Pra₧sk² hrad - programov² Φtvrtletnφk
Z obsahu:
 | Na anketnφ otßzku odpovφdajφ Blanka Bohdanovß a TomßÜ Halφk |
| O prezidentskΘ standart∞ |
| Pra₧sk² hrad v roce 1968 |
| Slavnφ lidΘ na Pra₧skΘm hrad∞ - pokraΦovßnφ |
| Obrazßrna Pra₧skΘho hradu |
| Chotkovy sady |
| NovΘ sklenφky v Lumbeho zahrad∞ |
| O v²stavßch |
| Informace, kulturnφ programy |
HistorickΘ heslo na vlajce prezidenta republiky "Pravda vφt∞zφ" provßzφ hlavu samostatnΘho ΦeskoslovenskΘho stßtu od 30. b°ezna 1920, kdy byla Nßrodnφm shromß₧d∞nφm na zasedßnφ v budov∞ Sn∞mu schvßlena podoba stßtnφ vlajky, znaku a peΦeti. Spolu s prezidentskou vlajkou (tzv. standartou) symbolizujφ politicko-prßvnφ individualitu a svrchovanost stßtu.
Ideovß a v²tvarnß koncepce stßtnφ symboliky byla u nßs p°edm∞tem zßjmu obΦanskΘ a odbornΘ ve°ejnosti ji₧ n∞kolik dnφ po 28. °φjnu 1918. Pod p°edsednictvφm profesora Kartlovy univerzity Gustava Friedricha byla ustavena komise slo₧enß z p°ednφch historik∙, um∞lc∙ a zßstupc∙ ministerstev. Definitivnφ podobu symbol∙ vytvo°il podle heraldick²ch nßvrh∙ Jaroslava Kursy profesor Um∞leckopr∙myslovΘ Ükoly FrantiÜek kysela. Tvorba stßtnφch symbol∙ byla politicky velmi obtφ₧nß, proto₧e se dlouho neda°ilo vystihnout historick² v²voj a spojit symboliku zemφ, ze kter²ch se ╚eskoslovenskß republika sklßdala - ╚ech, Moravy, Slezka, Slovenska a PodkarpatskΘ Rusi. R∙znΘ pot°eby u₧φvßnφ znaku nakonec vedly k rozhodnutφ vytvo°it znaky t°i - mal², st°ednφ a velk², urΦen² przidentu republiky a Nßrodnφmu shromß₧d∞nφ pro slavnostnφ p°φle₧itosti. Velk² znak se stal souΦßstφ vlajky a standarty prezidenta republiky, kterΘ m∞ly bφlΘ pole ΦtvercovΘho tvaru lemovanΘ bφlo-Φerveno-modr²mi plamΘnky. Na stuze velkΘho znaku je husitskΘ heslo "Pravda vφt∞zφ", kterΘ p°ijal za svΘ i krßl Ji°φ z Pod∞brad a za prvnφ sv∞tovΘ vßlky se stalo heslem zahraniΦnφho odboje. Soubor znak∙ byl dopln∞n znaky T∞Üφnska a Ratibo°ska.
U₧φvßnφ specißlnφ vlajky nßle₧φ k Φestn²m prßv∙m prezidenta republiky podobn∞ jako prßvo na titul, p°ednost p°ed ostatnφmi stßtnφmi funkcionß°i, doprovod Hradnφ strß₧e a u₧φvßnφ stßtnφho znaku a peΦeti. Prezidentu republiky nßle₧φ takΘ Φestnß mφsta v n∞kter²ch reprezentaΦnφch institucφch, nap°φklad n∞kdejÜφ krßlovskß l≤₧e v Nßrodnφm divadle. Pravidla pro u₧φvßnφ tΘto vlajky a standarty (tj. menÜφho vyztu₧enΘho praporce oznaΦujφcφho v∙z hlavy stßtu nebo jejφ osobnφ doprovodnou strß₧) se vytvß°ela spolu s demokratick²m republikßnsk²m ceremonielem, bez znßmek ob°adnosti n∞kdejÜφch panovnick²ch "dvor∙".
Podoba prezidentskΘ a stßtnφ vlajky, peΦeti a znak∙ se m∞nila v zßvislosti na zm∞nßch stßtoprßvnφch pom∞r∙.
1920 - 1960
Prezidentskß vlajka stanovenß zßkonem z 30. b°ezna 1920 byla bφlß s okrajem sklßdajφcφm se z bφl²ch, Φerven²ch a modr²ch plamΘnk∙. Uprost°ed bφlΘho pole byl vetkßn velk² stßtnφ znak. Prezidenti ji u₧φvali a₧ do roku 1960 s v²jimkou odbobφ okupace v letech 1939 - 1945. Protektorßtnφ symboly byly zavedeny a₧ po protestech okupaΦnφch ·°ad∙. Z vlajky stßtnφho prezidenta zmizelo heslo "Pravda vφt∞zφ" a tehdejÜφm heraldik∙m se poda°ilo zabrßnit, aby byl na protektorßtnφ vlajku vlo₧en nacistick² symbol.
