nßsledn²ch expertizßch zjistilo, ₧e nevyhovujφ ani podmφnky pro vystavenφ um∞leck²ch d∞l. Zpracovßnφm projektu rekonstrukce Obrazßrny byl pov∞°en hradnφ architekt Bo°ek èφpek. Odpov∞d∞l nßm na n∞kolik otßzek.
Jak² byl stav Obrazßrny, kdy₧ jste zaΦal pracovat na projektu rekonstrukce?
Ojedin∞lß sbφrka obraz∙ na Pra₧skΘm hrad∞ byla podle nßvrhu architekta Cubra v 60. letech umφst∞na v prostorßch b²valΘ konφrny z konce 16. stoletφ, vybudovanΘ za cφsa°e Rudolfa II. Podle nßvrhu architekta PleΦnika z 20. let naÜeho stoletφ v t∞chto prostorßch m∞la b²t recepΦnφ hala, Φemu₧ odpovφdaly stavebnφ ·pravy - vybourßnφ velk²ch oken a podobn∞. Pro expozici vzßcn²ch sbφrek to vÜak nebylo vhodnΘ prost°edφ - bylo tam p°φliÜ sv∞tla, Üpatn∞ se udr₧ovalo stßlΘ klima, obrazy byly osv∞tleny zß°ivkami. Exponßty umφst∞nΘ v k≤jφch nebyly chrßn∞nΘ p°ed p°φpadn²m vandalismem a nemohl k nim proudit pot°ebn² vzduch.
Co tedy bylo hlavnφm cφlem rekonstrukce? M∞l jste n∞jak² vzor?
P°i ·prav∞ obrazßrny nenφ nejd∙le₧it∞jÜφ architektura - hlavnφ je, aby lidΘ vid∞li obrazy. Prostory klenut²ch renesanΦnφch konφren nepot°ebujφ ₧ßdn² architektonick² dodatek. AvÜak n∞kterΘ prvky - barevnost, dopl≥ky - mohou v²stavnφm sßl∙m dßt osobit², harmonick² v²raz, aby se tam nßvÜt∞vnφci cφtili p°φjemn∞.
P°i ·pravßch hradnφ Obrazßrny bylo t°eba reagovat na konkrΘtnφ situaci, respektovat zvlßÜtnosti - nebylo mo₧nΘ postupovat podle n∞jakΘho vzoru. V²stavnφ prostory musφ odpovφdat muzeßlnφm normßm - postupovali jsme podle jednΘ z nejp°φsn∞jÜφch, uplat≥ovanΘ v Nizozemsku.
Museli jsme vy°eÜit hlavn∞ °adu technick²ch problΘm∙. Instalace veÜkerΘho technickΘho za°φzenφ - klimatizace, osv∞tlenφ, bezpeΦnostnφho systΘmu, zajiÜt∞nφ proud∞nφ vzduchu, tepla - byla komplikovanß hlavn∞ tφm, ₧e v historick²ch prostorßch nejsou mo₧nΘ ₧ßdnΘ zßsahy do stßvajφcφ architektury, nelze sekat do st∞n apod. Nap°φklad jedinΘ mφsto, kam jsme mohli p°ivΘst vzduch, abychom nemuseli do zdφ, jsou laviΦky. Ve stolcφch jsou zase hasicφ p°φstroje. Jsou to tedy nezbytnΘ dopl≥ky v²stavnφch prostor, ale slou₧φ i nßvÜt∞vnφk∙m...
Dnes je hradnφ Obrazßrna po technickΘ strßnce na ÜpiΦkovΘ sv∞tovΘ ·rovni. Lze zde instalovat jakoukoli v²stavu, na nφ₧ jsou kladeny nejp°φsn∞jÜφ po₧adavky. Ostatn∞ d∙kazem je nedßvno skonΦenß v²stava Rudolf II. a Praha, na nφ₧ zap∙jΦily vzßcnß dφla v²znamnΘ galerie z celΘho sv∞ta - prßv∞ proto, ₧e byly spln∞ny jejich vysokΘ nßroky na vhodnΘ prost°edφ a bezpeΦnost exponßt∙.
