Co je to GIS?

V∞tÜina objekt∙ a jev∙ reßlnΘho sv∞ta se vyskytuje na n∞kterΘm mφst∞ zemskΘho povrchu (nap°. strom, d∙m, °eka) nebo mß vztah k n∞kterΘmu mφstu na zemskΘm povrchu (obΦan mß n∞kde trvalΘ bydliÜt∞, v²robek byl vyroben v urΦitΘ tovßrn∞). Zßrove≥ se tyto objekty vyskytujφ v danΘm prostoru spoleΦn∞ s mnoha dalÜφmi objekty a navzßjem se ovliv≥ujφ (nap°. hlukem ze silnice jsou posti₧eni obyvatelΘ v domech do urΦitΘ vzdßlenosti, komφn zamo°φ zplodinami urΦitΘ ·zemφ, prosperita prodejny zßvisφ mimo jinΘ i na jejφ poloze a mno₧stvφ potencißlnφch zßkaznφk∙ v okolφ). Proto znalost umφst∞nφ a vzßjemn²ch prostorov²ch souvislostφ mezi objekty je velmi v²znamnß a m∙₧e sehrßt d∙le₧itou roli v °ad∞ obor∙ lidskΘ Φinnosti, od nßvrhu umφst∞nφ jadernΘ elektrßrny a₧ po nßvrh obchodnφ sφt∞ a vyhodnocovßnφ jejφ ·sp∞Ünosti.

Prakticky to znamenß, ₧e v naÜich datech v poΦφtaΦi musφme mφt zaznamenßno obojφ souΦasn∞, tj. jak vlastnφ ·daje o objektu, tak ·daje o jeho poloze. Tomuto typu dat °φkßme geografickß (nebo prostorovß) data a poΦφtaΦovΘmu systΘmu, kter² umo₧≥uje uklßdat a vyu₧φvat takovß data °φkßme geografick² informaΦnφ systΘm.

S jednoduch²mi prostorov²mi daty m∙₧e pracovat i mnoho Üiroce pou₧φvan²ch poΦφtaΦov²ch program∙, jako jsou databßze, tabulkovΘ procesory, statistickΘ programy nebo programy pro technickΘ kreslenφ (CAD). V Φem se tedy liÜφ GIS od t∞chto program∙?

Nap°φklad mßme v databßzi nßsledujφcφ tabulku, udßvajφcφ polohu a poΦet obyvatel m∞st:

äTradiΦnφô databßze nebo tabulkov² procesor dokß₧e odpov∞d∞t na dotazy typu äJak² je pr∙m∞rn² poΦet obyvatel v t∞chto m∞stech?ô, äKterΘ m∞sto le₧φ nejsevern∞ji (kterΘ mß nejv∞tÜφ zem∞pisnou Üφ°ku)?ô nebo äJakß je vzdßlenost dvou vybran²ch m∞st?ô.Jde o dotazy, kde k vyhledßnφ odpov∞di postaΦφ prohledat jednotlivΘ zßznamy v databßzi. Co novΘho tedy p°inßÜφ geografick² informaΦnφ systΘm?

Pro nalezenφ odpov∞di na p°edchozφ dotazy postaΦφ prohledat jednotlivΘ zßznamy v databßzi, p°φpadn∞ si databßzi set°φdit nebo provΘst s ·daji ve vybran²ch zßznamech jednoduch² v²poΦet.

V praxi se vÜak Φasto vyskytuje pot°eba znßt odpov∞∩ i na slo₧it∞jÜφ otßzky, kterΘ takto jednoduÜe °eÜit nelze. Nap°φklad äJakß m∞sta le₧φ ve vzdßlenosti 100 km od vybranΘho m∞sta a kolik v nich je celkem obyvatel?ô, äKterß m∞sta le₧φ ve vzßjemnΘ vzdßlenosti 200 km?ô, äKterΘ vÜechny budovy postavenΘ p°ed rokem 1930 le₧φ do 200 metr∙ od pravΘho b°ehu °eky na svahu menÜφm ne₧ 5%?ô apod.. PovÜimn∞te si, ₧e v t∞chto otßzkßch jsou kombinovßny dotazy na vlastnosti objekt∙ s dotazy na jejich polohu a jejich vztah k dalÜφm objekt∙m. Pro zodpov∞zenφ t∞chto otßzek je ji₧ t°eba pou₧φt specializovan² program û GIS. GIS tyto otßzky dokß₧e vy°eÜit prßv∞ proto, ₧e mß nejen mnohem rozsßhlejÜφ mo₧nosti pro prßci s ·daji o poloze jednotliv²ch objekt∙, ale takΘ umφ pracovat s ·daji o jejich vzßjemn²ch prostorov²ch vztazφch neboli topologiφ. A navφc GIS podß tazateli odpov∞∩ formou p°ehlednΘ mapy.

Je z°ejmΘ, ₧e p°ipravit pro takov² systΘm vÜechna pot°ebnß data a zajistit jejich sprßvu a aktualizaci p°edstavuje zejmΘna pro rozsßhlejÜφ ·zemφ slo₧itou a pom∞rn∞ nßroΦnou problematiku. Proto GIS v ÜirÜφm slova p°edstavuje nejen poΦφtaΦov² program (v∞tÜinou cel² systΘm program∙), ale i ävÜechno okoloô, tj. veÜkerΘ pot°eb nΘ technickΘ vybavenφ, pot°ebnß data, zp∙sob jejich zφskßvßnφ a sprßvy a p°φsluÜn∞ vyÜkolen² t²m odbornφk∙. Jedna z p°esn²ch a vyΦerpßvajφcφch odborn²ch definic GIS proto znφ:

äGeografick² informaΦnφ systΘm je organizovan² souhrn poΦφtaΦovΘ techniky, programovΘho vybavenφ, geografick²ch dat a zam∞stnanc∙ navr₧en² tak, aby mohl efektivn∞ zφskßvat, uklßdat, aktualizovat, analyzovat, p°enßÜet a zobrazovat vÜechny druhy geograficky vzta₧en²ch informacφ.ô