Po osvobozenφ v kv∞tnu 1945 a ztrßt∞ ·zemφ PodkarpatskΘ Rusi ztratily svΘ oipodstatn∞nφ st°ednφ a velk² stßtnφ znak. Na prezidentskΘ standart∞ vÜak velk² znak z∙stal a₧ do roku 1960.
1960 - 1990
11. Φervence 1960 byla p°ijata socialistickß ·stava a nßÜ stßt od tΘ doby nesl jmΘno ╚eskoslovenskß socialistickß republika. Stßtnφ znak byl z∞n∞n tφm, ₧e historick² symbol naÜφ suverenity - Φeskß krßlovskß koruna - byla nahrazena p∞ticφpou hv∞zdou - symbolem proletß°skΘho internacionalismu na podkladu ve tvaru husitskΘ pavΘzy. Slovensk² znak na prsou lva byl zam∞n∞n neodborn²m novotvarem s motivem Krivßn∞ a partyzßnskΘ vatry. Nov² stßtnφ znak byl p°enesen i na prezidentskou vlajku a dalÜφ stßtnφ symboly.
1990 - 1992
Prezident republiky Vßclav Havel p°edal 23. ledna 1990 parlamentu nßvrh nov²ch stßtnφch znak∙, kter² byl vÜak spojen s politick²mi diskusemi o zm∞n∞ nßzvu stßtu. Vytvo°enφ symbol∙ obou nßrodnφch republik - ╚eskΘ a SlovenskΘ - bylo sv∞°eno kompetenci nßrodnφch rad. Federßlnφ symboly m∞ly vychßzet ze symbol∙ obou nßrodnφch stßt∙. Nedostatek Φasu, kter² byl v∞novßn tΘto problematice, umo₧nil, aby nßzory politik∙ p°evlßdly nad mφn∞nφm odborn²ch expert∙. V∞tÜina navrhovatel∙ se rozhodla Φtvrcen² Ütφt se st°φdav²m umφst∞nφm ΦeskΘho a slovenskΘho znaku, kter² m∞l vyjßd°it rovnoprßvn² vztah obou nßrod∙. V²tvarn²m °eÜenφm federßlnφch symbol∙ podle heraldick²ch nßvrh∙ Ji°φho Loudy byl pov∞°en joska Skalnφk. Pokud se jednalo o tzv. standartu prezidenta republiky, byl p°ijat nßvrh navazujφcφ na starÜφ prezidentskΘ vlajky. Mφsto dosavadnφho ΦeskΘho zn∞nφ hesla bylo p°ijato latinskΘ "Veritas vincit", zachovanΘ na husitskΘ korouhvi v JenskΘm kodexu. Tento nßvrh ZbyÜka Svobody pomohl p°eklenout problΘm p°φpadnΘ dvojjazyΦnosti nßpisu.
1993
V²sledky parlamentnφch voleb v roce 1992 zahßjily proces rozpadu spoleΦnΘho stßtu ╚ech∙ a Slovßk∙. Ji₧ v srpnu 1992 dala Φeskß vlßda podn∞t k vytvo°enφ Φesk²ch symbol∙. Nßvrhy posuzovala heraldickß komise p°i ╚eskΘ nßrodnφ rad∞. Byla p°evzata p∙vodnφ Φeskoslovenskß vlajka z roku 1920 a pionechßny oba znaky - mal² a velk² - z roku 1990. TradiΦn∞ byla pojata i prezidentskß vlajka, na kterΘ se op∞t zaskv∞lo p∙vodnφ ΦeskΘ "Pravda vφt∞zφ". V²tvarnß stylizace je dφlem Ji°φho Loudy.
Vlajka byla op∞t slavnostn∞ vztyΦena p°i inauguraci nov∞ zvolenΘho prezidenta republiky Vßclava Havla 2. ·nora 1998 na Pra₧skΘm hrad∞.