Jak je vy°eÜen problΘm osv∞tlenφ, kter² je z pohledu nßvÜt∞vnφka zvlßÜ¥ d∙le₧it²?
Velkß okna v severnφm pr∙Φelφ, jimi₧ pronikalo p°φliÜ mnoho sv∞tla, bylo nutnΘ zazdφt. Zvenku jsme je p°ekryli pφskovcem, tak₧e tvo°φ sv²m zp∙sobem zajφmavou Φßst fasßdy.
Pro historickΘ obrazy je stanovena sv∞telnost 150 - 200 lux∙. Podle toho jsme volili barevnost st∞n - sv∞tlΘ st∞ny by dßvaly sv∞tla vφc. Je to d∙le₧itΘ pro adaptaci oka - kdy₧ si zvykne na bφlou barvu st∞ny, dlouho trvß, ne₧ "vidφ" obraz, na tmavÜφ st∞n∞ je "vid∞t" hned.
ElektrickΘ osv∞tlenφ mß podle normy 200 lux∙ a spektrum dennφho sv∞tla, tak₧e nem∞nφ barvy vystaven²ch d∞l.
Byly p°i rekonstrukci n∞jakΘ problΘmy a odpovφdß v²sledek VaÜemu oΦekßvßnφ?
P°i ka₧dΘ rekonstrukci se vyskytne °ada skuteΦnostφ, s nimi₧ se nepoΦφtalo. Nap°φklad jsme zjistili, ₧e na Hrad∞ neexistuje dokumentace vzduchotechniky, s Φφm₧ byly potom starosti.
Rekonstrukce trvala osm m∞sφc∙ - od zß°φ 1996 do dubna 1997. Krom∞ ·pravy vlastnφch v²stavnφch sßl∙ vznikla ve vstupnφch prostorßch takΘ kavßrna a byla zp°φstupn∞na Φßst archeologick²ch vykopßvek v tΘto Φßsti hradnφho areßlu. V pr∙chodu z II. na IV. hradnφ nßdvo°φ lze prosklen²m pr∙hledem ve zdi vid∞t zßklady kostelφka Panny Marie z konce 9. stoletφ, kter² byl prvnφ cφrkevnφ stavbou na Pra₧skΘm hrad∞.
Jsem rßd, ₧e rekonstrukcφ Obrazßrny zφskala Praha jedineΦn² v²stavnφ prostor pro stßlou expozici vzßcn²ch obraz∙ z hradnφch sbφrek i pro p°φle₧itostnΘ jedineΦnΘ v²stavy.
Po smrti krßle Karla VI. (v °φjnu 1740) dolΘhaly na Pra₧sk² hrad ·trapy boj∙ o rakouskΘ d∞dictvφ. Jakmile vojenskΘ ·toky znep°ßtelen²ch stran pon∞kud ustaly, d∞diΦka tr∙nu Marie Terezie p°im∞la ΦeskΘ stavy, aby ji korunovaly na Φeskou krßlovnu. SouΦßstφ oslav byly opery, kterΘ v rekonstruovanΘm zßmeckΘm divadle organizoval podle rozkazu krßlovskΘho hudebnφho °editele hrab∞te Losyho z Losynthalu vφde≥sk² divadelnφ podnikatel Carl Sellier. DvorÜtφ herci hrßli n∞kolik dnφ a vstup byl voln². Politicky aktußlnφ bylo libreto dvornφho bßsnφka Pietra Metastasia k ope°e "La Semiramide riconosciuta" (Poznanß Semiramis): krßlovna Semiramis musela vlßdnout p°estrojena za mu₧e, poznali ji vÜak a lid ji rßd p°ijal za svou panovnici. Autora hudby se nepoda°ilo bezpeΦn∞ urΦit, snad jφm byl kapelnφk drß₧∩anskΘ opery J. A. Hasse.
