![]()
Vzory smluv
Registrace uživatelů |
Mimořádná účetní závěrka v konkrétních situacích
Podrobný text věnovaný uvedené problematice.
VERLAG DASHOEFER - “PRAKTICKÝ PRůVODCE ÚČETNICTVÍM” 10/7.3.1 Mimořádná účetní závěrka v konkrétních situacích V předchozích částech jsme uvedli funkci, přehled a klasifikaci mimořádných účetních závěrek. Dospěli jsme k závěru, že za mimořádnou účetní závěrku můžeme považovat každou účetní závěrku, která je mimořádná z hlediska: 1. věcného obsahu situace, ve které se sestavuje, 2. mimořádného okamžiku, ke kterému se sestavuje. Velmi často mimořádné účetní závěrky splňují oba znaky, tj. mimořádný termín i mimořádný obsah finanční situace účetní jednotky. Účetní závěrka, řádná i mimořádná se vyznačuje tím, že prokazatelně a úplně informuje o stavu majetku, závazků, vlastním jmění, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku.Proto musí být sestavena podle inventarizací ověřených stavů aktiv a závazků k datu uzavření účtů, když byly proúčtovány všechny účetní případy, které do účetního období k datu sestavení účetní závěrky patří. Používání termínu účetní závěrka v jiném významu vede k zatemňování podstaty, respektive nepochopení podstaty významu účetní závěrky pro finanční rozhodování a řízení. Můžeme se setkat s právním názorem, (viz např. Dědič, Havel, Kelblová, Benda, Zrušení kapitálových společností bez likvidace (právní, účetní a daňové aspekty), GRAGOEDUCA, 1997 a kolektiv autorů Účetní a daňové dopady obchodního zákoníku, Sagit, Ostrava, 1997) že účetní závěrky stanovené např. ObchZ nejsou závěrkami ve smyslu zákona o účetnictví, že jde o "jakési simulované účetní závěrky", jejichž informace nemusí být podložena inventarizací a nemusí jí předcházet uzavření účetní knih. Jestliže jakýkoli zákon nebo i pouze smlouva nebo rozhodnutí valné hromady považuje za nutné získání věrohodných, úplných a průkazných informací o stavu aktiv, závazků, hospodářském výsledku, velikosti vlastního kapitálu, pak to nelze učinit jinak než účetní závěrkou ve smyslu finančního účetnictví. Všechno ostatní mohou být sice informace z finančního účetnictví, ale nemusí být úplné, prokazatelné a věrohodné. Jsou jistě případy, kdy nám pro rozhodování tyto přibližné informace stačí. Pak ovšem nebudeme používat pojem účetní závěrka, ale např. stavy z účtů hlavní knihy k datu, nebo zavedeme pro tento účel nový pojem, který bude v zákonech definován. Právní normy by měly tuto skutečnost respektovat. V dalších částech pojednávajících o mimořádných účetních závěrkách budeme mít na mysli skutečné účetní závěrky odpovídající věcné podstatě pojmu.