V∞ra Malß
(PhDr. V∞ra Malß je pracovnicφ Archivu Pra₧skΘho hradu)
Majestßtnφ architekturu Pra₧skΘho hradu harmonicky dopl≥ujφ rozsßhlΘ zelenΘ plochy. Jednou z takov²ch p°φrodnφch partiφ v blφzkosti Hradu jsou dneÜnφ Chotkovy sady. Rozklßdajφ se na v²chod od KrßlovskΘho letohrßdku a jejich ·zemφ bylo kdysi vyu₧φvßno k rytφ°sk²m turnaj∙m a dalÜφm dvornφm a Ülechtick²m hrßm. V 17. stoletφ slou₧il tento pozemek jako hospodß°skΘ zßzemφ Pra₧skΘho hradu a naz²val se Hornφ d°evnφ ohrada (Dolnφ d°evnφ ohrada byla na Klßrov∞). Uklßdalo se zde stavebnφ a palivovΘ d°evo pro pot°eby Hradu a do senφku usuÜenß trßva. TakΘ v nßsledujφcφch staletφch se tato plocha u₧φvala k hospodß°sk²m ·Φel∙m, ale p°φle₧itostn∞ se tu nadßle provozovaly zßbavy - nap°φklad jezdeckΘ sout∞₧e naz²vanΘ karusely.
Roku 1779 si tento pozemek pronajal zemsk² stavebnφ °editel profesor F. A. L. Herget. TakΘ v nßsledujφcφm obdobφ byla travnatß plocha Φasto pronajφmßna, nap°φklad dvornφm zahradnφk∙m a jin²m zam∞stnanc∙m hradnφho stavebnφho ·°adu. T∞sn∞ pod Krßlovsk²m letohrßdkem sm∞rem na v²chod bylo obd∞lßvßno pole, na kterΘ navazovala stromkovß Ükolka. I toto pole Dvornφ stavebnφ ·°ad pronajφmal - konkrΘtn∞ d∙stojnφk∙m d∞lost°eleckΘho laboratoria, kterΘ bylo ji₧ od konce 18. stoletφ umφst∞no v renesanΦnφm letohrßdku.
Zcela zßsadnφ zm∞na ve vyu₧itφ zelenΘ plochy na v²chod od KrßlovskΘho letohrßdku nastala, kdy₧ v Φele zemskΘ sprßvy p∙sobil hrab∞ Karel Chotek (1826 - 1844). Zßhy po svΘm nßstupu zaΦal tento nov² mφstodr₧itel s modernizacφ Prahy; zvlßÜt∞ se v∞noval budovßnφ nov²ch komunikacφ. Zßrove≥ usiloval o zkrßÜlenφ m∞sta vysazovßnφm zelen∞. Nejd°φve nechal upravit promenßdy u m∞stsk²ch hradeb na NovΘm M∞st∞. Podle ·°ednφho rozhodnutφ z roku 1831 nßsledovala p°em∞na Hornφ d°evnφ ohrady na prvnφ ve°ejn² park - Lidovou zahradu. Oproti dneÜnφm Chotkov²m sad∙m byl v∞tÜφ a zasahoval a₧ na ·zemφ blφzk²ch baÜt. SadovΘ ·pravy provedl zahradnφk bubeneΦskΘ obory Ji°φ Braul podle plßnu Josefa Fukse. Na vybudovßnφ sad∙ se sv²mi p°φsp∞vky podφlela i Ülechta a m∞Ü¥anstvo a to nejen finanΦn∞, ale tΘ₧ dodßvßnφm strom∙. B∞hem jednoho roku byly sadovΘ ·pravy LidovΘ zahrady zcela dokonΦeny celkov²m nßkladem 5 131 zlat²ch.
P°ed dokonΦenφm sad∙ nechal K. Chotek vybudovat novou komunikaci, kterß serpentinou spojovala Malou Stranu s Marißnsk²mi hradbami. Do tΘ doby bylo mo₧nΘ se k PφseckΘ brßn∞ na Marißnsk²ch hradbßch dostat jedin∞ ·vozovou cestou zvanou MyÜφ dφra. Tuto starou cestu nynφ p°eklenul most, kter² spojil sady rozklßdajφcφ se po obou stranßch Chotkovy silnice. Jelenφ p°φkop, kter² d°φve dosahoval a₧ k domk∙m u "MyÜφ dφry", byl zkrßcen k zßhybu silnice a potok Brusnice byl sveden pod novou komunikaci. LidovΘ sady se pro ve°ejnost otev°ely roku 1841. Tento v²znamn² poΦin Karla Chotka natrvalo p°ipomφnß jejich p°ejmenovßnφ na Chotkovy sady. Objevili se drobnφ podnikatelΘ, kte°φ m∞li zßjem o vybudovßnφ n∞kter²ch objekt∙ v nov²ch sadech. Nap°φklad cukrß° Koukal zde cht∞l postavit restauraci a peka°sk² mistr TΣgl plßnoval peka°sk² krßmek na prodej bφlΘho peΦiva. Ve Φty°icßt²ch letech minulΘho stoletφ se dokonce uva₧ovalo o vybudovßnφ hv∞zdßrny.