Za vlßdy Marie Terezie se ji₧ hudebnφ kultura nep∞stovala pouze na panovnφkov∞ dvo°e a v kostelφch, ale takΘ v Ülechtick²ch divadlech, p°φstupn²ch ÜirÜφ ve°ejnosti. StßlΘ m∞stskΘ opernφ divadlo vybudoval starom∞stsk² magistrßt v tzv. Kotcφch. Pronajφmal ho profesionßlnφm hudebnφm podnikatel∙m - impresßri∙m, kte°φ dokßzali vyhov∞t vkusu divßk∙ v dob∞, kdy opadal zßjem o vß₧nΘ italskΘ opery a stßle vφce se lφbila komickß zp∞vohra. Tento v²voj v²razn∞ poznamenal kulturnφ ₧ivot na Pra₧skΘm hrad∞. P°esto₧e s panovnφkem p°ijela na Pra₧sk² hrad Φßst hudebnφk∙, kte°φ p∙sobili na jeho vφde≥skΘm dvo°e, neopakovaly se ji₧ pompΘznφ hudebnφ slavnosti, kter²mi udivoval Karel VI. P°φle₧itost k mimo°ßdn²m oslavßm stßle dßvaly krßlovskΘ korunovace, jmeniny a narozeniny panovnφk∙ i Φlen∙ jejich rodiny, konaly se vÜak obvykle mimo Pra₧sk² hrad.
Na Pra₧sk² hrad se intenzivnφ hudebnφ ₧ivot nakrßtko vrßtil roku 1754 za nßvÜt∞vy Marie Terezie a jejφ rodiny. P°isp∞l k n∞mu italsk² impresßrio divadla v Kotcφch, Giovanni Battista Locatelli, kter² uskuteΦnil ve vlastnφ re₧ii se sv²m souborem slavnostnφ p°edstavenφ dvou buffoper. Konaly se koncem srpna a zaΦßtkem zß°φ v dvornφm divadle postavenΘm ji₧ za Leopolda I. vedle malΘ mφΦovny, ovÜem nynφ nov∞ upravenΘm. ZßmeckΘ divadlo mohl navÜtφvit ka₧d², kdo byl ochoten zaaplatit vstupnΘ 34 krejcary na druh² parter, 1 zlat² na prvnφ parter nebo 2 zlatΘ na galeerii. Podle dochovanΘho libreta a divadelnφch plakßt∙ se hrßla opera "Il mondo alla roversa" (Sv∞t naruby), kterß vznikla spolupracφ dvou vynikajφcφch BenßtΦan∙, libretisty Carla Goldoniho a hudebnφho skladatele Baldasara Galuppiho, °eΦenΘho Buranello. Byla to aktußlnφ ostrß satira na ₧enskou panovaΦnost a intrikßnstvφ, kterou neznßm² mistr doplnil dv∞ma balety. P°ed zaΦßtkem p°edstavenφ provazolezec anglickΘho p∙vodu p°edvßd∞l divßk∙m svΘ dovednosti na ocelovΘm lan∞. Od stejn²ch um∞lc∙ pochßzela takΘ druhß ₧ertovnß opera "La calamita de cuori" (P°ita₧livost srdce) s baletnφm intermezzem a akrobatick²m p°edstavenφm provazolezce. Po odjezdu panovnice a jejφho doprovodu p°est∞hovala Locatelliho spoleΦnost za°φzenφ z KrßlovskΘho divadla komedie zp∞t do Kotc∙. PrßzdnΘ zßmeckΘ divadlo rychle chßtralo. Jeho koneΦnou zkßzu zp∙sobil po₧ßr, kter² vzplanul, kdy₧ vojska pruskΘho krßle bombardovala v kv∞tnu a₧ Φervnu 1757 Pra₧sk² hrad . OkßzalΘ hudebnφ slavnosti se ji₧ na Hrad nevrßtily.
