ak blesk z čistého nebe dosvištělo do obchodů nejen zbrusu nové CD fisnkých WALTARI, ale i první regulérní DVD. Nová deska nebyla ani příliš očekávána už taky proto, že od poslední desky Rare Species uběhl pouhý rok. Jak to tak vypadá, tak se WALTARI opět vrátili ke svému starému systému: jedno album do roka. O to víc je potěšující, že za ten rok dokázali opět nezklamat a novinku nabušit k prasknutí extrémní jízdou, jenž nabídne opět tak neuvěřitelný hudební mix, že se nahrávka jen tak neomrzí. A k praknutí je nabušená doslova, takže ten kdo si libuje v dlouhostopážových deskách, ten si tentokrát smlsne. WALTARI ponechali na kapacitě CD volné asi 2 vteřiny, takže na ploše 79 minut si je možné vychutnat sedmnáctku vypečených skladeb.
Nepochopil jsem nějak rozdělení alba na dvě části (part 1 a part 2) ani se mi nepodařilo dopídit, jaký to má vlastně smysl, ale ani jedna část není vysloveně slabá, takže spravedlivý řez, který album dělí i hluchou pauzou je jen jakýmsitradičním humorným výstřelkem, pro WALTARI tak charakterictický.

Je radost poslouchat kapely, které se nebojí natočit tak dlouhé album bez obavy, že může v polovině začít nudit (jak tomu obvykle bývá). WALTARI mají recept zcela jedinečný a to stylově se neškatulkovat a na plný koule si dělat co se zrovna hodí. Žádný hudební styl není u těchto finských šílenců tabu a pokud se rozhodnou udělat techno skladbu udělají techno, když laciný disco popík, tak pak jedině pěkně ostrý. U téhle kapely je totiž jedno co se rozhodnou smažit, vždycky je to nátěr na maximum Docela zázrak, že po tolika letech a albech jsou stále v plné síle vymýšlet nové nápady a spojovat mnohdy nespojitelné styly. Blood Sample je totiž tím nejšílenějším průřezem hudebních stylů jaký může být. Od začátku překvapuje pestrobarevným propojením severské mrazivosti (Helsinky), ale i hitpáradové jedničky, která svou melodií zakousne a nepustí (Not Enough). S trochou HC přijde „New York“ zakončený neskutečnou thrash metalovou šlehou. Potemnělá „Digging Inside“ zase pro změnu nastaví vážnější tvář a ponoří se do ponurých a temných industriálních zvuků, aby uzavřela první část alba.
WALTARI na první pohled plácají všechno možné do sebe, ale fakt je že můžou potvrdit, že plácat se musí umět. Hravé spojení melodií a střídavých nálad s hodně velkou dávkou humoru a nadsázky. Těžko lze hledat na „Blood Sample“ slabší skladbu a bez sebevětšího se přemáhaní můžu jen konstatovat, že co skladba to hit. Snad jen finální tradiční coververzy si WALTARI mohli odpustit. Tentokrát se dostalo opět na Beatles od nichž předělali skladbu „Julia“. Tak nějak mi do celkového kompletu CD nesedla a jen odzívavě uzavírá jinak našlápnuté CD. Od WALTARI jsem už slyšel lepší předělávky.
 

Česká republika patří hned po Finsku mezi první země, kde se nové album WALTARI prodává, je to důkaz důvěrného přátelství k našim věrným fanouškům, kteří se mohou na konci listopadu těšit na mini turné, které prosviští přes Karlovy Vary, Prahu až do Brna.

Co je však zajímavé, že cena CD by neměla přesahovat 300kč a cena DVD 540kč. Byl čas nastavit tvrdou cenovou politiku a vyhladit předražená CD z trhu což snad zlomí i mnohé notorické paliče.

WALTARI natočili další z nezapomenutelných desek tohoto roku, která svou nabitou energií, barevnou hrou nabroušených kytar a zvuků a promyšlených melodií, nádherně zpříjemňuje podzimní období.

nilá jízda hudebních experimentátorů, která si neklade žádné meze. Další tip na nejlepší desku roku.

 

DAVE