Dvornφ stavebnφ ·°ad p°edal ·zemφ Chotkov²ch sad∙ k u₧φvßnφ pra₧skΘ obci oficißln∞ roku 1859. Zßsadnφ ·pravy v sadech byly vÜak nadßle podmφn∞ny souhlasem hradnφ sprßvy od roku 1860 reprezentovanΘ Zßmeck²m hejtmanstvφm. Koncem osmdesßt²ch let 19. stoletφ byly sady upraveny na anglick² park podle nßvrhu °editele pra₧sk²ch sad∙ FrantiÜka Thomayera (bratra znßmΘho lΘka°e prof. Josefa Thomayera).
Po smrti spisovatele Julia Zeyera (zem°el roku 1901) se zaΦalo v Praze uva₧ovat o postavenφ jeho pomnφku. Bylo pro n∞j vybrßno mφsto v krßsn∞ polo₧en²ch Chotkov²ch sadech. Na ja°e 1902 se v KrßlovskΘm letohrßdku a p°ilehl²ch zahradßch konala slavnost, jejφ₧ v²t∞₧ek m∞l b²t v∞novßn zalo₧enΘmu spolku pro postavenφ pomnφku. P°edsedou pßnskΘho v²boru byl FrantiÜek Ladislav Rieger, v Φele dßmskΘho v²boru byla Zde≥ka Hlßvkovß - Havelkovß. Roku 1904 dal NejvyÜÜφ hofmistrovsk² ·°ad ve Vφdni souhlas ke z°φzenφ pomnφku bßsnφkovi Juliu Zeyerovi podle nßvrhu socha°e Josefa Maudra. Po r∙zn²ch pr∙tazφch koneΦn∞ vyvrcholilo ·silφ spolku slavnostnφm odhalenφm pomnφku Julia Zeyera roku 1913.
Na samΘm poΦßtku naÜeho stoletφ byla zbourßna Φßst hradeb m∞stskΘho opevn∞nφ, kterß brßnila p°φmΘmu pokraΦovßnφ Chotkovy silnice do Dejvic. Tehdy takΘ doÜlo ke zmenÜenφ Chotkov²ch sad∙ o pozemky, na nich₧ stßly p∙vodn∞ hradby a kterΘ se p°em∞nily ve stavebnφ parcely. Vznikla tu zajφmavß v²stavba - nap°φklad originßlnφ vila socha°e FrantiÜka Bφlka.
Po vzniku ╚eskoslovenskΘ republiky byla vypracovßna °ada nßvrh∙ na ·pravy ·zemφ mezi Letnou a HradΦanami, vΦetn∞ Chotkov²ch sad∙. Z nejv²znamn∞jÜφch plßn∙ lze zmφnit projekt architekta Josipa PleΦnika, kter² navrhoval vybudovßnφ velkΘho bazΘnu uprost°ed sad∙ a nov∞ °eÜil takΘ Chotkovu silnici. Z konce t°icßt²ch let znßme nßvrhy architekta Pavla Janßka. ╪adu studiφ vypracovali architekti i v Üedesßt²ch letech. Tehdy byla postavena novß lßvka, spojujφcφ LetenskΘ sady s Chotkov²mi (arch. J. Fragner). P∞Üφ cesta, kterß takto vznikla, m∞la mφt pokraΦovßnφ p°es Pra₧sk² Hrad a HradΦany a₧ na Pet°φn.
Se zm∞nou politickΘ situace (1989) se v devadesßt²ch letech °eÜila otßzka majetkoprßvnφ p°φsluÜnosti Chotkov²ch sad∙. Do tΘ doby byla jejich u₧ivatelem a sprßvcem Sprßva ve°ejnΘ zelen∞ m∞sta Prahy, v letech 1992 - 1996 Obvodnφ ·°ad pro Prahu 1. Zßpis v pozemkov²ch knihßch vÜak potvrzuje vlastnictvφ "╚eskoslovenskΘho stßtu", zastoupenΘho Sprßvou Pra₧skΘho hradu, jφ₧ byly 1. ledna 1997 Chotkovy sady p°edßny.
V souΦasnΘ dob∞ op∞t vznikß °ada architektonick²ch studiφ na novΘ °eÜenφ ·zemφ severnφho p°edpolφ Pra₧skΘho hradu s cφlem o co nejv∞tÜφ zp°φstupn∞nφ tΘto oblasti ve°ejnosti. Fragnerovu lßvku p°es Chotkovu silnici nahradila lßvka novß. Autorem nßvrhu je architekt a designer Bo°ek èφpek. Investorem projektu byla Nadace Vßclava a Olgy Havlov²ch, ocelovß konstrukce je sponzorsk²m darem èkody Plze≥, investorem stavby Magistrßt
hl. m. Prahy.
V∞ra Vßvrovß
(PhDr. V∞ra Vßvrovß je pracovnicφ Archivu Pra₧skΘho hradu)