PφsemnΘ zprßvy z obdobφ vlßdy Josefa II. nßs Φasto zpravujφ o p°em∞n∞ Pra₧skΘho hradu ve skladiÜt∞ vojenskΘ techniky a st°eliva, avÜak o p∞stovßnφ hudby mlΦφ. K slavnostem doprovßzen²m hudbou op∞t dala podn∞t korunovace Leopolda II. na ΦeskΘho krßle roku 1790. Krßle z Vφdn∞ do Prahy doprovßzel krom∞ Φlen∙ rodiny, dvornφch ·°ednφk∙ a komonstva takΘ dvornφ kapelnφk Antonio Salieri a sedm dvornφch hudebnφk∙. Uplatnili se p°i komornφm hudebnφm programu panovnφka, bohoslu₧bßch v dvornφ kapli sv. K°φ₧e a p°i korunovaΦnφm ob°adu ve SvatovφtskΘ katedrßle. ZßbavnΘ programy spojenΘ s hudbou, kterΘ m∞ly dodat mimo°ßdnΘ udßlosti pat°iΦn² lesk, se konaly ji₧ n∞kolik dnφ p°ed slavnostnφm aktem. HostΘ byli pozvßni do hrab∞cφho divadla v malostranskΘm ThunovskΘm palßci, kde opernφ scΘna konkurovala divadlu v Kotcφch a bavili se p°i taneΦnφ hudb∞ na plese uspo°ßdanΘm ve èpan∞lskΘm sßle. Stavy ╚eskΘho krßlovstvφ si p°ßly oslavit korunovaci lidovou veselicφ. Proto₧e nenalezly vhodnou budovu pro velkΘ mno₧stvφ lidu, uspo°ßdaly ji v BubeneΦskΘ obo°e, kde se kdysi konala korunovaΦnφ hostina krßle P°emysla Otakara II. Kantßta Leopolda Ko₧eluha na slova Augusta G. Meissnera, hranß zde za p°φtomnosti krßlovskΘho majestßtu, vzbudila takovou pozornost, ₧e ji na p°ßnφ milovnφk∙ hudby opakovali v Nosticov∞ divadle. V tomto divadle se takΘ hrßla korunovaΦnφ opera "La clemenza di Tito", kterou na Metastasi∙v text slo₧il Wolfgang A. Mozart. Na zßv∞r korunovaΦnφ slßvy se po°ßdal v novΘm p°φstavku k Nosticov∞ divadlu velk² dvornφ ples.
Uplynuly dva roky a na Pra₧skΘm hrad∞ nastaly starosti, jak d∙stojn∞ uctφt pamßtku zesnulΘho krßle Leopolda II. Ve SvatovφtskΘ katedrßle bylo narychlo postaveno pompΘznφ "castrum doloris" a svatovφtÜtφ prelßti slou₧ili t°i dny exekvie za zvuk∙ Requiem, kterΘ slo₧il J. E. A. Ko₧eluh.
Hudbu, zvlßÜt∞ hru na housle si oblφbil Leopold∙v nßstupce na ΦeskΘm tr∙n∞ FrantiÜek I. Hudebnφ vzd∞lßnφ m∞la takΘ jeho druhß cho¥ Marie Terezie, kterß obΦas ·Φinkovala na dvorsk²ch koncertech jako zp∞vaΦka. Jejφ zßjem o hudbu ocenil Ludwig van Beethoven dedikacφ Septuoru Es dur a Josef Haydn "Terezißnskou mÜφ". KrßlovÜtφ man₧elΘ vÜak strßvili na Pra₧skΘm hrad∞ velmi mßlo dnφ. Trvale se v Praze usφdlil jejich nejstarÜφ syn Ferdinand V. brzy potΘ, kdy₧ se vzdal tr∙nu ve prosp∞ch FrantiÜka Josefa I. Ferdinand zd∞dil po rodiΦφch hudebnφ nadßnφ a v mlßdφ se uΦil h°e na klavφr a na trubku. Na Pra₧skΘm hrad∞ si dßval p°ehrßvat pro svΘ vlastnφ pot∞Üenφ oblφbenΘ klavφrnφ skladby. V jeho slu₧bßch se vyst°φdalo n∞kolik p°ednφch Φesk²ch klavφrist∙, mezi nimi krßtce p∙sobil i Bed°ich Smetana. Ferdinand V. s chotφ Mariφ Annou m∞l p°edplacenou l≤₧i ve StavovskΘm divadle. ZvlßÜt∞ si oblφbil tzv. velkΘ francouzskΘ opery. V dvornφ kapli sv. K°φ₧e na druhΘm nßdvo°φ Pra₧skΘho hradu krßl nechal obnovit hudebnφ doprovod slavnostnφch cφrkevnφch ob°ad∙, avÜak i ty skonΦily ·mrtφm krßlovny Marie Anny, kterß svΘho chot∞ p°e₧ila.