Mimořádná účetní závěrka při zvyšování základního jmění z volných zdrojů společnosti Zvyšování základního jmění ve společnosti s ručením omezeným i v akciové společnosti může probíhat různými způsoby (viz část.8, díl 4, kap. 1.4, str. 6). Jedním z nich je zvýšení základního jmění z volných zdrojů společnosti, tj. podle § 144 ObchZ pro společnost s ručením omezeným nebo podle § 208 ObchZ pro akciovou společnost. Oba zmíněné paragrafy ObchZ zdůrazňují, že musí ve společnosti existovat volné zdroje, které nejsou účelově vázány. Zdůraznění nevázannosti, volnosti zdrojů obsahuje § 208, který se přiměřeně použije i u společnosti s ručením omezeným. Na zvýšení základního jmění nemohou být použity zdroje, které jsou v rezervních fondech podle § 216a a § 217, nebo podle § 161d, popř. které mají být z volných zdrojů ze zákona do rezervních fondů přiděleny. Tato skutečnost je upravena: - v odst. 2, v němž se uvádí, že "Společnost nemůže zvýšit základní jmění z vlastních zdrojů, pokud čisté obchodní jmění nedosahuje hodnoty základního jmění zvýšené o rezervní fond ve výši, v níž se vytváří povinně podle § 161d, a o rezervní fond vytvořený podle § 216a a § 217 v rozsahu, v němž může být použit jen k úhradě ztráty." - v odst. 4, v němž se říká: "Zvýšení základního jmění nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi hodnotou čistého obchodního jmění a součtem hodnoty základního jmění a rezervního fondu v rozsahu, v němž je vytvářen povinně podle § 161d a v němž se vytváří povinně podle § 216a a § 217 v rozsahu, v němž může být použit jen k úhradě ztráty". P Akciová společnost VV,a.s. má tuto strukturu vlastního jmění: 411 -Základní jmění 50 000 000,- 412 - Emisní ážio 5 000 000,- 413 - Ostatní kap. fondy 5 000 000,-
§ 161d - Fond na vlastní akcie 1 000 000,- 421.2 -Zákonný rezervní fond podle § 217 - na úhradu ztráty 4 000 000,- 428 - Nerozdělený zisk min.let 20 000 000,- 431 - HV ve schvalovacím řízení 10 000 000,- 421.1 - Fond na vlastní akcie odpovídá nominální ceně vlastních akcií, které jsou v držení společnosti VV,a.s. Z uvedených zdrojů jsou volnými zdroji hodnoty na účtech: 412 - emisní ážio (pokud v dohodě o úpisu nebo ve stanových není stanoveno jinak), 413 - Ostatní kapitálové fondy (pokud ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady není stanoveno jinak), 428 - Nerozdělený zisk z minulých let, 431 - HV ve schvalovacím řízení snížený o částku ve výši 5 % ze zisku běžného roku, protože ten, tj. Kč 500 000, musí být přidělen do zákonného rezervního fondu na úhradu ztráty. Čili ke zvýšení základního jmění je k dispozici částka Kč 39 000 000. P Akciová společnost VV1,a.s. má tuto strukturu vlastního jmění: 411 - Základní jmění 50 000 000,- 421.1 - Zákonný rezervní fond podle § 161d - fond na vlastní akcie 1 000 000,- 421.2 - Zákonný rezervní fond podle § 217 - na úhradu ztráty 4 000 000,- 429 - Neuhrazená ztráta z min. let 2 000 000,- 431 - HV ve schvalovacím řízení -1 000 000,- 421.1 - Fond na vlastní akcie odpovídá nominální ceně vlastních akcií, které jsou v držení společnosti VV1,a.s. Z uvedených zdrojů nejsou žádné zdroje zdroji volnými. Naopak se ještě nedostává zdrojů v zákonném rezervním fondu na úhradu ztráty. Společnost tedy nemůže zvyšovat základní jmění z volných zdrojů. Kromě existence volných zdrojů je důležité prokázání této skutečnosti. § 208 ObchZ zdůrazňuje ihned v odst. 1, že valná hromada může rozhodnout o tomto zvýšení základního jmění po schválení roční nebo mimořádné účetní závěrky. V odst. 5 se ještě připomíná, že účetní závěrka musí být schválena auditorem bez výhrad a musí být sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni, od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního jmění neuplynulo více než osm měsíců. Základem rozhodnutí o zvýšení základního jmění musí tedy být řádná nebo mimořádná účetní závěrka, která věrohodně prokazuje, že ve společnosti jsou volné zdroje ke zvýšení základního jmění. Je otázka, zda doba osmi měsíců od sestavení účetní závěrky do rozhodnutí o zvýšení základního jmění z volných vlastních zdrojů není příliš dlouhá. Při stavu podnikatelské etiky, jaký je v naší republice, považujeme tuto dobu za nepřiměřeně dlouhou. Z toho pak mohou vyplývat i snahy sestavovat nikoli účetní závěrku, ale "jakousi simulovanou účetní závěrku". Jestliže nebudeme připouštět problém účetních závěrek bez inventarizace a uzavření účetních knih, pak případná mimořádná účetní závěrka pro zvyšování základního jmění z volných vlastních zdrojů bude vycházet z těchto principů: 1. Zvyšování základního jmění má deklarovat finanční sílu společnosti, počítá s trváním společnosti v dohledné budoucnosti, tj. vychází z platnosti principu nepřetržitého trvání podniku. 2. Z hlediska obsahu, tj. zejména rozpoznávaných položek rozvahy a z hlediska použitého oceňování bude stejná jako řádná účetní závěrka. Tzn., že v souladu s principem věcné a časové shody výnosů a nákladů, bude vykazován hospodářský výsledek. Tzn., že bude zúčtována příslušná část daňové povinnosti (i když nebude předkládáno daňové přiznání k dani z příjmů), budou vykázány náklady, výdaje, výnosy a příjmy příštích období, dohadné položky aktivní a pasívní. V souladu se zásadou opatrnosti budou vykazovány rezervy a opravné položky k majetku a budou vykazovány kurzové rozdíly. 3. K datu sestavení mimořádné účetní závěrky bude provedena mimořádná inventarizace všech položek aktiv, závazků a zde navíc ještě jednotlivých položek vlastního jmění, protože se má prokázat existence volných zdrojů. Zjištěné inventarizační rozdíly budou proúčtovány k poslednímu dni mimořádného účetního období. 4. K datu sestavení účetní závěrky budou uzavřeny účetní knihy a otevřeny k bezprostředně následujícímu datu. Řádné účetní období se tak rozdělí na dvě mimořádná účetní období. K daňovému přiznání pak budou přiloženy dvě účetní závěrky. 5. Mimořádná účetní závěrka bude obsahovat všechny zákonem předepsané části, tj. rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu. Vidíme, že nám praxe přináší problémy v tom směru, že k danému účelu mimořádná účetní závěrka může být zbytečně pracná, např. sestavení přílohy nemusí mít pro posuzování a prokazování volných zdrojů pro zvýšení základního jmění žádný význam a stane se třeba zbytečným administrováním. Stejně i operace uzavření účtů nemusí být důležité z hlediska prokázání existence a velikosti volných vlastních zdrojů. Řešením problému by mohla být změna zákona o účetnictví, která by vedle roční účetní závěrky připustila existence měsíčních účetních závěrek, tj. závěrek do data posledního dne měsíce. Podle potřeby pak kterákoli z měsíčních účetních závěrek prokázaná inventarizací by mohla plnit funkcí mimořádných účetních závěrek požadovaných různými právními normami nebo jen usneseními valných hromad nebo shromáždění společníků. P Vedení společnosti DICO,a.s. se rozhodlo, že bude nutné zvýšit základní jmění, aby společnost ve vztahu k veřejnosti byla důvěryhodnější. Společnosti se dobře daří, za dobu své existence dosáhla vysokých kumulovaných zisků. Návrh byl projednáván na představenstvu v začátkem září 1997 s tím, že by bylo vhodné dosáhnout zvýšení základního jmění do konce roku 1997. Valné hromadě, která bude zasedat 20. 