Nov² kulturnφ ₧ivot na Pra₧skΘm hrad∞ se rozvinul a₧ po vzniku samostatnΘho ΦeskoslovenskΘho stßtu.
Marie Kostφlkovß
(Mgr. Marie Kostφlkovß je vedoucφ Archivu Pra₧skΘho hradu)
Pra₧sk² hrad se dφky svΘ vφce ne₧ tisφciletΘ historii jako rezidence panovnφka a centra stßtu °adφ k nejv²znamn∞jÜφm evropsk²m lokalitßm. Vedle pamßtek architektonick²ch a um∞leck²ch p°edm∞t∙ v muzejnφch Φi jin²ch sbφrkßch tvo°φ nezastupitelnou souΦßst naÜeho kulturnφho d∞dictvφ pamßtky archeologickΘ, uchovanΘ v prostoru Pra₧skΘho hradu. ╚ßst jich z∙stßvß dosud nepoznßna pod souΦasnou dla₧bou areßlu Φi v jeho zßstavb∞, mnohΘ zanikly v pr∙b∞hu staletφ a zejmΘna v obdobφ nedßvnΘm p°i poΦetn²ch rekonstrukcφch. N∞kterΘ Φßsti archeologick²ch situacφ ale byly od stavebnφch zßsah∙ uchrßn∞ny a z∙staly uchovßny v suterΘnnφch prostorßch Φi pod povrchem voln²ch prostranstvφ, vφce Φi mΘn∞ skryty p°ed zraky b∞₧n²ch nßvÜt∞vnφk∙. V rozsahu, pro n∞j₧ nachßzφme jen obtφ₧n∞ srovnßnφ, se odkrytΘ archeologickΘ situace nachßzejφ pod dla₧bou III. nßdvo°φ PrakΘho hradu.
V²zkum III. nßdvo°φ byl zahßjen 4. Φervna 1925, p°i adaptacφch Hradu na sφdlo prvnφho ΦeskoslovenskΘho prezidenta. Toto datum je zßrove≥ poΦßtkem systematickΘho, modern∞ pojatΘho archeologickΘho v²zkumu, kter² probφhß v areßlu Pra₧skΘho hradu v souvislosti se stavebnφmi ·pravami nep°etr₧it∞ po cel²ch 72 let.
V prostoru III. nßdvo°φ byly v letech 1925 - 1929 objeveny unikßtnφ doklady v²voje Pra₧skΘho hradu v nejstarÜφch dobßch jeho existence. V²zkum poutal nep°etr₧it∞ zßjem ÜirokΘ ve°ejnosti i p°edstavitel∙ ve°ejnΘho ₧ivota vΦetn∞ prezidenta T. G. Masaryka. Ji₧ po ukonΦenφ prvnφch fßzφ odkryvu byl architekt J. PleΦnik pov∞°en zast°eÜenφm Φßsti nßdvo°φ tak, aby prostor s archeologick²mi objekty z∙stal dostupn² p°φÜtφm generacφm. Dφky velkolepΘmu °eÜenφ je dodnes mo₧nΘ sledovat v²voj dispozice a zßstavby centrßlnφ Φßsti Hradu od 10. stoletφ a₧ po vrcholn² st°edov∞k.
Unikßtnφ doklady ran∞ st°edov∞kΘho stavitelstvφ zde p°edstavujφ t°i fßze opevn∞nφ. NejstarÜφ bylo vybudovßno snad na poΦßtku 10. stol. Je tvo°eno hlinit²m nßsypem s kameny a jednoduchou roÜtovou v²ztu₧φ. Dodnes se v dΘlce n∞kolika metr∙ zachovala Φelnφ kamennß plenta obrßcenß sm∞rem k malostranskΘmu podhradφ. Pozd∞ji byla nahrazena obdobnou hradbou, avÜak s komplikovan∞jÜφ konstrukcφ, jejφ₧ Φßst rovn∞₧ m∙₧eme dosud obdivovat. Vyvrcholenφm ran∞ st°edov∞kΘ fortifikaΦnφ techniky je vybudovßnφ mohutnΘ celokamennΘ hradby z opracovan²ch kvßd°φk∙ spojovan²ch maltou. Tou byl Pra₧sk² hrad opevn∞n po roce 1135. Byla v∞tÜinou zaklßdßna do volnΘho prostoru p°ed starÜφ opevn∞nφ. Pr∙b∞h tΘto fortifikace lze sledovat pr∙zory v mladÜφm zdivu podΘl celΘ ji₧nφ obvodovΘ linie III. nßdvo°φ.
V²voj osφdlenφ v ploÜe dneÜnφho III. nßdvo°φ doklßdajφ relikty staveb, dochovanΘ p°edevÜφm ve v²chodnφ Φßsti areßlu. ZejmΘna v prostoru hlubokΘ p°irozenΘ rokle, kterß se za°ezßvala do hradnφ ostro₧ny od jihov²chodu, se dφky vlhkΘmu prost°edφ dochovaly poz∙statky d°ev∞n²ch staveb v n∞kolika horizontßlnφch vrstvßch nad sebou. V obdivuhodnΘm stavu byly nalezeny doklady d°ev∞nΘ zßstavby hradiÜt∞ s takov²mi detaily, jak²mi jsou nap°φklad d°ev∞nß schrßnka pod podlahou obydlφ a prkennß podlaha lemovanß vyplΘtan²m pl∙tkem. Tyto nßlezy jsou o to v²znamn∞jÜφ, ₧e p°irozenΘ prost°edφ historick²ch terΘn∙ Pra₧skΘho hradu nenφ v∞tÜinou pro dlouhodobΘ uchovßnφ d°ev∞n²ch prvk∙ p°φhodnΘ.
D°ev∞nß zßstavba spadß p°ibi₧n∞ do obdobφ 10. - 12. stol., po polovin∞ 12. stol. je postupn∞ dopl≥ovßna kamenn²mi stavbami. V bezprost°ednφ blφzkosti hradby se dochovalo n∞kolik objekt∙ budovan²ch kvßd°φkovou technikou, typickou pro romßnskΘ obdobφ. V∞tÜinou jde o prostory zahloubenΘ pod tehdejÜφ ·rove≥ terΘnu; o jejich nadzemnφch partiφch m∙₧eme mφt p°edstavy jen rßmcovΘ. Nejv²razn∞jÜφm objektem pod deskou je jednolodnφ romßnsk² kostel. Byl postaven nad zanikl²m opevn∞nφm asi po pol. 12. stol. Podlahu dnes tvo°φ gotickß dla₧ba, viditelnΘ jsou zbytky oltß°nφ menzy. ZvlßÜtnostφ, jejφ₧ funkce z∙stßvß zßhadou, je romßnskß chodba, p°istav∞nß k severnφ obvodovΘ zdi kostela. Chodba sm∞°uje ke Spytihn∞vov∞ bazilice sv. Vφta, je vÜak ukonΦena tak, aby mezi nφ a bazilikou z∙stßval voln² pr∙chod hradnφm areßlem ve sm∞ru v²chod-zßpad. V prostoru chodby bylo objeveno n∞kolik ·rovnφ poh°b∙. Nejhonosn∞ji byl vybaven poh°eb mu₧e, ulo₧enΘho v opukovΘ hrobce. V nφ byla nalezena souprava liturgick²ch p°edm∞t∙ - kalich a patΘna, je₧ b²vajφ souΦßstφ poh°b∙ cφrkevnφch hosnostß°∙. DalÜφ v²voj v t∞chto mφstech reprezentujφ poz∙statky st°edov∞k²ch zd∞n²ch objekt∙.