10. 1997 bude předložen návrh na zvýšení základního jmění z volných vlastních zdrojů společnosti o Kč 40 000 000. Tento návrh bude podložen mimořádnou účetní závěrkou k 30. 9. 1997. Stavy na účtech k 30. 9. inventarizace jsou následující: Před Po inventarizaci inventarizaci Kč Kč 01 - NIM 150 000,- 02 - HIM 30 200 000,- 03 - Pozemky 15 000 000,- 04 - Pořízení investic 4 000 000,- 06 - Finanční investice 11 000 000,- 07 - Oprávky k NIM 50 000,- O8 - Oprávky k HIM 5 200 000,- 11 - Zásoby vstupní 16 000 000,- + 500 000,- - 300 000,- 16 200 000,- 12 - Zásoby výrobní 15 000 000,- 19 - OP k zásobám 1 000 000,- 2 - Krátkodobý finanční majetek 22 000 000,- 31 - Pohledávky z obchod. Styku 18 000 000,- 39 - OP k pohledávkám- - 4 000 000,- + -400 000,- -4 400 000,- 34 - Daňové pohledávky 1 000 000,- 35 - Pohledávky za spol. 500 000,- 381-Náklady příštích období,- + 200 000,- Suma aktiv 122 600 000,- 122 600 000,- 32 - Závazky z obchodního styku 18 000 000,- 33 - Závazky k zaměstn. a z poj 500 000,- 341- Daň z příjmů - +3 800 000,- 36 - Závazky ke společníkům 1 000 000,- 383-Výdaje příštích období - + 100 000,- 389-Dohadné účty pasívní - + 500 000,- 45 - Rezervy 800 000 - + 600 000,- 1 400 000,- 46 - Úvěry 20 000 000,- 411 - Základní jmění 20 000 000,- 421 - Zákonný rezervní fond (§217) 1 800 000,- + 200 000,- 2 000 000,- 423 - Statutární fondy 6 500 000,- + 300 000,- 6 800 000,- 428 - Nerozdělení zisk min. let 40 000 000,- - + 7 500 000,- 47 500 000,- 431 - HV ve schvalovacím řízení 8 000 000,- - 8 000 000,- - HV za 1 - 9/97 před zdaněním a inventarizací 6 000 000,- + 200 000,- - 100 000,- - 400 000,- - 300 000,- - 600 000,- - 3 800 000,- HV za 1-9/97 po zdanění 1 000 000,- Suma pasív 122 600 000,- 122 600 000,- P K 30. 9. 97 byla provedena mimořádná inventarizace na jejímž základě byly navrženy tyto operace: Č Text Kč MD D 1 Oprava nákladů o náklady PO 200 000,- 381 5xx 2 Doúčtování výdajů PO 100 000,- 5xx 383 3 Doúčtování nevyfaktur. dodávek 500 000,- 11x 389 4. Zvýšení OP k pohledávkám 400 000,- 59x 391 5. Manka u zásob materiálu 300 000,- 582 11x 6. Doúčtování rozhodnutí valné hromady z 30. 6. o rozdělení zisku: - příděl do zákon. RF 200 000,- 431 421 - příděl do statutárních fondů 300 000,- 431 423 - nerozdělený zisk 7 500 000,- 431 428 7. Vytvoření alikvótní části rezerv 600 000,- 55x 45 8. .Daň z příjmů za 1-9/97 3 800 000,- 591 341 Po proúčtování operací na základě mimořádné inventarizace se změní stavy na účtech v souladu se skutečnými stavy aktiv, závazků a jednotlivých položek vlastního jmění. Mimořádná závěrka k 30. 9. 1997 bude prokazovat velikost a strukturu vlastního jmění takto: 411 - Základní jmění 20 000 000,- 421 - Zákonný rezervní fond 2 000 000,- 423 - Statutární fondy 6 800 000,- 428 Nerozdělený zisk z min. let 47 500 000,- HV - 1 - 9/97 po zdanění 1 000 000,- Návrh na zvýšení základního jmění o Kč 40 000 000 volných zdrojů společnosti je reálný. Společnost tyto volné zdroje má. V příkladu byly použity skupiny účtů, protože pro vyjádření principu mimořádné účetní závěrky za účelem zvyšování základního jmění z volných vlastních zdrojů tyto informace postačují.I na příkladu je patrné, že některé části účetní závěrka ve smyslu roční účetní závěrky, i když mimořádné jsou možná k danému účelu nadbytečné. Problém nelze řešit "simulovanou" účetní závěrkou. Je nutné definovat pojem zvláštních účetních závěrek na bázi měsíčních účetních závěrek, a to v odpovídajících právních normách.19.12.1997 Verlag Dashoefer
Svoje náměty či problémy zasílejte na e-mail adresu weboffice@macron.cz.
![]()
|