V areßlu byly p°i v²zkumu nalezeny ΦetnΘ drobnΘ p°edm∞ty - jsou mezi nimi unikßty st°edoevropskΘho °emeslnΘho um∞nφ i p°edm∞ty b∞₧nΘ hmotnΘ kultury. Jak tyto nßlezy, tak cel² areßl Φekajφ na svΘ zpracovßnφ a historickΘ vyhodnocenφ, k n∞mu₧ generace archeolog∙, kterΘ proÜly Pra₧sk²m hradem, dosud nem∞ly p°φle₧itost.
Mimo°ßdnost tohoto prostoru a takΘ k°ehkost relikt∙ zde dochovan²ch nedovoluje jeho zaΦlen∞nφ do b∞₧nΘho turistickΘho provozu. V∞domφ nßvÜt∞vnφka, ₧e pouze dla₧ba, po nφ₧ krßΦφ, ho odd∞luje od sv∞dectvφ tisφciletΘ minulosti ·st°edφ ΦeskΘho stßtu, je jednou z podstat "genia loci" Pra₧skΘho hradu.
Ivana BohßΦovß
(PhDr. Ivana BohßΦovß je pracovnicφ ArcheologickΘho ·stavu AV ╚R)
Kdy₧ jsme ve t°etφm Φφsle Φtvrtletnφku z roku 1996 psali o osv∞tlenφ katedrßly sv. Vφta, doporuΦil autor Φlßnku ing. arch. Ladislav Monzer seznßmit Φtenß°e takΘ s nejstarÜφm svφtidlem na Pra₧skΘm hrad∞. Po₧ßdali jsme PhDr. Milenu Bravermanovou z odd∞lenφ um∞leck²ch sbφrek na Pra₧skΘm hrad∞ o podrobn∞jÜφ informaci o tomto vzßcnΘm svφtidle, jemu₧ podobnΘ se v ╚echßch nepoda°ilo nalΘzt.
V kapli sv. Jana K°titele v katedrßle sv. Vφta, Vßclava a Vojt∞cha stojφ jedna z nejstarÜφch pamßtek p∙vodnφho vybavenφ kostela. Je to tzv. milßnsk² nebo jeruzalΘmsk² svφcen. O tΘto cennΘ kovoliteckΘ pamßtce se hovo°φ v n∞kolika st°edov∞k²ch pφsemn²ch pramenech. B∞hem staletφ v₧dy budila zßjem d∞jepisc∙ a historik∙ um∞nφ; poslednφ souhrnnou studii publikovala PhDr. Ane₧ka Merhautovß. Po prostudovßnφ vÜech pφsemn²ch pramen∙ a seznßmenφ se s novodob²mi technologick²mi pr∙zkumy se pokusila interpretovat ikonografii v²zdoby a urΦit, kdy a kde byla noha svφcnu (d°φk je nov∞jÜφ) zhotovena a jak se do ╚ech dostala.
Svφcen je v souΦasnosti vysok² zhruba 150 cm a sklßdß se ze dvou Φasov∞ nesourod²ch Φßstφ. Jeho noha byla ulita z mosazi asi nedlouho po roce 1150 nejspφÜe v oblasti Maasy. V²chodiskem velmi nßroΦnΘ dekorace bylo pravd∞podobn∞ starozßkonnφ IzaißÜovo proroctvφ o kmeni Jesse. Zßkladem trojdφlnΘ kompozice v²zdoby jsou draΦφ trupy nesoucφ propletenß t∞la ok°φdlen²ch drak∙ a lidsk²ch postav. Z postav je mo₧nΘ urΦit Jesseho, Davida a èalamouna. M∞ly z°ejm∞ zd∙raznit krßlovsk² p∙vod Krista. DalÜφ lidskΘ figury, obklopenΘ zvφ°aty, pravd∞podobn∞ symbolizovaly svornost mezi Φlov∞kem a p°φrodou. PromyÜlenß a slo₧itß stavba v²zdoby vede k myÜlence, ₧e tv∙rcem svφcnu mohl b²t vzd∞lan² Φlov∞k z n∞kterΘho v²znamnΘho klßÜternφho centra tΘ doby.
Romßnskß noha nesla ji₧ nedochovan² d°φk, asi v podob∞ sedmiramennΘho stvolu. M∙₧eme tak soudit podle starΘho oznaΦenφ svφcnu jako jeruzalΘmsk². Tento tvar p°ipomφnß menoru, kterou cφsa° Titus po dobytφ JeruzalΘma p°ivezl do ╪φma.
Druh² nßzev - svφcen milßnsk² - souvisφ se zp∙sobem zφskßnφ tΘto pamßtky. V roce 1158 svφcen pravd∞podobn∞ obdr₧el - nebo uko°istil - Φesk² krßl Vladislav I. p°i oblΘhßnφ Milßna a po svΘm nßvratu jej daroval SvatovφtskΘmu chrßmu. P∙vodnφ d°φk byl asi zniΦen p°i plen∞nφ kostela N∞mci v roce 1279 a potΘ nahrazen nov²m. Ten se vÜak ji₧ svou krßsou nevyrovnal starΘmu d°φku, jak p°i prvnφ zmφnce o svφcnu v roce 1314 ve svΘ kronice pφÜe Dalimil. Poznamenal, ₧e noha svφcnu zφskanß spoleΦn∞ s dalÜφ ko°istφ p°i dobytφ Milßna ╚echy stojφ p°ed oltß°em sv. Vφta, avÜak "nyn∞jÜie dielo nemo₧ se jiej vyrovnati". Podobnou verzi nalΘzßme v Pulkavov∞ kronice, zde je vÜak p°ipojeno, ₧e krßl Vladislav zφskal nohu v milßnskΘm kostele, kde odpoΦφvajφ ostatky sv. T°φ krßl∙.
V roce 1395 byl svφcen postaven na mramorovou podlo₧ku, na jejφm₧ obvodu je nßpis v gotickΘ majuskule oznaΦujφcφ p∙vod pamßtky.
DalÜφ ·hony svφcen doznal, jak se doΦteme v pφsemn²ch pramenech kapituly, p°i plen∞nφ SvatovφtskΘho kostela kalvinisty v roce 1619. N∞kdy potΘ byl poruÜen² svφcen upraven do podoby Φtenß°skΘho pulpitu. V roce 1641 dal vratislavsk² biskup Leopold Wilhelm na p∙vodnφ nohu postavit nov² d°φk kandelßbrovitΘho tvaru s figurou berßnka. Ramena jsou zakonΦena poprsφmi Φesk²ch sv∞tc∙. V nedßvnΘ dob∞ byl svφcen restaurovßn akademickou malφ°kou Alenou Novßkovou a vrßcen na svΘ p∙vodnφ mφsto v katedrßle.
Svφcen nebyl nikdy pojat, jak by se dalo p°edpoklßdat, do inventß°e svatovφtskΘho pokladu, ale v₧dy byl pova₧ovßn za souΦßst chrßmovΘho za°φzenφ. Musel tedy b²t funkΦnφ. P°esto₧e se na n∞m dnes p°i mÜi ji₧ svφΦky nezapalujφ, jeho mimo°ßdn∞ cennß v²zdoba i zp∙sob zφskßnφ p°ipomφnajφ dßvnΘ Φasy.